Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

květen 2005

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv květen 2005


Majitel sklárny Novosad: Sklem žiju

[neděle, 29. květen 2005]

Kvůli levnému dolaru nyní drží harrachovskou sklárnu nad vodou hlavně turisté. Už přes dva roky bojuje s nepřízní nízkého kurzu dolaru a marně volá po větší podpoře od státu. Netají se tím, že po něm státní úředník požadoval úplatek. Otevřeně říká, že výroba skla je pro něj ztrátová a musí propouštět. Přesto slavnou harrachovskou sklárnu s téměř třísetletou tradicí drží dál nad vodou a o jejím uzavření neuvažuje. "Je to moje srdeční záležitost. Podnikat srdcem je ale asi trošku chyba. Ale chci tradici sklářství udržet," přiznává František Novosad, majitel sklárny Novosad a syn. Stačilo, aby měl před čtvrtstoletím trošku více trpělivosti. Místo toho by z Františka Novosada byl lékař a harrachovské sklárna by už možná ani neexistovala. Tehdy s kamarádem z vojny začal studovat v Hradci Králové medicínu. Jeho kolega ale testy neprošel a on se rozhodl vrátit se s ním zpět ke své posádce. "V životě jsou takové křižovatky, z kterých není návratu," říká třiapadesátiletý podnikatel. Stejnou náhodou se dostal i ke sklu. V deváté třídě ho srazil opilý motocyklista a kvůli léčení se nestihl připravit na přijímací zkoušky na střední školu. "Tehdy nebylo nic jiného volného, než sklářské učiliště," popisuje začátek své sklářské kariéry. Vyučil se foukačem, udělal si maturitu a při zaměstnání vystudoval práva. U nich nakonec ale neskončil, nikdy se právem neživil, vrátil se ke sklu. "Představa, že bych byl notářem a seděl neustále v kanceláři se mi příliš nezamlouvala," vysvětluje.

Po revoluci koupil sklárnu Crystalexu. Po revoluci se vrhl na podnikání. Začal obchodovat především s lustry a dalším osvětlením. "Tehdy to byla doba, kdy se daly vydělat velké peníze," vzpomíná. Osud opět zapracoval. Když mu lékaři museli v roce 1992 operovat kýlu, začal v nemocnici psát privatizační projekty. Jeden i pro harrachovskou sklárnu, tehdy závod Crystalexu. Rok o ni bojoval, v červenci ji získal. Českému sklu se tehdy dařilo. "Kdybych tehdy věděl, jak sklo dopadne, asi bych do toho nešel a založil si spíše právnickou praxi," dodává. Když sklárnu přebíral, měla zhruba dvě stě lidí. Teď zhruba o padesát méně. "Museli jsme propouštět loni hlavně kvůli nízkému kurzu dolaru," vysvětluje. V Harrachově je sklárna největším zaměstnavatelem. Zaměstnává lidi i bez sklářského vyučení. "Dám jim dva týdny, aby si se sklem jen hráli. Pak se pozná, jestli z něj bude dobrý sklář," říká Novosad. Firma má dlouhodobé odběratele, kterým dodává své ručně vyráběné sklo. Jenže kontrakty uzavřela za cenu 32 korun za dolar. Teď je americká měna o deset korun níž. V dolarech firma vyváží bezmála polovinu své produkce. "Bohužel tu chybí jakákoliv proexportní politika. Vláda neví, která bije. Psali jsme s dalšími vývozci petici a ani jsme nedostali odpověď. Žádali jsme o daňové úlevy," dodává. Pro politiky jsou sklárny přesto vítanou zastávkou. Několikrát tu byli poslanci či manželka prezidenta Václava Klause Livia. Příští týden si sklárny prohlédne i prezident při své cestě po Libereckém kraji.

Potíže sklářů: levný dolar a východní konkurence. Potíže nemají harrachovští skláři jen s levným dolarem. Na východě vyrůstají nové závody na ručně vyráběné sklo. Novosadovi konkurují i velkovýrobci strojově vyráběného nápojového skla. Konzum vítězí a lidé dávají více přednost méně kvalitním, ale levnějším skleničkám. Tvrdě na cenu tlačí už i evropští zákazníci. Když jim nenabídne dobrou cenu, odchází ke konkurenci do Rumunska nebo Ukrajinu. Chybí mu i Skloexport. Jeho pád a vytunelování podle jeho slov citelně poznamenal hlavně menší sklárny, pro které je samostatná účast na veletrzích příliš nákladnou. "České sklo bude čím dál dražší a proto bude postupně vymírat. Jsem sklářský pesimista a všem se rád omluvím, když se zjistí, že se pletu," podotkl Novosad. Sklárny zatím drží nad vodou hlavně turisté. Ruční výroba skla se už v Evropě jen tak nevidí a tak zdejší manufakturou ročně projde na padesát tisíc návštěvníků. Hlavně z Německa nebo Holandska. Raritou je například brusírna z roku 1895 s dřevěnými stavy poháněnými silou vody. Unikátní je i zdejší sklářské muzeum s více jak pěti tisíci exponáty. "Prakticky nás prohlídky nic nestojí, je to téměř čistý příjem," vysvětluje Novosad. Ještě před pár lety přitom nebyla prohlídka sklárny tak snadná, jako dříve. Cestovní ruch a další doplňky živí sklárnu čím dál víc. "Tušili jsme, že jen výroba skla nás neuživí," zdůvodňuje rozšíření svého podnikání.

Proto postavil také minipivovar a restauraci. České sklo a české pivo jsou dvě lákadla, která dokáží přilákat návštěvníky. Kvůli tomu se z něj stal i sládek. "Vaříme i osmičku pro naše zaměstnance. V tom teplu sklárny je to nejlepší pití," vysvětluje. I když má svou firmu v Harrachově, zůstává Novosad ve svém rodném městě Novém Boru. "Mám to vyřešené tak, že sem jezdím v pondělí a ve čtvrtek, vždy na dva dny," vypočítává majitel, který podle svých slov pracuje zhruba dvanáct hodin denně. "Nějak to nepočítám, snažím se to nepřehánět," vysvětluje. V Novém Boru vstoupil i do politiky. Je vlivným městským zastupitelem za nezávislé sdružení Nový Nový Bor. "Politika strašně bere čas. Proto rozhodně nechci výš, než do zastupitelstva," dodává.

Nejvíce si podle svých slov odpočine na lyžích. Harrachov mu nabízí ideální podmínky. "Jsem příznivcem jarního lyžování. To je ideální čas, sedačka už tolik nestudí a sníh je zvláště po ránu dobrý," libuje si. V létě si jde zahrát nejradši tenis. Relaxací je pro něj i například výroba skla. "Občas si jdu fouknout, hlavně když děláme nové vzorky, Manuální práce je dobrý odpočeinek," uzavřel Novosad. (MF Dnes)


Pivovar Heineken koupil ruskou Patru

[pondělí, 23. květen 2005]

Nizozemský pivovar Heineken bude vařit i v Rusku. Čtvrtý největší pivovar podepsal smlouvu o koupi ruské společností Patra. Cenu firmy nesdělily. Heineken očekává, že díky transakci výrazně zvýší svůj tržní podíl v Rusku. Nyní kontroluje asi 7,5 procenta trhu. Nizozemský výrobce piva očekává, že svůj podíl zvýší na 8,3 procenta, a ročně tak prodá přes sedm milionů hektolitrů. Podle ruského listu Vedomosti získal Heineken pivovar od skupiny Alfa Group a ruští analytici odhadují cenu obchodu na 50 milionů dolarů, tedy asi 1,15 miliardy korun.

Pivo místo vodky? Pivovary v západní Evropě nyní čelí stále klesající poptávce, a proto se začínají poohlížet po rychle rostoucích trzích dále na východě, v Africe nebo v Asii, uvedl portál BBC. Spotřeba piva v Rusku se za posledních pět let zdvojnásobila. Řada lidí totiž pomalu přechází od lihovin jako třeba vodky k méně alkoholickým nápojům jako pivo nebo víno. Podle předpovědí Heinekenu se ruská spotřeba piva letos zvýší asi o 5,5 procenta na více než 89 milionů hektolitrů.

Příležitost na Východě "Akvizice pivovaru Patra perfektně zapadá do strategie Heinekenu, který se zaměřuje na získávání perspektivních poboček na rostoucích trzích," uvedla společnost v tiskovém prohlášení. Největší pivovary podle prodeje

Anheuser-Busch

Inbev

SABMiller

Heineken

Carlsberg

Patra z ruského Jekatěrinburgu vlastní značky Patra, Strelec, Češskoje bratstvo, Kňaže zolotoje, Žigulevskoje a vyrábí řadu limonád. Podle BBC není Heineken jediný, kdo hledá příležitosti na nových trzích. Světová dvojka Inbev kontroluje ruský pivovar Sun Interbrew a loni koupila i brazilský AmBev. Britský Scottish & Newcastle zase vlastní podíly v Indii. (iDnes)


Tři a půl milionu korun poskytne letos Drinks Union na podporu společenského, kulturního a sportovního života v Ústí nad Labem. Vyplývá to z memoranda mezi městem a nápojářskou firmou, které podepsali primátor Petr Gandalovič a předseda představenstva Drinks Unionu Milan Hagan. "Společnost se bude finančně podílet na Portě, Open Air opeře a dalších událostech v Letním kině, Tuning show, Lví párty, koncertech v Národním domě, dále na akcích Ústí se baví, Sportovec roku, Ples Ús-tečanů a na vernisážích v muzeu. Peníze od ní dostanou také ústečtí boxeři, fotbalisté, basketbalisté a lyžaři," vypočítal mluvčí města Milan Knotek. Nad rámec memoranda bude podle něj Drinks Union pokračovat ve významné podpoře ústeckého hokeje. Firma počítá i s vlastními akcemi, Jarním plesem, Pivovarskými slavnostmi, Slavnostmi Březňáka či Dostaveníčkem v divadle. Město se zase zavázalo vytvářet podmínky pro prodej nápojů Drinks Unionu v kulturních a sportovních zařízeních města i na akcích jím organizovaných. "Budeme pít víc pivo, samozřejmě to ústecké," odpověděl primátor Petr Gandalovič na otázku, jak město Drinks Union podpoří. (Ústecký deník)


Short: Značku Topvar nebudeme meniť

[neděle, 22. květen 2005]

Minulý pondelok svetový pivovarnícky gigant SABMiller ohlásil dohodu o získaní Topvaru Topoľčany. Jeho slovenskí majitelia roky odmietali ponuky na predaj. Mike Short, generálny riaditeľ skupiny Plzenský Prazdroj, do ktorej sa Topvar začlení po boku Šariša, tvrdí, že všetci aj drobní akcionári dostanú za akcie dobre zaplatené.

Spoločnosť SAB a neskôr SABMiller sa o Topvar roky zaujímala.

Čím vás lákal tento pivovar? Atraktívnym trhovým podielom?

Značkou. Pravda, aj trhový podiel je založený na dobrej značke. Niektoré pivovary získavajú trhový podiel predajom lacného piva. To nie je náš prípad. Máme radi silné značky, ktoré sú možno trochu drahšie, ale sú výnosné. Zvažujeme vždy možnosti podnikania, to, kam až môžeme ísť. V prípade Topvaru je to jasné. Jeho 14-percentný trhový podiel umožní SABMilleru vyrovnať sa hlavnému konkurentovi spoločnosti Heineken Slovensko. Súhlasím. Kúpa Topvaru nás dostane na úroveň porovnateľnú s Heinekenom a umožní nám to korektne súťažiť na rovnakom základe.

Koľko vás bude stáť priblíženie sa k Heinekenu Slovensko?

Nepoviem vám, samozrejme, v tejto chvíli presné číslo. Heineken je, isteže, náš konkurent v mnohých krajinách sveta, nielen na Slovensku. Skutočná konkurencia je však v slovenských mestách, kde súťažíme s niektorými lokálnymi značkami. Topvar bol v niektorých regiónoch pre konkurenciu skutočne nepriestrelný. Je to pre vás dobrá kúpa. Oplatí sa však obchod aj topoľčianskym akcionárom? Dúfam, že to bude pre nich zaujímavé. Urobili sme ponuku aj menšinovým akcionárom. Volíme k nim úplne rovnaký prístup ako k veľkým akcionárom.

Znamená rovnaký prístup to, že držiteľ jednej akcie dostane za ňu presne toľko ako majitelia väčšinového balíka?

Áno.

Je to slovo britského džentlmena?

Je to slovo spoločnosti SABMiller, čo je v podstate to isté.

Buďte si istý, že ľudia vás zoberú za slovo. Topoľčany sú malé mesto a ľudia hovoria, že akcionári si polepšia. Naozaj si polepšia?

Myslím si, že áno a v mnohých ohľadoch.

Keby sa malí akcionári Topvaru spätili, majitelia väčšinového balíka akcií sú pripravení odpredať ich SABMilleru. Nedostanú za túto službu o niečo viacej?

Ponuka je zaujímavá pre všetkých. Je tam, samozrejme, obdobie, počas ktorého sa môžu rozhodnúť. Ale ponuka ako balík je naozaj dobrá.

Prečo vám väčšinoví akcionári kývli až teraz?

Ťažko mi odvetiť na to. Nebol som pri rokovaniach od samého začiatku. Majiteľom Topvaru sa však podarilo vykonať dobrú prácu. V deväťdesiatych rokoch vybudovali spoločnosť, na ktorú sú hrdí.

V posledných dvoch rokoch na Slovensku prudko klesla výroba aj predaj piva. Nebol to práve kľúčový moment, ktorý rozhodol o predaji Topvaru?

Ťažko mi hovoriť o ich motívoch. Mali sme dlhodobé rokovania. Dali sme dobrú ponuku, ktorá obsahovala niektoré ich požiadavky. Sú tam, pravda, veci, ktoré by sme urobili, keby sme investovali do akéhokoľvek pivovaru. Zvýšime výrobu piva, postaráme sa o rozvoj značky a rovnako aj o odborný rast zamestnancov.

Topvar v čase vrcholu v roku 2002 uvaril takmer 700-tisíc hektolitrov piva. O koľko zvýšite výrobu piva?

O tristotisíc hektolitrov, teda na jeden milión hektolitrov.

Bude to však to isté pivo, ktoré sa vyrába dnes?

Celkom určite. Úspech SABMiller sa zakladá na lokálnych značkách. Niektorí analytici nás aj kritizovali za to, že nebudujeme veľké medzinárodné značky. Sila spoločnosti je práve v silných miestnych značkách v jednotlivých krajinách a v silnom miestnom manažmente. Boli by sme veľmi hlúpi, keby sme chceli zmeniť značku Topvar.

SABMiller už povedal, že v Topvare sa budú variť aj iné pivá. To bude pre miestnych tuhý tabak.

V každom prípade budeme rozvíjať pivovar a značku Topvar, ale žiadna spoločnosť by jednoducho nenechala ležať ladom kapacity, ktoré sú v Topvare v tomto momente nevyužité. Pre nás bude dôležité využiť výrobné možnosti a to dosiahneme tým, že budeme variť aj iné pivá. Nebude to mať však žiaden efekt na to, ako varíme Topvar.

Môže sa v Topvare variť v rámci licencie aj český Kozel?

Je to možné.

Kúpili ste pivovar v krajine, kde sú vyššie spotrebné dane ako v Česku. Myslíte si, že napriek tomu pokles výroby v blízkom období prekonáte a dosiahnete zvýšenie výroby?

Veľmi ťažko odhadnúť dlhodobý vývoj. Spotrebu piva vždy zníži studené leto a vlani nebolo dobré leto. Na Slovensku sa však vypilo menej piva aj pre zvýšené spotrebné dane. Na druhej strane Slováci sú veľmi hrdí na svoje pivo. A keď sa pozerám na to, že Slovensko má jeden z najväčších rastov hrubého domáceho produktu v strednej Európe, verím, že spotreba piva porastie.

Viete, ako majú Slováci radi pivo? Za dva roky klesla spotreba na hlavu z 94 na takmer 80 litrov. Poznáte zo svojej praxe taký prudký pokles?

Máme skúsenosti z viacerých krajín, kde vlády zdvihli spotrebné dane, že následne predaj piva klesol. Za zváženie stojí to, že príjem pre vlády sa nezvýšil zvýšením spotrebných daní. Samozrejme, vždy treba analyzovať všetky príčiny poklesu spotreby.

Ak ste zainvestovali do Topvaru, predpokladáte, že ide len o prechodný pád spotreby. Ako rýchle sa môže spotreba zvýšiť?

Ak prídu dobré letá, situácia sa zmení. V dlhodobých plánoch však rátame skôr s konzervatívnym výhľadom.

To znamená viac opatrnosti pri posudzovaní budúcnosti?

Samozrejme, naše finančné a podnikateľské očakávania plánujeme o čosi nižšie, ako je potenciál, ale vidíme v najlepších rokoch priestor na rast. Už sme mali otázky z Londýna o možnostiach vývozu Topvaru. Bolo by zaujímavé dostať Topvar na svetovú pivovarnícku scénu, ale prvotný je trh na Slovensku.

Aká je návratnosť investície vloženej do Topvaru?

Našu investíciu sme založili na prepočtoch, ktoré predpokladajú návratnosť vložených peňazí v rozumnom období. Nebudem ho teraz konkretizovať.

Mesto Topoľčany, ktoré má 15 percent akcií pivovaru, podporovali doterajší majitelia v rozvoji športu, zdravotných aktivít, charity všeobecne. Budete pokračovať v tomto kurze?

Celkom určite. V našej spoločnosti už dlho rozvíjame korporátny (spolkový) investičný program. Staviame ho širšie ako len zodpovednosť za šport. Napríklad v Plzni máme program Voľba občanov. Podporujeme projekty, ktoré odporučí mesto. SABMiller takto pracuje v komunitách na celom svete. Možno to celé vzniklo tým, že sme pôvodne pôsobili v Juhoafrickej republike. Uvedomujeme si veľkú potrebu investícií a podnikania do komunít. A túto etiku, ktorú sme tam získali, sme preniesli do celého sveta. Samozrejme, podpora miest predpokladá podnikať so ziskom.

V pivovare pracuje vyše 400 ľudí. Je to optimálny počet? Ľudia už rozmýšľajú: Dobre, vyplatia nám akcie a potom možno nastane prepúšťanie.

Dohodli sme sa, že dva roky nebude žiadne prepúšťanie. Samozrejme, môže sa stať, že budú nejaké prirodzené odchody. Niektorí ľudia môžu odísť zo svojej vlastnej vôle. Je možné, že nastanú nejaké úbytky pracovníkov.

Slúžili ste na atómovej ponorke. Je to ojedinelá skúsenosť a nielen pre manažéra v pivovarníckom priemysle. Čo sa dá z nej využiť?

Z námorníctva som si priniesol vedomie o dôležitosti ľudí. Kľúčové je získavanie nových skúseností, tímová práca, osobnostný rast. Jednou z výhod práce v spoločnosti SABMiller je, že ľudia z miestneho prostredia dostávajú príležitosť pracovať po celom svete. Môžu tam získať skúsenosti, vrátiť sa na Slovensko a potom ich využiť. Pretože vždy hľadáme dobrých manažérov a chceme, aby naši vrcholoví pracovníci nadobudli čo najviac skúseností. Aj nedávno vymenovaný generálny riaditeľ Šariša prešiel takouto cestou.

Ste svetobežník, ktorý oboplával celý svet a žil v Británii, Kanade, Juhoafrickej republike. Kam by ste zaradili české a slovenské pivo?

Veľmi vysoko. Keď cestujete po svete a ochutnávate pivá, objavíte obrovskú pestrosť chutí. Aj v rámci spoločnosti SABMiller varíme veľa druhov piva. Ľudia spravidla uprednostňujú miestne značky pív, ale existuje dobrá povesť slovenského piva takisto, ako existuje reputácia českého piva.

Dokázali by ste pri anonymnej degustácii piva odhaliť jeho pôvod?

Nie som odborník ochutnávač, ale niektoré pivá spoznám. Máme ochutnávačov, ktorí ochutnávajú všetky druhy nášho aj konkurenčného piva. Vedia odhadnúť, že pivovar, z ktorého pivo pochádza, dokázal dosiahnuť chuť, ktorá tam má byť. Výzvou pre pivovarníka je, samozrejme, dosiahnuť zakaždým tú istú vynikajúcu chuť.

Čo teraz pijete? Plzeň?

Áno, je to Plzenský Prazdroj, a takisto mám doma v chladničke nejaký Šariš.

Kedy tam pribudne Topvar?

Mali sme Topvar na podpisovom ceremoniáli a doniesol som si domov dve fľašky.

Pilo sa pivo počas podpisu zmluvy s Topvarom?

Áno a chutilo mi.

Najmä preto, že ste dohodli dobrý obchod?

(Smiech) Dokážem ešte stále oddeliť komerčnú stránku od chuťovej. Áno, pivo mi chutilo.

Prečo ste ešte dohodu s Topvarom neoznámili na Protimonopolný úrad?

Máme na to mesiac. Pracujeme na tom.

Je to len formalita?

Áno, ale informovali sme už úrad, že sme podpísali dohodu a vedia takisto, že dostanú naše podanie. Celú transakciu, samozrejme, podmieňuje vyjadrenie úradu. Pokým nemáme odobrenie úradu, nie je medzi nami žiaden vzťah. (tvojePeniaze)


Topoľčiansky pivovar Topvar, tretia najväčšia pivovarnícka spoločnosť na Slovensku, si roky zakladal na tom, že je čisto slovenskou firmou. Aj na etiketách svojich fliaš má nápis, že Topvar je originálne slovenské pivo. Napriek tomu pivovar už niekoľko týždňov zaryto mlčí, ako pokračujú rokovania o jeho predaji. Topoľčiansky pivovar Topvar, tretia najväčšia pivovarnícka spoločnosť na Slovensku, si roky zakladal na tom, že je čisto slovenskou firmou. Aj na etiketách svojich fliaš má nápis, že Topvar je originálne slovenské pivo. Napriek tomu pivovar už niekoľko týždňov zaryto mlčí, ako pokračujú rokovania o jeho predaji.

Začiatkom roka totiž médiá priniesli informáciu, že jeho ovládnutie juhoafrickou skupinou SABMiller je takmer hotová vec. Drahomíra Jančovičová, manažérka pre styk s verejnosťou pivovaru Šariš, ktorý patrí do skupiny SABMiller, aj teraz tvrdí, že platí to, čo povedali pred niekoľkými mesiacmi. Vtedy SABMiller nechcel situáciu komentovať a informácie o ovládnutí topoľčianskeho pivovaru označil za špekulácie. "Pivovar je stále slovenský," potvrdil HN zdroj, ktorý si neželá byť menovaný. "Mnohé informácie, ktoré sa objavili, neboli pravdivé," dodal. Ani mesto svojich 15 percent akcií v pivovare zatiaľ nepredalo. Opatrne sa k predaju Topvaru vyjadruje aj výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu (SZVPS) Roman Šusták. "Nezúčastňujeme sa na rokovaniach. Kým to nebude definitívne potvrdené, nemôžeme to brať celkom vážne," povedal. "Je pravdepodobné, že fúzia sa uskutoční, ale možný je aj iný vývoj. Už v minulosti sa hovorilo o rozličných fúziách a napokon z nich nebolo nič."

O Topvar mala záujem aj belgická firma InBev, svetová pivovarnícka jednotka, ktorá ovláda napríklad český Staropramen. Konateľ firmy Staropramen Slovakia Štefan Finta informoval, že ich záujem pretrváva. "Rokovania sa viedli priamo z belgickej centrály a skončili sa v čase vlaňajších Vianoc. V tom období Topvar údajne podpísal so SABMillerom memorandum o porozumení, ktoré bolo tajné. Rešpektujeme to. Odvtedy manažment Topvaru s InBevom nekomunikuje," dodal Finta.

Ak by došlo k fúzii Topvaru, SABMiller by ovládol okolo 40 percent slovenského trhu s pivom. Spoločnosť Heineken má podiel o niečo väčší, takže dve firmy by mali viac ako 80 percent trhu. Po medializovaných informáciách o predaji Topvaru začal z vlastného podnetu skúmať situáciu aj Protimonopolný úrad. "Zatiaľ sme nedostali notifikáciu o tejto koncentrácii," informoval hovorca úradu Miroslav Jurkovič. "Firmy sú povinné koncentráciu oznámiť do 30 pracovných dní od podpisu zmluvy. V prípade, že by tak neurobili, im hrozia sankcie," vysvetlil. Ak úrad dostane notifikáciu, začne podľa Jurkoviča podrobne analyzovať relevantné trhy. Využil by aj poznatky z doterajšieho prieskumu. "Niektoré malé pivovary sa obávajú zamýšľanej koncentrácie," pripustil Jurkovič.

Hovorca Protimonopolného úradu pripomína, že koncentrácia, v dôsledku ktorej sa rozdelia trhové podiely konkurentov tak, že dvaja získajú vedúce postavenie s výrazným odstupom od ostatných, "vyvoláva obavy súťažného orgánu". Trhový podiel je však len jedným z kritérií na posúdenie vzniku dominantného postavenia na relevantnom trhu a vytvorenia prekážok účinnej súťaže. Zákon dáva úradu možnosť povoliť koncentráciu s podmienkami, ktorých zámerom je eliminovať negatívny vplyv na trh.

Ako informovala TASR, vedenie hokejového klubu HC Slovan Bratislava podpísalo v marci zmluvu s Topvarom. "Obidvaja sme tophráči v slovenskom prostredí - my vo výrobe dobrých nápojov, Slovan v športe. Spojenie môže mať synergický efekt a získame na ňom obaja," uviedol vtedy generálny riaditeľ pivovaru Peter Vendelín. Riaditeľ marketingu Topvaru Jozef Nemec načrtol, že spoločnosť v budúcnosti plánuje finančne motivovať aj hráčov. Primátor Topoľčian Pavol Segeš v januári vyhlásil, že pripúšťa predaj Topvaru po splnení troch podmienok. Od budúceho vlastníka požaduje záruku, že udrží výrobu piva, zamestnanosť a podporu športu.

Malé pivovary si chcú pozície obhájiť

"Rád by som veril tomu, že ak by SABMiller naozaj kúpil Topvar, nebude malé pivovary gniaviť," zdôraznil člen predstavenstva bratislavskej spoločnosti Stein Beverages Dušan Pfeifer. "Heineken i SABMiller sú členmi SZVPS. Malé pivovary v ňom vytvorili svoju sekciu, pri vážnejších veciach sa má rozhodovať konsenzom, takže malé pivovary majú právo veta." Pfeifer zdôraznil, že im je jedno, s kým budú na trhu. Svoje miesto si však chcú obhájiť. V prípade spomínanej koncentrácie by piatim malým pivovarom na Slovensku ostalo okolo 14 až 15 percent trhu. (HN Online.sk)


SABMiller chce v Topoľčanoch zvyšovať výrobu o licencované české pivá Úvahy o predaji topoľčianskeho pivovaru Topvar, a.s., Topoľčany sa stali skutočnosťou. Juhoafrický pivovarnícky koncern SABMiller v pondelok oznámil dosiahnutie dohody o akvizícii Topvaru. Po Pivovare Šariš tak SABMiller, ktorý bol v hre od začiatku diskusií o predaji topoľčianskej firmy, získa už druhý slovenský pivovar. Mieni ho využiť na zvýšenie svojich stredoeurópskych výrobných kapacít. V plánoch nového vlastníka Topvaru figurujú aj investície do zvyšovania produkčnej kapacity pivovaru.

Podľa vedúceho odboru komunikácie SABMilleru Nigela Fairbrassa súvisia nielen s úlohou Topvaru ako národnej značky pre slovenský trh. „V topoľčianskom pivovare by sa mali variť aj niektoré české značky, ktoré v súčasnosti dovážame z Plzenského Prazdroja,“ dopĺňa odpoveď TRENDU. Ambície Topvaru a presun produkcie českých značiek už majú konkrétne objemy. „Plánujeme zvýšiť výrobnú kapacitu Topvaru zo súčasných 750-tisíc hektolitrov na najmenej milión hektolitrov ročne,“ spresňuje hovorca SABMilleru. Na národnej báze ostane na trhu aj značka Topvar, SABMiller ju hodlá podporovať spolu s ďalšou lokálnou značkou Šariš.

Cieľom akvizície Topvaru podľa generálneho riaditeľa európskej divízie SABMilleru Alana Clarka nie je len zvýšenie výrobných kapacít. „Topvar prináša do SABMilleru silnú lokálnu značku, jedinečný systém distribúcie na Slovensku a kvalitnú výrobu piva,“ vymenúva v oficiálnom vyhlásení koncernu prínosy transakcie. Tá by sa mala uskutočniť vo viacerých krokoch. Po dohode s väčšinovými akcionármi predloží SABMiller ponuku na získanie akcií minoritných akcionárov. Tí v súčasnosti vlastnia 40,5 percenta akcií.

Väčšinoví akcionári po ukončení nákupu na základe ponuky doplnia predajom akcií podiel SABMilleru na tretinu až 49 percent. Pol roka po nadobudnutí začiatočného podielu získa investor majoritu – súčasní väčšinoví akcionári predajú investorovi toľko akcií, aby získal 67-percentný podiel.

Ostatné účastiny majoritných akcionárov bude môcť SABMiller získať na základe opčných zmlúv v priebehu ďalšieho pol druha roka. Postupne by mal investor získať minimálne 95 percent akcií pivovaru. Hodnota čistých aktív, ktoré SABMilleer kúpi, dosahuje zhruba 15,2 milióna dolárov (takmer 460 mil. Sk). (eTREND)


Na záměně pivních značek chtěla zbohatnout organizovaná skupina osob z východu i severu Moravy. Levnější pivo z regionálního Pivovaru Janáček v Uherském Brodě prodávala do některých restaurací na severní Moravě, kde je hospodští nabízeli pod značkou renomovaných a dražších pivovarů. Po ročním pátrání a vyšetřování překazili včera jejich činnost pracovníci Celního ředitelství Olomouc. Při speciální akci s názvem Pěna zajistili přímo v uherskobrodském pivovaru potřebné důkazy, například skladovou evidenci.

„Organizovaná skupina osob je kvůli tomu podezřelá ze souběhu dvou trestných činů. Konkrétně z porušování práv k ochranné známce a z krácení daně,“ konstatovala mluvčí olomouckého celního ředitelství Dagmar Bočková. Že je skutečně reálné zaměnit piva dvou značek, aniž by to konzumenti poznali, nepřímo dokládá fakt, že pivo z Uherského Brodu loni získalo tři nejprestižnější tuzemské trofeje. Chuťově tak předčilo i známější značky, nebo se jim minimálně vyrovnalo. Což dnes není problém (pozn. Chody).

Skupina má kromě záměny pivních značek na svědomí také nelegální vývoz piva z uherskobrodského pivovaru. Mluvčí olomouckého celního ředitelství Dagmar Bočková potvrdila, že na činnosti skupiny se podíleli i zaměstnanci pivovaru. Kolik jich bylo a jak velká škoda Pivovaru Janáček vznikla, nechtěla mluvčí až do případného obvinění konkrétních osob komentovat.

Konkrétnější nebyli ani manažeři pivovaru. „Mohu pouze potvrdit, že celní kontrola u nás byla. K údajnému nelegálnímu vývozu piva se ale vyjadřovat nebudu,“ konstatoval ředitel Pivovaru Janáček Ivan Pjevič. Celníci po ukončení vlastního vyšetřování předají případ policii. Jak budou viníci potrestáni, záleží i na zatím nevyčíslené škodě. (Právo)


Ve Štramberku se vaří Trubač

[sobota, 21. květen 2005]

Ve Štramberku na Novojičínsku se bude po 150 letech znovu vařit pivo. Naposledy se pivo ve Štramberku vařilo v roce 1854, o tomto víkendu Městský pivovar na náměstí otevře ostravský podnikatel Pavel Šmíra. Malebné beskydské městečko, známé svou věží Trúba, valašskými roubenými chalupami nebo perníkovými cukrovinkami Štramberské uši, se tak dočká i svého piva. Ponese název Trubač, jak rozhodli sami občané v anketě, doplnil Václav Žíla z marketingu společnosti Šmíra- print. Ve Štramberku by se mělo ročně uvařit 400 až 460 hektolitrů piva, tři čtvrtiny z toho bude světlý ležák. Tmavý ležák se jmenuje stejně, ale píše se Troobacz. Pivovar se nachází v měšťanském domě, ve kterém byla dříve restaurace Apolo. Ostravský podnikatel dům koupil podle Žíly v dezolátním stavu a bývalou restauraci krátce provozoval. Poté dům nechal opravit. Celkové náklady na rekonstrukci a pořízení technologie na výrobu piva dosáhly sedmi milionů korun. V domě je městský hostinec pro štamgasty a ve sklepě se nachází kamenný šenk i se studnou. O víkendu se Městský pivovar ve Štramberku slavnostně otevře pro veřejnost. V rámci programu vystoupí například kapela Buty, ale zlatým hřebem by měl být padesátičlenný dechový orchestr Sloga z Chorvatska. Sládek slibuje, že k zabijačkovým specialitám, pivnímu guláši a dalším lahůdkám se stovky piv rozdají lidem zdarma. (Zlínské noviny


Slavnostní otevření pivovaru proběhne ve dnech 21. - 22. Května 2005 (resp. 21. května 2005 přesně v poledne). V bohatém doprovodném programu vystoupína pódiu vedle pivovaru na náměstí jako hlavní host skupina Buty v plné sestavě. Pro návštěvníky máme samozřejmě připraveny spousty reklamních předmětů, dárků, soutěží a dalších překvapení. Pivo za speciální cenu (za náklady) budeme čepovat také na náměstí - připraveno bude na 4.000 litrů piva, 1.000 porcí pivního guláše na každý den, domácí uzeniny a zabíjačkové speciality (česnekové a paprikové klobásy, zelí, bramboráky, ovárek, tlačenka, grilovaná selátka), tvarůžky atd. Z Ostravy bude v dopoledních hodinách vypraven historický parní vlak s odjezdem ve večerních hodinách (časy upřesníme tento týden).

Pivovar je situován na náměstí ve Štramberku č. p. 5, do jednoho z bývalých měšťanských domů s historickým právem várečným. Vlajkovou lodí pivovaru je světlý nefiltrovaný ležák (kvasničák) plzeňského typu "TRUBAČ" - název si v soutěži vybrali sami obyvatelé Štramberku - čepovat se bude do 0,5 l a 0,3 l skleněných džbánků typu Habsburg. Druhým pivem, který v pivovaru vaříme je "THE TRUBACZ" - černý ležák typu stout (odtud slovní hříčka) ze čtyř druhů sladu - čepovat se bude do 0,4 l a 0,25 l skleněných džbánků typu Salzburg.

Budova pivovaru je rozdělena na šest částí:

1. Minipivovar

2. Městský pub

3. Pivovarská restaurace

4. Kamenný šenk

5. Terasa

6. Disco&Sport Klub Apollo

(Pivovar Štramberk)


Ve Štramberku opět vaří pivo

[sobota, 21. květen 2005]

Letní počasí a zbrusu nové pivo vládly o víkendu na náměstí ve Štramberku na Novojičínsku. Po 150 letech tam znovu otevírali pivovar, jehož zlatavému moku dali jméno místní občané. Myšlenka obnovit vaření štramberského piva vznikla na podzim minulého roku. " Starosta se tehdy zmínil, že v jednom domě na náměstí je studna, na které kdysi stál pivovar. Dům jsme proto koupili a zrekonstruovali," řekl majitel pivovaru Pavel Šmíra z firmy Šmíra- Print. V historickém měšťanském domě z 15. století se kromě výčepu nachází i stylová sklepní restaurace a klub.

Stovky lidí mohly ochutnávat dva ležáky plzeňského typu. " Světlý dostal jméno Trubač a tmavý The Trubacz. Obě piva jsou zvláštní tím, že jsou takzvaně živá, tedy nefiltrovaná a nepasterovaná," uvedl sládek pivovaru Marek Pietoň. Pivo bude dostupné pouze v provozovnách společnosti Šmíra- Print ve Štramberku, ve Frýdlantě nad Ostravicí a v Kozlovicích.

První soudek symbolicky pokřtil ředitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard. " Roční produkci plánujeme na čtyři sta šedesát hektolitrů. Tři čtvrtiny objemu bude tvořit světlý ležák," řekl Pietoň. Šmíra investoval do technologie téměř čtyři a půl milionu korun. " Věříme, že si pivo oblíbí Štramberáci i turisté," uvedl majitel firmy, která chystá v městečku pod Trúbou další expanzi.

Po Kopřivnici a Příboru je Štramberk již třetím městem na Novojičínsku, ve kterém se vaří místní pivo. " Jsem rád, že se vrátily staré tradice a že se u nás podnikání daří," řekl starosta Štramberku Jan Socha s tím, že mu trubač chutná. Také většina návštěvníků slavnosti vyjadřovala s novým pivem spokojenost. " Je vynikající a osvěžující," sdělil manželský pár z Opavy.

Na štramberském náměstí vystoupily v dvoudenním programu ostravské kapely Buty a El Rey a dechové orchestry Sloga a Šuba- Duba- Band. Kromě koncertů zpestřily veselici i soutěže, sobotní večer pak vyplnila diskotéka. (Moravskoslezský deník)


Zlato pro Radegast

[sobota, 21. květen 2005]

Tři zlaté medaile si z mezinárodní soutěže kvality Monde Selection, která se konala v Bruselu, přivezla značka Radegast. Nejvyšší ocenění získaly nošovický ležák Premium, světlé výčepní pivo Original a nealkoholický Birell. V kategorii piva se letošní soutěže kvality zúčastnily pivovary ze 38 zemí světa. (Právo)


Úspěšná kapela Divokej Bill bude hlavní hvězdou Slavností pivovaru Ostravar, které se budou konat v sobotu 11. června v Ostravě. „Akce, která každoročně poutá pozornost tisíců návštěvníků, proběhne v areálu pivovaru Ostravar v Hornopolní ulici a její návštěvníci se už teď mohou těšit na výborné pivo a skvělou muziku,“ říká manažer slavnosti Martin Procházka. Hlavní hudební hvězdou letošního ročníku bude Divokej Bill, skupina, kterou letos Česká akademie populární hudby zařadila mezi tří nejlepší kapely v zemi. Na pódiu se představí také Ready Kirken následován Bananou a skupinou 05&Radeček. Lahůdkou pro návštěvníky pak bude energická slovenská kapela Horkýže slíže a domácí Rock and Roll MarcelaWoodmana, jenž se na pódium ostravských Slavností vrací po třech letech. Slavnosti tradičně nabízejí doprovodný program pro celou rodinu, hřiště pro děti a sportovní soutěže. V loňském roce si v deštivém počasí našlo cestu na Slavnosti Ostravaru přes sedm a půl tisíce lidí. (MF Dnes)


Firmou Olomouckého kraje je Holba

[sobota, 21. květen 2005]

Pivovary Holba a Zubr uspěly v soutěži Firma Olomouckého kraje. Vítězem letošního ročníku se stal hanušovický pivovar Holba a předstihl tak Solné mlýny i loňského vítěze pivovar Zubr. Cílem soutěže je vyzdvihnout význam zodpovědnosti firem k regionu a jeho rozvoji. Základním kritériem hodnocení společností je jejich sociální zodpovědnost a připravenost nést důsledky svého podnikání vůči vnitřnímu i vnějšímu prostředí. Ocenění získávají podniky, jejichž cílem je nejen úspěšně podnikat, ale provází je také dobrovolná snaha chovat se lépe k lidem i okolnímu prostředí. Pivovar Holba dlouhodobě přispívá k ochraně přírodního dědictví, a to jednak podporou ekologických aktivit, ale také vlastní environmentální politikou. „Provozujeme biologickou čistírnu vod, která svou kapacitou pokrývá nejen čištění vlastních odpadních vod, ale i z celých Hanušovic,“ řekl předseda představenstva a ředitel pivovaru Zdeněk Konečný. Významným prvkem s ekologickým dopadem je mj. rovněž používání plně recyklovatelných obalových materiálů. „K aktivitám, které směřujeme na podporu zdraví, patří například Mamocentrum Femina, kde jsme finančně přispěli na přístrojové vybavení i nákup zdravotnického materiálu,“ dodal Konečný. Holba stabilně zaměstnává 130 lidí. Loni pivovar vystavil 439 000 hektolitrů piva. Loňský držitel titulu Firma Olomouckého kraje - pivovar Zubr -se letos v soutěži umístil na třetím místě. „Tuto soutěž nevnímáme jako boj o medaile, ale příležitost prezentovat naše dobrovolné aktivity, které spojujeme s podnikáním. Podařilo se nám otevřít dialog mezi soukromým, veřejným a občanským sektorem, jež dnes představuje partnerství,“ konstatoval ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Zatímco loni se pivovar ve spolupráci s městem podílel na rekonstrukci známé historické památky Michalov, letos přispěl ke zvelebení vzhledu Přerova celkovou rekonstrukcí exteriérů v areálu pivovaru. Na první pohled dnes zaujme fasáda jedné z čelních budov, za jejíž provedení získal pivovar titul Fasáda roku. „Nezapomínáme ani na charitativní projekty, ke nimž patří i podpora zlepšení kvality života handicapovaných občanů,“ poznamenal Svoboda. Pivovar Zubr zaměstnává 170 pracovníků. (Právo)


Pivovar Litovel má nová zařízení na chlazení mladiny, tedy čerstvě uvařeného piva. Investice si vyžádala téměř deset milionů korun. "Touto akcí jsme zakončili technologické úpravy, na kterých jsme pracovali bezmála pět let,“ uvedl ředitel pivovaru Miroslav Koutek. "Pivovar se připravoval na modernizaci zařízení chlazení mladiny, která zahrnovala výměnu vířivé kádě, chladiče a čistící stanice, dva roky. Investovali jsme do modernizace spilky, kvasničárny a strojovny chlazení," prohlásil Koutek. Nová zařízení zpřesní technologii výroby a zvýší jakost výsledné produkce.

Moderní technologii mohou návštěvníci pivovaru srovnat s expozicí zařízení, které závod používal v minulosti. Minivýstavu historické techniky pivovar umístil do předsálí chladiče mladiny. Mezi exponáty je například dřevěná káď pro uchování kvasnic. "Lidé ji znají. Je podobná té, ve které se koupala ve filmu Postřižiny Magda Vášáryová," usmál se ředitel pivovaru.

Závod již v minulosti vybudoval minigalerii historických kompresorů a topenářské techniky v předsálí nové strojovny. "Koncem roku bychom chtěli obnovit muzeum historie pivovarnictví, které jsme zřídili v roce 1988. Exponáty jsme museli schovat kvůli rekonstrukcím," prohlásil Koutek. Litovelský pivovar si lidé mohou prohlédnout při exkurzích. Loni jich branami závodu prošlo asi 8500.

Pivovar Litovel je členem skupiny pivovarů Zubr, Holba, Litovel. Skupina loni vystavila stejně jako v roce 2003 necelý jeden milion hektolitrů piva. Pivovary Zubr, Holba a Litovel prodávají svoji produkci především na Moravě a ve východních Čechách. Na zahraniční trhy míří asi deset procent výstavu skupiny. (iDnes)


Rodinný pivovar Bernard vystavil v letošním dubnu 10 514 hl piva. Je to nejlepší dubnový výstav nepasterizovaného piva Bernard za posledních dvanáct let. „Přestože pivovarům nepřálo počasí, podařilo se nám překonat letitý dubnový výstav piva z roku 1993.“ hodnotí výsledek spolumajitel pivovaru Ing. Stanislav Bernard a dodává: „ K překonání rekordu nám pomohlo zvýšení počtu restaurací v České republice a export.“ Pivovar byl založen v roce 1597 a v roce 1991 byl zprivatizován.

Dnes vaří sedm druhů nepasterizovaného piva značky Bernard a prodává je přibližně do 1500 restaurací po celé České republice. Velká část exportu směřuje na Slovensko, dále do Švédska, Španělska, Ruska, Velké Británie, Dánska a první kontejner směřuje do USA. V roce 2004 byl výstav pivovaru 127,7 tis. hl.piva, což představuje meziroční nárůst 4 procenta. Obrat byl v loňském roce 211 mil. Kč s meziročním nárůstem 9,6 procenta, tržby za pivo byly 176 mil. Kč, s meziročním nárůstem 17 procent. V pivovaru je zaměstnáno 90 zaměstnanců. Podle hodnocení CZECH TOP 100 se Rodinný pivovar Bernard v kategorii „Potravinářský a tabákový průmysl“ se umístil na 3. místě v České republice, současně se stal v roce 2002 až 2005 nejobdivovanější firmou na Vysočině. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)


Sobotní pivní a rockový festival Poutník fest nabídl ve srovnání s předchozími dvěma ročníky opět cosi navíc. Přinesl mimo jiné kvalitní interprety, " velkou" scénu i světelný park, bezkonkurenční ozvučení, působivé pyrotechnické efekty. Sedm stovek návštěvníků večera stráveného na pivovarském dvoře rozhodně nelitovalo. Program si pochvalovali i samotní aktéři. " Dobrá muzika, dobré pivo, skvělý zvuk, nádherné počasí, prostě pohoda. Myslím, že lidé se dobře bavili," lebedí si jeden z organizátorů a zároveň kapelník taktéž přítomného Rocksonu Roman Teisler a hned spřádá první plány pro příští ročník. "Zase bychom to chtěli posunout ještě o kousek výše. Třeba chceme nechat lidi samotné rozhodnout v rámci nějaké internetové ankety o tom, jakou jednu, možná i dvě kapely by si rádi poslechli napřesrok." Během devítihodinové produkce padlo za vlast 4000 tisíce piv, nejenom proto se při hodnocení festivalu usmíval i vedoucí pivovaru Poutník Vladimír Veselý: " Těší nás, že tady vzniká taková tradice a my se na tom můžeme podílet. Pivovar zkrátka k městu patří a podobně jako jakákoliv jiná firma by se měl přičinit o úroveň místního soužití. Proto rozhodně chceme pokračovat," nepochybuje. Taktéž ředitel spolupořádajících kulturních zařízení města nijak neskrýval radost nad kýženým probouzením ospalého města: " I mně se Poutník fest moc líbil, myslím, že lidé si přišli na své," říká a vzápětí prozrazuje zprávu, která jistě potěší všechny příznivce rockové muziky: " Protože bychom zde rádi obnovili tradici koncertních vystoupení, připravujeme sérii koncertů, říkejme jí třeba Rockový podzim. V jeho rámci bychom přilákali do města i některé známější kapely," dodává Ecler. (Listy Pelhřimovska)


Do pivovaru napřesrok nejen na pivo

[úterý, 17. květen 2005]

Stavba, jakou náš region už dlouho nepamatuje, se už nějaký ten pátek poměrně nenápadně rozbíhá přímo v centru města Hradce Králové. Z areálu bývalého pivovaru v rohu Velkého náměstí nad zimním stadiónem (ZS) vzniká nové Administrativní centrum Královéhradeckého kraje.

Generálním dodavatelem stavby, jejíž hodnota přesáhne miliardu korun, je SKANSKA CZ a.s., která svoji dokonalou vizitku předložila např. při rychlé realizací Sazka Arény v Praze. Hradecké centrum buduje její divize Pozemní stavitelství Morava, generálním projektantem je firma 3Q PROJECT a.s. a investorem akce je společnost IMMORENT ČR s.r.o. Ta již loni v lednu uzavřela leasingovou smlouvu na celý objekt s Královéhradeckým krajem. Nové administrativní, ale i kulturní centrum tak posléze přejde do majetku našeho kraje.

Provoz pivovaru byl zastaven ke konci 20 století. Projekt řeší nedostatečnou kapacitu stávajícího sídla Kraje a zároveň citlivou rekonstrukci zachraňuje a oživuje chátrající areál nacházející se v městské památkové rezervaci. Některé budovy jsou dokonce zařazeny na listinu státem chráněných památek. Projekt je průběžně konzultován jak s místním Památkovým ústavem, tak i s Národním PÚ.

Vlastní rekonstrukce především odstraní z jinak architektonicky zajímavého komplexu historických budov bezcenné dostavby z dvacátého století. Všechny zajímavé části areálu ale budou zachovány a renovovány. Díky odstranění některých budov vznikne uprostřed areálu nové náměstí a tedy i nový prostor pro střetávání a život občanů.

Rozdílná výšková úroveň vnitřní části areálu (budoucího náměstí) a vnějšího okolí bude využita pro vytvoření 480 parkovacích míst v podzemních garážích, které částečně řeší i parkování aut v centru města. Rekonstruované dílo oživí a zpřístupní významnou historickou část města nad soutokem řek Labe a Orlice.

Na ploše cca 10.000 m2 vzniknou úplně nové prostory o rozloze více než trojnásobné (cca 34 000 m2). V nových i rekonstruovaných budovách nebude sídlit jen Krajský úřad. V části objektu směrem k ZS získá důstojné prostory Katedra výtvarné výchovy Univerzity HK, sídlit by zde měli také památkáři. V komerční části se předpokládá např. galerie, restaurace, i obchodní využití.

FUNKCE A VYUŽITÍ PLOCH:

Kanceláře a Univerzita - 7.500 m2

Sklady a archívy, technické prostory - 4.000 m2

Komerční plochy - 1.750 m2

Parkoviště - 14.000 m2

Víceúčelový objekt (sál, jídelna,..) - 1.330 m2

Ostatní (komunikace, veřejné plochy,...) - 5.400 m2

Přístup do nového centra bude kromě původního vstupu přes Velké nám. ještě po dvou nových schodištích, jedno z ulice ČSA, druhé přibližně na místě stávající, dost ošklivé trafostanice. Zmíněné pětipodlažní parkoviště bude umístěno pod budoucím náměstím, které vznikne z velké části na místě bývalé lahvovny. Po zbourání původního nevzhledného objektu zde bude nutno odtěžit tisíce tun materiálu až do hloubky 15m. Odvoz vytěžené hlíny i velkého množství suti ze zbouraných staveb bude probíhat v nejbližší době, a to "spodem", tedy spouštěním suti na úroveň záboru odstavného pruhu komunikace u ZS, nikoliv přes Velké nám., které bude v průběhu stavby "rušeno" jen nutnými přepravami čistého materiálu a pouze do 3,5 tuny.

Kvůli statice budov, které zůstanou zachovány, budou stavitelé muset jednak bourat postupně, jednak pomocí tzv. "milánské stěny" okolní stávající budovy zajistit. Stavba ale bude obsahovat i jiná zajímavá technická řešení.

Přestože oficiální termín dokončení a převzetí díla nájemcem by měl být nejpozději do 21.12.2006, zpoždění cca tři měsíce je už v tuto chvíli jasné díky nutným archeologickým průzkumům. Předpokládá se zde nález asi 1000 let starého jílového valu. V případě, že by došlo k nečekaným objevům, které se ale v dané lokalitě nepředpokládají, by se dokončení posunulo ještě dále. Čistou dobu stavby dodavatel, tedy Skanska CZ, garantuje a archeologický průzkum kompletně hradí.

Ačkoliv jako každá velká investice, i tato vyvolala a ještě asi vyvolá řadu dohadů, zaručených informací i představ, jak by to řešil někdo jiný, jedno je jisté. Rozsáhlá rozpadající se část starého města, kterou by sotva někdo zachránil účelněji, dostane svoji novou a funkční podobu. A nebude to ani trvat moc dlouho a do bývalého pivovaru budeme zase moci zajít i na to pivo. (HK)


Pět let se již vyrábí v Pivovaru Hols, a. s., ve Vratislavicích nad Nisou regionální pivo značky Konrad. V roce 2000 totiž po dvouleté odmlce začal opět pivovar s výrobou velmi oblíbeného vratislavické-ho piva, když areál Pivovaru Hols koupil od Pražských pivovarů. Oslavy vyvrcholí 25. června na pivních slavnostech Den Konrada, na němž vystoupí mimo jiné country skupina Sešlost a kapela Ready Kirken.

"Milovníci a příznivci liberecko - vratislavického piva tak získali před pěti lety s Konradem zpět svůj oblíbený tradiční nápoj. Již v dalším roce jsme získali sympatie i u pivovarských odborníků a vybojovali například prestižní ceny Zlaté pivní pečetě světlému ležáku Konrad 11 %, Stříbrné pivní pečetě tmavému ležáku 11 % a Bronzové pivní pečetě světlému ležáku 12 %," připomněl ředitel a sládek pivovaru Petr Hostaš.

V roce 2002 pivovar získává velmi ceněné ohodnocení pro světlý ležák Konrad 12 % - Pivo roku 2002 na výstavě v Českých Budějovicích. V roce 2003 je opět odborníky oceněn tmavý ležák Konrad 11 % Bronzovou pivní pečetí na výstavě značek v Táboře. "Získali jsme i první zahraniční ocenění - 12 % Konrad v soutěži pivovarů v polském Szcyrku," doplnil ředitel.

V roce 2003 rozšiřuje pivovar řadu svých výrobků o speciální polotmavý ležák Konrad Eso a vysokoalkoholické pivo Konrad Jocker 14 % a výjimečné červené pivo Konrad Červený král, který si získává nesmírnou popularitu. "Tento speciál dodáváme jak v lahvích, tak i v sudech při svátečních příležitostech, kterým bude i 5. výročí obnovení výroby piva ve Vratislavicích," přislíbil Petr Hostaš.

Pivovar exportuje své výrobky na švédský, polský, německý, španělský a italský trh. "V současné době připravujeme také export na východní trhy," prozradil Jaroslava Toman z obchodního oddělení pivovaru.

Pivovar disponuje vlastní sladovnou. Slad se stává taktéž vývozním artiklem do sousedního Německa či do Moldávie a vaří se z něho pivo i v soukromém pivovaru Čechoameričana Jiřího Maška na dalekém Hondurasu. "Aktivně se také podílíme na společensko kulturních a sportovních akcích v regionu. Jsme partnerem úspěšného ženského florbalového týmu Liberce, podporujeme činnost libereckých kuželkářů a šachistů, Klubu cyklistů pivovaru Vratislavice a dalších. Spolupracujeme s muzeem automobilových veteránů, které sídlí v našem areálu, " vypočítal namátkou ředitel.

Pro veřejnost byla v roce 2003 otevřena na vrátnici pivovaru podniková prodejna zvaná Pivní záchytka, kde si mohou příznivci piva Konrad zakoupit za velmi přijatelné ceny celý sortiment piv, na své si přijdou i sběratelé pivních suvenýrů, které prodejna nabízí. "Pořádáme Dny otevřených dveří s exkurzí pivovaru, přijíždějí sem návštěvy z ciziny, nedávno třeba až z Irska, k pronaj-mutí k oslavám je i Pivovarský šenk," podotkl Jaroslav Toman s tím, že letošní 5. výročí oslaví pivovar se svými příznivci v sobotu 25. června na pivních slavnostech Den Konrada. (Liberecký den)


Soukromý Pivovar Vratislavice v Liberci zkouší míchat nápoj, který je Německu populární mezi mladými lidmi a mezi milovníky motorek. Nápoj je vlastně směsí piva a většinou sladké limonády. Vratislavičtí zatím smíchali pivo s citronovou limonádou a s kolou. "O tento druh nápoje na našem trhu zájem sice není, máme ale odběratele ze sousedního Saska, který by chtěl, abychom ho pro něj vyráběli, zatím ale děláme jen vzorky," řekl ředitel pivovaru Petr Hostaš.

"Českého pivaře bychom tím nenadchli, v Německu a hlavně v Sasku je to ale poměrně oblíbené," uvedl Hostaš. Zda ale budou tyto směsi pro Němce skutečně vyrábět, není podle něho zatím rozhodnuto. "Museli bychom mít víc odběratelů, vyrábět to pro jednoho se nevyplatí," vysvětlil Hostaš. Podobnou směs znají velmi dobře například i zemědělci na jižní Moravě, kteří v časech žní usedají do rozpálených kombajnů. "Piju to už léta. Je to sice horší než pivo, ale zase lepší než limonáda," říká například Jindřich Marek, který v létě s oblibou míchal znojemskou desítku s jakoukoli limonádou.

Zájem o tyto míchané nápoje přitom v Německu roste, za letošní první čtvrtletí vzrostl o pět procent, zatímco spotřeba běžného piva meziročně klesla. Podle Hostaše se pivo míchá s citronovou či malinovou limonádou nebo s "colou". "Výsledný nápoj smí mít maximálně 3,5 procenta alkoholu," dodal.

V konkurenčním Pivovaru Svijany zatím o ničem podobném neuvažují. "Máme takový odbyt našeho normálního piva, že podobné speciality dělat nemusíme," řekl ředitel František Horák. Na rozdíl od vratislavického pivovaru, který část své produkce vyváží nejen do Německa, ale i do Švédska, Itálie či Španělska, Svijanští prodávají své pivo hlavně v Česku. Největším odbytištěm je pro oba pivovary hlavně Liberecký kraj, kde se spotřebuje kolem 90 procent jejich produkce. (iDnes)


Legendární postavu z etikety velkobřezenského piva používají dokonce i v Itálii, Kostarice nebo Uruguayi. Slavné značky: Výrobky, které proslavily severní Čechy Bodrá tvář velkobřezenského poštmistra Zippicha trůní na pivní etiketě Březňáku už devadesát devět let. Tato obchodní značka dosáhla takové oblíbenosti, že ji používají i pivovary až v Uruguayi či v Kostarice. Samozřejmě bez svolení majitele původní ochranné známky, pivovaru Velké Březno.

Slavná pivařova tvář oslaví v příštím roce 100. výročí. Dobře živený a svátečně oděný padesátník s vysokým čelem a pečlivě upraveným plnovousem si nahýbá z plného půllitru, jehož dno lehce podpírá levou rukou se zapáleným doutníkem. To je hrubý popis legendárního portrétu ze současné etikety Březňáku.

"Vypadá jako správný piják, vyzařuje z něj pohoda a klid," vypočítává hodnoty této známky přední český historik pivovarnictví Petr Žižkovský.

Dnes jde o samozřejmou a ceněnou relikvii velkobřezenského piva. Ale za socialismu upadla téměř na 40 let v zapomnění. Její historie začíná roku 1906, kdy si pivovar Velké Březno registruje ochrannou známku 'tvář pivaře'. Značka začíná postupně dominovat etiketám piv s názvy Korunní, Výčepní, Svatojiřské a Březňák. Objevuje se i na táccích, reklamních plechových cedulích a na hlavičkovém papíře pivovarů. Vláda pana Zippicha se ještě utvrdila po vzniku Československa, kdy musel pivovar ze všech reklamních a úředních materiálů vymazat rakousko-uherskou orlici. Privilegium k jejímu užívání mu udělil v roce 1901 sám František Josef I. Březňák byl dvorním dodavatelem piva. Orlici tedy roku 1918 zastoupila pivařova tvář. Už před první světovou válkou pomáhala prodávat ústecká piva na zahraničních trzích. A to jak z velkobřezenského pivovaru, tak z majetkově spřízněného v ústecké čtvrti Krásné Březno.

"To byl naprosto kuriózní a v českých podmínkách ojedinělý případ výměny loga mezi pivovary. Zippich se objevuje na exportních etiketách Měšťanského pivovaru Ústí nad Labem -Krásné Březno a propaguje i Ústecké plzeňské, což byla značka povolená k prodeji v Německé říši," poukazuje na zahraniční angažmá značky Petr Žižkovský. Ústecké pivovary měly zastoupení až v Kapském Městě či v Daar es Salaamu, tam všude reprezentoval české země i Zippich. Ani 2. světová válka expanzi nezastavila. Pivovar dokonce dodával pivo pro německé jednotky Afrikakorps.

Zippich se usmívá také v Kostarice, Itálii či Uruguayi. Až znárodňování po roce 1945 znamenalo pro Zippicha nucený odpočinek. Zmizel z etiket na dvacet let. "Pak přišlo Pražské jaro, uvolnění poměrů a v pivovaře si někdo vzpomněl na zajímavou předválečnou etiketu. Jenže v roce 1969 už zase musela z lahví dolů. Někomu prý Zippich moc připomínal Lenina," popsal krátké intermezzo šéf pivovaru Jaroslav Rottenborn, stojící za znovuvzkříšením značky v 90. letech. Pár minut slávy, přesně řečeno 14 dní, bylo dopřáno Zippichovi ještě i uprostřed tvrdé normalizace. V roce 1981 se dočasně zvýšil odbyt piva a nedostávalo se etiket. "Byly tu právě zbytky z osmašedesátého, tak jsem je dal do oběhu. Bylo vidět, že to zákazníci vítali. Lahve se nám vracely bez etiket," vzpomíná Rottenborn na svůj partizánský čin. Plné restituce se značka dočkala až roku 1990. Ale to neznamená, že by Zippich čtyřicet let spal. Desítky let se usmíval a mnohde se i dodnes usmívá na pivaře v Uruguayi, Itálii, USA, Rumunsku či Kostarice. Druhý život Zippicha vypátral významný český sběratel pivních etiket Antonín Tupý, který na nápadně podobný obrázek ústeckého pivaře opakovaně narazil na zahraničních sběratelských burzách.

"Třeba v Itálii se začal Zippich používat už před válkou a okopírovali ho zřejmě z exportního Březňáku. Ovšem do Jižní a Střední Ameriky ho nejspíš přivezli s sebou odsunutí sudetští Němci," vysvětlil záhadu Petr Žižkovský. Inspiraci Březňákem tyto zahraniční etikety nijak nepopírají. Například na kostarickém pivu je obrázek takřka do detailu shodný. Na současném uruguayském pivě chybí Zippichovi jen doutník, tamní starší etikety obsahují ale i tento detail. Nynější majitel pivovaru, firma Drinks Union, si obchodní značky Zippich velmi cení, ale její nelegální používání za hranicemi ji příliš neznepokojuje. "V Kostarice či Uruguayi to naše zájmy neohrožuje, bereme to spíš jako kuriozitu. Kdyby to ale bylo třeba v Německu, kam vyvážíme desítky tisíc hektolitrů piva, to bychom se bránili. Evropské trhy si musíme hlídat. Proto se možná začneme brzo zabývat i situací v Itálii či Rumunsku," reagoval prokurista firmy Josef Vejlupek.

Je pan Zippich legendou nebo skutečně existoval? Pohled na portrét z etikety velkobřezenského pivovaru nevyvolává jen chuť na pivo. Tvář vyzařuje i určité tajemno. Jaroslav Rottenborn přiznává, že když v roce 1990 oživoval značku, neznal ani jméno dotyčného pivaře. V archivech o něm nebylo zmínky a lidé, kteří mohli něco pamatovat, už nežili nebo patřili k odsunutým českým Němcům.

"Na začátku 90. let přišel jeden důchodce, že by si chtěl prohlédnout pivovar, že tam pracoval jeho tatínek. Byl to sudetský Němec a uměl obstojně česky. Když viděl v pivovaru starou reklamní ceduli, vyřkl jméno Zippich a vyprávěl mi o něm legendu, která se prý v pivovaru za jeho dob tradovala," poodhlalil tajemství ředitel pivovaru.

Legenda tvrdí, že Zippich byl velkobřezenský poštmistr a za to, že na věčné časy propůjčil svou tvář etiketám, získal od pivovaru doživotní rentu 30 piv týdně. Drinks Union na legendu navázal a každý rok hledá Zippichova dvojníka, jemuž také udílí pivní rentu. Pivaři si kvůli tomu holí hlavy a pěstují plnovous.

Kdo ale byl pan Zippich a existoval vůbec? Teprve letos se pustil do pátrání po majiteli nejslavnější české pivní tváře Petr Žižkovský. "Ještě nejsem v bádání u konce, ale už teď můžu říci, že archivy potvrdily, že ten člověk žil ve Velkém Březně. Objevil jsem i detaily z jeho života, které legendu doplňují a částečně i opravují." (MF Dnes)


Chybějící vlastní pivovar v Karlovarském kraji zřejmě nedal spát krajským zastupitelům. Po zrušení pivovarů v Chebu na začátku 90. let minulého století a o několik let později i v Karlových Varech totiž žádný funkční pivovar v regionu nezbyl. Proto se krajští radní rozhodli podporovat vznik celkem tří malých rodinných pivovarů v regionu.

„Kraj nemá žádný svůj vlastní pivovar,“ uvedl hejtman Josef Pavel (ODS). „Proto se radní rozhodli podpořit vznik malých pivovarů v každém ze tří bývalých okresů kraje,“ dodal. Na otázku Práva, zda bude kraj podobně podporovat i vznik například vinic či vinných sklepů, první náměstek hejtmana Jan Zborník (ODS) s úsměvem reagoval: „O vinicích se zatím nejednalo.“ Narážku na možnou podporu vzniku palíren v regionu komentoval radní Luboš Orálek (ODS): „Možná se o tom poradíme v radě příště.“

Jeden pivovar by tak měl vzniknout obnovou původního na zámku v Chyších na Karlovarsku „Podepsali jsme s majitelem zámku panem Lažanským partnerskou smlouvu,“ uvedl náměstek hejtmana Jiří Behenský (ČSSD), podle kterého bude Lažanský shánět peníze na obnovu pivovaru z Evropské unie. „Partnerství je výhodné pro dobré ohodnocení žádosti o subvenci,“ vysvětlil Behenský.

Dalším pivovarem, který se může těšit podpoře krajských radních, je pivovar Loketský. „Zde by se mělo na loketském hradě vyrábět pivo Florián,“ podotkl hejtman. „Na Chebsku se zatím ještě nikdo založit nebo obnovit pivovar nerozhodl. Pokud se tak ale stane, tak jeho projekt opět podpoříme,“ konstatoval Pavel. (Právo)


Zhruba 20 hektolitrů speciálního piva se šampaňskými kvasinkami ročně vyrobí společnost Pivo Praha spolu s Měšťanským pivovarem ve Strakonicích. Mají ho v oblibě především Rusové a Britové, řekl Jan Šturáň ze společnosti Pivo Praha. Vedle nich pivo v jedné pražské restauraci, která je zatím jako jediná nabízí, bez rozdílu národnosti upřednostňují také ženy. „Není totiž tak hořké jako klasická piva, má lehkou chuť a šuměním šampaňské trochu připomíná,“ dodal Šturáň. Firma Pivo Praha vyrábí ještě například kávové pivo na bázi černého, banánové pivo, višňové, vanilkové, kopřivové nebo chilli pivo. V Evropě je obliba netradičních piv největší v Německu. Meziročně zde odbyt mixů piva s kolou či limonádou vzrostl za první čtvrtletí o pět procent na 50 miliónů litrů. Češi jsou naopak podle odborníků v pití piva konzervativní a upřednostňují tradiční chuť. (Právo)


Cena Budvaru pro Járu Cimrmana představuje kyprou dámu v dvoudílých plavkách, které údajně vynalezl právě český velikán. Když dnes večer Česká televize představí nominace na vítěze ankety pojmenované Největší Čech, budou jistě padat jména proslulých státníků, králů či umělců. Jedno ocenění je ale jasné již předem. Je to cena Budvaru pro největší český unikát – Járu Cimrmana.

"Dlouhodobě si ceníme poctivé práce, tradice, invence, českého umu, zkrátka všeho co je unikátní a ryze české," říká Daniel Jírovec, vedoucí marketingu českobudějovického pivovaru a dodává: "Proto jsme vymysleli a prosadili speciální ocenění pro Járu Cimrmana, který všechny tyto hodnoty představuje." Jára Cimrman se po prvním kole hlasování v anketě Největší Čech stal jasným favoritem. Česká televize však tohoto velikána z ankety vyřadila, protože pravidla nedovolují účast fiktivní osoby. Příznivci tohoto českého génia na jeho podporu sepsali petici, pod kterou nasbírali téměř čtyřicet tisíc podpisů.

Cenu zástupcům Járy Cimrmana – pánům Smoljakovi a Svěrákovi, předá známý český astrofyzik Jiří Grygar. Cena, kterou je unikátní soška, má velice symbolický význam. Představuje postavu ženy kyprých tvarů – ideál krásy z Cimrmanovy doby, která je oblečena do červených dvoudílných plavek. Cimrman podle svých propagátorů vynalezl dynamit, telefon, žárovku a další převratné technické vymoženosti. Bohužel ho pronásledovala nepřízeň osudu. Na patentovém úřadě ho vždy o chlup někdo předběhl. Stalo se tak, že jediným vynálezem patentovaným na jméno Jára Cimrman jsou právě dvoudílné plavky. (iDnes)


Pivní pěna chce čas, radil porotce

[středa, 11. květen 2005]

Jaká je správná teplota piva ve sklenici? I na takové otázky včera odpovídali účastníci soutěže Krušovické čepování, kterými byli studenti hotelových škol a učni oborů kuchař-číšník z celého Česka. Jejich hlavním úkolem ale bylo načepovat v časovém limitu vzorovou třetinku piva, u které porota hodnotila správnou míru, pěnu a celkový vzhled piva ve sklenici.

„Někteří jsou dost vynervovaní, je vidět, jak se jim klepou ruce. Přitom zbytečně moc pospíchají, na správnou pěnu to chce nechat si čas,“ sledoval výkony soutěžících porotce Lubomír Závora, dlouholetý pracovník Královského pivovaru Krušovice. Souhlasil s ním i další z porotců, Richard Kučera, student rakovnické Integrované střední školy, který se stal na jaře v celostátním finále Králem výčepních. Teď držel palce svým nástupcům. Rakovnické družstvo ve složení Petra Seinerová, Michal Prask a David Netušil ale letos skončilo páté. Nejlepší z nich, Petra, byla celkově desátá. Zvítězil Marek Prušák ze stochovského učiliště a v týmech učiliště z Třebíče.

„Ono je to hodně o štěstí, jak vám to vyjde. Vlastně jsme ani moc nemohli trénovat, protože někteří z nás byli například na praxi ve školní jídelně,“ shodli se soutěžící z Rakovníka. A jak dodali, v testu sice odpovídali, jak má být pivo správně vychlazené, ale realita bývá někdy jiná. „Už jsem se při praxi v restauraci setkal i s tím, že host si přál pivo teplé,“ podotkl Michal Prask. (MF dnes)


Málokterý pivovar se může pochlubit tím, že se v jeho areálu odehrává jeden z nejslavnějších českých filmů. Pivo z nymburského pivovaru dnes přitom znají pivaři nejen v Čechách, ale i v dalekém zahraničí. Jeho novodobá historie se začala psát před sto deseti léty. V roce 1895 totiž začala stavba nového pivovaru na okraji města. Moudré rozhodnutí postavit nový pivovar právě tam umožnilo v posledních letech minulého století modernizovat a rozšířit kapacitu na dnešních téměř 200 tisíc hektolitrů piva ročně.

Pivovar je úzce spjat se jménem spisovatele Bohumila Hrabala. Ten v nymburském pivovaru prožil jako syn správce pivovaru bezmála tři desítky let a prostředí a příběhy lidí jeho milého pivovárku neopakovatelným způsobem popsal ve svých knihách. Mistr souhlasil použít pro obchodní název motiv z nich, a tak se se zlatavý mok z Nymburka jmenuje již druhé desetiletí Postřižinské pivo. Pivovar Nymburk se účastní a podporuje řadu vzpomínkových akcí na tohoto génia české literatury.

Pivovar v současné době vyrábí pět druhů světlého piva, dva speciály a jedno tmavé pivo.

Mimo běžně dodávané sudové a lahvové pivo v klasických 0,5litrových lahvích si může spotřebitel vybrat i exkluzivní třetinkové balení nebo půllitrové plechovky. Většina značek byla na řadě degustací, kterých se pivovar každoročně účastní, oceněna. S postřižinským točeným pivem se můžete setkat nejen v okolí Nymburka, ale i v Krkonoších, severních Čechách a samozřejmě i Praze, ale i na Moravě. Lahvové i plechovkové pivo pak můžete nakoupit v síti několika obchodních řetězců po celé České republice.

Tradičními obchodními partnery jsou zákazníci ze SRN, kam je exportováno jak sudové, tak i lahvové pivo. Se značkou Gold Bohemia Beer, pod kterou je pivo převážně vyváženo se můžete střetnout i ve Švédsku, Dánsku, Itálii, Španělsku a Francii. Skutečnou exotikou byly však 2 kontejnery piva vypravené až k protinožcům do Austrálie.

Pivovar Nymburk pravidelně každou třetí sobotu v červnu pořádá mezi širokou veřejností velmi oblíbenou akci - Den otevřených dveří. V letošním roce toto připadá na 18. června. Vystupovat budou známí zpěváci a umělci, proběhne řada soutěží pro děti a dospělé. Bohaté občerstvení je samozřejmostí. (iDnes)


Generální ředitel Pivovaru Klášter Josef Špryňar přišel vést oblíbený pivovar před necelými dvěma lety. Od té doby se mnohé změnilo. Jeho marketingové a manažerské nápady jsou však velice zajímavé a přinášejí pozitivní výsledky. V poslední době lze třeba jmenovat dokončení náročných jednání o dodávkách klášterského piva do několika asijských zemí, ale především zajímavé kontrakty v Německu, a pak také i v jiných zemích. Rozjednané jsou další lukrativní zakázky, o kterých se zatím nahlas nehovoří. Do sféry Špryňarových aktivit lze bezesporu zařadit nový výrobek - nízkostupňové pivo Fitness Bier určené jako vhodný doplněk při cvičení fitness. Tváří tohoto piva se stal oblíbený herec Jiří Krampol. Pivovar se svým chutným pivem proráží i do pražských hospůdek a restaurací. Záměrem pivovaru však je udržet a doslova hýčkat i příznivce klášterského piva takzvaně kolem komína, tedy v nejbližším okolí pivovaru. A tady přišel další, doslova geniální nápad ředitele. Do party zkušených obchodních zástupců se mu podařilo zařadit známého místního zpěváka Luboše Odháněla. Právě jeho postava může přinést zajímavé kontakty, vždyť Odhánělova kapela Nastarýkolena, která vydala už čtyři cédéčka, plní sály na Semilsku, Jičínsku, Mladoboleslavsku, začíná prorážet i do dalších regionů. Kapela je častým hostem na vlnách rádia Jizera i dalších rozhlasových stanic. Obchodní zástupci tráví mnoho času péčí o stálé klienty i jednáním o nových odběratelích. Přesně to je i náplní práce Luboše Odháněla. Včetně vysvětlování, proč by měli ve své provozovně nabízet právě pivo z Kláštera. "Konkurence v této branži je obrovská. Já jsem ale v pohodě. Tohle pivo je dobré, kvalitní a chutná mi. Já nenabízím něco, čemu bych nevěřil. Je ale pravda, že není lehké prorazit. Na druhou stranu to, že jsem určitým způsobem známý, může někde otevřít vrátka trochu rychleji," dodal Luboš Odháněl. O neutuchajících marketingových nápadech generálního ředitele Špryňara hovoří i poslední aktivita pivovaru, která se pojí s dlouhodobým seriálem ve sjezdovém lyžování Česká pojišťovna Cup. "Jsou to závody v paralelním sjezdovém lyžování a my jsme tam jako sponzor, který pochopitelně dodává pivo," vysvětlil ředitel. (Boleslavský deník)



Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň