Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

únor 2005

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv únor 2005


Kúpa Topvaru je aktuálna ako nikdy

[úterý, 22. únor 2005]

O transakcii, ktorá by nadlho zakonzervovala slovenský trh s pivom, jej aktéri mlčia. TREND sa od predstaviteľov pivovarníckeho koncernu SABMiller už pred vyše mesiacom dozvedel informácie o zdarnom priebehu rokovaní smerujúcich k odkúpeniu topoľčianskej a.s. Topvar – posledného väčšieho nezávislého výrobcu piva na Slovensku. Oficiálne sa však dodnes nechce ani jedna zo strán k prípadnému spečateniu transakcie vyjadriť.

Ovládnutie Topvaru by na dlhé roky prerozdelilo slovenský trh s pivom. So svojím 12,5-percentným podielom je topoľčianska firme poslednou cestou, ako by sa k veľkým konkurentom z prvej tuzemskej dvojky, SABMilleru s pivovarom Šariš a holandskému Heinekenu, mohol pripojiť ďalší nadnárodný konkurent. Alebo aby sa SABMiller dotiahol na Heineken, ktorý svoj podiel zvyšovať nemôže.

Podiely zostávajúci piatich slovenských nezávislých pivovarov sa totiž pohybujú len na úrovniach od dvoch do štyroch percent. Rásť nebudú. Okrem vyhnianskeho Steigera, ktorý od roku 1997 zainvestoval do technológií 350 miliónov korún, musí každý investor v menších pivovarov rátať s nemalými investíciami do výroby.

Absolútna mlčanlivosť. Vedúci londýnskeho útvaru komunikácie SABMilleru Nigel Fairbrass predpokladané rokovania s Topvarom komentovať nechce a informácie o blízkom ovládnutí označuje len za špekulácie. To, že Topvar rokuje so SABMillerom, odmietol TRENDU potvrdiť aj generálny riaditeľ topoľčianskeho pivovaru Peter Vendelín. Dokonca sa nechcel vyjadriť ani k tomu, či aktuálne vôbec s nejakým záujemcom rokujú. „My máme ponuky na kúpu pivovaru z celého sveta, a to už dlhé roky. Teraz môžem povedať iba to, že nič nie je predané a nič nie je rozhodnuté. Možno budeme naďalej samostatní najbližších desať rokov alebo len desať dní,“ hovorí P. Vendelín.

Rovnako odmietol odpovedať na otázku, či sa o Topvar zaujíma aj brazílsko-belgické pivovarnícke zoskupenie InBev, pretože jeho súčasť, belgický InterBrew, v predchádzajúcich rokoch slovenskí pivovarníci často skloňovali ako vážneho záujemcu o topoľčiansky pivovar. Ani riaditeľka odboru vzťahov s médiami koncernu InBev Marianne Amssoms pre TEND aktuálny záujem svojej firmy o akvizície na Slovenku nijako komentovať nechcela. V susednom Česku bol však InBev ochotný zabojovať aj o menší trhový podiel. Aktuálne tam ovláda 15 percent. Takýto podiel v pivovarníckej veľmoci je však rozhodne lukratívnejší ako obdobne väčšia účasť na Slovensku.

Manažéri Topvaru, ktorí ho z väčšej časti vlastnia už od privatizácie v roku 1994, dlhé roky vyhlasovali, že ich podnik vie rásť aj bez pomoci zahraničného kapitálu a nadnárodným hráčom ho nepredajú. V tomto duchu boli novinári často informovaní o odmietaných ponukách. Prvé kuloárne informácie o možnom odpredaji sa však objavujú po tom, čo vláda v lete roku 2003 zvýšila spotrebné dane na pivo až takmer dvojnásobne. Nasledujúce mesiace celý domáci pivovarnícky sektor hlásil poklesy predaja. Takmer 15-percentný pokles vo vlaňajšej výrobe piva Topvaru na 569-tisíc hektolitrov je však predsa len mierne vyšší ako desaťpercentné celoslovenské zníženie produkcie. Vyššie dane tak neprinútili iba Heineken k zatvoreniu dvoch pivovarov v Martine a Nitre, ale mohli zmeniť aj priority vedenia Topvaru.

Lukratívny cieľ. Topvar musí byť pre nadnárodné koncerny napriek oslabeniu trhu zaujímavý. Dlhodobo si s prehľadom udržiava pozíciu trhovej trojky, a čo je veľmi dôležité, má slušne vytvorenú sieť odberateľov sudového piva medzi pohostinstvami a reštauráciami. Vybudovanie siete je vždy nákladnejšie ako dodávky fľaškového piva do obchodných reťazcov. Tam pivovarníci dosahujú nižšie marže. Okrem toho má Topvar rozbehnuté menšie výroby licenčného piva v Rusku a Rumunsku. Ako zdôrazňujú vlastníci pivovaru, značka Topvar je významný pojem – sami ju označujú ako národnú značku nadregionálneho významu. O tom, ako by sa k nej postavil SABMiller v prípade potvrdenia transakcie, je zatiaľ otázne. Rozvíja iba značku Šariš, značku Smädný mních vyrába, ale marketingovo už roky takmer nepodporuje. Avšak od vstupu v roku 1997 tam zvýšil výrobu piva z necelých osemstotisíc hektolitrov na predvlaňajší rekord takmer 1,2 milióna. Za posledné štyri roky zvýšil stav zamestnancov z 380 na viac ako päťsto ľudí.

Nová tvár trhu. Ak Topvar kúpi SABMiller, spolu s 25-percentným trhovým podielom pivovaru Šariš bude na slovenskom trhu ovládať už viac ako 37-percentný podiel. Tým sa tesne priblíži k Heinekenu so 41-percentným podielom, ktorý pri takejto sile na získanie Topvaru vôbec myslieť nemôže.

Vlani Heineken aj so zarátaním svojho silného exportu do zahraničia vyrobil na Slovensku vyše 1,9 milióna hektolitrov piva. Spoločná produkcia Šarišu a Topvaru nedosiahla ani 1,7 milióna.

Že po spojení Topvaru so Šarišom by snaha nadnárodných koncernov o získanie ďalších menších pivovarov poľavila, potvrdzuje aj prezident najvýznamnejšieho z nich – vyhnianskeho Steigera Eduard Rada. „Nedávno sme odmietli ponuku zahraničného investora. Za posledné roky sme zainvestovali do technológií 350 miliónov korún a vieme byť na trhu úspešný aj sami,“ hovorí šéf Steigera, v ktorého vlastníckej štruktúre s 27-percentným podielom figuruje aj Európska banka pre obnovu a rozvoj. Steiger je s 3,9-percentným podielom spomedzi päťky menších pivovarov najsilnejší. Tie rovnako cítia, že boj dvoch väčších subjektov ich môže viac ohroziť ako terajšia konkurencia troch podnikov. „Po očakávanom začlenení Topvaru pod SABMiller sa dá očakávať medzi ním a Heinekenom ostrý boj. Máme rešpekt, ale nie strach. Veríme, že pravidlá ochrany hospodárskej súťaže sa budú prísne sledovať,“ dodáva E. Rada. (eTREND.sk)


Pivovar Steiger z Vyhní ako jediný výrobca zo Slovenska získal cenu Česká pivní pečeť 2005 na súťaži, ktorá sa konala 1. až 4. februára v českom meste Tábor. V kategórii tmavý ležiak zaradilo 71 pivovarských odborníkov vyhnianske pivo na 3. miesto, informovala manažérka kľúčových zákazníkov a. s. Pivovar Steiger Iveta Grolmusová.

Milovníci špičkových pív z ČR, Slovenska, Nemecka a Talianska sa na podujatí Reprezentačné slávnosti piva stretli už pätnásty raz. Do súťaže 52 pivovarov, od najmenších až po nadnárodné, poslalo 208 značiek pív, ktoré sa uchádzali o ceny v 11 kategóriách. Z nich hlavné kategórie boli svetlé a tmavé výčapné pivá, svetlé a tmavé ležiaky, prémiové a špeciálne svetlé a tmavé ležiaky. Víťazov vyberali tri dni v tajných degustáciách sládkovia, vedúci laboratórií a ďalší odborníci na pivný mok, nad ktorými prevzala záštitu Jihočeská univerzita a expertná certifikovaná firma Bureau Veritas.

Získanie ocenenia Česká pivní pečeť v medzinárodnej konkurencii potvrdzuje, uviedol riaditeľ pivovaru Eduard Rada, že Steiger sa už dávnejšie vydal na správnu cestu, keď sa rozhodol na úkor reklamy investovať viac do modernizácie technológií a strojového parku závodu. Prioritou sa stali vyvážené investície do modernizácie strojných zariadení. Od 90. rokov investície na projekt modernizácie dosiahli 300 miliónov Sk. Výsledkom jeho realizácie v závode je nová energetická infraštruktúra, stáčiareň piva do fliaš a sudov a linka na výrobu nealkoholických nápojov. Dôležitým rozhodnutím bol aj podpis zmlúv s najkvalitnejšími výrobcami surovín, sladu a chmeľu. "Najdôležitejším efektom modernizácie je však nová varňa umožňujúca v najvyššej kvalite variť klasické pivá českého typu," zdôraznil Rada. Výsledkom sú podľa jeho slov vynikajúce pivá českého typu, vyrobené klasickým spôsobom na najmodernejších výrobných zariadeniach, čo ocenili v Tábore aj najlepší českí a slovenskí pivovarskí odborníci. "Aj ostatné pivá značky Steiger na súťaži Česká pivní pečeť naplno zabodovali kvalitou a zaradili sa do prvej desiatky hodnotených pív," podotkol šéf závodu. Pivovar Steiger sa tak po zmene strategickej orientácie zaradil medzi špičku českého a slovenského pivovarníctva. Svedčí o tom aj razantný nárast predaja piva Steiger na Slovensku a v ČR za posledné tri mesiace, oznámil Rada.

Ocenenie Česká pivní pečeť sa počas 15 rokov svojej existencie stalo najprestížnejším odborným podujatím v ČR. Objektivitu a význam mu dodáva aj to, že odbornými degustátormi sú najlepší pivovarskí odborníci z ČR a SR. (Orangeportal.sk)


Uherskobrodskému pivovaru Janáček, jehož značka Patriot uspěla na letošní soutěži o Českou pivní pečeť, se daří export na slovenský trh. Management očekává, že až 20 procent tržeb bude letos pocházet právě ze Slovenska. Loni to bylo zhruba pětkrát méně. "Důvodem expanze je mimo jiné vstup obou zemí do Evropské unie," uvedl obchodní ředitel pivovaru Ivo Briskorin.

Slovensko bylo dříve významným odbytištěm pivovaru. Před rokem 1993 se tam pravidelně prodávalo více piva, než se nyní v Uherském Brodě vůbec vyrábí. Po rozdělení federace ale začal pivovaru odbyt na Slovensku prudce klesat. "Nyní se nám díky členství obou zemí v Evropské unii tento trh znovu otevírá," uvedl Briskorin. Obchodní politika pivovaru na Slovensku se kromě tradice opírá i o úspěchy produktů v odborných anketách. Po loňských úspěších bodovala uherskobrodská piva letos v degustační soutěži o Českou pivní pečeť. "Spotřebitelé tyto ankety sledují a na jejich výsledky slyší," uvedla ekonomická ředitelka firmy Eva Lidáková.

I přes exportní úspěchy se ale společnost snaží budovat silné postavení především v regionu Uherskohradišťska, Hodonínska a Zlínska. Letos chce pivovar zdvojnásobit počet svých značkových restaurací, kterých je nyní kolem dvou desítek. Pivovar, kde pracuje zhruba 60 zaměstnanců, letos zvýší výstav z 53500 hektolitrů na 60 tisíc hektolitrů. Plánovaný obrat činí 70 milionů korun, což je o deset milionů více než v roce 2004. Současný sortiment zahrnuje zhruba tři desítky druhů piv. Uherskobrodský pivovar je nyní ve Zlínském kraji jediný.

Ještě před deseti lety se vařilo pivo ve Vsetíně, Jarošově, Brumově a Uherském Ostrohu. V letech 1995 až 1999 ale všechny svůj provoz ukončily. Za jejich krachy stojí především ztráta odbytišť na Slovensku a v Rusku. (iDnes)


Janáček má na Slovensku úspěch

[úterý, 22. únor 2005]

Brodský pivovar chce pětinu tržeb uskutečnit na slovenském trhu, Janáček tam chutná. Uherskobrodskému pivovaru Janáček se daří export na slovenský trh. Management očekává, že až 20 procent tržeb bude letos pocházet právě ze Slovenska. Loni to bylo zhruba pětkrát méně. „Důvodem expanze je mimo jiné vstup obou zemí do Evropské unie,“ uvedl obchodní ředitel pivovaru Ivo Briskorin.

Slovensko bylo dříve významným odbytištěm pivovaru. Před rokem 1993 se tam pravidelně prodávalo více piva, než se nyní v Uherském Brodě vůbec vyrábí. Po rozdělení federace ale začal pivovaru odbyt na Slovensku prudce klesat. „Nyní se nám díky členství obou zemí v Evropské unii tento trh znovu otevírá,“ uvedl Briskorin. Obchodní politika pivovaru na Slovensku se kromě tradice opírá i o úspěchy produktů v odborných anketách. Po loňských úspěších bodovala uherskobrodská piva letos v degustační soutěži o Českou pivní pečeť. „Spotřebitelé tyto ankety sledují a na jejich výsledky slyší," uvedla ekonomická ředitelka firmy Eva Lidáková.

I přes exportní úspěchy se ale společnost snaží budovat silné postavení především v regionu Uherskohradišťska, Hodonínska a Zlínska. Letos chce pivovar zdvojnásobit počet svých značkových restaurací, kterých je nyní kolem dvou desítek. Pivovar, kde pracuje zhruba 60 zaměstnanců, letos zvýší výstav z 53500 hektolitrů na 60 tisíc hektolitrů. Plánovaný obrat činí 70 milionů korun, což je o deset milionů více než v roce 2004. Současný sortiment zahrnuje zhruba tři desítky druhů piv.

Uherskobrodský pivovar je nyní ve Zlínském kraji jediný. Ještě před deseti lety se vařilo pivo ve Vsetíně, Jarošově, Brumově a Uherském Ostrohu. V letech 1995 až 1999 ale všechny svůj provoz ukončily. Za jejich krachy stojí především ztráta odbytišť na Slovensku a v Rusku. (MF Dnes)


Pivovar Janáček z Uherského Brodu si z Reprezentačních slavností piva v Táboře, jejichž součástí je degustační soutěž o Českou pivní pečeť, odváží vítězství v hlavní kategorii světlý ležák za pivo Janáček Patriot. Na soutěž přijelo pět desítek pivovarů. Braník z pivovaru Staropramen uspěl u odborné poroty v kategorii světlé výčepní a získal titul i v dalších čtyřech kategoriích. Pivních slavností se letos zúčastnilo 50 domácích a čtyři zahraniční pivovary.Alois Srb z pořadatelské firmy Rival uvedl, že mezi tmavými výčepními pivy byl nejlepší Dark Litovel. V kategorii tmavý ležák zvítězil Rychtář malvaz 12% z Pivovaru Rychtář Hlinsko. Českou pivní pečeť získal rovněž humpolecký Bernard, který do Tábora přivezl potřetí za sebou nejlepší tmavý speciál. Staropramen si z letošní nejvýznamnější přehlídky českých pivovarů odváží také prvenství v kategorii piv se sníženým obsahem cukru a za světlý speciál. Zvítězil i v soutěži nealko piv a světlý ležák premium. Potřetí v historii festivalu odborníci hodnotili piva z minipivovarů, v němž porotě nejvíc chutnalo světlé pivo Harrach z Velkého Meziříčí a tmavé pivo Lipan z Pivovarského dvora Dražíč. (iDnes)


Mezi nejlepší degustátory piva patří sedmadvacetiletý Martin Gajdáček z pivem proslulých Nošovic. Letos v lednu zvítězil v soutěži ochutnávačů piva v Plzni. Co se kvality piva v hospodách týče má jasno: "Za špatnou chuť nese odpovědnost hospodský." Tvrdí dokonce, že velmi často je schopen přesně určit, kde se v restauračním podniku stala chyba. "Obecně totiž platí, že v dnešní době moderních technologií špatné pivo brány pivovaru neopustí. A tak je spíše problém někde u čepování," tvrdí Gajdáček. "Například cisternové pivo je háklivé na čistotu a záleží, jak se o něj v hospodě starají," říká muž, který má na starosti v nošovickém pivovaru kontrolu nad hlavním kvašením piva.

Do finále soutěže degustátorů všech pivovarů, které patří pod Plzeňský Prazdroj a.s., se dostal v posledních dvou letech. "Pivo zkouším v rámci své práce. A během těchto zkoušek nás procvičují tím, že často do různých vzorků přimíchávají vyšší hodnoty některých látek, které pivo obsahuje," říká Martin Gajdáček. Jako zajímavost přidává, že do dnešního dne už odborníci objevili více než osm set různých druhů látek, které pivo obsahuje. Při zápolení ochutnávači piva hodnotí jeho hořkost, sladkost, plnost a další chuťové vlastnosti. "Když je pivo ale dobré, je to koktejl pozitivních látek pro organismus."

Dodává, že před soutěží by měl být degustátorův organismus čistý. "Je dobré, aby si před soutěží nedal člověk kávu nebo nekouřil. Pokud je degustátorem žena, neměla by se v ten den parfémovat. To vše může při klání ovlivnit ochutnávačovy smysly. Někdy nám dokonce pivo nalévají do kouřových dvoudecovek, aby nás neovlivnila ani barva," říká Martin Gajdáček. Jeho degustační schopnosti objevila kolegyně z pivovaru. "Nevím, jak jsem k tomu přišel. Pivo u nás ochutnávají všichni technici," říká skromně muž s tím, že degustace je však pro něj tou příjemnější částí práce. Rád si také zajde s přáteli několikrát do měsíce do hospody na pivo. Ochutná i jiné značky piv, ale je nošovický patriot. (iDnes)


Kdo si spustí při prohlídce nošovického pivovaru informační panel, promluví k němu bůh Radegast za dunění zvonů. Bez tajemné postavy boha hojnosti by možná druhý největší pivovar v zemi nebyl tak úspěšný. Jméno mu přitom dali sami lidé z kraje pod Beskydami. Když totiž v druhé polovině šedesátých let vznikal, o jeho jménu a názvu nového piva nebylo ještě zdaleka rozhodnuto. A nevymysleli ho manažeři či důležití lidé na krajském sekretariátu strany. V jakési veřejné soutěži ho nakonec navrhli sami obyvatelé kraje. "Právě postava Radegasta je pro zdejší lidi velmi hmatatelná a díky poutnímu místu i živá," řekla manažerka služeb pivovaru Danuše Ernestová.

Pivovar se v poslední době na tento symbol pohostinnosti hodně upjal, o čemž svědčí například i to, že v roce 1998 financoval výrobu kopie sochy Albína Poláška, která nahradila tu původní. "Je to symbol piva, které vyrábíme, a tak jsme i instalovali ve vestibulu pivovaru maketu Radegasta, která ležela ve skladu po filmařích. Oprášili jsme ji a před dvěma lety jsme jí vyrobili i jakousi rakvičku-obal, abychom maketu při přepravě nepoškodili,"říká Danuše Ernestová.

Dodává, že symbol Radegasta je pro zaměstnance a tisíce lidí, kteří pijí pivo Radegast, především srdcovou a citovou záležitostí. "Tady nejsou lidé tak zmlsaní a například akce, které nám tato postava boha zaštiťuje, navštěvuje stále více lidí," řekla manažerka s tím, že letos chtějí organizátoři letních dnů s pivovarem ještě více vsadit na postavu pohanského boha. "Měly by mít jakýsi staroslovanský nádech." Svůj citový vztah k soše pohanského boha a Beskydám nezastírá ani ředitel pivovaru Ivo Kaňák. "V Beskydech, v překrásném údolí Šance a Řečice jsem prožil své dětství. Mám tu kořeny, znám tu kdejaký kopec a jsem velký patriot těchto hor a tohoto kraje," přiznává. "A Beskydy jsou kolem mne vlastně stále. Když jsem doma, dívám se na Lysou horu a v pivovaru jsem zase pod dohledem všudypřítomného Radegasta," říká s nadsázkou.

Kaňák míní, že Radegast je velkým symbolem tužeb prostých lidí. "A je moc dobře, že se jméno tohoto boha stalo jménem značky piva. Pomáhají si navzájem," říká ředitel pivovaru s tím, že celý jeho profesní život je vlastně spojený s Radegastem a že je připravený leccos užitečného pro něj ještě udělat. (iDnes)


Nošovické pivo vaří i Maďaři

[pondělí, 21. únor 2005]

V pivovaru Nošovice se vaří Radegast. Od loňského podzimu se v licenci vyrábí i v Maďarsku. Nejprodávanější pivo na severní Moravě, nošovický Radegast, začali objevovat Maďaři. Radegast se totiž už od loňského podzimu vaří kromě svého domovského pivovaru v Nošovicích také v maďarské Budapešti. "Pivo Radegast Klasik začal loni v licenci vařit budapešťský pivovaru Dreher, který také patří do naší pivovarnické skupiny. Je to vůbec největší pivovar v Maďarsku,“ řekl Jan Hlaváček, který má ve skupině Plzeňského Prazdroje, kam patří i Nošovický Radegast, na starosti právě výrobu českého piva v zahraničí.

Letos chtějí nošovičtí pivovarníci v Maďarsku vyrobit zhruba osmdesát tisíc hektolitrů Radegastu. Skupina Prazdroje má už s licenční výrobou tradičních domácích značek v zahraničí zkušenosti: Podobně jako Radegast v Budapešti se dnes vaří Plzeňský Prazdroj v polském pivovaru Tychy, Velkopopovický Kozel v ruském pivovaru ve městě Kaluga, ale také ve slovenském Šariši. Tam se zároveň vyrábí i plzeňský Gambrinus. "Licenční výroba v zahraničí je mnohdy výhodnější než v vývoz českého piva, protože převážení piva na větší vzdálenosti je velmi drahé a pivo by to na zahraničním trhu prodražovalo," vysvětluje Jan Hlaváček. Plzeňský Prazdroj teď dokonce uvažuje, že začne vyrábět své nejznámější pivo Prazdroj v Jihoafrické republice.

Licenční výroba piva v cizině se tuzemským pivovarům prý vyplatí v případě, že se na zahraničním trhu prodá alespoň padesát tisíc hektolitrů ročně. To by podle Jana Hlaváčka v případě Radegastu v Maďarsku neměl být problém: "Značku Klasik jsme pro Maďarsko vybrali proto, protože jsme tu potřebovali obsadit segment levnějšího piva, což právě Klasik představuje. Na trh se v tomto oboru tlačila německá konkurence, které chceme čelit právě Radegastem," vysvětluje Hlaváček.

Budapešťský pivovar Dreher ovšem nevyrábí jen licenční Radegast, který i v budoucnu zůstane jen zlomkem jeho celkové produkce. Celý podnik ročně uvaří asi tři miliony hektolitrů piva ročně, výroba Radegastu z toho letos pokryje zhruba třetinu. Z dalšími značkami nošovického pivovaru se v Budapešti se zatím nepočítá a skupina Plzeňského Prazdroje zatím ani nemá v plánu expandovat s Radegastem na další zahraniční trhy. Podle Jan Hlaváčka je licenční maďarský Radegast - stejně jako ostatní licenční piva, která vaří Plzeňský Prazdroj v zahraničí - k nerozeznání od svého nošovického originálu. "Výrobu v zahraničí vždy hlídají čeští sládci, takže chuť licenčního piva od domácího vůbec nerozeznáte," ujišťuje pivovarnický manažer. (iDnes)


Ostravar Strong má Pivní pečeť

[pondělí, 21. únor 2005]

Další úspěch zaznamenalo pivo Ostravar Strong. V odborné degustační soutěži Česká pivní pečeť, které se minulý týden v Táboře zúčastnilo 52 pivovarů, byl Strong vyhodnocen jako nejlepší v kategorii světlý speciál. Poprvé se Ostravar Strong, světlé 14stupňové pivo s obsahem alkoholu 6 proc., začal v Ostravaru vařit na podzim roku 2003. (Právo)


Pivovar se chystá soutěžit

[pondělí, 21. únor 2005]

Zubr chce i letos navázat na medailové úspěchy. Navázat na úspěchy v podobě osmnácti medailí za chuť a kvalitu, které získalo přerovské pivo Zubr v prestižních degustátorských soutěžích doma i v zahraničí, chtějí také letos jeho pracovníci. I letos se přerovský pivovar zúčastní významných soutěží. „Právě teď připravujeme vzorky pro druhé kolo degustační soutěže Zlatý pohár PIVEX - Pivo roku 2005. Letos probíhá její 13. ročník a v posledních letech byl Zubr vždy jedním z medailistů. Do soutěže jsme přihlásili světlá piva Zubr Classic, Gold i naši Evropskou pivní hvězdu Zubr Premium. Jak jsme uspěli, bychom měli vědět na začátku března,“ uvedla sládková pivovaru Nataša Rousková.

Pivovar Zubr vaří pivo již více než 130 let klasickou výrobní technologií. To patří tradičně k nejlépe hodnoceným v ČR a úspěchy sklízí i v zahraničí. Loni přerovský pivovar vystavil celkem 283 tisíc hektolitrů piva, které prodal většinou v tuzemsku. „Vzhledem k chladnému létu je i mírný nárůst produkce o dva tisíce hektolitrů úspěchem,“ hodnotí ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Asi patnáct procent celkové produkce vyvezl pivovar loni na Slovensko, do Polska, Maďarska a Švédska. Do moderních technologií a zahájení rekonstrukce areálu společnost investovala v uplynulém roce téměř 50 miliónů korun. „V příštím roce je plánován další nárůst investic na dostavbu areálu včetně nádvoří, které by mělo v budoucnosti připomínat jeho původní vzhled z dob Akciového pivovaru v Přerově,“ dodal ředitel. (Právo)


Milovníci piva v České republice a tedy i na Vysočině se v současné době setkávají se dvěma základními typy piv, tzv. europivy a pivy českého typu. Na to, jaký je mezi oběma rozdíl a co je pro ně typické, odpovídá Petr Bouda z Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod a. s. „Europiva jsou charakteristická především svou podobnou až zaměnitelnou chutí kdekoli ve světě. Vyrábí se kvůli nižším výrobním nákladům a díky masivní reklamě se těší vysoké prodejnosti. Bylo by možné říci, že nikoho neurazí, ale znalého spotřebitele ničím zvláštním neosloví. Právě kvůli těmto tzv. europivům se ze zahraničí snesla kritika na české pivovarnictví, že prý není „co bejvalo“ a ztrácí svoji originalitu a výjimečnost. Spotřebitelé na celém světě znají české pivo jako nezaměnitelný nápoj vyráběný tradiční technologií.“

Europiva se vyrábějí jednofázovým způsobem kvašení – v tzv. cylindrokonických tancích. U piv českého typu se naopak ctí tradiční způsob výroby. „Piva českého typu jsou charakteristická nejen podle svého druhu, ale i regionu, kde se vyrábějí. Právě originalita, ve které je skryto umění českých sládků, byla a je oceňována po celém světě. Vždyť každý pivovar s klasickou technologií disponuje do jisté míry rozdílným technickým vybavením a vaří podle své vlastní osvědčené receptury. Český ležák představuje světový fenomén a Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s., výrobce piva značky Rebel není jediným pivovarem, který varuje spotřebitele, aby se nedali zmást nabídkou fádního piva bez zvláštní identity - europiva.

Při napití piva českého typu ucítí konzument citlivé sladění plnosti chuti a řízu s příjemnou hořkostí. Takto vyráběná piva svou výjimečností vyvolávají u pivařů po celém světě příjemný chuťový zážitek s dlouhotrvajícím dozvukem a pocitem k opětovnému napití,“ uzavírá Petr Bouda. (Web Rebel)


Rodinný pivovar Bernard za dobu své existence od roku 1991 uvařil více než 300 miliónů půllitrů piva. Tohoto výsledku dosáhl pivovar v polovině letošního února. Vystavil celkem 1,5 miliónů hl. piva, což by v přepočtu znamenalo 3 milióny padesátilitrových sudů. Pokud bychom tyto sudy postavili vedle sebe, vznikne řada dlouhá 1 140 km, tedy jako vzdálenost z Humpolce do Paříže nebo z Prahy do Londýna. "Toto množství například znamená, že každý občan České republiky si od konce roku 1991 do dnešního dne mohl pochutnat na 30 půllitrech našeho nepasterizovaného piva Bernard" konstatuje generální ředitel a Brand manager ČR roku 2000 Ing. Stanislav Bernard.

Jeho společník Ing. Josef Vávra dodává: "Od začátku jsme vsadili na kvalitu. Za dobu existence jsme získali desítky významných ocenění, mezi nejvýznamnější patří zisk pěti Zlatých pohárů PIVEXu, nejprestižnější degustační soutěži v České republice ."Pivovar v Humpolci byl založen v roce 1597, v roce 1991 byl zprivatizován a následně zrekonstruován. Pivovar nepoužívá pasterizaci a dostatečné trvanlivosti piva dosahuje pomocí mikrobiologické filtrace.Vaří sedm druhů piva Bernard a distribuuje je přibližně do 1600 restaurací po celé České republice. Pivo vyváží na Slovensko, do Švédska, Německa, Chorvatska a Ruska. Od roku 2001 vlastní pivovar Sladovnu Bernard v Rajhradě u Brna, která ročně vyrábí 6,5 tis tun humnového sladu, z jedné třetiny pro vlastní potřebu. V roce 2004 byl výstav pivovaru 127,7 tis. hl.piva. Podle hodnocení CZECH TOP 100 se Rodinný pivovar Bernard stal v roce 2002,2003 a 2004 nejobdivovanější firmou na Vysočině. (Agris)


Rodinný pivovar Bernard letos hodlá zvýšit vývoz piva na Slovensko z loňských šesti a půl tisíc hektolitrů nejméně na dvojnásobek. Humpolecký podnik vstoupil na slovenský trh v minulém roce a nyní dodává sudové pivo celkem do sto osmdesáti restaurací. Množství piva dodaného na Slovensko se na loňském ročním výstavu pivovaru podílelo pěti procenty. "Chceme zvýšit počet hospod a předpokládáme, že začneme zavážet i lahvové pivo do marketů," uvedl mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek. Pivo Bernard zatím odebírají restaurace v západní části Slovenska. "Podle reakcí, které dostáváme, Slovákům chutná," dodal mluvčí s tím, že se dokonce někteří hostinští sami hlásí, že by ho chtěli točit.

Pivovar vyváží také do Švédska. První dodávky piva loni odeslal i do Německa, Chorvatska a Ruska. "Připravujeme export do Ameriky," řekl Zdeněk Mikulášek. V minulém roce přes chladnější jaro a počátek léta pivovar meziročně zvýšil výrobu piva o čtyři procenta na 127 tisíc hektolitrů a uvařil nejvíce piva za posledních deset let.

Humpolecké pivo navíc loni získalo jedenáct ocenění, z toho osm za kvalitu. Umístění získaly především sváteční ležák a speciální černé pivo, prodávané v lahvích s patentním uzávěrem. V novinářské anketě o nejpopulárnější značku Naše pivo 2004 obsadil Bernard třetí příčku. více ZDE Pivovar zaměstnává devadesát lidí. Vlastní Sladovnu Bernard v Rajhradě u Brna s roční produkcí 6500 tun sladu. V roce 2002 zvýšil výstav o 15 procent na 109 tisíc hektolitrů. V roce 2003 výroba piva stoupla o dalších 13 procent a Bernard se stal největším pivovarem v kraji Vysočina. (iDnes)


Rodinný pivovar Bernard získal významné ocenění na 15. ročníku soutěže Česká pivní pečeť 2005. Soutěž se konala ve dnech 1. - 4. února tradičně při Reprezentačních slavnost piva v hotelu Palcát v Táboře. Speciální černé pivo 13% s přísadou jemných kulturních kvasinek letos opět triumfovalo v kategorii tmavých speciálů, když tuto kategorii vyhrálo již počtvrté v řadě od roku 2002. Výrobní ředitel pivovaru Ing. Josef Vávra hodnotí dosažený výsledek: "Soutěže se zúčastnilo více než 52 pivovarů a pivo značky Bernard opět potvrdilo svoji vysokou kvalitu. Černý speciál patří mezi naše nejúspěšnější druhy piva. Na trh je dodáván v exkluzivní lahvi s patentním uzávěrem." Česká pivní pečeť je jedna z nejvýznamnějších degustačních soutěží v České republice, která tradičně přilákala velké množství pivovarů. Celkem bylo degustováno 214 vzorků, převážně českých značek piva. (Protext)


Ocenění Pivní pečetí

[pátek, 18. únor 2005]

V prvním únorovém týdnu proběhl patnáctý ročník degustační soutěže Pivní pečeti v táborském hotelu Palcát, která je prestižní akcí roku v pivovarském a sladovnickém oboru. V pěti kategoriích soutěžilo padesát zúčastněných pivovarů a na sto degustátorů hodnotilo barvu, vůni, chuť a říz piva. Soutěže se také zúčastnil pivovar Poutník, který se umístil v kategorii světlý ležák na velice pěkném pátém místě. Hodnotil se také design pivní lahve, kde byl pivovar Poutník oceněn druhým místem za pivní korunku. To je nádherné ohodnocení, když vezmeme v potaz, že pivovar Poutník skončil za takovými pivovary jako je Braník, Staropramen a jiné. Pivní pečeti se také zúčastnily některé hvězdy zábavního průmyslu. „Upír Krejčí“ přišel k zástupcům pivovaru Poutník projednat svoji další spolupráci a při té příležitosti si také zkusil jak je složité natočit sklenici dobrého piva. To se mu, pod přísným dohledem, také podařilo. Tyto úspěchy určitě nejsou poslední a doufáme že pivovar Poutník v příštích letech dosáhne ocenění nejvyššího. Dej Bůh štěstí. (Web Poutník)


Pivovary Vysočiny se po loňském vstupu do EU začaly prosazovat na rozšířeném evropském trhu. Nejlépe se dařilo jihlavskému pivovaru. Díky vývozu do Německa a Rakouska zvedl roční výrobu piva téměř o polovinu. Slovenští milovníci piva si mohou dopřát humpolecký Bernard nebo havlíčkobrodský Rebel. První zásilky piva z Vysočiny putovaly i do Austrálie, Dánska nebo Itálie.

Jihlavský pivovar začal vyvážet na sklonku roku 2003. Loni již do německých obchodů a rakouských restaurací dodal 34 tisíc hektolitrů piva. Výroba se proti roku 2003 zvedla téměř o polovinu na 128 tisíc hektolitrů a zlepšila se ekonomická situace podniku. Podle generálního ředitele Jana Kylbergera pivovar za loňský rok očekává hrubý zisk mezi 20 miliony až 30 miliony korun, zatímco v předchozích letech se pohyboval jen mírně v černých číslech. Pivovar nyní hledá zákazníky také na Slovensku nebo ve Švédsku.

Humpolecký Rodinný pivovar Bernard vstoupil na slovenský trh loni a nyní zásobuje 180 restaurací. Loni jim dodal šest a půl tisíce hektolitrů piva, pět procent z roční výroby, a letos chce dodávky na Slovensko nejméně zdvojnásobit. „Chceme zvýšit počet hospod a předpokládáme, že začneme zavážet i lahvové pivo do marketů,“ uvedl mluvčí Zdeněk Mikulášek. Bernard již vyváží do Švédska. První zásilky loni putovaly do Německa, Chorvatska nebo Ruska a plánuje se export do Ameriky.

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod v prosinci poprvé poslal lahvové pivo do Austrálie, kde navázal spolupráci s obchodním řetězcem. Po vstupu do Evropské unie se export pivovaru zvedl o polovinu a z loňské výroby 81 tisíc hektolitrů se v zahraničí prodala asi desetina produkce. Pivovar má největší odběratele na Slovensku a v USA. Spojené státy patří k letitým vývozním teritoriím. Prodej tam ale v poslední době komplikuje klesající kurz dolaru. První zásilky havlíčkobrodského piva Rebel putovaly také do obchodní sítě v Dánsku.

Pelhřimovský pivovar Poutník se chce prosadit především v hospodách regionu. Jeho vícestupňový speciál, který se vaří jen na Vánoce a Velikonoce, na sklonku loňského roku ochutnali i milovníci pěnivého moku v Itálii. Další vývoz by měl následovat v březnu. (MF Dnes)


Když před pěti lety přišla firma Hols s nápadem vzkřísit znovu vratislavický pivovar, úspěchu věřil málokdo. Pivo Konrad si ale své zákazníky našlo. Jen loni tu uvařili přes 56 tisíc hektolitrů. „Je to trošku méně, než rok předtím. Na vině je hlavně chladné léto, tlak konkurence je čím dál větší. Největší problém jsou hospody zaplacené velkými pivovary,“ řekl ředitel Petr Hostaš.

Vedení: Chceme být regionálním pivovarem. Pivovar chce zůstat podle něj i nadále regionálním pivovarem s výstavem kolem šedesáti tisíc hektolitrů. Podnik dál investuje, loni například kompletně rekonstruoval stáčírnu.

Pivovar zavřeli v roce 1998 jeho předchozí majitelé, společnost Pražské pivovary. Ta si ponechala i nadále značku Vratislav, noví majitelé proto pivo pojmenovali po jeho bratrovi Konrádovi. Značka Vratislav existuje dál, i když vyráběná v Praze. „Je to silná tradiční značka v severních Čechách, kde má řadu loajálních spotřebitelů,“ uvedla manažerka vnějších vztahů Pivovaru Staropramen Michaela Trýznová. Vratislavičtí nejsou s takovou konkurencí spokojeni. „Spousta lidí si myslím, že to je stále pivo, které se vyrábí u nás,“ vysvětlil ředitel.

Konrad pijí hlavně lidé v okolí pivovaru, zhruba tři procenta ale firma vyváží, hlavně do Německa. Podařilo se mu také získat cenu na pivní soutěži v Itálii. „Těžké je proniknout do Polska, tam to ovládají hlavně velké značky. Vyvážíme tam ale slad,“ podotkl Hostaš. Firma dál investuje do pivovaru. Vratislavický pivovar se zřejmě letos nevyhne zdražení. Chystá ho na jaro. „Bude ale v řádu jen několika procent,“ nastínil ředitel. (MF Dnes)


Pivovar vyváží vlastní slad

[středa, 16. únor 2005]

Vratislavický pivovar Hols a.s. vyváží pivo značky Konrad do sousedního Německa a pokouší se prosadit i na polském trhu. Podle ředitele pivovaru Petra Hostaše jde zvyšování vývozu piva zatím pomalu, zato se daří prodávat slad, který pivovar sám vyrábí. Vývoz piva se však přece jen podařilo mírně zvýšit, na celkových tržbách se nyní podílí třemi procenty. (Mojenoviny.cz)


Ten, kdo nemá rád víno, má smůlu. Jeho škoda, neví, oč přichází. Ale i pravověrní pivaři mohou zažít opravdovou degustaci nebo chcete-li takzvanou řízenou ochutnávku. Jedna z takových akcí pro milovníky ústeckého piva se chystá na duben. Příchozí si tedy i v pivovaru mohou rozšířit znalosti a při tom oblažit své chuťové buňky. Jako ve vinotéce či vinném sklepu.

Velkobřezenský pivovar připravil pro příznivce zlatého moku výletní trasu útrobami historických budov. Pravidelné zastávky na hodinové exkurzi zpestří ochutnávka různých druhů piv. „Muži si po návštěvě již jistě odpustí bezhlavé pití piva a doušky začnou polykat s královskou grácií,“ říká s nadsázkou Josef Vejlupek, prokurista skupiny Drinks Union, jež prohlídky v pivovaru ve Velkém Březně na Ústecku pořádá. Zájemci uvidí tradiční způsob sladování ječmene, vaření českého piva, kvašení, zrání v pivovarských sklepích i moderní stáčírnu. Na výstavě historických pivovarských předmětů se budou moci přesvědčit, jak bylo vaření piva složité v minulosti. Během hodinové návštěvy mohou zájemci ochutnat několik druhů piva. „Výklad nebude náročný, aby ho pochopili i ti, jimž stoupne mok do hlavy,“ podotkl Vejlupek.

Vstupné pro dospělé je 60 korun. Děti budou o degustaci zlatého moku ochuzeny. První prohlídka v pivovaru, jehož existenci v roce 1606 dokládá kupní smlouva, se uskuteční 16. dubna. Návštěva Velkého Března tak už nemusí končit u prohlídky místního zámku. Pokud však chtějí lidé stihnout projít interiéry zámku i pivovaru, doporučuje Vejlupek začít právě na zámku. „Pokud někdo zvolí opačný postup, nezaručujeme, zda až vyjde z pivovaru, neskončí již v zámeckém parku,“ dodal.(MF Dnes)


Žatecký pivovar chce letos otevřít prohlídkovou trasu po objektu podniku. Zároveň s tím připravuje rekonstrukci historické budovy v areálu pivovaru, která bude sloužit jako degustační prostor. Uvedl to včera Radek Vincík, obchodní ředitel pivovaru.

"V pivovaru pracuje v současnosti 40 zaměstnanců a předpokládá se, že napojení pivovaru na cestovní ruch přinese v budoucnosti nová pracovní místa," sdělil R. Vincík. Žatecký pivovar dosáhl v roce 2004 výstavu 25 tisíc hektolitrů. Oproti roku 2003 je to zvýšení výroby o šest procent. "Dařilo se nám žatecké pivo vyvážet. Export vzrostl o sto procent a činí zhruba 10 procent produkce pivovaru," uvedl obchodní ředitel. K již tradičním exportním zemím Hongkongu, Japonsku či Anglii se přiřadilo Švédsko, Irsko a Rusko. "Na počátku letošního roku odešla první dodávka ze Žateckého pivovaru do Austrálie, další se připravují pro skandinávské země," sdělil. (Mojenoviny.cz)


Pivovar se zatím změní na sklady

[neděle, 13. únor 2005]

Plzeňskému Prazdroji se podařilo po dlouhé době prodat areál bývalého pivovaru v Karlových Varech. Novým majitelem je karlovarská společnost Upmann style, která plánuje ve tříhektarovém areálu prozatím zřídit sklady a obchodní prostory. Za jakou cenu se podařilo pivařům z Plzně pivovar prodat, obě strany tají. „Areál využijeme v dohledné době jako sklady a prostory pro drobnou výrobu. Plánujeme i obchodní prostory. Objekt vlastníme teprve od prosince, takže co všechno zde budeme podnikat, je zatím ještě předmětem jednání,“ uvedl jednatel společnosti Marek Sattler.

Společnost Upmann Style-Marttel vznikla v roce 1993. Hlavní činností firmy byla od samého začátku koupě použitého obchodního zařízení, jeho repase a následný prodej. Jedná se zejména o chladící a mrazící nábytek, regály, pokladní boxy či nákupní vozíky. Během deseti let vybavila společnost více než 2000 provozoven po celé republice, na Slovensku a v Polsku.

„Cena, za jakou jsme areál v Rybářích prodali, je tajná,“ řekl mluvčí Plzeňského Prazdroje Alexej Bechtin. Pivo se v Karlových Varech vařilo v letech 1879 až 1999. V blízké budoucnosti na tuto tradici v lázeňském městě asi nikdo nenaváže. Pamětníci si jistě pamatují na pivo Karel, Dukát, Lord a Baltazar. (MF Dnes)


Bývalý pivovar Plzeňského Prazdroje v Karlových Varech se má během dvou let změnit v polyfunkční obchodní areál. Projekt hodlá uskutečnit karlovarská firma Upmann Style, která v závěru loňského roku koupila objekty od Prazdroje za nezveřejněnou cenu. O prodeji areálu o rozloze zhruba deseti tisíc metrů čtverečních jednal Prazdroj s různými zájemci tři roky.

Upmann Style jako nový majitel areálu v městské části Rybáře nepočítá s tím, že by se zde ještě někdy vařilo pivo. Z pivovaru zůstaly pouze budovy, veškerá technologie byla odstraněna.

„Máme úplně jiné záměry a těmi je polyfunkční areál obchodního charakteru, což odpovídá územnímu plánu města. Měly by tady být různé prodejny, skladové prostory, malá výroba a také parkovací plochy,“ řekl Marek Sattler z Upmann Style. Budoucí podobu území naznačí rodící se studie. „Většina ze současných budov ale patrně zůstane zachována,“ řekl.

Nyní si majitel bývalého pivovaru nechává celý areál podrobně prověřit, aby zjistil jeho skutečný stav. Před zahájením prací chtějí mít vlastníci k dispozici podrobnou zprávu o stavu všech rozvodů i stavebních prvků. „Areál byl řadu let prázdný a zub času se na něm podepsal. Navíc některé budovy jsou staré přes dvě stě let a to je, i přes průběžné opravy, znát,“ poznamenal Sattler. Úprava areálu by mohla začít v červenci a trvat asi dva roky. Předpokládané investice se pohybují v desítkách milionů korun.

Společnost Upmann Style Karlovy Vary vznikla v roce 1993. Hlavní činností firmy byla od počátku koupě použitého obchodního zařízení, jeho repase a následný prodej. Jde zejména o chladicí a mrazicí nábytek, regály, pokladní boxy či nákupní vozíky. Během deseti let vybavila společnost více než dva tisíce provozoven po celé České republice, na Slovensku a v Polsku. (MF Dnes)


Jak nezabloudit pod zemí? Putovat po proudu vody! Těžké dveře se otevírají, pár kroků za ně a před očima se nabízí pohled do jiného světa. A jiného času. Před námi se vine podzemní labyrint plzeňského pivovaru. Všudypřítomné vlhko, to je první poznávací znamení chodeb, kterých je pod areálem na devět kilometrů. Běžně přístupná je ale jen část, několik set metrů. „Zabloudit se ale v podstatě nedá, a to díky jednoduchému triku,“ říká Helena Emmerová z Prazdroje a ukazuje na mělký kanálek s pramínkem vody, který se vine podél stěny. „Chodby jsou totiž vyhloubeny s mírným sklonem, takže stačí jít po proudu. Prst do vody a hned víte, kudy ven,“ prozrazuje Helena Emmerová.

Chodby pod Prazdrojem měly jednoduchý účel - zrálo v nich mladé pivo v ležáckých sudech. A právě pískovcové podloží pod pivovarem bylo k hloubení sklepů ideální. Při pohledu na široké chodby kolem není třeba velké představivosti k tomu, aby člověk pochopil, jakou dřinu tehdejší „tuneláři“ podstoupili.

Dělníci se prvně chopili nářadí v roce 1839 a ručně se pustili do skály. A jejich dílo otevřelo podzemí. „Pozor, ať neuklouznete,“ přerušuje úvahy nad sysifofskou dřinou průvodkyně a míří do hloubi podzemí. Povrch země se v tu chvíli nachází asi patnáct metrů nad sklepením. „A tady je čert,“ sklání se průvodkyně ke stěně chodby a ukazuje na vytesaný reliéf. A opravdu - ze zdi se šklebí rohatý.

Chodby v pískovcové skále dodnes skrývají dávnou podobu řemesla sládků či bednářů. Tajemného čertíka do pískovcové zdi sklepa údajně vytesali italští trestanci, kteří byli odsouzeni k nuceným pracím při hloubení sklepů. „Prý se to stalo v roce 1845,“ vypravuje Helena Emmerová. Pár desítek metrů za tajemným místem svítí do sklepení kužel světla. Za chvilku je jasné proč - do stropu pískovcové chodby vede prostorná šachta, která ústí na povrchu. „Tudy se do sklepů dopravoval led, dříve nezbytná součást pivovarnické výroby a přepravy piva,“ vysvětluje průvodkyně. Fantazie kreslí úžasný pohled - jiskřící bloky ledu v setmělých chodbách, připravené chladit dílo plzeňských sládků. Přestože totiž ve sklepích panuje stálá teplota, k výrobě bylo třeba dosáhnout nižší než té přirozené. A tak pod zem putovaly kry z plzeňských řek či městských rybníků.

Kilometry a kilometry chodeb pod Prazdrojem nevybudovali stavitelé najednou. Do roku 1870 ruce dělníků vyhloubily prvních třináct sklepů. A pak následovaly další. „Pod pivovarem leží i Afrika a Sibiř,“ říká průvodkyně a hned reaguje na udivené pohledy. „Tak pivovarníci nazvali sklepy nejvzdálenější od hlavního vchodu,“ umívá se a pokračuje v pouti labyrintem, kam se běžný návštěvník nedostane.

Obrovské prostory jako by nekončily. Podzemí - to je 32 tisíc metrů čtverečných, dno chodeb leží v rozmezí od dvanácti do jedenadvaceti metrů pod povrchem. „Podíváme se k sudům. A můžeme ochutnat i pivo,“ zve k návštěvě největší atrakce pivovaru Helena Emmerová. V ležáckých sklepech Prazdroj seznamuje s tradiční výrobou unikátního piva. „To zde stále kvasí tradičním způsobem v dubových kádích a zraje v obrovských ležáckých sudech, přesně jako za časů našich pradědečků,“ připomíná Emmerová. Kdo dostane žízeň a je zvědavý, jak tradičně vyrobený Prazdroj chutná, toho sklepmistři dlouho trápit nebudou. Načepují třetinku přímo z dubového sudu. Dubové sudy stojí za zmínku a povšimnutí už jen proto, že plzeňský pivovar je jediným v Evropě, kde ještě žije bednářské řemeslo. Osm bednářů má i dnes velmi napilno. Musí se starat o všechny sudy, kterých je ve sklepeních okolo tří set. „Potřebují stálou péči. Smolení sudů, které k této péči patří, se každoročně stává oslavou jejich umění. Umění bednářů uvidí i lidé, kteří navštíví pivovar mimo dobu smolení. Poslední část expozice je věnována právě jim a všichni mají možnost se s jejich prací podrobně seznámit,“ připomíná Emmerová. Vycházíme z labyrintu. Denní světlo nás vrací do moderního světa. (MF Dnes)


Jihočechům zachránil čest Lipan

[sobota, 12. únor 2005]

Jedinou Zlatou pivní pečeť z XV. ročníku Reprezentačních slavností piva v Táboře si z Jihočechů odvezl Pivovarský dvůr Dražíč. V kategorii minipivovarů uspěl jeho tmavý ležák Lipan. Stříbrnou pivní pečeť za pivo se sníženým obsahem cukru obdržel Městský pivovar Platan z Protivína. Letošního ročníku slavností se zúčastnilo 52 pivovarů. Do soutěže bylo přihlášeno 214 vzorků. Při degustacích se vystřídalo 57 odborníků a jednotlivé pivovary zastupovalo celkem 200 hostů.

Denní návštěvnost se pohybovala kolem 600 osob. "Zájem by byl ze strany veřejnosti ještě větší, ale byli jsme limitováni počtem míst v Amber Hotelu Palcát," uvedl včera za organizátory Alois Srb. V průměru každý z návštěvníků včetně žen vypil šest půllitrů piva.

"Překvapením bylo vítězství moravských pivovarů, které takové úspěchy v předchozích ročnících nikdy nezaznamenaly. Absolutní jedničkou se tentokrát staly Pivovary Staropramen s pěti Zlatými pivními pečetěmi v devíti kategoriích," zdůraznil Srb. Tradičně táborské pivní slavnosti provázejí i laické degustace. "Je vidět, že čeští pivaři mají přehled a nedají se jen tak ošidit," poznamenal Srb. Ze zahraničí se zúčastnili pivovary z Itálie a Slovenska. Především Slováci letos oslnili velmi dobře připravenou reklamí kampaní spojenou s překonáním světového rekordu v otevírání pivních lahví.

Novinkou byl i odborný seminář pro podnikatele v potravinářství. "Kromě informací o systémovém ošetření potravinářských výrobků jsme zájemcům přiblížili možnosti získání peněz ze strukturálních fondů Evropské unie," sdělil Vladimír Motyčka z firmy Sigmin. (Mojenoviny.cz)


Z trestného činu krádeže se budou zpovídat dva zaměstnanci třeboňského pivovaru, kteří od roku 2003 až do letošního ledna odcizili z firmy asi tři stovky prázdných přepravek na pivo. Včera zveřejněná policejní zpráva říká, že muži ve věku 30 a 41 let je vždy naložili do služebního auta a odvezli ženě, která je pak i přesto, že věděla, že jsou odcizené, prodávala za 100 korun za kus v prodejně v Třeboni. Pivovaru tak vznikla třicetitisícová škoda. Případy, v nichž hrají hlavní roli zaměstnanci, nejsou výjimečné. Nedávno spadla klec nad muži, kteří kradli povlečení z Almy v Nové Bystřici. (Mojenoviny.cz)


Budvar dokončuje muzeum

[sobota, 12. únor 2005]

Nové muzeum českobudějovického pivovaru Budvar je těsně před dokončením. Prvním návštěvníkům by se stavba za desítky milionů korun měla otevřít ještě během letošní turistické sezony. Většina expozic je již hotová a dělníci dokončují instalaci jednoho z největších hologramů v Evropě, který znázorňuje zakladatele takzvaného českého akciového pivovaru Augusta Zátku.

Vyjma hologramu, jehož nákup přišel Budvar podle ekonomického náměstka Petra Jánského zhruba na dva miliony korun, nabízí muzeum i další technické vymoženosti. Návštěvníci mohou zažít například virtuální jízdu ve výtahu, který je zaveze až ke dnu studny, z níž Budvar čerpá vodu k výrobě svého piva. Na konci expozice návštěvníci zavítají do malého kinosálu, který využívá takzvanou 3D technologii. "Očekáváme, že otevření muzea zvedne zájem turistů o návštěvu našeho pivovaru zhruba na dvojnásobek. Nyní ho ročně navštíví zhruba 35.000 lidí," uvedl ekonomický náměstek.

Budějovický Budvar je posledním národním podnikem v Česku. Jeho výstav loni dosáhl 1,171 milionu hektolitrů piva. Vývoz činil 538.000 hektolitrů, na tuzemském trhu pivovar prodal 633.000 hektolitrů. Výnosy činily 2,484 miliardy korun. (ČRo)


Budvar mění mycí linky

[sobota, 12. únor 2005]

Budějovický Budvar v neděli vymění dvě mycí linky za nové s větší kapacitou. Montáž padesátitunových strojů si vyžádá uzavření úseku Pražské třídy podél pivovaru. Objížďka povede od jedné do dvaadvacáté hodiny ulicemi Karoliny Světlé, Kněžskodvorská a Nemanická. Mezi jednou a pátou a osmnáctou a dvaadvacátou hodinou by měla být Pražská průjezdná v jednom pruhu. Kvůli dvěma jeřábům, které budou myčky do areálu Budvaru umisťovat, budou z Pražské odstraněny i troleje. Trolejbusy tak na všech linkách v Českých Budějovicích nahradí autobusy. Dvě nové mycí linky stály šedesát milionů korun. Dohromady umyjí čtyřicet osm tisíc lahví za hodinu. Staré stroje měly kapacitu o osm tisíc kusů nižší. „Jsou staré patnáct a dvanáct let, přičemž plánovaná životnost se počítá osm let,“ poznamenal vrchní sládek pivovaru Josef Tolar a dodal, že když před čtyřiceti lety do pivovaru nastupoval, dvě linky umyly za hodinu šest tisíc lahví. V pivovaru se strojové mytí používá od počátku dvacátého století. Dříve však bylo lahvové pivo jen doplňkovou výrobou, hlavní objem se čepoval do sudů. (MF Dnes)


Lidé budou pít méně piva

[pátek, 11. únor 2005]

V Krušovicích se vaří pivo pod obchodním jménem Královský pivovar Krušovice od roku 1995. „Značku Krušovice v dnešní podobě budujeme teprve deset let a hodně práce máme ještě před sebou,“ říká generální ředitel Královského pivovaru Krušovice Pavel Gregorič.

Byl jste celou dobu „u toho“? Co se za tu dobu změnilo?

Především byla odstartovaná etapa rozsáhlého investičního rozvoje pivovaru. Postupně byly postaveny nové kvasné i ležácké prostory, stáčírna sudů i lahví a zmodernizováno veškeré technické zázemí pivovaru. Tato etapa byla prakticky zakončena výstavbou a uvedením do provozu nové varny v roce 1999.

Krušovický pivovar má ale také bohatou historii...

Zcela stěžejním historickým faktem je v tomto směru koupě krušovického pivovaru královskou komorou za doby panování římského císaře a českého krále Rudolfa II. v roce 1583. Tento fakt je doložen řadou historických dokumentů. Mezi nejvýznamnější z nich patří soupis majetku z roku 1581 a kupní smlouva z roku 1583 uložená ve sbírkách Ústředního archivu v Praze. Vše potvrzuje zápis v Deskách zemských, které jsou uloženy tamtéž.

A jaká je současnost pivovaru?

V roce 2004 se nám podařilo prodat 690 tisíc hektolitrů piva a z toho více než 150 tisíc hektolitrů vyvézt do zhruba 20 zemí Evropy. Myslím si, že ekonomické výsledky umožňují srovnání naší společnosti s předními tuzemskými firmami. Loňský rok byl prostě pro naši firmu úspěšný.

Jak vidíte budoucnost pivovarnictví?

Dá se předpokládat, že podobně jako v jiných evropských zemích, bude i u nás mírně klesat spotřeba piva. Důvodů je několik: změna životního stylu lidí, konkurence ostatních nápojů, zejména vína, míchaných nápojů a nealkoholických nápojů. Přesto pevně věřím, že i přes určitý pokles spotřeby si pivo díky svým jedinečným vlastnostem zachová jako nápoj významnou pozici nejen na českém, ale i na evropském trhu. (MF Dnes)


Vážení majitelé a provozovatelé restaurací,vináren a kaváren! Chcete nabídnout Vašim zákazníkům něco vyjimečného? Nabízíme Vám možnost dodávání piva z našeho minipivovaru jako doplňkového piva do Vašeho podniku! Jedná se především o náš 16% Speciál BIZON, popřípadě Vám můžeme dodávat i náš 12% ležák MALVAZ. Jedná se o naprosto přírodní nefiltrované pivo vařené klasickým způsobem dle originálních receptur našeho sládka ing.Vladimíra Černohorského. Podrobnější informace poskytneme případným zájemcům na tel. 267 750 551 (Web U Bezoušků)


Ani po roce se Kutné Hoře nepodařilo prodat pivovar, za který chce kolem sto milionů korun. Neznamená to však, že jeho cenu snížila o 50 milionů, jak uvedla některá média. „Chceme pivovar prodat, ale netlačíme na to. Jednáme s firmou Drinks Union, která ho má v pronájmu,“ řekl včera starosta Ivo Šalátek s tím, že si město nemůže dovolit vařit vlastní pivo. (MF Dnes)


V únoru uvedla společnost Pivovary Staropramen na trh nealkoholické pivo Staropramen. Pivo je k dostání v prodejní síti off-trade i on-trade. Chceme českému spotřebiteli rozšířit nabídku v segmentu nealkoholických piv, který dlouhodobě vykazuje rostoucí trend,“ říká Petr Ungerman, Brand Manager značky Staropramen. Nealkoholické pivo Staropramen s obsahem alkoholu max. 0,5 % má jemně hořkou chuť i výrazný říz a je tak vhodným osvěžením nejen pro řidiče. Pivo je distribuováno v láhvi o objemu 0,5 l. Cena piva se pohybuje v on-tradu od 12 do 15 Kč v závislosti na typu provozovny, v off-tradu kolem 9 Kč za láhev. Již v prosinci loňského roku uvedla společnost Pivovary Staropramen na český trh nealkoholickou variantu prémiové značky Stella Artois, která je k dostání ve vybraných provozovnách v oblasti on-trade. (Web Staropramen)


Společnost Pivovary Staropramen uvádí nový reklamní spot pro značku Staropramen, tentokrát v „zimním kabátě“. Autorem spotu je reklamní agentura Mark/BBDO. „Děj spotu je zasazen do zimní krajiny a pro ztvárnění příběhu jsme využili prostředí běžeckého závodu. Aby byla zachycena skutečná atmosféra akce, účinkuje ve spotu vedle hlavních aktérů dalších několik set komparsistů,“ říká Petr Ungerman, brand manager pro značku Staropramen. Nový spot dále rozvíjí koncept „Změna plánu“ a provází ho slogan „Chlapi pijí Staropramen“ stejně jako předcházející spot pro značku Staropramen, uvedený v loňském roce. Natáčecí práce probíhaly pod režijním vedením Tomáše Mašína v lokacích v okolí Špindlerova Mlýna a také Bedřichova u Jablonce nad Nisou. Spot se vysílá od 19. února 2005 v České televizi a TV NOVA. (Web Staropramen)



Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň