Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

duben 2005

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv duben 2005


Mesto Martin vyrúbilo akciovej spoločnosti Heineken Slovensko daň z nehnuteľnosti 10 252 496 Sk, splatnú v štyroch splátkach. Primátor Stanislav Bernát zdôvodňuje konanie mesta tým, že Heineken nevyužíva svoje objekty na účely k tomu určené.

Mesto Martin sa rozhodlo postihovať týmto spôsobom podnikateľov, ktorí nepodnikajú na území mesta tak, ako by podnikať mali. Podľa primátora mu to ako správcovi dane umožňuje zákon. Prípadné odvolania budú podľa Bernáta "preskúmané tak, aby si niekto nemyslel, že tu niečo vymýšľame alebo porušujeme zákon". Zároveň vyjadril presvedčenie, že Heineken celú situáciu zváži. "Ponúkli sme im, že odkúpime pivovar za 50 miliónov korún. Nie mesto, ale firma, ktorá by vznikla v zmysle obchodného zákonníka," spresnil martinský primátor. Pivovarnícka spoločnosť Heineken Slovensko, a. s., zastavila výrobu vo svojom martinskom pivovare 6. novembra 2003. Dôvodom bola podľa PR manažéra spoločnosti Petra Šveca znižujúca sa efektívnosť produkcie a predaja piva, ktorá vyplýva z celkovo nižšej kúpyschopnosti ľudí.

V martinskom pivovare prišlo po zastavení výroby o prácu približne 120 zamestnancov. "Keď je v meste 110-ročná tradícia výroby piva, nevidím dôvod, prečo by sa nezačalo pivo variť znova," skonštatoval v tom čase Bernát, pre ktorého bolo zastavenie výroby piva nepochopiteľné. Heineken podľa jeho vyjadrenia znížil v prosperujúcom martinskom pivovare počas svojho pôsobenia ročnú produkciu piva z asi 330 000 hektolitrov (hl) o tretinu.

Pivo sa v centre Turca vyrába od roku 1893. V roku 1991 sa tunajší pivovar pretransformoval na súkromnú spoločnosť, v roku 1992 ho v privatizácii získal podnikateľ Karol Konárik a od roku 1999 vlastní martinský pivovar spoločnosť Heineken Slovensko. (hn online)


Spoločnosť Heineken Slovensko, a. s., sa odvolala voči rozhodnutiu mesta Martin, ktoré jej vyrubilo daň z nehnuteľnosti za pozemky a budovu bývalého martinského pivovaru v celkovej výške 10 252 496 Sk. Podľa PR manažéra spoločnosti Heineken Slovensko Petra Šveca sa daň z nehnuteľnosti zvýšila oproti roku 2004 desaťnásobne. "Pri príprave daňového výmeru mesto zrejme vychádzalo zo Všeobecného záväzného nariadenia o miestnych daniach, v ktorom je okrem iného uvedené, že správca dane môže zvýšiť daň až na desaťnásobok, ak sa podnikateľské stavby nevyužívajú na činnosť podľa kolaudačného rozhodnutia. Podľa nášho názoru však došlo k nesprávnej interpretácii tohto ustanovenia," povedal Švec.

Spoločnosť Heineken Slovensko argumentuje podľa Šveca tým, že k naplneniu tohto ustanovenia by došlo len v prípade, ak by Heineken priestory bývalého pivovaru využíval na iné účely, ako určuje kolaudačné rozhodnutie. "Skutočnosť je však taká, že Heineken uvedené nehnuteľnosti nevyužíva a nevyužíva ich z ekonomických dôvodov," skonštatoval Švec.

Ďalším argumentom je, že spoločnosť Heineken považuje rozhodnutie mesta Martin za protiústavné. Ústava SR ani žiadny platný všeobecne záväzný právny predpis SR podľa PR manažéra Heinekenu nehovorí, že vlastník je predmet vlastníctva povinný užívať. "Pokiaľ by totiž mesto Martin trvalo na takejto aplikácii spomenutého ustanovenia, znamenalo by to obmedzenie vlastníckeho práva. Zo strany mesta Martin by sme boli napriek ekonomickým podmienkam nútení robiť niečo, čo by pre nás znamenalo vytváranie straty," dodal Švec.

Pivovarnícka spoločnosť Heineken Slovensko, a. s., Nitra, zastavila výrobu vo svojom martinskom pivovare 6. novembra 2003. Dôvodom bola znižujúca sa efektívnosť produkcie a predaja piva, ktorá vyplýva z celkovo nižšej kúpyschopnosti ľudí. (HN.sk)


Lahvové pivo končí

[sobota, 23. duben 2005]

Starobrno přesouvá výrobu lahvového piva Hostan ze Znojma do Brna. Firma chce rozšířit prodej do celé země, což vyžaduje zvýšení trvanlivosti. Výrobu lahvového piva ve Znojmě nahradí točené limonády. Změny se nedotknou výroby sudového piva ve Znojmě. (MF Dnes)


Jedním ze dvou pivovarů, na které zapomněli tvůrci mapy vymezující pojem České pivo, byl i Zlatopramen a Březňák ze skupiny Drinks Union (DU). Vzhledem k silné exportní pozici pivovaru by toto opomenutí výrobci přineslo nemalé škody. Pokud by Evropská komise schválila registraci tohoto pojmu bez těchto pivovarů, nemohl by DU České pivo vařit. Přepracovaná verze mapy už s oběma pivovary, jak v rozhovoru potvrdil Jaroslav Lstibůrek, místopředseda představenstva Drinks Union, počítá.

Jste tím, že se na vás zapomnělo, překvapeni?

"Ne. Víme o tom od prosince 2004, kdy jsme obdrželi příslušnou mapku. Změnu šlo provést i přesto, že žádost je už v Bruselu odevzdaná."

Jaké škody by mohly vzhledem k exportním ambicím pivovaru, kdyby byl pojem České pivo v EU prosazen bez vás, vzniknout?

"Takový odhad škody by byl zatížen chybou, že by se šlo spíše o spekulaci."

Je pojem České pivo taková značka, která otevírá zahraniční trhy?

"Pro nás je pojem České pivo významný. Při prodeji piva je velice důležité, pokud se můžeme opřít u vhodné vjemy, které mají spotřebitelé již ve svých myslích. U Českého piva tomu tak skutečně je. U zlatavého moku byly nalezeny fyzikálněchemické charakteristiky, na základě kterých můžeme určit, zda bylo pivo vyrobeno v Čechách. Právě pitelnost piva je velice významnou vlastností "Českého piva". Je to tedy pojem, který jsme schopni poměrně přesně popsat a proto také věříme, že šance na jeho registraci na úrovni Evropské unie je poměrně vysoká." (Mojenoviny)


Pětatřicetiletý vrchní sládek pivovaru Ostravar Robert Kužela pochází z jižní Moravy a tvrdí, že nikdo z jeho rodiny nikdy netíhnul ani k přílišné konzumaci vína, jak by se na jihomoravského patriota slušelo, ale ani piva. A on sám je v rodině první, kdo se dal na výrobu sladového moku. "Pivovarnictví jsem si vybral proto, že to naše národní tradice a jistota do budoucna," říká dnešní nejvyšší manažer Ostravaru. Od absolutoria vysoké školy pracuje pro Staropramen a vyzkoušel si tam například práci v laboratořích nebo technické zadání - optimalizaci práce stáčecích linek. V Ostravě působí jako vrchní sládek od roku 2001. "Jsem šéfem výroby a stáčení piva, moje zodpovědnost vlastně končí na rampě, kde začíná distribuce a obchod," tvrdí. Pivo sám pije rád a dokáže sugestivně přesvědčovat nepijáky o tom, proč by si je měli denně dopřát.

Jako reprezentant ostravského pivovaru je Kužela patřičně pyšný na úspěchy závodu. Ostravar je podle něj typicky domácí značka a účastní se s úspěchem většiny tuzemských soutěží. Z Tábora si pivovar letos přivezl zlatou Českou pivní pečeť za světlé speciální pivo Ostravar Strong nebo stříbrnou za desetistupňový Originál. Strong dostal také cenu českých sládků za rok 2004. "Víte, jsou ceny a ceny. Já osobně mám raději degustace spotřebitelské, protože pivo prostě musí mít zákazníky, kteří si je koupí. Pro ně vyvíjíme piva nová, a je to těžké - ujme se tak třetina, zbytek končí v šuplíku. S novým výrobkem jdeme na trh tak (iHNed)


Fotbalisté křtili nové balení piva

[čtvrtek, 21. duben 2005]

Spojit fotbal a pivo? Ve světě už to není nic neobvyklého a v Ostravě se taková spolupráce rozjíždí také. Tak jako například proslulý fotbalový FC Liverpool, za který mimo jiné hraje bývalý útočník Baníku Ostrava Milan Baroš, spolupracuje s pivovarem Carlsberg, oficiálním pivem ostravského Baníku je Ostravar. Proto včera současní hráči ostravského celku Radek Slončík, Martin Čížek, Peter Drozd a Martin Raška společně s vrchním sládkem Ostravaru Robertem Kuželou oficiálně vyslali do světa nové balení piva. To zdobí portréty fotbalistů a jeho součástí je také fotbalová soutěž pro spotřebitele. „Moc nás nefoťte. My pivo nemůžeme,“ usmívali se fotbalisté na křtu a popíjeli přitom nealkoholické pivo. „Pivo bychom neměli pít ani po zápase, ale to už záleží na každém z nás...“ poznamenal Radek Slončík. (MF Dnes)


Rozšíření prodeje lahvového piva Hostan do všech regionů České republiky je hlavním cílem projektu rozvoje této značky, který představila mateřská společnost Starobrno, a.s. Prvním krokem bylo umístění produktů Hostan do prodejních sítí nadnárodních řetězců. Nyní se připravuje rozšíření na další prodejní místa celorepublikových maloobchodních sítí.

Starobrno předpokládá, že se mu tak v příštích letech podaří výrazně zvýšit výstav lahvového piva této tradiční značky. Podle mluvčího Aleše Řiháčka je však podmínkou pro expanzi Hostanu zvýšení jeho chuťové stability a trvanlivosti na potřebných minimálních šest měsíců. Technologie výroby v pivovaru Hostan to neumožňuje, proto bylo rozhodnuto převést od července výrobu lahvového Hostanu do moderního pivovaru Starobrna v Brně.

Mateřská společnost se podle Řiháčka snaží zmírnit dopad přesunu výroby lahvového piva na zaměstnance ve Znojmě. Z 25 pracovníků, jichž se tato změna týká, dostalo 13 nabídku dalšího zaměstnání u společnosti Starobrno. Pro odcházející zaměstnance má firma připraveno nadstandardní odstupné až do výše pěti měsíčních platů v závislosti na délce pracovního poměru u společnosti. (Právo)


Pivo z Vyškova pluje za oceán

[středa, 20. duben 2005]

Až do státu Illinois míří v těchto dnech první várka dvanáctistupňového piva z vyškovského pivovaru. Kvůli přepravě po lodi a větším výkyvům teplot prošlo silnější filtrací a prodloužila se tak jeho trvanlivost na půl roku. Pivo pro USA pivovarníci z Vyškova stočili do speciálních třetinkových lahví. (MF Dnes)


Pivovar posílil prodeje i tržby

[středa, 20. duben 2005]

Meziroční zvýšení prodejů i tržeb ohlásil za první čtvrtletí Pivovar Černá Hora. „Odbyt vzrostl zhruba o jedno procento na 28 394 hektolitrů u piva a u limonád na 5 592 hektolitrů. Tržby posílily z 37 milionů na 40,5 milionů,“ řekl ředitel Ivo Štorek. (Agris)


Zvýšení prodejů i tržeb ohlásil letos v prvním čtvrtletí pivovar Černá Hora. Vstup do Evropské unie a zjednodušení podmínek umožnilo v daleko vyšší míře uvažovat o exportu. Zatímco loni vyvezl podnik 635 hektolitrů převážně na Slovensko, letos počítá s odbytem zejména v Německu, Itálii, Švýcarsku, Rakousku a Velké Británii. Ekonomický tlak přinutil pivovar k úvahám o zdražení, kterému se dříve vyhýbal. "Podle okamžité situace na trhu zvažujeme zdražení jen sudového, nikoli lahvového piva," upozornil Štorek. Zvýšení ceny by bylo v řádu desetihaléřů na půllitru. (Blanensko.info)


Když se řekne Postřižiny, vybaví se snad každému pivovar, ale také správce Francin, krásná žena Maryška a hlučný Pepin. Film podle románu Bohumila Hrabala natočil před lety Jiří Menzel. Jen málokdo ale ví, že se tento divácky velmi oblíbený film natáčel na Vysočině. Tvář filmovému postřižinskému pivovaru dal tehdy pivovar v Dalešicích nedaleko Třebíče. A vůbec nevadilo, že v době natáčení se tam už pivo nevařilo. Své kouzlo má dodnes. A i teď, když na místo přijedete, jste okouzleni postřižinskou atmosférou. Uchvátí vás vysoké komíny - na jeden z nichž strýc Pepin s Maryškou vylezli, zahrada - kam si Maryška lehala do trávy, interiéry - kde Francin překvapoval Maryšku svými dárky i samotné nádvoří, po kterém se procházela vážená správní rada.

Po letech se v dalešickém pivovaru opět bydlí, ale také vaří pivo. Atmosféra místa je tak silná, že i po tak dlouhé době od natáčení a po náročné rekonstrukci čekáte, ze kterých dveří se najednou vynoří Francin, Pepin či Maryška. "Víme, že duch pivovaru je těsně spjatý s filmovými Postřižinami a chceme, aby to bylo znát," tvrdí Jitka Tichá a její manžel Marek, který je jedním ze spolumajitelů pivovaru. Majitelé přiznávají, že pivovar koupili převážně pro radost. Ostatně mají k památkám vztah. Jsou architekti a vlastní v Brně firmu na obnovu památek. Z toho bylo jasné, že veškeré opravy budou citlivé.

"Když mě sem manžel poprvé přivezl a řekl, jestli si vzpomínám na ty krásné Postřižiny, tak jsme se dívali na ruinu zarostlou kopřivami. Nejenom, že tady nebyly dveře, okna, podlahy, ale nebyly tu ani omítky. Ten pivovar byl úplná ruina. Chátral a stal se postupně skládkou a zdrojem stavebního materiálu pro okolí," vzpomíná Jitka Tichá. Noví majitelé začali s opravou opravdu z gruntu, ale se vší citlivostí v duchu filmu. Teď v obytné části pivovaru najdete dva pokoje, které obývají Jitka a Marek Tichý se svými třemi dětmi. Pak následuje chodbička a třípokojový byt pro sládka. "Všechno jsme museli dělat znovu. Dveře, okna, omítky, výmalbu i podlahy. Nebyla tu ani kanalizace a voda. Ale rádi se uskrovníme. Chceme se k tomuto místu chovat šetrně," říká novodobá paní pivovaru.

Místnosti jsou propojeny do takzvané enfilády. Pokoje jsou uspořádány za sebou a spojené dveřmi, což umožňuje průhled z jednoho konce domu na druhý. Toho právě krásně využívala filmová kamera. Tento architektonický prvek budí dojem, že jsou pokoje hodně prostorné. Zároveň jsou místnosti velmi prosvětlené, slunné, což navozuje pocit útulnosti. Z oken je totiž vidět přímo do zahrady a na pivovarský dvůr. "Musím říct, že to je strašně příjemné místo a hezčí byt jsem snad ani neviděla. Myslím, že tu musí být jistě nějaké pozitivní energetické proudy. Protože když jsme tady, tak jsme velmi dobře naladění," směje se Jitka Tichá. Část obytných místností, které slouží Tichým, je vybavena historickým nábytkem. Místnostem vévodí kachlová kamna, které si sám postavil Marek Tichý. "Kamnářům jsem pořád do toho mluvil, tak jsem se to naučil a postavil si je sám," ukazuje pyšně na svou kamnářskou řemeslnou práci. Na topení v kachlových kamnech nedají dopustit. "Je to nenahraditelné teplo. Kamna mají ohromnou výhřevnost. Stačí přikládat jedno polínko za hodinu, aby se udržela daná teplota," říká Marek Tichý.

I když jsou pokoje minimálně zařízené, tak působí velmi příjemně. Interiér je vybaven starožitným nábytkem. "Říkala jsem si, že starožitnosti budou stát majlant. Jenomže manžel mi v tomhle otevřel oči. Starožitnosti se teď prodávají opravdu hodně levně, samozřejmě stojí něco obnova, ale pořád to vyjde levněji, než když v obchoďáku koupíte nové kousky, které se vám za pár let rozpadnou," přemýšlí Jitka Tichá. A tak zde najdete jedinečný starodávný stůl, židle či manželskou postel. Stovky let (ale nikdo by jim je nehádal) je také dřevěným prknům, ze kterých je vyrobená podlaha.

A chcete vědět, v kterých místnostech vznikaly ty které filmové záběry? "Víte, filmová kamera je mocná čarodějka. Ale necháme si to pořádně vysvětlit. Na konci prázdnin tady bude pan režisér Menzel i s paní Vašáryovou, tak si necháme přesně říct jak se co natáčelo," shodují se manželé. Prohlídka pivovaru ale ještě není u konce. V přízemí najdete muzeum Rakouskouherského pivovarnictví, fotografie i repliky některých kostýmů z filmu. Nechybí kolo paní Maryšky či kukla na motorku pro Francina. V přízemí najdete recepci, kancelář i místnost k zasedání správní rady pivovaru. Z bývalé sladovny, kde se dříve nechával klíčit ječmen, je teď rozlehlý hostinec, který se před rokem otevíral. Tady se čepuje dalešické pivo, ale také se zde konají hostiny i svatby. Z druhé části rozlehlé sladovny by v budoucnu měl vzniknout sál. Využíván by měl být pro kulturní účely -zábavy či konference.

Chloubou pivovaru je také rozlehlá zahrada, ze které je nejhezčí pohled na areál s pivovarskými komíny. Zahrada nebyla dlouho udržovaná. "Nebylo to ani v době natáčení filmu. Těsně před natáčením filmu přijeli zahradníci, kteří zahradu přizpůsobili obrazu filmu. Věrně podle filmu jsme si zjistili rostliny a stromy, které tam rostly a snažili jsme se je obnovit. Letos to jsou přesně dva roky, co se znovu vysadil sad," ukazuje Tichá na zahradu, po které se potulují slípky a v ohradě dovádí kozy.

Romantiku tohoto místa našly i mladé páry, které se zde touží sezdat. "První svatbu jsme zde měli v loňském roce. Máme zde také oltář. Jmenuje se „V sedmém nebi“. Vznikl v loňském roce na řezbářském sympóziu. Letos by mělo být sympózium zaměřené na lavice a lavičky. Chceme je rozmístit po zahradě." Práce a nápadů mají majitelé pivovaru stále dost a dost. V létě pivovar žije kulturními akcemi, přemýšlejí i o dalším rozšíření ubytovacích služeb. Pokoje by měly být stejně jako celý pivovar v duchu filmových Postřižin. (iDnes)


V posledních třech letech nejobdivovanější firma na Vysočině se druhým ročníkemsemináře lékařů o vlivu alkoholu na lidské zdraví stala tradičním pořadatelem. „Rozhodli jsme se, že chceme tyto semináře dělat každoročně. Už teď je zájem o uspořádání třetího ročníku,“ říká spolumajitel stejnojmenného humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard. Dlouhán s vlastním životním názorem a cestou má rád pivo a společnost. „Navíc jde o hodně zajímavé téma,“ vysvětluje Bernard. „Alkohol tady byl dlouhá léta tabu. Má svá rizika a je třeba je reálně pojmenovat,“ dodává. Seminář, který vedou lékaři, je podle Bernarda přínosný právě tím, že na něm mluví lidé zodpovědní za zdraví. Je tak užitečné mluvit i o přínosech alkoholu, protože je prokázáno, že v umírněném množství může pomáhat.

„My se v tomto ohledu hlásíme k iniciativě zodpovědných výrobců piva. Nechceme mít konzumenty, kteří budou pít velká množství piva, ale ty, kteří budou pít jedno dvě a pravidelně,“ vysvětluje. Podle něho je nutné o pivu poskytovat dostatečné množství informací, jak se k němu chovat.

Bernard do Humpolce dorazil v roce 1991, když se svým společníkem Josefem Vávrou koupili tehdy odepsaný pivovar. „Když jsme vydražili zkrachovalý pivovar, těžko by si na nás tehdy někdo vsadil, spíše by si asi ťukal na čelo,“ vzpomíná Bernard. Ten je dnes po Hliníkovi ze známé české komedie patrně nejznámějším jménem z Humpolce. Na lepší název pro nové pivo z Vysočiny tehdy společníci nepřišli. Vávra se pak s pivem Bernard stal několikrát vítězem asi nejuznávanější tuzemské pivní soutěže Pivex, pořádané při stejnojmenném pivovarském veletrhu.

Rodinný pivovar Bernard od svého založení téměř před patnácti lety uvařil více než 300 milionů půllitrů piva. Kdyby vedle sebe postavil tři miliony padesátilitrových sudů, vznikla by řada dlouhá 1140 kilometrů, tedy jako vzdálenost z Humpolce do Paříže nebo z Prahy do Londýna. (MF Dnes)


Chceme se lišit od europiv

[úterý, 19. duben 2005]

Spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard řekl Právu:

Jaký význam přikládáte ocenění v soutěži Czech Top 100, které humpolecký Rodinný pivovar Bernard převzal před týdnem?

Přikládám tomu velký význam. Ocenění udělují manažeři předních českých firem, jinými slovy lidé s rozhledem, schopní. To vnímám jako velice cenné. My jsme počtvrté za sebou obhájili prvenství na Vysočině, kde je řada mnohem větších firem, než jsme my. Jako velký úspěch vnímám naše letošní třetí místo mezi výrobci potravin a tabáku, kde jsme své minulé čtvrté místo dokonce dokázali vylepšit a zařadili se hned za Prazdroj a Budvar.

Vy jste při příležitosti vyhlášení výsledků prohlásil, že byste si před čtrnácti lety, kdy jste pivovar kupovali, ťukal na čelo, kdyby vám tehdy někdo řekl, že dnes získáte takové ocenění. Jak jste si tehdy budoucnost pivovaru vlastně představoval?

Je třeba připomenout, že jsme tehdy začínali z totálních trosek. Technologicky byl pivovar v troskách, byli jsme bez peněz, neměli jsme trh, neměli jsme značku. Navíc jsme pořídili tehdy pivovar v aukci za více než pětinásobek účetní hodnoty, naše tehdejší situce byla velice obtížná. Představu, co bude za deset patnáct let, jsem tehdy příliš jasnou neměl, nicméně od samého začátku jsem chtěl, aby naše podnikání směřovalo k nějaké výjimečnosti. Tedy snažit se o maximální kvalitu, ale i o osobitost. Chtěl jsem, aby ta značka byla vnímána jako symbol kvality. Něco, čím jsou třeba švýcarské hodinky. To je pro většinu lidí synonymum pro kvalitu. Už tehdy jsem byl přesvědčen o tom, že musíme jít jednoznačně tímto směrem.

Jak těžké je na prahu jedenadvacátého století vařit a prodávat kvalitní české pivo?

Vaření piva v jedenadvacátém století se příliš neliší od vaření v předchozích stoletích, to je spíš otázka dobré receptury a přesného dodržování výrobních postupů. Je to stále složitější, na kvalitu se dnes dohlíží za pomoci nejrůznějších analýz. Co se týče prodeje, tak tady je konkurence na trhu piva obrovská a k úspěchu jsou potřeba peníze, neboť podpora prodeje se děje především finanční formou. Pominu-li morální aspekty konkurenčního boje, tak je to hlavně otázka reklamy, prezentace. My jsme i v této oblasti vsadili na působivost a odlišnost, heslo Vlastní cestou a motivy Svět se zbláznil komentujeme všelijaké společenské situace.

Nese vám reklama nějaké hmatatelné výsledky?

Ještě jsem nezažil, že by nám po nějaké reklamě rázem stoupl prodej. Na druhé straně na základě celostátního průzkumu jsme zjistili, že naše značka se vyskytuje v první desítce značek. V hodnocení billboardových kampaní, na kterou se zaměřujeme, jsme jednoznačně zvítězili mezi všemi značkami českého piva.

Vy sám jste se v posledních měsících objevil v televizní reklamě jedné české banky. Jak může taková prezentace pomoci vaší firmě?

Tohle je zatím těžké hodnotit, ta kampaň má trvat delší dobu, zatím máme za sebou její první část. Já si hlavně vážím toho, že jsem byl osloven a vybrán do společnosti lidí jako Honza Hřebejk, Kateřina Kůrková nebo Petr Fejk. Dává mi to zpětnou vazbu, že zřejmě i já jsem něco dokázal. Myslím si, že to může být zpětně prospěšné i pro nás jako firmu.

Takže jste neváhal dělat herce v televizní reklamě...

Váhal jsem. Když jsem se ale seznámil s obsahovou stránkou těch reklamních spotů, tak se mi scénáře líbily, takže si dneska myslím, že to bylo dobré rozhodnutí.

S jakými pocity se na sebe v televizi díváte?

Já už to po těch letech vnímám hlavně jako tu značku. Já jsem byl daleko víc zvědavý na to, jaké pocity budou mít lidé, kteří mě v té reklamě uvidí. Přišla mi spousta ohlasů a všechny byly pozitivní. To mě zahřálo.

Jaké máte dneska vize o budoucnosti Rodinného pivovaru Bernard?

Naše vize mají inspiraci v malých bavorských pivovarech. Naším cílem je čím dál více se lišit, hlavně pak od zprůměrovaných evropských velkopiv. Chceme, aby konzument po deseti letech, až se napije našeho piva, řekl: To je opravdové pivo! Žádný vyleštěný evropský eurobier! (Právo)


Rodinný pivovar Bernard se stal v prestižní soutěži CZECH TOP 100 pro rok 2005 vedle Plzeňského Prazdroje a Budvaru třetí nejobdivovanější firmou České republiky v kategorii „Potravinářský a tabákový průmysl“. Současně s tím již počtvrté za sebou obhájil 1. místo v kraji Vysočina. „Když jsme vydražili zkrachovalý pivovar, těžko by si na nás tehdy někdo vsadil, spíše by si asi ťukal na čelo.“ hodnotí výsledek soutěže spolumajitel pivovaru Ing. Stanislav Bernard a dodává: „Dnes, po čtrnácti letech podnikání, patříme v oboru potravin a tabáku ke špičce. Za námi zůstávají firmy s mnohem větším kapitálem i tradicí. Na tento úspěch jsme hrdí.“

Kritéria hodnocení se skládají například z kvality výrobků a služeb, z inovačních schopností firmy, ale i otevřenosti komunikace a vztahu ke společnosti. Letošní 7. ročník soutěže CZECH TOP 100, která již tradičně patří mezi prestižní žebříčky hodnocení firem, probíhá pravidelně v 25 odvětvích. Soutěže se zúčastnilo přibližně 750 firem z celé České republiky a pro hodnocení bylo vybráno 1500 odborníků, především vrcholových manažerů, ekonomických a finančních analytiků, zástupců profesních asociací a vysokých odborných škol. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)


Minulost a budoucnost se protkla v Náchodě. Místní pivovar dokončil dostavbu hotelu Beránek na Masarykově náměstí v centru města. Stalo se tak téměř po století od okamžiku, kdy náchodští konšelé rozhodli o výstavbě zařízení, v němž vedle restaurace, kavárny a vinárny bude divadelní sál a další společenské prostory. "Beránkem procházely naše moderní dějiny, z jeho balkonu byla v roce 1918 vyhlášena samostatnost, pobývali tu prezidenti Masaryk, Havel i Klaus," řekl starosta Náchoda Oldřich Čtvrtečka. Původní hotelová část Beránku měla pouze šestnáct dvoulůžkových pokojů, což bylo pro třicetitisícové město nedostatečné. Snaha rozšířit secesní budovu začala už v první polovině devadesátých let, kdy prošla nákladnou rekonstrukcí. Se stavbou nové budovy se však mohlo začít až předloni, kdy se záměru chopila akciová společnost Pivovar Náchod. Ta je v majetku města a na stavbu si vzala bankovní úvěr. "Náklady na stavbu včetně vybavení interiérů dosáhly padesáti milionů korun a pivovar je bude splácet asi deset let," uvedl předseda představenstva pivovaru Pavel Nývlt. Návštěvníci Náchoda mají nyní v Beránku k dispozici devětapadesát pokojů se sto šestnácti lůžky. Lidé mají na výběr, zda si objednají pokoj s koupelnou, či jen se sprchovým koutem, zda chtějí výhled do náměstí, nebo ne. "Konečně se vyřešil nedostatek ubytovacích kapacit ve městě. Dostavbou se také zlepší využívaní celého komplexu hotelu," řekl náchodský radní Tomáš Šubert. Stejně jako pivovar je i hotel Beránek akciovou společností, v níž je drtivým vlastníkem město. Na dostavbou hotelu byla využita jediná volná proluka, která na Masarykově náměstí zbývala. "Náměstí nyní tvoří uzavřený stavební celek," řekl starosta Čtvrtečka. (MF Dnes)


Dva pivovary zvýšily výstav

[sobota, 16. duben 2005]

Ze čtyř pivovarů v Královéhradeckém kraji vykázaly loni růst výstavu pivovary v Náchodě a nedalekém Broumově. Naopak pivovary v Trutnově a Nové Pace na Jičínsku zaznamenaly mírné poklesy, a na loňském růstu celého českého pivovarnictví o více než jedno procento se tak nepodílely.

Pivovar Náchod, který je největším producentem piva v Královéhradeckém kraji, loni zvedl výstav o více než dvě procenta na 143 915 hektolitrů. "Dařilo se nám zejména zvyšovat odbyt speciálních piv a také jsme posílili export," řekl vedoucí marketingu pivovaru František Meduna. Dodal, že největší nárůst, o čtvrtinu, zaznamenalo nealkoholické pivo, jehož je náchodský pivovar po nošovickém Radegastu druhým největším výrobcem v republice.

Růst výstavu o 43 procent na 19 360 hektolitrů loni vykázal i nejmenší pivovar v kraji v Broumově. "Podařilo se nám dostat do řetězců Tesco a Konzum Ústí nad Orlicí, a to zejména s novým osmistupňovým pivem," řekl ekonom pivovaru Karel Krejčí. Nového nízkostupňového piva pod značkami Převor a Novic podnik loni vyrobil téměř 6000 hektolitrů.

Naopak trutnovskému pivovaru Krakonoš loni klesl prodej piva o šest procent na 107 900 hektolitrů. Hlavním důvodem snížení prodeje byl výpadek dodávek cisternového piva, kterého pivovar ročně prodával od 3000 do 6000 hektolitrů. "Odbyt lahvového a sudového piva zůstal loni téměř stejný," řekl jednatel pivovaru Karel Janko.

O čtyři procenta na 46 000 hektolitrů klesl loni výstav Pivovaru Nová Paka. Pokles firma přičetla sílícímu tlaku velkých pivovarů na regionálním trhu. Naopak se pivovaru dařilo v exportu, který zvedl o tři procenta na 14 750 hektolitrů. Právě v dalším posilování exportu vidí pivovar perspektivu svého růstu. "Letos bychom se chtěli ve vývozu dostat na úroveň 16 000 hektolitrů," uvedl ředitel pivovaru Jaromír Bulko.

Všechny čtyři pivovary v kraji nehrají na celostátním trhu významnější roli. V celé zemi loni výroba piva činila 18,75 milionu hektolitrů a pivovary v Hradeckém kraji se na ní s celkovým výstavem 317 200 hektolitrů podílely necelými dvěma procenty. (Mojenoviny)


Jak se vařilo pivo v minulosti a jak se to dělá dnes? Přesně to se dozvěděli účastníci semináře tzv . Pivovarské univerzity, konaného ve čtvrtek odpoledne v areálu Pivovaru v Lounech. Pivovar pozval odborníky, ale i novináře a zástupce města. Na seminář se dostavil i starosta Loun Jan Kerner s malou dcerkou Soňou. Seminář začal exkurzí do sladovny, varny a dalších provozů lounského pivovaru. Posluchačům se dostalo odborného výkladu z úst vrchního sládka Petra Kozáka. "Pivo piju jen málo, ale to lounské mi opravdu chutná," svěřil se starosta Kerner. Potvrdil to i v hale, kde je mok filtrován od kvasinek a dalších nežádoucích částí. Tam byly připraveny korbely čerstvého piva, které starosta bez váhání okusil a označil je za znamenité.

Po prohlídce provozu plnění KEG sudů se účastníci odebrali do sálu, kde proběhlo teoretické školení. Historik Petr Žižkovský se rozhovořil o historii pivovarnictví a pivovarů v severních Čechách. Výklad sahal až do tisíců let zpět. "Obecně se například příliš neví, že dříve pivo vařily výhradně ženy. Až s nástupem technické revoluce, kdy už byla různá hejblátka a mačkátka, se toho ujal muž," sdělil P. Žižkovský.

"Dnes je v republice asi padesátka větších pivovarů. Dalších pět desítek je mini a mikropivovarů, vařících ve velmi nízkých objemech. Jejich produkty se většinou spotřebují jen v jedné či dvou hospodách, patřících přímo k pivovárku," poučil posluchače historik. Následoval výklad sládka Stanislava Šťastného o technologii výroby piva a Josefa Lva, manažera společnosti Drinks Union vlastnící lounský pivovar, o úloze zlatého moku v naší gastronomii. Účastníci semináře byli následně podrobeni zkušebním testům a odměněni předáním certifikátů absolventů semináře Pivovarské univerzity. (Mojenoviny)


Kambodžský nejvyšší soud rozhodl ve prospěch Budějovického Budvaru v jeho sporu s americkou společností Anheuser-Busch ohledně registrace ochranných známek na kambodžském trhu.

Anheuser-Busch se snažil zpochybnit naše práva k ochranným známkám už od r. 2000. Velmi vítáme, že soud rozhodl ve prospěch Budvaru a pomohl upevnit naši známkoprávní pozici na kambodžském trhu, sdělil našemu listu ředitel Budějovického Budvaru, n. p., Jiří Boček.

Český výrobce piva vedl spor s firmou Anheuser-Busch v Kambodži již v r. 2000 soud první instance rozhodl na návrh amerického žalobce o výmazu zaregistrovaných ochranných známek Budvaru. Odvolací soud v r. 2002 rozhodl ve prospěch české strany a nařídil kambodžskému ministerstvu obchodu ochranné známky Budějovického Budvaru opět zaregistrovat. Americká strana následně podala dovolání k nejvyššímu soudu, který minulý týden potvrdil rozhodnutí odvolacího soudu.

Budějovický Budvar má zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než 100 zemích. V současné době brání své obchodní pozice a práva k ochranným známkám před soudními útoky Anheuser-Busch ve více než 40 soudních sporech a v dalších více než 70 správních řízení před patentovými úřady. Kromě Japonska zaznamenal Budvar v poslední době vítězství ve známkoprávních sporech např. ve Švýcarsku, Velké Británii, Austrálii, Novém Zélandu, Japonsku, Jižní Koreji, Tádžikistánu, Tchaj-wanu, Řecku, Portugalsku, Dánsku, Švédsku a Finsku. V současnosti vyváží Budvar svůj prémiový ležák do téměř 60 zemí pěti světadílů. (Haló noviny)


Počítačová simulace jízdy výtahem do hloubky 320 metrů, hologramy či filmy na plazmových obrazovkách jsou hlavními lákadly nové expozice historie budějovického pivovarnictví, kterou ve svém pivovaru otevřel Budějovický Budvar. "Příběh našeho piva ožívá na velkých plazmových obrazovkách, unikátních hologramech a při projekci 3D filmu," řekl ekonomický ředitel pivovaru Petr Jánský. Například počítačová technologie za použití klece těžebního výtahu umožní návštěvníkům cestu do hloubky 320 metrů, odkud Budvar čerpá vodu. Virtuální sjezd do artéské studně vytvořila firma, která vyrábí simulace pro piloty letadel.

Expozici za 61 milionů korun pivovar připravoval 15 měsíců. Archivní plakáty, pivní džbánky a jiné předměty, které jí doprovázejí, Budvaru zapůjčilo Jihočeské muzeum a okresní archiv. "Naším cílem bylo připomenout a oslavit více než 700 let starou tradici budějovického pivovarnictví, a samozřejmě dát najevo, že si Budvar této tradice váží," řekl Jánský.

Do svého rozvoje pivovar loni investoval zhruba 166 milionů korun. V prosinci Budvar dokončil stavbu návštěvnického centra včetně vjezdu do areálu za 115 milionů Kč. Začátkem roku zahájil provoz nového 300 metrů hlubokého artéského vrtu. Ročně pivovar navštíví přes 40 000 turistů. Výstav národního podniku Budějovický Budvar loni dosáhl 1,112 milionu hektolitrů piva, což je zhruba o 58 000 hektolitrů méně než v roce 2003. Pivovaru se také o 11 procent snížil hrubý zisk na 312 milionů korun. Celkové výnosy pivovaru klesly o 130 milionů na 2,3 miliardy korun.

Expozice otevřena každý den od 08:00 do 17:00 (iDnes)


Spolumajitelé dva a půl roku uzavřené českobudějovické pivnice Masné krámy se dohodli na podmínkách, za jakých se znovu podnik zprovozní. Zatím vše nasvědčuje tomu, že místo jedné restaurace tu budou fungovat dokonce dvě. Od kultovní restaurace Masné krámy se totiž oddělil vedlejší dům, kde byly kuchyň a zázemí. Investor zde staví další restauraci, kterou bude podporovat Plzeňský Prazdroj. „Chceme pivovar jako partnera. S Budějovickým Budvarem jsme se nedohodli,“ řekl zástupce investorské firmy S-V cz Marek Šerhant. V konečném řešení to může vypadat tak, že ve zmenšených Masných krámech poteče Budvar a ve vedlejší pivnici plzeň.

Dům s historickým názvem U Tří sedláků, kde měla restaurace Masné krámy kuchyň a zázemí, oddělila od objektu restituentka. Do léta zde bude stylová česká restaurace. Vedle toho ale pokračují jednání na znovuzprovoznění Masných krámů, které vlastní jedenáct majitelů včetně města a Budějovického Budvaru. Českobudějovický radní Rudolf Vodička potvrdil, že u Masných krámů se všichni spoluvlastníci objektu včetně města už předběžně domluvili na společném postupu. Budějovický Budvar pivnici opraví a zajistí v ní své pivo. „Je to pozitivní zpráva o tom, že je otevření Masných krámů na dobré cestě. Masné krámy budou sice o něco menší, ale to dnes nevadí,“ míní Vodička. Podobně mluví finanční ředitel Budějovického Budvaru Petr Jánský. „Pokud všichni zatím nepsanou smlouvu dodrží, je předpoklad rychlého řešení,“ ujistil Jánský.

Spolumajitel Masných krámů Josef Dušek, který odmítal prodej městské části Budějovickému Budvaru, dnes tvrdí, že si dovede představit pivovar Budějovický Budvar v obou sousedních domech. Nechce jen, aby v Masných krámech měl pivovar hlavní slovo. „Oba domy by se mohly provozně znovu propojit,“ míní. To odmítají oba investoři. „Počítali jsme i s takovou variantou, a dokonce se na tom domlouvali s Budějovickým Budvarem. Stačilo by vybourat stěnu. Budvar nám ale kladl nepřijatelné podmínky,“ tvrdí zástupce investora domu U Tří sedláků Šerhant. „Je to lež. S panem Šerhantem jsem se setkal jednou, ale nic jsme si neslibovali,“ namítl Petr Jánský.

Věhlasné Masné krámy jsou přitom od podzimu 2002, kdy je zavřel hygienik, pro město ostudou. Objekt nedaleko hlavního náměstí chátrá, na jeho osud se ptají zahraniční turisté. Problém začal po prodeji podílu města Budějovickému Budvaru, který měl objekt rekonstruovat a užívat. Soud nakonec kupní smlouvu mezi městem a pivovarem zrušil. K dalšímu jednání o pivnici se sejdou její spolumajitelé dnes. (MF Dnes)


Krušovice na Rakovnicku se mohou pochlubit novým praporem se zlatou korunou a pivovarským zvonem. Obyvatelé obce dnes oba symboly slavnostně uctili na setkání, na něž přijel i prezident Václav Klaus. Právě hlava státu dostala jako první příležitost rozezvučet zvon ve varně místního pivovaru, který nahradil svého předchůdce z roku 1741, jenž se ztratil při opravě objektu. "Prapor je vyjádřením jednoty lidí v obci," řekl při ceremoniálu spojeném s krátkou modlitbou farář Vít Uher. Poznamenal, že zvon má stejně jako lidé srdce a jeho hlas zve k radostným i bolestným setkáním.

Klaus s manželkou Livií dorazili na slavnost s půlhodinovým zpožděním. "Projížděl jsem tudy snad tisíckrát, ale nikdy jsem tady ještě nezastavil," řekl prezident během krátkého setkání s občany na nádvoří pivovaru. "Ale vaše pivo jsme už pil, takže určitý kontakt mezi námi existoval," rozesmál přítomné. Desítky obyvatel Krušovic a řada regionálních politiků v čele s hejtmanem Středočeského kraje Petrem Bendlem využili slavnost k prohlídce pivovaru, politici se poté odebrali do stáčírny k pracovnímu setkání s Klausem. "Rádi bychom už nějak pohnuli s karlovarskou dálnicí," naznačil jeden z bodů jednání Bendl.

Vznik Krušovic se podle některých známek datuje až do doby před rokem 1000. Počátek osady byl spjat s tvrzí, stojící na místě dnešního pivovaru, staročesky zvanou Krušejovice. První dochovaná zmínka o obci ale pochází až z dob krále Přemysla Otakara II., tedy z druhé poloviny 13. století. (Obce)


Prezidenta uvítali pivem

[pondělí, 11. duben 2005]

Nikoli chlebem a solí, ale stylově pivem uvítali včera v Krušovicích na Rakovnicku prezidenta Václava Klause s manželkou Livií. Prezident Klaus se tady zastavil krátce po poledni, v přestávce mezi jednáními s aktéry současné vládní krize. "Projížděli jsme tudy už mnohokrát, ale zastavili jsme se zde poprvé," řekl prezident nejen starostce Krušovic Evě Hůlové, ale i desítkám lidí na nádvoří pivovaru, kteří ho sem přišli pozdravit. Mnozí z nich si pak odnášeli na památku i prezidentovu fotografii s vlastnoručním podpisem. Václav Klaus také zavzpomínal na chmelovou brigádu, i když jak přiznal, on sám se byl na chmelnici v Kněževsi jen "podívat" za Livií. "Zato Klausová byla vzorná brigádnice, určitě je ještě někde zapsaná v nějaké kronice," podotkl na adresu manželky prezident se svým typicky suchým humorem. Václav Klaus si v doprovodu ředitele Královského pivovaru Pavla Gregoriče prohlédl i stáčírnu piva a byl prvním, kdo poklepem kladívka rozezvučel nový zvon. Ten chvíli před tím spolu s novým obecním praporem posvětil ve varné pivovaru farář Vít Uher. (MF Dnes)


V Chlumci se pivo vaří již staletí

[pondělí, 11. duben 2005]

První zmínky o vaření piva ve Vysokém Chlumci pocházejí již z roku 1466. Svojí historií se Lobkowiczký pivovar řadí mezi nejstarší pivovary u nás. Již v prvních letech své existence se stal součástí majetku roudnické větve Lobkowiczů. V roce 1611 měl pivovar již dvě varny a z roku 1642 se dochoval první detailní popis technologie vaření piva. Roku 1652 prošel pivovar, zdevastovaný v období třicetileté války, rozsáhlou rekonstrukcí. Po roce 1992 investovali Lobkowiczové do modernizace výroby značné prostředky. (MF Dnes)


Setkání s obchodními partnery a zástupci spolupracujících organizací se v Pivovaru Klášter stalo v poslední době tradicí. Poslední takové posezení se uskutečnilo před pár dny v nevšední jeskynní restauraci pod samotnou budovou pivovaru. Zhruba dvě stovky přítomných se rozhodně nenudily. Přispěla k tomu svým dílem mladoboleslavská country kapela K.T.P., která vystupuje na většině akcí, které mají něco společného s klášterským pivovarem. Servírovala se pečená kýta a k tomu si samozřejmě každý mohl natočit pivo podle chuti - a úplně sám. Svou troškou do mlýna přispěl k atmosféře tradičně generální ředitel Pivovaru Klášter Josef Špryňar. Ten celý večer moderoval a v závěru si neodpustil úsměvné překvapení. Německý obchodník Alex Neumann, dostal od ředitele zástěru a velkou vařečku. "Pan Neumann je výborným kuchařem a u kuchyňského stolu umí úplné divy," podotkl Josef Špryňar a jeho slova později Čechoněmec Neumann potvrdil. Zubař MUDr. Vladimír Dvořák zase od ředitele dostal jako výraz poděkování za péči o chrup prvního muže pivovaru kladivo a sekáč.

Vedení pivovaru ocenilo velké množství obchodních partnerů a zástupců spolupracujících firem. Dostalo se ale i na ty, kteří stojí za výrobou piva a které přítomný ředitel představil osobně. Zajímavostí jistě je, že novým obchodním zástupcem pivovaru je známý zpěvák ze skupiny Nastarýkolena Luboš Odháněl. "Velice toto setkání oceňuji. Není zvykem, že by si firmy vážily svých zákazníků tak, jako je tomu v případě klášterského pivovaru. Kromě toho, že mi tohle pivo chutná, tak je velice oblíbené i u návštěvníků mé restaurace. A navíc tohle setkání se koná v opravdu příjemných prostorách, které musí každého nadchnout," uvedl Svatopluk Dvořák, provozovatel restaurace Sokolovna v Bělé pod Bezdězem.

"Taková setkání nepovažuji za nic výjimečného. My si opravdu našich zákazníků vážíme. Když se k nim budeme chovat slušně, budou se oni chovat přesně tak zase ke svým zákazníkům. A o to nám přece všem jde. Aby byli všichni s klášterským pivem spokojeni," dodal ředitel pivovaru Josef Špryňar. Příjemné setkání v pivnici pod klášterským pivovarem mělo i bohatou zahraniční účast. Kromě již zmiňovaného Alexe Neumanna přijal pozvání obchodní rada čínského velvyslanectví Liu Min Guo, první tajemník velvyslanectví Srbska a Černé Hory Miodrag Koljevic, indický obchodník Georgij Koschi, kanadský obchodník George Topol a Abu Seghia z Lýbie. (Mojenoviny)



Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň