Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

prosinec 2004

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv prosinec 2004


Citronové a fernetové pivo se neujalo

[čtvrtek, 23. prosinec 2004]

Pivo s příchutí citronu nebo fernetu se ještě před dvěma lety objevovalo na pultech supermarketů. Experiment se však ústeckému pivovaru nevydařil a po dvou letech tato piva z trhu stáhl. A nepomohla ani Pivní kamasútra. Pivo s příchutí začal ústecký pivovar vyrábět v roce 2000. „Na pivním trhu jsme odhalili skulinku pro taková nová piva a mysleli jsme si, že se může vytvořit nový trend v pití piva. Bylo určeno hlavně mladým lidem, kteří se chtějí nějak odlišit,“ popsal záměry Boris Rajdl, manažer marketingu skupiny Drinks Union, která vlastní ústecké pivovary.

Poprvé se pivo objevilo v hypermarketu Makro, kde pivovar pro velkoodběratele připravil speciální akci. Ti, co nakoupili určité množství, dostali vybavení barů včetně obrazů. „Obrázky jsme nazvali Pivní kamasútra. Láhev fernetového piva představovala při souloži muže, citronové pivo ženu. Zachyceny byly v různých polohách,“ popsal Rajdl. Pivo v třetinkách stálo v supermarketech 16 korun, na diskotékách a barech, kde se hlavně objevovalo, pak přišlo na 25 korun.

Po dvou letech Drinks Union tato piva stáhl z prodeje. „Přišli jsme s novou myšlenkou ve špatnou dobu. Zjistili jsme, že konzumenti nejsou na novinky připravení a že jsou velmi konzervativní. Dalším důvodem byla nedostatečná reklamní podpora,“ vysvětlil Rajdl důvody neúspěchu. Přestože podle Rajdla nyní nastává vhodnější doba k experimentům, je na ně stále ještě brzo, a tak ústecký pivovar letos ani příští rok nic podobného nechystá. (MF Dnes)


Janáček se chystá na milovníky piva

[středa, 22. prosinec 2004]

Jediný pivovar ve Zlínském kraji získal letos tři ceny v prestižních soutěžích. Frontální útok na milovníky piva ve Zlínském kraji i širším regionu chystá pro příští rok, po definitivním překonání ekonomické krize ze závěru devadesátých let, pivovar Janáček v Uherském Brodě. Podnik, který je nyní jediným fungujícím pivovarem ve Zlínském kraji a letos slaví 110. výročí založení, plánuje mimo jiné důraznější návrat na slovenský trh.

„Letoškem jsme úspěšně završili velmi komplikovanou revitalizaci zahájenou v roce 2000 a příští rok vstoupíme do další fáze novodobé historie. Plánujeme radikální rozvoj podniku a zvýšení odbytu. Pro další dva roky jsme si dali za cíl zvýšit prodej piva o třicet procent,“ informoval ředitel a předseda představenstva společnosti Ivan Pjevič. V současnosti pivovar se 70 zaměstnanci vyrobí ročně 60 tisíc hektolitrů.

V příštím roce tak například Janáček zřídí nové vlastní značkové hospody. Plánuje si vzít do pronájmů další prostory od Jednot či obcí. „V dnešní době, kdy se v konkurenčním prostředí těžko dostáváme do městských a vesnických hospod, jiná cesta není,“ vysvětlil Pjevič. „Nyní máme takových podniků dvacet a do roka chceme počet zdvojnásobit. Musíme to podložit kapitálem - jednoduché vybavení restaurace před tím, než v ní vytočíme první pivo, se pohybují včetně dodání chladicího zařízení kolem 50 až 70 tisíc korun,“ dodal obchodní ředitel Ivo Briskorin. Pivovar si podle Pjeviče na tyto investice zčásti našetřil v uplynulých letech a díky lepšící se ekonomické situaci už nemá ani problém získat úvěry v bankách. Kromě zavádění nových značkových hospod pivovar považuje v dalším období za podstatné také posílení exportu, zejména na Slovensku, a spolupráci s obchodními řetězci.

Nejvíc cen teď sbírá Patriot. Právě v době plánovaného dalšího rozmachu může Pivovaru Janáček velmi pomoci letošní nebývalá série úspěchů v odborných soutěžích. S jedenáctistupňovým pivem Patriot pivovar získal ve své kategorii tři prvenství - ceny České pivo roku 2004, Zlatý pohár Pivex a Cenu českých sládků.

„Nestává se, aby jeden pivovar získal všechny tři ceny v jednom roce. Považujeme to za nebývalý úspěch,“ konstatoval Pjevič. „Nejcennějším je podle mého názoru prvenství v soutěži České pivo roku. Ta je dvoukolová a vysoce objektivní. Vyhrát takovou soutěž v zemi, kde je tolik kvalitních pivovarů, už něco znamená,“ dodal výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jaroslav Čepička.

Pivo Patriot podle něj uspělo zaslouženě, protože je skutečně špičkové. „Je velmi chutné, dokonale vyrovnané a stabilní. I půl roku po výrobě zůstává jeho kvalita vysoká, což je velká přednost,“ vysvětlil Čepička. Patriot, který mezitím ještě před pár dny získal druhou cenou na mezinárodní soutěži European Beer Star v Mnichově v konkurenci pivovarů ze šedesáti zemí, je tak vůbec nejúspěšnějším Janáčkovým pivem. Z osmnácti cen, jež pivovar vybojoval v soutěžích od začátku devadesátých let, mu jich Patriot vynesl osm. A v čem spočívá jeho tajemství? „Hlavní je absolutně klasická výroba založená na lidské práci a osobním přístupu. Vysokou vyrovnanou kvalitou se Patriot prezentuje už několik let, letos se ale prosadil ještě větší vyrovnaností, hořkostí a nasycením,“ míní vrchní sládek Jaroslav Horehleď. (Právo)


Některé restaurace zdražily pivo

[úterý, 21. prosinec 2004]

Pivaři „dostali“ k Vánocům dražší ostravské pivo, někde jeho původní cenu stále drží Ne zrovna příjemný dárek dostali pivaři v restauracích, kde se čepuje pivo pivovaru Ostravar a pivovaru Staropramen, pod něhož ostravský pivovar patří. Od pondělka stoupla v některých hospodách cena všech piv vyráběných v Ostravě až o korunu. Například ve stejnojmenné restauraci v Ostravě-Fifejdách. „Všechny piva jsou dražší o korunu. Lidi si zatím spíše zvykají,“ řekl jeden z hospodských, když v pondělí a v úterý přišlo do restaurace o poznání méně lidí než jindy. „Dají si třeba dvě a jdou domů,“ řekl hospodský. Návštěvníci restaurace Ostravar už však ve středu přistoupili na novou cenu a do lokálu se opět vrátili v hojném počtu. Někteří číšníci v Ostravě si dokonce posteskli, že nová cena piva jim trochu kazí spropitné. „Když si lidi dají pět piv za osmnáct korun, nemám z toho ani orla,“ řekl jeden z číšníků v restauraci v centru města.

Mluvčí pivovarů Staropramen, pod které Ostravar patří, včera řekla, že pivovar zdražil cenu piva o tři procenta. „Už v létě jsme ale ohlásili, že do konce roku zdražíme pivo, neboť se zdražily vstupy na výrobu piva, konkrétně energie a další suroviny,“ řekla mluvčí pivovaru Staropramen Simona Krautová.

Dodala, že oficiálně pivovar zdražil cenu piva v pondělí. „Ale konečnou cenu si určuje provozovatel nebo majitel restaurace. Při zdražení piva o tři procenta by měl stát půllitr piva průměrně o třicet haléřů více,“ upozornila Simona Krautová. Dodala rovněž, že mnozí prodejci a majitelé restaurací zatím pivo ve svých hospodách a podnicích nezdražili. „Většina prodejních řetězců a hospod možná nechce své zákazníky před Vánocemi odradit a proto drží cenu a čeká se zdražením až například po Novém roce,“ uvedla mluvčí pivovaru Staropramen.

Staropramen a ostravský pivovar však pouze zdražením piva reaguje na situaci, která je dnes na trhu piva. Jako první totiž ohlásil zdražení piva Plzeňský Prazdroj. Ten zdražil pivo k prvnímu listopadu a cena plzeňského piva je proto vyšší už přes měsíc a pivaři z toho důvodu zdražení nevnímají jako „dárek“ k Vánocům. „Nová cena je výsledkem důkladné analýzy situace na trhu s pivem v České republice. Reaguje také na pohyb cen energií, pohonných hmot a některých surovin,“ uvedl mluvčí společnosti Plzeňský Prazdroj Alexej Bechtin s tím, že cena plzeňského piva stoupla o pět procent. „Znamená to, že v restauracích a v obchodech stoupla cena zhruba o korunu. Ale pokud vím, obchodníci se většinou nesnažili starou cenu určitou dobu držet, protože na začátku listopadu je ještě do Vánoc poměrně daleko,“ řekl Alexej Bechtin.

A jak na řetězovou reakci na zdražení piva reagují malé pivovary? Majitel hlučínského pivovaru a úspěšný distributor speciálního piva Avar Leonard Plaček říká, že své pivo nezdražuje. „Teď v zimě? To se nedělá,“ říká s tím, že v zimě jde obecně pivo méně na odbyt než například v létě. „Navíc já takové dárky k Vánocům nedávám,“ dodává Leonard Plaček s tím, že nezdražuje přesto, že pro něj se rovněž vstupy na výrobu zvýšily jako u ostatních pivovarů a možná ještě více než u velkých výrobců. Rovněž rýmařovský malý pivovar Excelent nehodlá zvýšit cenu. „I když je pravda, že náklady jsou na výrobu velmi vysoké a malé pivovary to drtí,“ řekl provozovatel Jiří Bobek. (MF Dnes)


Ostravar má dobrý rok

[úterý, 21. prosinec 2004]

Letošní půlmilióntý hektolitr piva stočil Pivovar Ostravar, v meziročním srovnání si polepší. „Měli jsme dobrý rok,“ řekl vrchní sládek Robert Kužela, který prognózuje, že Ostravar letos bude atakovat i v novodobé historii rekordní výstav z roku 2002, jenž činil 554 tisíc hektolitrů. Půlmilióntý hektolitr připadl na nejmladší značku Ostravaru, na čtrnáctistupňové světlé pivo Strong, které pivovar vaří zhruba rok. (Právo)


Nová čtrnáctka

[úterý, 21. prosinec 2004]

Nové čtrnáctistupňové pivo značky Strong začal vyrábět pivovar Ostravar. Jak uvedl sládek pivovaru Robert Kužela, vývoj nové značky trval zhruba půl roku. Náklady na vytvoření originálního piva, které je určeno všem milovníkům piv s větším obsahem alkoholu, se podle něj pohybovaly v řádu desetitisíců korun. Nové pivo má obsah alkoholu 6 procent. Značka je však výhradně určena pro lahvový trh a má vhodně doplnit portfolio několika druhů piv, které Ostravar produkuje. Světlé pivo Strong se již distribuuje do marketů po celé republice. (Právo)


Představitelé hanušovického pivovaru a obce Kopřivná na Šumpersku uctili v sobotu na tamním hřbitově památku zakladatele a prvního sládka závodu Josefa Müllschitzkého. Pivovarský věnec položili na jeho hrob při příležitosti 130. výročí založení pivovaru.

"Výroba českého piva je v našem případě spjata s více než stoletou historií, kterou ctíme. Proto jsme se spolu s Obecním úřadem v Kopřivné rozhodli podpořit také památku našeho zakladatele," řekl výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka. Účast níci oslav se po pietním aktu přesunuli do hanušovického pivovaru. Mohli mimo jiné ochutnat zabijačkové speciality a polotmavé pivo Holba Šerák Speciál 13,5 stupně uvařený při příležitosti oslav.

Produkce hanušovického pivovaru dosáhla loni 469 tisíc hektolitrů piva. Záv od tvoří společně s pivovary v Přerově a Litovli čtvrtou největší tuzemskou pivovarnickou skupinu. (Olomoucký den)


Začínal jako vedoucí lahvovny, v sedmadvaceti letech se Pavel Svoboda stal v přerovském pivovaru Zubr sládkem a rok nato jeho ředitelem. „Nikde jinde jsem nepracoval. Pivovar je mým jediným zaměstnavatelem. Před jedenácti lety mi ho na zkoušku dali vést. Pak na mne dozorčí rada nějak zapomněla,“ říká s nadsázkou Svoboda.

Sám sebe nepovažuje za klasického manažera. „Já jsem spíše takový ten typ bojovníka. Nejsem manažerem za každou cenu,“ přiznává. Pracovní den mu začíná v osm ráno. „Dopoledne mám vždy bez návštěv. Při plné síle se chci se soustředit jen na pivovar. Začínám poradou, řeším běžnou agendu a ryze firemní problémy,“ uvádí Svoboda. „Nerad pracuji večer, takže vše nejdůležitější chci stihnout hned ráno. Ostatně, nejsem ani ten typ manažera, který sedí od rána do večera v práci, pak se nají, vyspí a druhý den jede ve stejném kolotoči. Snažím se pracovat intenzivně. V pivovaru jsem klasických osm až deset hodin denně. Na uměle vytvářené čtrnáctihodinovky nejsem.“

I když se označení manažer brání, k vedení pivovaru jeho schopnosti potřebuje. „Jak bych se jako manažer charakterizoval? Vyznačuji se přímočarým jednáním a jasným tahem na branku. Také si hlídám, abych se nepřiměřeně neupínal k minulosti, tak se totiž prohrává budoucnost firmy,“ vysvětluje Svoboda. „Tempo je zároveň neúprosné, takže si nemohu dovolit jakoukoli odbornou zaostalost.“

Profesní postižení u sebe necítí, ale pivo sleduje i mimo brány pivovaru. „Když jsem v restauraci, rád pro porovnání ochutnám konkurenci, něco víc ale při posezení nehledám, ani nic nezjišťuji,“ ťvrdí Svoboda. „Samozřejmě pokud v některé hospodě narazím na špatně podávané naše pivo, tak tam pošlu obchodního zástupce,“ doplňuje Svoboda.

Práce v pivovaru mu určila život. Dokonce i mimopracovně: „Přivedla mne ke sportu. Začal jsem s ním až ve třiceti. Bez něj bych veškerý ten nápor nezvládl.“ (MF Dnes)


Starobrno zdražilo, pivaři to pocítí

[pondělí, 20. prosinec 2004]

Pivovar Starobrno včera zvýšil o tři procenta cenu sudového piva. Řada brněnských restaurací reagovala okamžitě. Zdražila také, zhruba o korunu. „Od pivovaru je to nefér, protože nám to dali vědět na poslední chvíli, minulou středu,“ komentovala situaci Marie Šebestová, vedoucí restaurace U Čápa v Gorkého ulici. „Už po několikáté Starobrno zvedlo ceny a situace je nadále neudržitelná. Proto po dlouhé době pivo podražíme o padesátník. Bojím se však, že přijdeme o některé zákazníky,“ dodala.

Opodál sedící štamgasty ale informace o zdražení nechávala v klidu a dál probírali politiku. Přesto si neodpustili poznámky, mířící však do vyšších sfér. „Nevadí mi ani tak zdražení piva, jako spíš to, že příští rok bude stát všechno zase o pár korun víc,“ žehral Jan Sec, pravidelný návštěvník hostince. Podobná situace byla i v restauraci U Kormidla v Kounicově ulici, kde od včerejška zdražili pivo o dvě koruny. „Zdražili bychom i beze změn u Starobrna, neustále nám rostou náklady na provoz a při minulém zvýšení cen jsme nijak nereagovali,“ vysvětlil vrchní Ivo Dusík. Změny v cenách pocítí také hosté Starobrněnské pivnice. Pomyslná vlajková loď Starobrna, sídlící přímo za humny pivovaru na Mendlově náměstí, se příští týden chystá podražit podobně jako pivovar - tedy zhruba o tři procenta, potvrdil zdejší výčepní Boris Karaivamov. Valná část hospod, kde se čepuje Starobrno, zvýší ceny až po vyprodání zásob, nebo o zdražení vůbec jejich majitelé neuvažují. Například v Putyce u Míka ve Františkánské ulici nechávají ceny beze změny, stejně jako v bufetu na Hlavním nádraží.

„Zdražení je nutnost,“ brání se obchodní ředitel Starobrna Jiří Imrýšek. „Ke zvýšení cen jsme přistoupili vzhledem k rostoucím cenám energií, pohonných hmot i některých surovin a materiálů,“ vysvětlil. „Současný nárůst cen zohledňuje inflaci předpovídanou pro příští rok, která bude právě tři procenta. Odráží také skutečnost, že na jižní Moravě stoupne cena energií nejvíce ze všech částí republiky.“ Podle něj by se během následujících dvou let neměla cena piva Starobrno měnit. (MF Dnes)


Na vyškovském předvánočním trhu se objeví speciální druh silného piva, které připravil místní pivovar. Bude mít 16,8 stupně a tento údaj bude připomínat rok 1680, kdy byl pivovar založen. "Sto dvacet hektolitrů tohoto piva jsme uvařili již v září a nazvali je Jubilér. Pak zrálo tři měsíce v tancích a nyní je připravujeme k distribuci,"řekl vrchní sládek pivovaru Dušan Táborský. Jak dodal, pivo se stáčí do zvláštních třetinkových lahví, v nichž hodlá pivovar exportovat své produkty na americký trh. Jubilér musel sládek uvařit o několik stupňů silnější a až před stáčením jej nařezat čtrnáctistupňovým ležákem, aby dosáhl požadového obsahu alkoholu. Na rozdíl od výčepních piv použil více chmele. "Chtěl jsem jej přiblížit jednomu typu německého piva, které se jmenuje Dopplebock a vaří se také na podzim. Abych dosáhl podobně tmavé jantarové barvy, musel jsem do něj přidat karamelový slad,"vysvětlil Táborský. V současné době se Jubilér na zkoušku točí z několika sudů v jednom z vyškovských mládežnických klubů. "Před několika dny jsem si tam dal šest půllitrů a sílu piva jsem pak cítil. Je však dostatečně prokvašené, takže po něm ráno nebolí hlava,"vyhodnotil důkladnou degustaci piva jeho autor. Zvláštní várky piv pro doplnění sortimentu připravuje vyškovský pivovar několikrát do roka. Na nedávnou městskou pouť například uvařil pivo s výtažkem pepře a ženšenu. (Rovnost)


Na vyškovském předvánočním trhu se objeví speciální druh silného piva, které připravil místní pivovar. Bude mít 16,8 stupně a tento údaj bude připomínat rok 1680, kdy byl pivovar založen. "Sto dvacet hektolitrů tohoto piva jsme uvařili již v září a nazvali je Jubilér. Pak zrálo tři měsíce v tancích a nyní je připravujeme k distribuci,"řekl vrchní sládek pivovaru Dušan Táborský. Jak dodal, pivo se stáčí do zvláštních třetinkových lahví, v nichž hodlá pivovar exportovat své produkty na americký trh. Jubilér musel sládek uvařit o několik stupňů silnější a až před stáčením jej nařezat čtrnáctistupňovým ležákem, aby dosáhl požadového obsahu alkoholu. Na rozdíl od výčepních piv použil více chmele. "Chtěl jsem jej přiblížit jednomu typu německého piva, které se jmenuje Dopplebock a vaří se také na podzim. Abych dosáhl podobně tmavé jantarové barvy, musel jsem do něj přidat karamelový slad,"vysvětlil Táborský. V současné době se Jubilér na zkoušku točí z několika sudů v jednom z vyškovských mládežnických klubů. "Před několika dny jsem si tam dal šest půllitrů a sílu piva jsem pak cítil. Je však dostatečně prokvašené, takže po něm ráno nebolí hlava,"vyhodnotil důkladnou degustaci piva jeho autor. Zvláštní várky piv pro doplnění sortimentu pivovaru připravuje několikrát do roka. Na nedávnou městskou pouť například uvařil pivo s výtažkem pepře a ženšenu. "Před několika lety jsme zkusili i příchuť tequilly. To však nebylo to pravé ořechové. Příště tedy počítám opět s extraktem nějakého přírodního produktu,"řekl sládek a dodal, že zřejmě sáhne po osvědčeném zázvoru. (Rovnost)


Nová kniha o pivovaru Černá Hora

[pondělí, 20. prosinec 2004]

Nakladatelství Titanic zpracovává jedinečný knižní projekt s populárním redaktorem brněnského rozhlasu Josefem Veselým. Jedná se o originální autorskou publikaci s názvem „Kterak …“. V knize bude zařazeno třicet kapitol o významných i méně známých událostech z české minulosti (např. vyvraždění Přemyslovců, bitva u Lipan, smrt Jana Žižky, zavraždění Albrechta z Valdštejna atd.) o slavných i zapomenutých osobnostech (Záviš z Falkenštejna, Svatá Zdislava, sochař Stanislav Rolínek, Jakub Jan Ryba, Eskymo Welzl atd.), včetně oblíbených pověstí (pražský Golem, jeden krásný zámek nedaleko Jičína aj.). Tyto atraktivní, čtivé a napínavé příběhy budou provázeny věcnými „margináliemi“, jak bylo zvykem ve starých kronikách. Budou v nich pomocí stručných hesel a reprodukcí historických obrázků přiblížena fakta o jednotlivých jménech a pojmech z hlavního textu, aby si ho čtenář mohl bez problémů a dlouhého hledání v jiných knihách zasadit do patřičného rámce.

Součástí publikace bude kapitola, jejíž titulek zní „Kterak v městečku Černé Hoře začli pivo vařit a tím pádem dobře začalo se jim dařit“. Kapitola je započata úvodními margináliemi o nemírném pití piva v české společnosti. Poté se čtenář seznámí se staročeskými mírami používanými v souvislosti pivovarnictvím. Samotný hlavní text pojednává o historii pití piva nejen u nás. Poté se již autor věnuje samotnému moravském pivovarnictví na příkladu vaření piva v Pivovaru Černá Hora.

Velkou předností knihy bude originální vypravěčský styl Josefa Veselého, autora oblíbených seriálů “Toulky českou minulostí“. Kniha by se měla objevit na knižním trhu nejdříve v květnu 2005. Pivovar Černá Hora hodlá vydat nezávisle na knižním vydání separátní vydání kapitoly i v cizojazyčných verzích za pomoci grafického zpracování špičkového grafického studia.

Nakladatelství Titanik a autor Josef Veselý nenechá zcela jistě nikoho na pochybách, že se bude jednat o opravdu kvalitní knihu. Nakladatelství to dokázalo nedávno svými Obrazy z dějin české architektury, které se staly neprodávanější publikací o architektuře posledních let. Máme se na co těšit Černohorci. (Web Černá Hora)


Pivo Black Hill je speciální řezané ochucené pivo. Obsahuje 80% piva Kvasar a 20 % piva Granát. Je asi 2 x hořčí než normální pivo, a to díky bylinkám a extraktu. Obsahuje asi 2 x více látek na dobré trávení než klasické pivo. Je doporučován jako digestivní nápoj (po jídle). Obsahuje 5,5 % alkoholu a hořkost je dána výtažky z třiceti bylin. Některé z nich: zeměžluč, hořec, lékořice, skořicová silice, vanilka, pomerančová silice, vavřínová silice, fenyklová silice, koriandr, heřmánek, andělíková silice, kardamont (pro sportovce) a muškátová silice. (Web Černá Hora)


Pivovar získal významná ocenění

[pondělí, 20. prosinec 2004]

Pivovar Černá Hora se stal podle hodnocení Sdružení přátel piva Pivovarem roku. Kromě toho významného ocenění získaly v posledním období řadu cen i některé jeho výrobky. "V polovině prosince budeme přebírat prestižní ocenění Naše pivko 2005. V kategorii pivovarů s výstavem do 200 tisíc hektolitrů jsme je získali již potřetí,"prozrazuje Hubert Adámek z oddělení marketingu černohorského pivovaru. Soutěž pravidelně organizuje redakce Pivního kurýra a kromě ocenění Naše pivko se v ní černohorský pivovar neztratil ani se dvěma svými výrobky. V kategorii Tmavé pivo roku se umístil na druhém místě Kern, v kategorii Desítka roku skončil Tas sedmý. V rámci největšího světového veletrhu pivovarnictví Brau 2004 v Norimberku zvítězil v kategorii speciálních piv ochucených medem pivní aperitiv Black Hill. "Ocenění získal na základě odborných degustací na Mnichovské univerzitě. Ochutnávku tam provádělo třicet degustátorů z celého světa,"doplňuje Hubert Adámek. Kromě trofejí za jednotlivé výrobky se černohorský pivovar může honosit také titulem Pivovar roku, který mu udělilo Sdružení přátel piva. "Všechna ocenění jsou pro nás velmi prestižní. Ukazují, že svoji práci děláme dobře, ale zároveň nás do budoucna zavazují udržet vysoký standard,"dodává Hubert Adámek. (Rovnost)


Zabijačkové pochoutky provoněly v sobotu na celý den Dalešický pivovar. Od desíti hodin začali do areálu proudit návštěvníci, aby zhlédli přípravu pochutin související s vyvrhnutým prasátkem. Většina nepohrdla ochutnávkou přímo na místě, černá polévka všechny patřičně zahřála. Návštěvníci si pak mohli zabijačkové pochoutky zakoupit a odnést na zkonzumování domů. To ale nebylo všechno. Ve stylové pivovarské restauraci totiž mohli zájemci ochutnat speciality ze zvěřiny. "Nic takového jsme neplánovali, prostě se to tak sešlo,"usmívala se organizátorka Jitka Tichá. Po poledni do pivovaru dorazila dechová hudba Horanka. Oblékla se do stylových kostýmů, které jakoby z oka vypadly muzikantům z obrázků Josefa Lady. Na nádvoří byla přece jen hudebníkům zima a tak převážně hráli v zaplněné hospodě. Jejich skladby v lidovém tónu a koledy často rozezpívaly celý sál. Mezi zpívajícími nechyběl spolumajitel pivovaru Petr Řehořka. "Pozvali jsme sem opravdu skvělou muziku,"pochvaloval si. Kapelník Horanky Petr Matoušek prozradil, že muzikanti v pivovaru vystupují poprvé. A společně s kolegy věří, že nikoli naposledy. "Pivo má takovou specifickou chuť a chutná nám,"pochválil tamní produkt, bez kterého by zabijačka nebyla zabijačkou. I když ráno zájemcům správce Jaroslav Betáš naléval neméně kvalitní calvados čili pálenku z jablek. "Zabijačka byla vlastně první akce, která se před dvěma roky v pivovaru před Vánocemi odehrála. Má tedy už svoji tradici, letos se koná potřetí. Vždy se nám tady podaří vytvořit skvělou atmosféru, z pivovaru i z restaurace díky výzdobě a sněhu dýchají Vánoce. Myslím si, že tady je skvělá vánoční nálada narozdíl od trhů se shonem. Tady je to opravdové,"zhodnotila den Jitka Tichá. (Vysočina)


Rodinný pivovar Bernard uvaří v letošním roce nejvíce piva za posledních deset let. Současně se jedná o třetí nejlepší výsledek ve více než čtyřsetleté historii humpoleckého pivovaru. "V posledních letech se nám daří pravidelně zvyšovat výstav piva," hodnotí výsledek spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a dodává: "Nyní už pivovar překonal svůj loňský výstav a do konce letošního roku přesáhne produkce nepasterizovaného piva 127 tisíc hektolitrů." Pivovar byl založen v roce 1597 a v roce 1991 byl privatizován. Dnes vaří sedm druhů nepasterizovaného piva Bernard a distribuuje je přibližně do patnácti set restaurací po celé České republice.

Humpolecké pivo znají i pivaři na Slovensku, ve Švédsku, Německu, Chorvatsku a Rusku. Podnik zaměstnává na devět desítek lidí a za prvních 9 měsíců letošního roku utržil za pivo 132,2 milionů korun, což je meziroční nárůst o 15 procent. "Od roku 2000 je akciovou společností a vlastní Sladovnu Bernard v Rajhradě u Brna s roční produkcí šesti a půl tisíc tun kvalitního sladu. V roce 2003 uvařil pivovar 123 tisíc hektolitrů piva," dodal mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek. (MF Dnes)


Není Michael Jackson jako Michael Jackson. Zatímco známější postava tohoto jména má za sebou miliony prodaných nosičů a desítky zásahů plastických chirurgů, ten druhý Michael Jackson dokázal prodat miliony výtisků svých knih o pivu a o whisce po celém světě. Druhý jmenovaný nedávno navštívil i ČR, kde se nejenom zamýšlel nad vývojem situace na pivním trhu, ale i ochutnával česká piva. Jedno z nich, kterým si zvlažil svůj náročný jazyk, bylo i pivo z Olivětínského pivovaru. A netajil se tím, že s jeho chutí byl nadmíru spokojen.

"Měl jsem možnost ochutnat v Čechách několik druhů piv. Některá mě velice zaujala, jiná míň. Pivo Opat z pivovaru Broumov mělo krásně vyrovnané tělo, při 6 % alkoholu to nebyla dominantní složka chuti, prostě velice dobré pivo," vyslovil se pochvalně na adresu olivětínského moku. "Naopak trošku zklamán jsem byl ze vzorku ze žateckého pivovaru. Srdce oblasti nejlepšího chmele na světě, tudíž jsem očekával vyšší hořkost piva. Ale tu jsem tam nenašel," dodal pro Svět piva guru pivní žurnalistiky. (Noviny Náchodska)


Pivovar Svijany zatím ceny piva nezvýší

[čtvrtek, 16. prosinec 2004]

Do modernizace technologie a rozšíření výroby investuje soukromý Pivovar Svijany na Liberecku v příštích měsících téměř 40 milionů korun. "Předpokládáme, že bychom v příštím roce mohli vyrobit až 200 tisíc hektolitrů piva, současná kapacita ležáckých sklepů by ale na tuto produkci nestačila, a proto chystáme rozšíření," uvedl ředitel pivovaru František Horák. Do konce letošního roku uvaří ve Svijanech 178 000 hektolitrů piva, což je zhruba o 12 procent více než před rokem. Zájem o pivo ze Svijan roste, podle Horáka především díky kvalitě a také cenám, které jsou výrazně nižší než u velkých pivovarů. Téměř 85 procent piva přitom podnik prodá v okruhu zhruba 70 kilometrů.

Do modernizace výroby investuje pivovar už několik let. Loni vložil do rozvoje téměř 34 milionů korun, dalších pět milionů už prostavěl letos a investice za 40 milionů ještě chystá. "Koupili jsme novou myčku na lahve a také na přepravky, chystáme i novou linku na plnění sudů," vyjmenoval Horák a zdůraznil, že se zvyšováním ceny piva se zatím nepočítá. Rekonstrukce se dočká i čistírna odpadních vod.

Pivovar Svijany má tradici od roku 1564 a se svými 80 zaměstnanci patří k nejmenším českým pivovarům. Jeho výroba se zaměřuje především na ležáky. Jen necelou čtvrtinu produkce pivovaru představuje podle Horáka desetistupňové pivo. Mnohem větší je podle něj zájem o jedenáctistupňové pivo, které tvoří 65 procent produkce.

Omezeně pivovar i vyváží, a to do Německa. "Poptávka po našem pivu v tuzemsku je ale zatím tak velká, že o větším exportu neuvažujeme," řekl Horák. Podle něj by to znamenalo další zvýšení produkce a pivovar by se tím dostal do skupiny s vyšší spotřební daní. I to je důvod, proč podle spoluvlastníka pivovaru Miroslava Kučery investovala společnost do koupě zkrachovalého pivovaru v Malém Rohozci na Semilsku. Pivovar se 40 zaměstnanci ještě loni dodával na trh jen 13 000 hektolitrů piva. "Letos vyrobí asi 30 000, v příštím roce počítáme s dvojnásobkem," prozradil Miroslav Kučera. Do modernizace provozu však musí nový majitel investovat miliony. "V nejbližších měsících dostane pivovar novou plnicí linku na lahve, jen ta přijde na 12 milionů," doplnil. (Deník Pojizeří)


Rychlík Chodovar

[pondělí, 13. prosinec 2004]

Podle nového jízdního řádu pro rok 2005 začne od 12.prosince na trase Přerov - Františkovy Lázně svůj pravidelný provoz rychlík Chodovar, který Vás bezpečně doveze nejen do mateřské stanice Chodové Plané, ale nabídne Vám i pivní pohodu s pivečkem Chodovar ve svém jídelním voze. (Web Chodovar)


První zásilka plzeňského ležáku zamířila do Spojených států v roce 1874. Slibný start přerušila světová válka. Na předválečnou úroveň se Prazdroj dostal až po osmdesáti letech, v roce 1994. Přestože se absolutní většina českých exportérů zaměřuje na evropský trh, mají české firmy šanci uchytit se i v USA. Jednou z nich, která za oceán vyváží už přes 130 let, je Plzeňský Prazdroj. Prvních zkušebních 15 věder, tedy asi osm hektolitrů, přepravila za oceán už v roce 1873.

Pivo zrálo na lodích. Regulérní export ale začal až o rok později. Zaledované lodě s pivem sloužily v počátcích jako prostředek přepravy, ale také jako místo, kde pivo dozrávalo. Export plzeňského ležáku do Spojených států se vyvíjel slibně. V roce 1913, tedy po necelých čtyřiceti letech od počátku vývozu, do Spojených států ročně mířilo kolem 40 tisíc hektolitrů piva. V té době byl Plzeňský Prazdroj s ročním výstavem přes milion hektolitrů největším pivovarem v Evropě.

Válka růst přerušila. Slibný vývoj ale ukončila první světová válka a prohibice ve Spojených státech. Plzeňský Prazdroj se poté dostal na úroveň exportu z roku 1913 až po více než osmdesáti letech, v roce 1994. Po skončení války přišly pro export další pohromy. Druhá světová válka znamenala, že se pivo z Plzně stalo německým zbožím. Pak přišla komunistická éra, kdy export vyloženě skomíral. To trvalo až do 80. let.

Když máte silného společníka, prodává se zboží samo. Pak už ale vývoz prudce stoupal. Ve druhé polovině 90. let se o distribuci začala starat dceřiná společnost Prazdroje, která nahradila zastupitelské firmy. Ty měly export do té doby na starosti. Výrazně roste vývoz od roku 1999, kdy do Prazdroje vstoupil zahraniční partner SAB. V roce 2001 se už za oceán prodalo přes 100 tisíc hektolitrů, což bylo víc než poloviční nárůst ve srovnání s předcházejícím rokem. V roce 2004 překonal Prazdroj další metu - 150 tisíc hektolitrů za rok. Úspěšnou expanzi pak už dovršilo spojení s americkou pivovarskou dvojkou, společností Miller, která poskytla tolik potřebné zázemí. Export Prazdroje podle zemí: Německo 27 %, Slovensko 24 %, USA 21 %, Velká Británie 6 %, Ostatní 22 % (Zdroj: Prazdroj, údaje za únor 2003 až březen 2004) "Stačí najít silného partnera, pak už se všechno prodává samo," tvrdí ředitel pro zahraniční výrobu Prazdroje Jan Hlaváček. Dnes je americký trh pro Plzeňský Prazdroj třetí nejvýznamnější. Směřuje tam 21 procent produkce.

České firmy vyvážejí do Evropy. Ne všechny české firmy mají ale na trhu Spojených států tak silnou pozici. "Pro české společnosti je pořád zdaleka nejvýznamnější Evropa. Spojené státy mají z tohoto pohledu zanedbatelný charakter, ale pro české firmy je důležité hlavně to, že tady mohou najít lukrativního partnera," soudí generální ředitelka agentury Czech Trade Jitka Hanzlíčková. Firmy se musí přizpůsobit. Firmy se podle ní dopouštějí několika chyb, které jim proniknutí za oceán ztěžují. Je to hlavně fakt, že neznají tamní prostředí a výrobky nepřizpůsobují americkému trhu. "Například nábytkáři musí přistoupit na to, že pokud budou chtít do Ameriky vyvážet, musí přizpůsobit třeba velikost zásuvek americkým poměrům. Totéž platí pro balení, Američané mají úplně jiný systém měření. Ten musí české firmy akceptovat," říká Hanzlíčková a dodává, že české společnosti často podceňují marketing nebo mají neprofesionálně připravené materiály pro potenciálního partnera. Přesto ale český export do Spojených států od vzniku České republiky nepřetržitě roste. Podle Hanzlíčkové je dnes na čtyřnásobku úrovně z roku 1993. (iDnes)


Olympionici získali peníze od Prazdroje

[pondělí, 13. prosinec 2004]

Sponzorem českého olympijského týmu bude i v příštím čtyřletém cyklu Plzeňský Prazdroj, který ve středu podepsal smlouvu s marketingovou společností Českého olympijského výboru a zůstává tak jedním ze čtyř generálních partnerů ČOV. Olympionici budou propagovat značku Pilsner Urquell. Předseda představenstva marketingové společnosti Česká olympijská Ladislav Malý uvedl, že příjmová část rozpočtu ČOV je tak naplněna ze 72 procent. Potvrdil, že přímé platby od sponzorů budou opět na úrovni 250 milionů korun.

Čtveřice generálních partnerů se na této sumě podílí rozhodující měrou. Už dříve své spojení s olympioniky prodloužila automobilka Škoda. Za velmi nadějné označil Malý i jednání s firmou ČEZ, jejíž partnerství pro ČOV zprostředkovává společnost Česká sportovní. Nejistá je prý zatím pozice Českého Telecomu vzhledem ke změnám, jimiž tato společnost prochází. "Do hry může vstoupit i jiný operátor," řekl Malý.

České olympioniky bude i v příštích čtyřech letech oblékat firma Adidas a do sponzorského portfolila postupně přibývají i další partneři. "Myslím, že nikdy v minulosti nebyl rozpočet zajištěn tak brzy. Často se smlouvy podepisovaly až ve druhém roce olympijského cyklu," pochvaloval si Malý. Spokojenost vyjádřil i generální ředitel Plzeňského Prazdroje Steve Woodward. "Pivo Pilsner Urquell je symbolem České republiky ve světě. Reprezentuje tuto zemi stejně tak jako nejlepší sportovci. Proto je naše partnerství naprosto přirozené," řekl Woodward po podpisu smlouvy. (iDnes)


Lidé se při předvánočních nákupech zásobují i pivem. "V tomto období stoupá odbyt hlavně lahvového piva, zákazníci využívají i nejrůznějších slevových akcí. Po Vánocích se však situace otočí a s blížícími se oslavami konce roku stoupne zase spotřeba piva v sudech," říká obchodní ředitelka třeboňského pivovaru Bohemia Regent Hana Hadačová.

Novinkou je nyní pěnivý mok ve "třetinkách". Prakticky veškerá produkce je ale směřovaná na vývoz do Itálie. Pro Čechy je pivo v lahvích o obsahu 0,3 litru velice nezvyklé. "Naši spotřebitelé stále dávají přednost tradičním půllitrovým lahvím," dodala Hadačová s tím, že právě třeba v Itálii jsou na menší pivní lahve zvyklí. (Listy Jindřichohradecka)


Městský pivovar Platan z jihočeského Protivína se hodlá prosazovat na severu Čech a za jeden z možných objektů svých služeb v Libereckém kraji si vybral polorozpadlý objekt Starý dvůr v Hrádku nad Nisou. Město sice nesouhlasí s jeho prodejem, ale není vyloučena finanční angažovanost výrobce piva při obnově stavby a její částečné využívání. Připravovaný projekt proto počítá s možností umístění malé muzejní galerie pivovarnictví. Nápadu na vybudování základny protivínského piva právě v Hrádku, zřejmě přispěl i úspěch s prodejem Platanu v jedné obnovené hrádecké hospůdce. (Českolipský deník)


Městský pivovar Platan z jihočeského Protivína se hodlá prosazovat na severu Čech a za jeden z možných objektů svých služeb v Libereckém kraji si vybral polorozpadlý objekt Starý dvůr v Hrádku nad Nisou. Město sice nesouhlasí s jeho prodejem, ale není vyloučena finanční angažovanost výrobce piva při obnově stavby a její částečné využívání. Připravovaný projekt proto počítá s možností umístění malé muzejní galerie pivovarnictví. Nápadu na vybudování základny protivínského piva právě v Hrádku, zřejmě přispěl i úspěch s prodejem Platanu v jedné obnovené hrádecké hospůdce. (Českolipský deník)


Strakonická radnice vypsala výběrové řízení na ředitele akciové společnosti Měšťanský pivovar Strakonice. Do konce roku na ni má ministerstvo financí převést dosud státní pivovar, a protože strakonický závod Nektar měl sídlo a vedení v Českých Budějovicích, musí nyní radnice kromě všech zaměstnanců, kteří spolu s privatizací pivovaru přijdou, přijmout právě ještě ředitele.

"Všichni zaměstnanci zůstávají na svých místech, ale kromě toho bude ještě vybrán ředitel, který bude vlastně vrcholovým vedením," vysvětlil starosta města Pavel Vondrys. Ten věří, že město do konce roku získá od ministerstva financí za sedmdesát milionů korun pivovar. Ten bude ve své produkci piva pokračovat jako dosud.

"Pro konzumenty se tím, že vlastníkem bude město, nic nezmění. Nadále bude ve Strakonicích vyráběno pivo Nektar, etikety a vše zůstane. Jakmile budou vyrobené etikety spotřebovány, objeví se nové, na kterých ale bude pouze změněn vlastník pivovaru, jinak zůstanou," řekl starosta Vondrys. (MF Dnes)


Americký pivovarnický gigant Anheuser-Busch vyhlásil vítězství ve sporu o značku nad Budějovickým Budvarem. Firma prohlásila, že Světová obchodní organizace (WTO) vyhověla USA a Budvar nesmí používat označení Budweiser. Evropská unie prohru popírá. Pivovarnický gigant z Missoury označil své vítězství za velmi významné. "Rozhodnutí WTO brání Budějovickému Budvaru spoléhat na to, že registrace označení "Budějovické pivo" mu umožňuje používat značku Budweiser," uvedl v prohlášení prezident Anheuser-Busch Stephen Burrows. Značka Budvar a Bud by už podle dřívějších informací listu Financial Times měla zůstat českému pivovaru.

Český pivovar vyčkává. Případ byl součástí souboru sporů mezi Evropskou unií a Spojenými státy, který řešil značky odvozené od geografických názvů. Z tohoto důvodu se český pivovar zatím k případu nezaujal žádné stanovisko. "Budvar se sporu neúčastnil. Byla to záležitost mezi Evropou a Američany. V současné chvíli to řešíme s právníky, a zatím se tedy nemůžeme k případu vyjádřit," řekla iDNES Denisa Mylbachrová z tiskového oddělení Budějovického Budvaru.

Americký obchodní činitel, který si nepřál být jmenován, agentuře Reuters potvrdil, že Budvar nemůže spoléhat na to, že slovo Budweiser je překlad místního jména, registrovaného jako exkluzivní označení geografického původu v EU. Budweiser je odvozen od německého názvu Českých Budějovic a Anheuser má tento název v USA zaregistrován od druhé poloviny 19. století, dříve než vznikl dnešní Budvar.

Spor u WTO řešil místní názvy. Kauza Budvaru byla součástí rozsáhlejšího sporu Evropské unie se Spojenými státy a Austrálií. Unii šlo o ochranu místních názvů: aby se například parmská šunka nemohla vyrábět jinde než v Parmě. WTO podle nejvyššího obchodního zmocněnce USA Roberta Zoellicka vydala předběžné opatření, kterým právě vyhověla stížnosti USA na režim geografického označování produktů v EU. Tahanice se vedle Budvaru týkala i řady francouzských a italských vín a sýrů. Evropská komise loni zveřejnila seznam 41 produktů, které chce v rámci WTO chránit tak, že jejich používání bude vyhrazeno jen producentům ze stanovených regionů. USA a Austrálie podaly proti tomu stížnost za to, že EU neposkytuje podobnou ochranu producentům z jiných zemí. Pravidla WTO přitom nařizují rovné zacházení s producenty ze všech členských zemí. Rozhodnutí by pak mohlo znamenat, že by se na českém trhu mohly znovu objevit i cizí geografické názvy jako třeba šampaňské.

USA jsou spokojeny, Evropa prohru popírá

"Je to velké vítězství pro americké farmáře a potravinářské zpracovatele," uvedl Zoellick ve sdělení. "Předložili jsme tuto stížnost, protože věříme, že podle pravidel WTO mají mít američtí farmáři, rančeři a další producenti potravin stejný přístup k ochraně geografického označení jako evropští producenti. Evropa tento přístup rozhodně neposkytuje," řekl Zoellick.

EU popřela, že by rozhodčí výbor WTO zamítl či jen kritizoval evropský systém zeměpisného označení původu potravinářských výrobků. Sdělila, že WTO naopak evropskou praxi označila za kompatibilní s pravidly WTO a že kritizoval jen některé podružné body. Verdikt "představuje pro EU vítězství ve všech významných bodech", vyhlásila Evropská komise už v listopadu, kdy WTO předběžné opatření avizovala.

Unie zvažuje, zda bude chránit i jiné české názvy

ČR si vedle Budvaru při vstupu do EU vyjednala ochranu zeměpisného označení původu některých alkoholických nápojů. Do konce října předložila dalších 28 žádostí o poskytnutí ochrany pro produkty jako jsou hořické trubičky, olomoucké tvarůžky, karlovarské oplatky či některá další piva. Schvalovací procedura trvá v EU zhruba rok. (iDnes)


Rada pro reklamu: Postup konkurenta neškodí spotřebiteli. Jaké je to pravé české pivo? O tuhle otázku se teď přou dva slavné české pivovary - Plzeňský Prazdroj a Budějovický Budvar. A Prazdroj včera neuspěl se stížností na reklamu Budvaru, která vše začala. Pod názvem Zachraňte s Budvarem poctivé české pivo! totiž vyjmenovává údajné prohřešky, kterých se dopouští někteří výrobci.

"Víte, že některé české pivovary se dnes na českém pivu dopouštějí takových věcí, jako je používání cizího chmele nebo kukuřice namísto sladu? Budvar k nim nikdy nepatřil, a proto se snaží bojovat za záchranu poctivého českého piva," říká se třeba na internetových stránkách Budvaru. Podle Prazdroje ale postup konkurenta poškozoval pověst českých pivovarů a českého pivovarnictví. Plzeňský pivovar proto kvůli budvarské kampani podal stížnost Radě pro reklamu. Ta však oznámila, že je to běžný spor dvou výrobců. "My máme řešit reklamy, které jsou neetické a mají dopad na spotřebitele. Tohle není ten případ," uvedl prezident rady Radek Pokorný. "Prazdroj má možnost jít ve sporu soudní cestou," řekl Pokorný. Podle mluvčího pivovaru Alexeje Bechtina ale o něčem takovém Prazdroj neuvažuje.

Reklamní kampaň narazila na odpor některých dalších výrobců, zástupci Budvaru pro ni mají jasné vysvětlení. "Chtěli jsme jen poukázat na nešvary, které se do oboru vkrádají. Třeba to, že se vytrácí používání hlávkového žateckého chmele, krátí se doba zrání ležáků a podobně. Spíše tyhle praktiky mohou ohrozit jméno českého pivovarnictví," tlumočí postoj Budvaru Denisa Mylbacherová. Podle plzeňských ale třeba používáním kvalitních granulátů z chmele výroba piva netrpí. "V Prazdroji se používají léta a máme s nimi dobré zkušenosti. Je to prostě o vývoji technologií," říká mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin.

K reklamní kampani Budvaru mají výhrady i některé další pivovary v tuzemsku. "Takový způsob komunikace neprospěje značce Budvar. Obecně je hloupé se vymezovat tak, že jeden dělá pivo dobře a ostatní ne," tvrdí Stanislav Bernard, spolumajitel stejnojmenného rodinného pivovaru v Humpolci. (MF Dnes)


Americký koncern Anheuser-Busch v úterý vyhlásil "významné vítězství" ve svém letitém právním sporu o značku Budweiser, který vede s Budějovickým Budvarem. Firma uvedla , že Světová obchodní organizace (WTO) ve verdiktu o značkách geografického původu dala za pravdu právě Anheuser-Busch. "Rozhodnutí WTO brání Budějovickému Budvaru spoléhat na to, že registrace označení "Budějovické pivo" mu umožňuje používat značku Budweiser," uvedl v prohlášení prezident Anheuser-Busch Stephen Burrows. WTO před měsícem rozeslala zúčastněným stranám předběžné rozhodnutí ve sporu mezi Evropskou unií na jedné straně a USA a Austrálií na straně druhé o snahu EU chránit obchodní známky založené na zeměpisném označení původu. Spor se vedle řady francouzských a italských vín a sýrů týká i značky Budweiser. Na ni si dělá nárok americká i česká firma, jejich spory se řeší u soudů v celé řadě zemí světa.

USA uspěly proti značení původu . Americký obchodní činitel, který si nepřál být jmenován, agentuře Reuters potvrdil, že rozhodčí výbor WTO se vyslovil v neprospěch Budvaru. Ten podle něho nebude moci používat jméno Budweiser a zakládat to na tom, že jde o překlad místního jména, registrovaného jako exkluzivní označení geografického původu v EU. Nejvyšší obchodní zmocněnec USA Robert Zoellick dnes také potvrdil, že WTO vyhověla stížnosti USA na režim geografického označování produktů v EU. Tento režim podle WTO nezajišťuje stejnou ochranu americkým geografickým označením produktů jako evropským.

"Je to velké vítězství pro americké farmáře a potravinářské zpracovatele," uvedl Zoellick ve sdělení. "Předložili jsme tuto stížnost, protože věříme, že podle pravidel WTO mají mít američtí farmáři, rančeři a další producenti potravin stejný přístup k ochraně geografického označení jako evropští producenti. Evropa tento přístup rozhodně neposkytuje," řekl Zoellick.

Druhý výklad rozhodnutí WTO. Podle jiných zdrojů však rozhodčí výbor WTO vyšel EU a Budvaru vstříc, když rozhodl, že tradiční firemní registrované známky nejsou jedinou možností a že vedle nich mohou existovat i chráněná geografická označení (GI). "Obchodní známka netrumfuje GI," řekla osoba obeznámená s rozhodnutím. Na druhé straně by však takové rozhodnutí odebíralo Budvaru právo pokoušet se uplatnit kontrolu nad názvem Budweiser, protože GI nemůže být podle WTO uplatňováno na překlady do jiných jazyků. Budweiser je odvozen od německého názvu Českých Budějovic a Anheuser má tento název v USA zaregistrován od druhé poloviny 19. století, dříve než vznikl dnešní Budvar. Evropská komise loni zveřejnila seznam 41 vín, sýrů a dalších produktů, které chce v rámci WTO chránit tak, že jejich používání bude vyhrazeno jen producentům ze stanovených regionů. USA a Austrálie podaly proti tomu stížnost za to, že EU neposkytuje podobnou ochranu producentům z jiných zemí. Pravidla WTO přitom nařizují rovné zacházení s producenty ze všech členských zemí.

EU prohru popírá. EU před měsícem rozhodně popřela, že by rozhodčí výbor WTO zamítl či jen kritizoval evropský systém zeměpisného označení původu potravinářských výrobků. Sdělila, že WTO naopak evropskou praxi označila za kompatibilní s pravidly WTO a že kritizoval jen některé podružné body. Verdikt "představuje pro EU vítězství ve všech významných bodech", vyhlásila Evropská komise v listopadu. Záměrem EU v označeních GI však bylo, aby se například "parmská šunka" nemohla vyrábět jinde než u úředně potvrzeného výrobce v regionu italské Parmy a nikoliv například v Kanadě. Unie loni požádala WTO, aby jí pomohla potírat zneužívání těchto názvů, které se mnohde staly obecnými označeními určitého druhu zboží a někde je mají jako vlastní registrované známky místní výrobci.

ČR si vedle Budvaru při vstupu do EU vyjednala ochranu zeměpisného označení původu některých alkoholických nápojů. Do konce října předložila dalších 28 žádostí o poskytnutí ochrany pro produkty jako jsou hořické trubičky, olomoucké tvarůžky, karlovarské oplatky či některá další piva. Schvalovací procedura trvá v EU zhruba rok. (Novinky)


Prémiový světlý ležák Budweiser Budvar byl zvolen čtenáři časopisu Pivní kurýr již po šesté v řadě za sebou Pivem roku 2005. Praha, 16. prosince 2004 – Zástupci Budějovického Budvaru, n. p. již po šesté v řadě za sebou a celkem po osmé převzali na slavnostním vyhlášení z rukou zástupců oborového časopisu Pivní kurýr cenu Pivo roku 2005. Prémiový světlý ležák Budweiser Budvar tak opět konzumenty přesvědčil o své jedinečnosti a neměnné kvalitě. "Velmi si tohoto ocenění vážíme a chtěli bychom poděkovat všem našim příznivcům za jejich hlasy. Těší nás, že čeští konzumenti piva mají stále v oblibě poctivý český ležák a dokáží ocenit jeho tradici a kvalitu.“ řekl Josef Tolar, vrchní sládek Budějovického Budvaru n. p., který ocenění převzal.

Budějovický Budvar, n. p. získal již na čtyři desítky ocenění jak doma, tak i v mezinárodních soutěžích. V posledních třech letech byl oceněn celkem šesti medailemi ze světové soutěže World Quality Selections testující kvalitu produktů. Dalším významným oceněním se stalo vítězství v 1. mezinárodním ročníku Světového pivního poháru, který se uskutečnil v loňském roce ve městě Edinburgh. Značce Budweiser Budvar se také letos podařilo dostat mezi „TOP 50“ britských značek. O tzv. „Cool Brand Leaders“ rozhoduje britská organizace nezávislých odborníků v oblasti řízení a image značky Superbrands.

Lahodná chuť a zlatavá barva tradičního českého piva Budweiser Budvar jsou dány zvláštnostmi přírodního prostředí a pečlivým výběrem vstupních surovin. Při výrobě piva Budweiser Budvar je používán ten nejjemnější žatecký chmel, vybraný moravský slad a vysoce kvalitní měkká voda čerpaná z vlastních více než 300 m hlubokých artéských studní. Za prémiovou kvalitou piva Budweiser Budvar se skrývá pivovarský fortel a dovednost všech, kdo se na jeho výrobě v Českých Budějovicích podílejí. (Web Budvar)


Originální kupní smlouvu na krušovický pivovar z roku 1583 nalezli v listopadu 2004 archiváři. "Jedna z mála listin, která dokumentuje historii jednoho z nejstarších českých pivovarů, je opatřena pečetěmi pěti úředníků Koruny české a také prodávajícího Jiříka Bírky z Nasilé," řekl k tomu mluvčí pivovaru Vlastimil Bradáč. "Jeho Milosti císařské, on pan Jiřík Bírka z Nasilé prodal dědictví své, totiž tvrz a dvůr Krušovice s dědinami, lukami, lesy, háji, porostlinami, mlejna..." uvádí v kupní smlouvě úředníci české koruny. Podle Bradáče pivovar patřil do majetku českých králů a rakouských císařů až do roku 1685, kdy ho česká koruna prodala Arnoštu Josefu z Valdštejna. "V duchu této tradice začal krušovický pivovar v roce 1995 užívat obchodní název Královský pivovar Krušovice,"uvedl mluvčí. Nejstarším písemným dokumentem o historii tohoto pivovaru je ovšem stále soupis majetku z roku 1581, který pořídili tehdejší královští úředníci, když připravovali koupi Krušovic a jejich připojení ke křivoklátskému panství. Jeho kopie je již několik let vystavena v historické krušovické sladovně. (Rakovnický deník)


Královský pivovar Krušovice nabízí od roku 2005 reprezentační prostory své historické sladovny pro pořádání svatebních obřadů. Každou sobotu si můžete říci své "ano" pod přísným pohledem císaře Rudolfa II a zpečetit smlouvu manželskou krušovickým řezaným. Pokud o takovém neobvyklém obřadu uvažujete, kontaktujte nás - Vlastimil Bradáč - 737 224 112. Vše ostatní domluvíme s obecním úřadem v Krušovicích. (Web Krušovice)


Smíchovské pivo pohlídá počítač

[pátek, 10. prosinec 2004]

Kolem smíchovského piva se točí spousta novinek. Pro ty, kterým staropramen chutná, je zřejmě nepříjemnou zprávou, že společnost nyní krátce před Vánocemi zdražila svou produkci ve skle, i tu určenou na stoly hostů v restauracích. Ještě větší změnou však je, že smíchovský pivovar mění tradiční technologie výroby piva za moderní. Klasickou metodu ve spilce a přes sedm stovek klasických tanků, ve kterých pivo dozrává, začíná postupně nahrazovat moderní počítačový systém.

Půllitr dražší o korunu. Pivovary Staropramen své výrobky zdražily v pondělí, v mnohých pražských hospodách se však zvýšení cen promítne až s příchodem nového roku. „Zvýšení cen výrobků společnosti Pivovary Staropramen vychází z analýzy současné situace pivního trhu a z nárůstu cen zejména energie a surovin,“ zdůvodňuje změny mluvčí společnosti Simona Krautová. Nárůst cen se podle ní má pohybovat v průměru kolem šesti procent u točeného piva v restauracích a mezi třemi a pěti procenty u lahvového piva v obchodech, a to v závislosti na značce a typu balení. V případě Staropramenu „desítky“ se zvýší cena zhruba o sedmdesátník na půllitru. V restauracích se dá očekávat zdražení vyšší. (MF Dnes)


Staropramen mění tradiční výrobu

[pátek, 10. prosinec 2004]

Přes tři sta milionů korun si vyžádá modernizace pivovaru Staropramen, která mění tradiční výrobu smíchovského piva. Výrobní ředitel tvrdí, že chuť i říz zůstanou stejné. Milovníci pěnivého moku to budou moci posoudit koncem roku 2005. Dodávky piva ze Smíchova putují do tří desítek zemí světa. Dávno je pryč doba, kdy valaši tahali sudy jen po Praze a okolí, takzvaně kolem komína.

Teď mizí další z tradic. Kvasné kádě a ležácké tanky neboli nádrže na dokvašování nahradí moderní, takzvané cylindricko-kónické (CK) tanky. Lidé, kteří nemají důvěru v moderní urychlované postupy, mluví o konečném výrobku nepříliš lichotivě jako o počítačovém pivu. Obdobnou metodou přitom vzniká osmdesát procent celkové české produkce piva. "Postup sice řídí počítač, ale veškeré senzorické hodnocení meziproduktu provádí komise odborníků. Pivo se bude i nadále vyrábět podle stejné receptury pod dohledem vrchního sládka, zachováno zůstane i dvoufázové kvašení," brání ho František Šámal, výrobní a technický ředitel společnosti Pivovary Staropramen.

V čem je vlastně rozdíl? Co se týká výroby, dosud se ve spilce používaly jen otevřené kádě na hlavní kvašení a následně přes sedm stovek menších tanků. "Varna zůstává a hlavní kvašení bude i nyní stejně dlouhé. Dokvašování však bude rychlejší," přiznává Šámal a nezapomíná podotknout, že instalace CK tanků umožní snížit náklady na údržbu tanků, budov a energií i při zachování charakteristické chuti piva a jeho kvality.

Modernizace pivovaru Staropramen započala v roce 1996, kdy zde byla postavena podle informací společnosti největší a nejmodernější varna ve střední Evropě a byl zmodernizován energetický blok. Plán modernizace pokračoval postavením patnácti CK tanků a úschovy kvasnic. "Výroba je moderní, léty prověřená technologie vaření piva," podotýká Šámal. S počátkem tohoto týdne byla na Smíchově dokončena druhá část modernizace pivovaru zahájením testovacího provozu. Hodnota této investice činí deset milionů eur. "Na výrobu v CK tancích budeme přecházet postupně. Nejsme tlačeni časem. Předpokládáme, že testovací fáze potrvá přibližně jeden rok," dodává Šámal. (iDnes)



Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň