Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

říjen 2004

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv říjen 2004


Pivovarnická skupina Drinks Union zatřešující pivovary v Krásném Březně, Velkém Březně, Lounech a v Kutné Hoře, dosáhla dle auditovaných výsledků za loňský rok tržeb ve výši přes 1,082 miliardy korun. Skupina hospodařila se ziskem v řádech milionů. Zvýšila svůj dlouhodobý hmotný majetek z 99 milionů na 137 milionů korun. Dlouhodobý finanční majetek se rozrostl z 59 milionů na 61 milionů korun. Základní kapitál zůstal nezměněn ve výši 120 milionů korun.

„Údaje z naší účetní závěrky zveřejněné ve výroční zprávě nejsou plně srovnatelné s údaji za předešlý rok, protože došlo ke změně v délce účetního období. Předešlé účetní období trvalo 18 měsíců, toto účetní období trvalo 12 měsíců“, dodal k výsledkům Miroslav Bretšnajdr, finanční ředitel Drinks Union.

Podíl skupiny na trhu se už blíží pěti procentům a patří k je nejrychleji rostoucím producentem piva v České republice. Celkově pivovary uvařily a prodaly v roce 2003 přes 887 tisíc hektolitrů piva. Oproti předešlému roku to představuje nárůst 42 procent. Z loňského celkového výstavu 887 000 hektolitrů vyvezla skupina téměř 180 000 hektolitrů. Nárůst exportu oproti předcházejícímu roku činil 181 % (v roce předcházejícím byl nárůst v meziročním srovnání 171 %).

Nejvíce piva vyvezla společnost do Německa, Velké Británie a Austrálie. Drinks Union je největším exportérem českého piva do Německa. Skupina sídlící v Ústí nad Labem s 550 zaměstnanci plánuje, že se objem ročního výstavu přiblíží jednomu miliónu hektolitrů. I nadále chce pokračovat v další expanzi na zahraničních trzích. Za první pololetí 2004 zaznamenala skupina Drinks Union 6% nárůst celkového výstavu v porovnání se stejným obdobím roku 2003, zatímco dle dostupných dat celkový trh piva stagnuje až mírně klesá. (Euro)


Za první pololetí vyvezl Drinks Union do sousedního Německa 107 413 hektolitrů piva a stal se tak českou jedničkou na zdejším trhu. Na druhém místě je mezi exportéry českého piva do Německa Pilsner Urquell s vývozem zhruba o 12 tisíc hektolitrů nižším. Následuje Budvar s odstupem asi pět tisíc hektolitrů za plzeňským výrobcem a dále Staropramen, který do Německa vyvezl téměř 56 tisíc hektolitrů pěnivého moku.

"Když jsme před několika lety začínali na německý trh vyvážet, byli jsme jedním z mnoha českých pivovarů, které se snaží v Německu prodat svoje pivo. Dnes jsme na německém trhu první mezi českými výrobci," informoval Právo Milan Hagan, generální ředitel Drinks Union. Skupina Drinks Union dosáhla rapidního nárůstu exportu, když se dostala během šesti let z téměř nuly na sto osmdesát tisíc hektolitrů. Trend rychlého nárůstu exportu pokračuje i v letošním roce. Díky dosavadním úspěchům očekává exportní oddělení Drinks Union další dynamický nárůst. Proto přistoupilo k úpravě exportního plánu pro rok 2004. Plán byl upraven z původních 219 000 hektolitrů na nyní očekávaných 240 000 hektolitrů piva. (Právo)


Poprad čepuje „zemana“

[pátek, 22. říjen 2004]

Podle známého kritika kvality popradského piva, českého expremiéra Miloše Zemana, nazval zdejší pivovar svou novou značku - Edelmann, což ve volném překladu z němčiny znamená zeman. Vedení pivovaru pozvalo Zemana na křest nové značky jako kmotra, ale ten nepřijel.

Zeman se kdysi o popradskému pivu vyjádřil, že je vhodné leda na čištění zubních protéz. Nyní přiznal, že dopis od vedení popradského pivovaru dostal. „Požádal jsem slovenského velvyslance Ladislava Balleka, když byl u mne na návštěvě, aby mým jménem poděkoval za dopis,“ cituje deník Nový čas Zemana. „Pevně věřím, že nové popradské pivo bude lepší a chutnější než to staré. Horší už to být nemůže,“ dodal. (Právo)


Janáček plánuje růst vývozu

[pátek, 22. říjen 2004]

Uherskobrodský Pivovar Janáček plánuje v letošním roce růst vývozu. Podnik, jenž dosud převážnou většinu produkce prodával v tuzemsku, se v květnu vrátí na polský trh. V současné době rovněž vede jednání o zahájení dodávek s německými a holandskými odběrateli. Pokud uzavře kontrakty, plánuje letos zvýšení výstavu až o 25%. V letošním roce se Janáček zaměří i na Slovensko, jež bylo před rozpadem společného státu jeho hlavním vývozním odbytištěm. Pivovar chce využít znalosti tamního trhu a také povědomí slovenských spotřebitelů, kteří si pivo z Uherského Brodu z dob federace pamatují. (Pivní kurýr)


Štramberk obnoví výrobu piva

[čtvrtek, 21. říjen 2004]

Dalším zaslíbeným městem pivařů se už příští rok stane Štramberk na Novojičínsku. Zatímco dosud lákal hlavně dřevěničkami či hradem Trúba, brzy přivábí i pěnivým mokem. Naposledy se ve Štramberku vařilo pivo v roce 1854. Pivovar stojící uprostřed náměstí zbourali o čtrnáct let později a na místní pivo zbyly jen vzpomínky a studna. Nyní se do vaření chce pustit ostravský podnikatel Pavel Šmíra. Ten si městečko zamiloval, koupil a opravil několik domů, organizuje řadu kulturních akcí a své další plány nijak neskrývá. „Do tří týdnů budu mít jednání s dodavateli technologie pivovaru. Plánuji název Štramberské pivo, ale ještě nevím, kolikastupňové bude. Slibuji však kvalitu,“ uvedl podnikatel.

Jak prozradil, malý pivovar vybuduje v suterénu domu na náměstí, kde je nyní restaurace Apolo. „Ve sklepě zůstala ladem zasypaná studna. Obnovím ji a pak využiji k odebírání pitné vody,“ dodal Šmíra s tím, že první várku by lidé mohli ochutnat už příští rok. Nejdříve mu však musí zastupitelé povolit užití názvu Štramberské pivo. „A kdo nám zaručí, že jméno propůjčíme opravdu dobrému výrobku, který bude šířit čest a slávu Štramberka?“ ptali se zastupitelé. Nakonec se shodli, že vaření piva s tímto názvem povolí, ale na dalším jednání zastupitelstva přidají některé podmínky souhlasu. „Pokud se vše podaří, určitě si na Štramberské pivo zajdu,“ slíbil štramberský starosta Jan Socha. (Právo)


Radegast vyhrál soutěž České pivo

[čtvrtek, 21. říjen 2004]

Vítězem soutěže České pivo roku 2004 v kategorii světlé ležáky se stal Radegast Premium. Na druhém místě se umístilo Starobrno Ležák a třetí místo obhájil Velkopopovický Kozel Premium. Výsledky ve čtvrtek večer vyhlásil Český svaz pivovarů a sladoven. Značka Radegast Premium uspěla v konkurenci více než tří desítek značek.

Mezi světlými výčepními pivy zvítězil mezi 26 přihlášenými značkami Janáček Patriot z uherskobrodského Pivovaru Janáček. Na druhém místě skončil loňský vítěz Starobrno Tradiční, na třetí příčce se umístil světlý výčepní Velkopopovický Kozel.

U přihlášených vzorků se vyhodnocovalo, která piva nejlépe chutnají. Součástí testování jsou i analytické rozbory. Ty zjišťují například původní koncentraci, obsah alkoholu, barvu a obsah oxidu uhličitého v nápoji. Posuzuje se také pěnivost, hodnota kyselosti pH a další parametry.

Novým vítězem novinářské ankety Naše pivo 2004, které se letos zúčastnilo rekordních 102 redakcí novin, časopisů, rozhlasových a televizních stanic, internetových médií i nezávislých novinářů, se stal Gambrinus z Plzeňského Prazdroje. Bombastická reklama zapůsobila na "objektivní" novináře. (pozn. Chody)

Druhé místo obsadil Pilsner Urquell od stejného výrobce. O třetí místo se podělil Bernard z Rodinného pivovaru Bernard a Budweiser Budvar z Budějovického Budvaru. Redakce nominovaly celkem 41 značek piv z tuzemské produkce. Pořadí se stanovilo prostým součtem jednotlivých nominací.

"České pivo jako národní nápoj se stalo pojmem doma i v cizině, je součástí naší historie i kultury a patří k tomu nejlepšímu, co reprezentuje naši zemi v zahraničí," uvedl předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Soutěž České pivo navazuje na předchozí ročníky a akce pořádané v rámci zaniklého veletrhu Pivex. Soutěž se vyhlašuje pro piva vyrobená v ČR a stejně jako anketa Naše Pivo 2004 je součástí projektu České pivo. Tento projekt vyhlásil svaz pivovarů a sladoven v prosinci 1999. Základním úkolem projektu je seznámit veřejnost s historií i současností výroby piva, s tím, co pivo obsahuje a jakým způsobem ovlivňuje lidský organizmus. Dalším cílem projektu je rovněž zlepšení image piva, uvedl svaz pivovarů a sladoven. (iDnes)


Ležák Holba uspěl ve Švédsku

[čtvrtek, 21. říjen 2004]

Světlý ležák Holba Premium z produkce hanušovického Pivovaru Holba získal stříbrnou medaili na podzimním mezinárodním Stockholmském festivalu piva a whisky ve Švédsku. Navázal tak na loňský úspěch sesterského pivovaru Přerov, který si tehdy odvezl ze Švédska stříbro za tmavé výčepní pivo Zubr Classic. "Je to velký úspěch. Stockholmský festival patří mezi čtyři největší přehlídky piva na světě,"uvedl ředitel hanušovického pivovaru Vladimír Zíka. (Rovnost)


Výkonný ředitel pivovaru Holba Vladimír Zíka:

Pivovar Holba z Hanušovic dodává nejoblíbenější mok národa na český trh již 130 let. Jaká byla v jeho historii nejúspěšnější období a kdy zažíval krizi?

Podnik založil Josef Müllschitzky, rodák z nedaleké Kopřivné, kde měl v té době svůj soukromý pivovar, který byl technicky zastaralý. Již 28. prosince 1874 se uvařila v Hanušovicích první várka piva. Počítalo se s výchozí produkcí 22 tisíc hektolitrů.V prvním roce provozovatelé zhruba ze dvou třetin kapacitu naplnili. Startovní období slavilo úspěchy, později však docházel kapitál a vedení podniku hledalo další společníky. Pivovar začal po překonání propadu s výstavem stoupat. V roce 1906 se spojily vlastníci pivovaru na Třemešku, v Šumpersku a v Hanušovicích a vznikl jediný spolek v regionu. V období první republiky patřil hanušovický pivovar mezi tři největší pivovary na Moravě, spolu s brněnským a přerovským. Během obou válek pivovar jako jeden z mála zachoval výrobu, i když poklesla. V roce 1960 se stal součástí Severomoravských pivovarů a tak fungoval až do roku 1989.

Hanušovické pivo se zúčastňuje prestižních soutěží a sklízí řadu cen. Jaký význam pro pivovar tyto soutěže mají?

Zúčastňujeme se pravidelně obou dvou celostátních hodnotitelských soutěží, které v tuzemsku existují, a to Pivexu a České pivo. Pak ještě regionálních, které mají celorepublikový význam a vybraných zahraničních. Nejvýznamnější úspěchy zaznamenala naše vlajková loď pivo Šerák, který v roce 1997 a opět loni vyhrál zlatý pohár Pivexu. Dobře se umísťují i Holba Premium a Holba Classic. Ocenění mají dvojí význam, jednak přináší publicitu a jednak je to informace pro zákazníka, že konzumuje kvalitní pivo. Degustace mají samozřejmě význam i pro nás pivovarníky, protože jsme schopni pravidelně srovnávat jakost námi vyrobeného piva.

Kvalitu piva ovlivňují suroviny i prostředí, v němž se vyrábí. Co konkrétně v horském prostředí působí na zdejší produkt?

Velkou úlohu hraje zdejší horská voda. Máme to štěstí, že přímo v areálu jsou zdroje podzemní vody, kterou čerpáme z hloubky 50 metrů a vydatnost je více než dostačující pro stávající produkci pivovaru. Její kvalita má parametry kojenecké vody. (Právo)


Švédové ocenili hanušovické pivo

[čtvrtek, 21. říjen 2004]

Stříbrnou medaili získal v těchto dnech světlý ležák Holba Premium na mezinárodním festivalu piva a whisky ve švédském Stockholmu. Jedná se o jednu ze čtyř největších přehlídek piva na světě, která každoročně přitáhne až dvě stě tisíc návštěvníků. "Náš pivovar se tohoto festivalu zúčastnil letos vůbec poprvé,"uvedl výkonný ředitel hanušovického Pivovaru Holba Vladimír Zíka. Jak dodal, oceněný ležák Holba Premium tvoří asi deset procent z celkové produkce pivovaru. Na stockholmské přehlídce se prezentovalo zhruba šest set značek piv z celého světa. Jednotlivé druhy rozdělené do více než dvou desítek kategorií hodnotila porota složená z nezávislých odborníků. Pivovar Holba loni vyprodukoval 469 hektolitrů piva. Část jeho produkce směřuje právě do Švédska, ale i do Maďarska nebo Polska. (Olomoucký den)


O oblibě litovelského piva nejlépe svědčí skutečnost, že nedávné 111. výročí založení " svého" pivovaru dorazilo do Litovle oslavit více než 7 tisícovek lidí. Pro návštěvníky byl připraven bohatý program v podobě hvězdných interpretů jako jsou Vladimír Mišík, Jana Kirschner, Laura a její tygři, Fleret s Jarmilou Šulákovou a další. Na své si přišly i děti. Dva tisíce zúčastněných nakoukly pod pokličku litovelského sládka, aby viděly na vlastní oči jak se vaří " skutečná klasika". Oslava vyvrcholila krásným ohňostrojem za pivovarským komínem.

Na to, zda má kvalitní, poctivé české pivo budoucnost, zda může pivovar s ryze českým kapitálem čelit konkurenci nadnárodních koncernů a spoustu dalších otázek jsme se zeptali ředitele Pivovaru Litovel a. s. Miroslava Koutka.

-Pane řediteli, čím se vlastně litovelské pivo liší od desítek dalších druhů piv nabízených na našem trhu?

Je třeba vyzdvihnout, že litovelské pivo si zachovává svůj osobitý charakter. Je to díky dodržování klasického technologického postupu ( vaření na stupňovitost, studené hlavní kvašení a dlouhé zrání - dokvašování). Naše pivo uměle nedobarvujeme, neředíme vodou a uměle nedosycujeme.

Mnohá piva se v současnosti přibližují unifikovaným evropským značkám, a tím se stávají bezcharakterními. Jsou si pak velmi chuťově podobná a téměř ničím se od sebe neodlišují. S hrdostí sice říkáme, že české pivo je nejlepší, ale mnohdy tomu tak už není. Hodně pivovarů totiž přešlo na jiné, urychlené technologie.

-Ve vašem pivovaru probíhají neustále modernizace. Umožní tyto nové technologie v plné míře zachovat tradiční chuť litovelského piva?

Velmi pečlivě jsme zvažovali, jakým směrem se vydáme. V první řadě nám šlo o zachování charakteru, který dělá české pivo českým pivem. Neodchýlili jsme se proto od klasických postupů vaření. Modernizace provozů spočívá například v tom, že jsou nahrazovány ocelové nádoby za nerezové, jsou instalovány automatické čisticí stanice apod. A právě zachování klasických technologických postupů v nových zařízeních zaručuje nejen původní nezaměnitelnou chuť, ale také lehkou stravitelnost.

-Jakým způsobem se ryze českému Pivovaru Litovel daří čelit konkurenci pivovarnických gigantů podporovaných zahraničním kapitálem?

Především stojíme nohama pevně na zemi a velmi intenzivně pracujeme. Úzce spolupracujeme s dalšími pivovary, a to s přerovským pivovarem Zubr a hanušovickým pivovarem Holba. Naše vzájemné spojení nám přináší určitá pozitiva jak po ekonomické, tak po technologické stránce. Například plechovky stáčíme v Přerově, zatímco v Litovli se stáčí prakticky veškeré exportní dodávky a hanušovické lahvové pivo.

Pivovarnictví je pro nás velkým koníčkem. Věnujeme se mu především kvůli tradici a snaze o udržení klasického českého piva na trhu.

-Litovelské pivo získalo již řadu ocenění odborné veřejnosti v nejrůznějších soutěžích. Kterých z těchto úspěchů si vy sám nejvíce ceníte?

Zpravidla se zúčastňujeme tří celostátních anonymních degustací Pivo České republiky, Zlatá česká pivní pečeť a Pivex, kde získáváme ocenění každý rok. Největším oceněním pro nás však je, že si litovelské pivo žádají naši zákazníci.

-V úvodu jsme zmínili export. Kde všude mají lidé možnost litovelské pivo vychutnávat?

Velké oblibě se litovelské pivo těší u našich nejbližších sousedů v Maďarsku a Polsku. Naším tradičním odběratelem je také Finsko. Hodně litovelského piva putuje do Anglie, převážně přímo do Londýna, kde se odbyt stále zvyšuje. Na naše pivo ale narazíte i ve Španělsku, Kanadě, v Chorvatsku nebo v Ekvádoru a dalších zemí. V současnosti navíc připravujeme export do Kolumbie.

-Kromě důrazu na vaření klasických piv je Pivovar Litovel známý tím, že se nebojí vyzkoušet ani nejrůznější " speciály", jako je například Pí- pivo.

Speciální piva jsme v Litovli vařili vždy a máme v této oblasti velmi dobré zkušenosti. Nabyli jsme přitom bohatých technologických poznatků, takže v této tradici pokračujeme dodnes. Zákazník si v dnešní době žádá a v budoucnu bude žádat stále bohatší sortiment, rád ochutná i něčím zvláštní piva. A musím zdůraznit, že i speciální druhy v Litovli vaříme na klasické bázi. Jedním z těchto speciálů je Pí- pivo, které vaříme na objednávku. Toto pivo je velmi zajímavé svou chutí a pozitivním působením na organismus.

-Kontrolují pracovníci pivovaru kvalitu piva v hostincích, kde se Litovel točí?

Kultura čepování piva se po roce 1989 výrazně zvýšila. Máme celou řadu servisních pracovníků, kteří na kvalitu čepovaných piv dohlížejí. Pokud zjistíme nějaké nedostatky, snažíme se na ně hostinské upozornit. Často je pozveme k nám do pivovaru. Ukážeme jim, jak se má pivo správně čepovat a především je seznámíme s celou technologií vaření piva. Díky tomu si uvědomí souvislosti mezi čepováním piva a jeho výrobou.

-Sotva se Pivovar Litovel vyrovnal s následky ničivých povodní, zasáhla ho další rána - červnové tornádo. Přesto však prakticky nedošlo k přerušení vaření a distribuce litovelského piva zákazníkům.

Litovelský pivovar postihly v krátkém časovém sledu dvě živelné katastrofy. V roce 1997 náš areál zasáhla velká povodeň. Letos v červnu se přes objekt pivovaru navíc přehnalo epicentrum tornáda. Nejenže jsme obě tyto přírodní pohromy přežili, ale téměř okamžitě po jejich skončení jsme dokázali dál zásobovat naše zákazníky. To svědčí o tom, že se v litovelském pivovaru sešla vynikající parta lidí, která dokáže táhnout za jeden provaz. Obě zmiňované nepříjemné události tak pouze posílily naši vnitřní sílu. A naše zákazníky to utvrdilo v tom, že nás jen tak něco nepoloží a že se na nás mohou spolehnout.

-Jak vidíte budoucnost Pivovaru Litovel?

Litovelský pivovar je velmi rozumně a dlouhodobě zainvestován. V letošním roce navíc budou ukončeny investice do technologií, které jak jsem dříve zmiňoval, naprosto ctí klasický postup při vaření piva. Máme také zrekonstruované a nově vybudované energetické celky, jako jsou strojovna chlazení, kotelna nebo vlastní vrt vody. Velký důraz klademe na reklamní aktivity. V našich hlavách a v hlavách našich spolupracovníků se rodí spousty nových nápadů, kterými oslovujeme zákazníky. Ačkoliv se zdá, že v celém světě je piva dostatek, klasicky vařené, osobité pivo na mnohých trzích citelně chybí. (Olomoucký den)


Potápěči lovili z moře pivo

[čtvrtek, 21. říjen 2004]

Druhý ročník netradičního závodu Zubr Open World Cup 2004, při němž potápěči vytahují z mořských hlubin láhve piva, se o víkendu uskutečnil u jadranského ostrova Pag. "Kritériem hodnocení byl počet vylovených piv z mořského dna, v co možná nejkratším čase. Soutěže se zúčastnilo více než padesát závodníků z ČR, Slovenska, Maďarska, Chorvatska a Španělska, kteří se utkali ve dvou kategoriích - potápění s přístrojem a freedivingu," řekla Právu v pondělí mluvčí přerovského pivovaru Zubr Hana Matulová.

V silné konkurenci zvítězila mezinárodní dvojice tvořená Čechem Romanem Fajgelem a Chorvatkou Nikolou Peraničovou, kteří v čase 29 minut a 11 sekund vylovili celkem 28 piv a překonali tak loňské vítěze o 10 piv ve stejném čase. Šampionem v kategorii potápění na nádech bez přístroje se stal Marek Gottlieb s desíti vylovenými pivy.

"Lahve s pivem umísťují na dno profesionální potápěči těsně před závodem s tím, že počet potopených i vylovených piv musí vždy sedět. Ne všechny lahve jsou na dně ihned vidět, takže to není jen o sbírání jako při nákupu v obchodě, ale taky o hledání. To vše v čase a hloubce až 40 metrů," přibližuje přípravu hlavní organizátor akce, zkušený potápěč Jan Pokorný z klubu ESK Krnov. (Právo)


Pivní stezka Petra Bezruče

[středa, 20. říjen 2004]

Osmadvacetikilometrovou cyklistickou trasu z Brna do Černé Hory na Blanensku otevřel v rámci svých turistických programů černohorský pivovar v sobotu 25. září. Pivní stezka Petra Bezruče začíná u nádraží v Brně-Řečkovicích a nejnáročnější stoupání má na vrch Jedle ve výšce 561,5 metru nad mořem. Propagační jízda začala hromadným startem zájemců a vyvrcholila v černohorském Centru Sladovna. (Právo)


Pivovar Starobrno byl dvojnásobně úspěšný v prestižní soutěži České pivo roku 2004. Obsadil se svými produkty druhá místa v kategorii světlé ležáky a světlá výčepní. Vítězem soutěže v kategorii světlé ležáky se v konkurenci 31 přihlášených značek stal Radegast Premium z Pivovaru Radegast, který patří Plzeňskému Prazdroji. Třetí místo obhájil Velkopopovický Kozel Premium z Pivovaru Velkopopovický Kozel. Mezi světlými výčepními pivy zvítězil mezi 26 přihlášenými značkami Janáček Patriot z uherskobrodského Pivovaru Janáček. Na třetí příčce se umístil Velkopopovický Kozel. Výsledky soutěže vyhlásil Český svaz pivovarů a sladoven. U přihlášených vzorků se vyhodnocovalo, která piva nejlépe chutnají. Součástí testování jsou i analytické rozbory. Ty zjišťují například původní koncentraci, obsah alkoholu, barvu a obsah oxidu uhličitého v nápoji. Posuzuje se také pěnivost, hodnota kyselosti pH a další parametry. (Rovnost)


Pivovary většinou buď letos prodávají stejné množství piva jako loni, nebo méně. Včetně jihomoravských. Skupina Starobrno snížila prodej na tuzemském trhu o necelé jedno procento. Další dva výrobci v regionu, Pivovar Černá Hora a Pivovar Vyškov, vykazují stejný vývoj. Snaží se však víc exportovat a také vyrábět nealkoholické nápoje. Na skutečnost, že se v ČR prodá méně piva, poukazoval již na jaře Antonín Kratochvíle, známý odborník v oboru. "Česká kuchyně byla a je postavená na pokrmech, pro které je odpovídajícím nápojem právě pivo. Jenže projevují se další vlivy, které mohou snížit jeho prodej,"podotkl. Producenti piva k letošnímu poklesu prodeje piva uváděli, že se na této skutečnosti podepsalo chladnější počasí, které skončilo zhruba v polovině července. To je samozřejmě pravda. Projevují se však další vlivy. V této souvislosti je zajímavé srovnání s Německem, tedy také zemí s velkou oblibou pěnivého moku. Tamní obyvatelé i letos omezili pití piva. Jeho odbyt klesl o 1,4 procenta. Spotřeba piva klesá v Německu postupně od roku 1995. Podle odborníků je to vliv stárnoucí populace i ekonomická síla obyvatelstva. Mladá generace je pak vystavena dalším lákadlům. Z alkoholických nápojů mimo jiné vínu, a v Německu je tradičně v oblibě i tvrdý alkohol. Německo nicméně ve světové spotřebě piva na hlavu zůstává třetím největším světovým konzumentem, a to za Českou republikou a Irskem. V ČR loni činila 162,4 litry na osobu a rok. Českou bilanci však velmi vylepšují turisté. Největší společnost v regionu, Starobrno, patří k pětici největších tuzemských pivovarů. Jeho tržní podíl dosahuje zhruba pěti procent v ČR. Celkový výstav pěnivého moku ve skupině Starobrno a Hostan, 392 000 hektolitrů se v polovině roku udržel na stejné meziroční úrovni. Je to dané tím, že tato skupina zvýšila vývoz. Pivovar Černá Hora na Blanensku registroval největší pokles v květnu, kdy necelých 12 650 hektolitrů výstavu piva znamenalo ve srovnání s loňskem propad o více než 2600 hektolitrů. Obdobně na tom byl výstav i v červnu, zatímco červencových 17 244 hektolitrů se již blížilo loňské úrovni. V srpnu však produkce piva spadla zase na 16 700 hektolitrů a zůstala opět za loňskou úrovní. "Kolísání se ale s nepatrnou výjimkou v červnu nijak netýkalo limonád,"upozornil Ivo Štorek, obchodní ředitel firmy. Výstav limonád naopak přes léto stále rostl a na konci srpna dosáhl téměř 24 00 hektolitrů, což bylo téměř o pětinu více než v roce 2003. Přesně před deseti lety firma dodávala na trh jen 540 hektolitrů nealkoholických nápojů. Zhruba stejný vývoj ohlásil i Pivovar Vyškov, který měl na konci srpna o pětinu nižší odbyt 42 000 hektolitrů piva. Výroba limonád, zejména kvůli zařazení produktů bez cukru, však stoupla o 1000 hektolitrů na celkových 34 000 hektolitrů. (Rovnost)


Po více než půl století má Velké Meziříčí od letošního roku znovu svůj pivovar. Je součástí hotelu a restaurace, které patří k aktivitám firmy Aqueko podnikatele Lubomíra Jurka, zabývající se stavbami a rekonstrukcemi rybníků a rybníkářstvím. Firmu Aqueko založili na začátku roku 1992 původně dva společníci. O dva roky později už společnost převzal pouze Lubomír Jurek. Nosným programem firmy je odbahňování a stavby nových rybníků. Protože ve firmě pracuje většina rybářů, rozhodl se majitel zaměřit se i na rybníkářství.

V současné době už má devět rybníků o výměře asi čtyřicet hektarů. Hotel, restaurace a pivovar jsou umístěné v bývalé Jelínkově vile na břehu řeky Balinky. Nový pivovar nese jméno Malostránský podle mlýna, který kdysi na témže místě stával. "Objekt jsme koupili a museli nutně opravit. Hledali jsme pro něj nějaký vhodný podnikatelský záměr. Pivovar nám umožnil využít sklepů, které ve vile už byly. Navíc jsem minipivovar viděl už v jiných městech a zalíbil se mně. V roce 2002 jsme zahájili stavbu a po dvou letech byly hotel s restaurací a minipivovar dokončeny," uvedl Lubomír Jurek.

Ležák Harrach. Pivo se ve Velkém Meziříčí vařilo do února roku 1939. Produkci zlatavého moku ve městě obnovil Lubomír Jurek letos devátého dubna, kdy začal vyrábět první várku meziříčského ležáku. Pivo se muselo uvařit, i když okolo bylo ještě staveniště. "Pivo se musí uvařit předem, aby mohlo vykvasit, uležet a vyzrát," vysvětlil Lubomír Jurek.

Malostránský pivovar vaří tmavý a světlý dvanáctistupňový ležák a vedle toho ještě čtrnáctistupňový speciál. Roční výstav minipivovaru je čtyři tisíce hektolitrů za rok. V současné době se produkce odhaduje asi na tisíc hektolitrů ročně. Nejvíce piva se spotřebuje přímo v restauraci hotelu, menší množství dodává pivovar do několika restaurací v Meziříčí a okolí. Stáčet pivo do lahví majitel pivovaru nehodlá. To proto, že je velkomeziříčské pivo kvasnicové a nepasterizované, takže se může při špatném uchovávání kazit. "Když by někdo nechal lahve v teple, pivo by začalo kvasit, zkazilo by se a mohlo by být reklamováno. I v hospodách, kam pivo dodáváme, uplatňujeme podmínku, že musí být sudy do určité doby vytočené, aby se pivo nekazilo," vysvětlil Jurek.

Pivo z Velkého Meziříčí nese jméno Harrach podle šlechtického rodu sídlícího kdysi na velkomeziříčském panství. Název vzešel z ankety, kterou pivovar udělal mezi veřejností. Sešlo se na dvě stě šedesát návrhů, které se z velké většiny pojily se jménem města. "Byly mezi nimi názvy Velmezák, Velmez, Mezek a podobně. To se nám ale příliš nezdálo, a proto jsme zvolili název Harrach, který navrhovali tři respondeti. Chtěli jsme to trošku spojit s historií," řekl Lubomír Jurek.

S ohledem na to, že se společnost majitele hotelu a pivovaru zaměřuje i na rybníkářství a chov ryb, naleznou hosté v jídelním lístku restaurace většinu rybích specialit. Ty jsou hlavně ze sladkovodních ryb a výhradně čerstvých. "Soustřeďujeme se na sladkovodní ryby, protože v České republice je hodně dobrých receptů. V nabídce nám chybí pouze candát. To proto, že chceme vařit zásadně z ryb živých a čerstvě zpracovaných. Z mořských ryb nabízíme pouze zmraženého lososa a krevety," konstatoval Lubomír Jurek.

Podle jeho sdělení se v restauraci prodá rybích jídel asi čtyřicet procent. Zákazníci si mohou vybrat z opravdu nezvyklých specialit. Jednou z nich je třeba kapr na kysaném zelí. "Může se to zdát opravdu divné. Měl jsem k tomuto receptu také nedůvěru a dával jsem rybu takto upravenou jako poslední. Je ale opravdu vynikající. Ochutnal jsem všechny ryby a osobně preferuji lína, který má maximálně čisté a zdravé maso," doplnil majitel meziříčského pivovaru Lubomír Jurek. (Právo)


170 let pivovaru zavazuje

[úterý, 19. říjen 2004]

Slavnostmi piva Rebel oslavil 4. září Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s. 170. výročí své existence. Pro návštěvníky byl na Havlíčkově náměstí připraven atraktivní program a pivo Rebel za lidové ceny. Letošní slavnosti proběhly v duchu středověkých trhů - k vidění byla rytířské středověké ležení, ukázky řemesel a jiné zajímavosti. Celý slavnostní den byl protkán soutěžemi, velký zájem byl především o Den otevřených dveří přímo v pivovaru, který otevřel své brány široké veřejnosti po dlouhých čtrnácti letech. Jeho moderní provozy shlédlo více než 700 návštěvníků, kteří měli možnost ochutnat na nádvoří pivovaru skvělé kvasnicové pivo. Havlíčkovo náměstí pak hostilo do nočních hodin bohatý program plný hudby, vystoupení skupiny historického šermu, ale také dobrého piva za pouhých 12 Kč. (Pivní kurýr)


Rebel zahájil vývoz na Slovensko

[úterý, 19. říjen 2004]

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod zahájil vývoz na Slovensko. Do okolí Bratislavy, Trenčína a Žiliny dodal zhruba během měsíce asi 200 hektolitrů sudového piva. Podle ředitele Jiřího Huška se havlíčkobrodský Rebel čepuje v několika desítkách slovenských restauracích. (Pivní kurýr)


V posledních dvou letech si malé východočeské pivovary nemohou stěžovat na nedostatek zájmu o svá piva. "Jedeme v podstatě na doraz," říká předseda představenstva Pivovaru Polička Karel Witz. A určitě to není jenom tím, že pivovarům hrálo do karet příznivé letní počasí.

Opravdu tak souvisí pěkné počasí s množstvím vypitého piva?

Vztah mezi počasím a množstvím vypitého piva bez diskuze existuje. Letos byl prodej o 3 % lepší než vloni. Nejlepší výstav jsme měli v červenci a srpnu, málo se toho prodalo v červnu. Dohromady se to vlivem počasí zlomí zhruba o tři procenta nahoru nebo dolů.

Neplánujete do budoucna rozšiřování?

Určitě ne, zůstaneme malým pivovarem. Velký i malý pivovar mají podobné starosti, liší se to pouze nulami v objednávce. Když se ale narodíte jako malý, musíte malý i zůstat.

Jakým způsobem konkurujete velkým pivovarům?

Velké pivovary si mohou dovolit rozsáhlejší reklamní akce. My sázíme především na tradici a patriotismus. V každém případě nemůžeme nijak pospíchat s cenami. Navíc musíme spoustu věcí dělat zdarma. Dodneška například zdarma pucujeme trubky v hospodách. Za tohle si už velké a střední pivovary dávno účtují.

Jak vidíte budoucnost regionálních pivovarů?

Myslím, že bude dobrá, perspektivní. Nesmějí se ale dělat žádné chyby. Jak to budou dělat ti po nás, to nevím, ale jsem přesvědčen, že lidé na značku nedají dopustit. Jestli tady za deset let bude stát pivovar se stejně velkým výstavem, jaký máme teď, tak to bude dobře. (Mladá fronta DNES)


Revoluce v pivovarnictví

[neděle, 17. říjen 2004]

Nejmenší a přesto první přichází Pivovar RAMBOUSEK na náš trh s naprosto ojedinělou technologií, která dává jeho pivu novou nezaměnitelnou dimenzi chuti.

Objemově nejpodstatnější složkou piva je voda, tudíž jí věnujeme největší pozornost. Voda registruje škodlivé emisní vlivy z našeho okolí, které nelze lidským okem ani postřehnout (např. z radiových a satelitních záření, vysokonapěťových vedení atd.), ale především je i nosičem a předavačem kladných přírodních informací, tudíž ji můžeme bez nadsázky označit za jakousi „Krev Země“. Komunikuje se Sluncem, Měsícem i celým vesmírem a vzájemně si tak předávají energii – informace.

Rakouský badatel dokázal v laboratorních podmínkách takovouto „kosmicky živou“ vodu izolovat a založit na ní svoji technologii úpravy vody, kterou začal pivovar RAMBOUSEK jako první u nás ve spolupráci s ním používat. Základem této technologie je navrácení optimálního stavu struktuře vody a tím zajištění její stability a schopnosti samočištění.

Takto upravená voda tyto informace dokáže přenášet dále i na člověka, se všemi jejími blahodárnými účinky, čímž dochází ke zlepšení harmonizace celého lidského organismu. Na našem pivu se tyto vlastnosti projevují především ve výrazném zjemnění chuti, příjemnou a lahodnou hořkostí, zlepšením stability a zvýšením trvanlivosti. Využitím této nové, převratné technologie tak chce náš pivovar podstatnou měrou přispět k realizaci programů směřujících k ochraně lidského zdraví a přírody. Touto technologií upravovaná piva se dají nazvat pivy nového tisíciletí. (Milan Rambousek - sládek a majitel pivovaru RAMBOUSEK)


"Táhnete se jak smrad, holoto líná!" Rázná krčmářka mě strká po schodech do chmelem provoněných, nebo možná zapáchajících místností. Trochu drsný úvod. Člověk by čekal "dobrý den", nebo alespoň "pozdrav pánbůh". Několik zcela šokovaných tváří naznačuje, že někteří z této výpravy ani netuší, oč v Dětenicích jde. Právě jsme totiž vstoupili do středověku.

Malá ves nedaleko podstatně slavnějšího Českého ráje a jeho pomyslného centra, Jičína, na první pohled ničím zajímavá. Vlastně byste ji mohli minout a myslet si, že se nic nestalo. Uprostřed ničeho přece není o co stát. Tahle mýlka by vás však asi nejspíš mrzela. Dětenice si zasluhují pozornost. Je to příkladná ukázka toho, jak se dá v Česku podnikat. Je to také ukázka toho, co dokáže změnit soukromé vlastnictví. Ale zejména je to ukázka dokonalé iluze středověku, která bere dech a tahá ve chvílích naprostého nadšení značné sumy z kapes.

Všechno začíná v malém, ale zcela soběstačném pivovaru. Průvodkyně ve fortelně tkané sukni, s řádně hrubým a nepřístupným výrazem nás provede zdejší zrekonstruovanou a obnovenou budovou, kterou ještě před několika lety, stejně jako vedlejší dětenický zámek, zřejmě čekala propastná záhuba. Zachráněný a znovu zprovozněný klenot nyní dává světlý i tmavý mok. Ten černý, nebezpečně sladký, je takzvané pivo lásky. Podle tajného receptu, který v roce 1307 získal dle pověsti zdejší panovník Beneš z Dětenic aValdštejna od loupeživého rytíře Artura, připravovaly pivo vždy za úplňku po staletí pěkné panny. Při prohlídce je dovoleno téměř vše. Člověk se dotýká starodávných přístrojů a nástrojů, nahlédne do varny, kde se pivo několikrát v týdnu vaří, zasněně hledí na kvasící mok v příjemně nevelkých kádích. A hlavně - nemůže se dočkat, až pivo lásky, zázračný nápoj pro zvýšení potence, ochutná.

Dětenice jsou mimo hlavní dopravní tahy, uprostřed oblasti, již svírají silnice mezi Jičínem, Mladou Boleslaví, Nymburkem a Poděbrady. Leží přibližně 30 kilometrů od jižního okraje Českého ráje, jejich návštěvu můžete proto spojit například s poznáváním Prachovských skal. Za prohlídku zámku i pivovaru zaplatí dospělí 130 korun, mládež od 12 do 18 let a důchodci 90 korun, děti od 6 do 11 let 70 korun. Samostatná prohlídka pivovaru stojí 65 korun, respektive 45 pro důchodce, 35 pro mládež a 30 korun pro děti. O něco málo dražší je samostatná prohlídka zámku. V září je otevřeno od úterý do neděle od 10 do 17 hodin (pivovar do 18 hodin), v říjnu v tytéž hodiny, ale pouze o víkendech a o svátcích.

Rozhodně nevynechejte středověkou krčmu. Je to gurmánský zážitek, kterému se jen tak leccos nevyrovná. Věrohodně vytvořená iluze středověku dovedená do nejmenších detailů stojí za vidění i ochutnání. Připravte se však na to, že vás v hostinci nebude nikdo oslovovat pane. Krčma je zpřístupněna celoročně, denně od 11 do 23 hodin. S neuctivostí nejdál dojdeš. To pivo se podává nadosah rozpálených ohňů. V temné, zádumčivé místnosti s lebkami po stěnách a krvavými hlavami napíchnutými na ostré kůly usedáme ke kamenným stolům. "Co budete chlastat, loupežníci?" Bodrá šenkýřka s moderním objednacím přístrojem v ruce nás nemůže zmást. Jsme připraveni. Neuctivost je tady jediným způsobem komunikace. Právě přišedší skupinka naproti je však zcela paralyzována. Ústa otevřená dokořán a němé přikývnutí - pro zaměstnance středověké krčmy, kteří v dobových kostýmech obsluhují méně i více vykulené hosty, je to jistě velké pobavení. Stejně tak pro nás. Zvenku je krčma nenápadná, prostě jen opravená, vybarvená do červených tónů. Za dveřmi však čeká jiný svět. Svět drsných chlapíků, hořících plamenů a dávné, nenasytné krutosti.

Přesná kopie středověku uprostřed jedenadvacátého století. Jdeme až úplně dozadu. Do světa temnoty a násilné smrti, který ostře kontrastuje s jasným a slunečným dnem za jeho zdmi. Klopýtáme v příjemných předních místnostech o návštěvníky, kteří po esteticky i kulturně přínosné prohlídce zámku konečně dosáhli vrcholu dne. Usazeni na dřevěných stolicích s rukama hluboce zabořenýma do masa připraveného na horkých plamenech vychutnávají svoji hodinu pravdy.

Mohou se tady chovat tak, jak byli stvořeni. Přirozeně. Dokonalá iluze

Pivo lásky stéká do hrdel, čerstvě upečený chléb mizí z mísy za zvuku strhujícího rytmu. Zážitek je silný. Chtělo by se zůstat do noci a propít nerozvážnou hlavu, která černému moku nedokáže odolat. Iluzi lze snadno podlehnout. Do té doby, než elektronicky zpracovaný účet zchladí svou výší zjitřené city. A ještě dodatek - nezapomeňte se zastavit na toaletách. Středověk je středověk, ale teprve tady oceníte možnosti třetího tisíciletí. Ovšem tajuplně ukryté v hávu dní, kdy se čarodějnice pálily na hranicích. (iDnes)


Zlatopramen 11 podepsal sponzorskou smlouvu s prvoligovým fotbalovým klubem FK Chmel Blšany. Stává se tak generálním sponzorem. Smlouva byla podepsána na podzimní část sezóny 2004/2005 nejvyšší fotbalové ligy. "Jsme v roli generálního sponzora prvoligového fotbalového klubu. Nejvýznamnějším reklamním nosičem je nápis Zlatopramen 11 na prsou dresů hráčů", uvádí Boris Rajdl, manažer značky Zlatopramen.

Od sponzorství očekává docílení vyšší známosti značky Zlatopramen 11 díky v Čechách nejpopulárnější hře s nejvyšší sledovaností. "Chceme oslovit nejširší cílovou skupinu konzumentů piva - diváky a příznivce fotbalu. Navíc, po úspěšném vystoupení naší reprezentace na EURU 2004 se popularita fotbalu nyní ještě zvýšila. Chceme podporovat klub, aby hrál atraktivní fotbal a zůstal trvale v nejvyšší fotbalové soutěži" dodává Rajdl.

Pro spojení s fotbalovým klubem FK Chmel Blšany vidí Rajdl mnoho důvodů. "Menší regionální klub hraje nejvyšší celorepublikovou soutěž. Zde je podobnost se značkou Zlatopramen 11. Z původně regionální značky postupně budujeme celorepublikovou značku nejvyšší třídy. Kromě toho zakladatelem fotbalového klubu je družstvo, které pěstuje chmel. Pro nás je chmel více než důležitý, protože do Zlatopramenu 11 se přidává chmel, který pěstujeme na vlastních chmelnicích. V neposlední řadě nejvíce konzumentů piva je právě mezi diváky a příznivci fotbalu", uzavřel Rajdl.

"Jde o regionální spojení v ústeckém kraji. Regionálního fotbalový klub a významná regionální firma. Oba subjekty mají stejné ambice. Oba původně malí chtějí prorazit a být velcí. Jde o vzájemně výhodné spojení. Naši hráči budou mít na dresech logo Zlatopramenu a Drinks Union bude mít k dispozici plakáty na nadcházející sezónu s fotografií mužstva a s logem pro své obchodní využití. Součástí vzájemné spolupráce jsou i soutěže pro fotbalové diváky a zákazníky Zlatopramenu", dodává Lubomír Trnka, manažer fotbalového klubu. (Tisková zpráva Drinks Union)


Pivovar Louny letos plánuje výstav 300 tisíc hektolitrů piva. Pětinu v Lounech uvařeného piva vyveze do zahraničí. "Prakticky veškerý export je určen do Německa, letos tam vyveze lounský pivovar téměř 60 tisíc hektolitrů piva. Zhruba tisíc hektolitrů vyvezeme do Španělska," sdělil Josef Vejlupek ze společnosti Drinks Union. Pivovar vyváží do zahraničí především pivo Louny světlý ležák a tmavý ležák, okrajově Louny světlé výčepní.

Pivovar Louny je součástí skupiny Drinks Union, která sdružuje pivovary Louny, Kutná Hora a ústecké Krásné a Velké Březno. Skupina zaměstnává 620 pracovníků, z toho v Pivovaru Louny jich pracuje 170. Drinks Union v poslední době úspěšně proniká na německý trh a z českých pivovarů tam vyváží ze všech nejvíc piva. Za první pololetí tam vyvezl Drinks Union 107 tisíc hektolitrů piva. Na druhém místě mezi exportéry českého piva do Německa je Pilsner Urquell s vývozem zhruba o 12 tisíc hektolitrů nižším. Na německý trh jde asi 38% celkového exportu českého piva. Následuje Slovensko s 16%.

ČR je jedenáctým světovým exportérem piva. Je pravděpodobné, že v dohledné době dosáhne na desátou příčku. V Evropě je ČR na osmém místě. Česká republika vyváží kolem 10% celkové produkce. Největším českým vývozcem piva je Pilsner Urquell před Budějovickým Budvarem a Staropramenem. Skupině Drinks Union patří čtvrtá příčka, páté jsou Krušovice. (Deník Lučan)


V Žatci má být další obří sud

[středa, 13. říjen 2004]

Symbol pivovarnictví a pěstování chmele by měl stát na kruhovém objezdu pod papírnami V Žatci zřejmě v nejbližší době přibude další obří sud na kruhovém objezdu. Od května stojí dřevěný sud s objemem 11 tisíc litrů na Kruhovém náměstí, počátkem příštího roku by se mohl objevit také na kruhovém objezdu nad hlavní poštou pod papírnami.

"Existuje myšlenka, že tak jak sud na Kruhovém náměstí propaguje Žatecký pivovar, mohly by být i na dalších kruhových objezdech ve městě sudy. Ty by nesly loga pivovarů, které vaří pivo ze žateckého chmele," uvedl včera Vladimír Valeš ze sdružení Chrámu chmele a piva, které za myšlenkou stojí. Sdružení dosud podle něj jednalo o umístění loga na sud s Pivovarem Krušovice. "Záměr umístit sud na kruhovém objezdu pod papírnami jsme už projednali se správci sítí, další jednání nás čekají. Byli bychom rádi, kdybychom jej mohli slavnostně odhalit na Chmelfestu 2005, který se bude konat první květnový víkend příštího roku," dodal V. Valeš. Kruhový objezd pod papírnami v Žatci leží křižovatce silnic II/225 Louny - Kadaň a II/227 Žatec - Rakovník. Motoristům slouží od listopadu roku 2000. V současné době se nacházejí další kruhové objezdy ve městě pod domovem důchodců a u čerpací stanice Benzina a připravují se jejich stavby u Chmelařského institutu a u kostela pod muzeem.

Sud na Kruhovém náměstí nechal vyrobit a instalovat Žatecký pivovar a městu jej předal darem. "Výroba sudu a jeho instalace stála zhruba sedmdesát tisíc korun," uvedl včera Radek Vincík, obchodní ředitel Žateckého pivovaru. Sud propaguje pivo, ale ve skutečnosti je to sud na víno. Je dlouhý 2,8 metru a u dna má průměr dva a půl metru. (Deník Chomutovska)


Pivo se uvaří přímo v Chyši

[středa, 13. říjen 2004]

Už v příštím roce by měl v Chyši začít fungovat jediný pivovar v Karlovarském kraji. Historickou budovu rekonstruuje majitel zámku v Chyši Vladimír Lažanský.

"Bude se zde vařit pivo se značkou z Chyše, půjde však vlastně o pivo, které se vyrábí v Ústeckém kraji," řekl starosta Chyše Miroslav Dorňák. Pivovar si budou moci prohlédnout i zájemci z řad veřejnosti. "Lidé budou díky proskleným interiérům moci nahlédnout pod pokličku procesu vaření piva. Přiznám se, že se tady v Chyši na pivovar moc těšíme," dodal starosta Dorňák. (Karlovarské noviny)


Zlatavý mok, vařený z chmele podle receptury ze začátku minulého století, by se měl začít vařit na podzim příštího roku v chyšském historickém pivovaru. Ten na své náklady rekonstruuje potomek šlechtického rodu Lažanských Vladimír Lažanský. Jeho zásluhou už prošel gigantickou rekonstrukcí chyšský zámek a park, ve kterém proběhne zanedlouho kolaudace dvou rybníčků.

Jak vás napadlo obnovit pivovarnickou výrobu v Chyši? Vždyť zde se prý pivo přestalo vařit už někdy v třicátých letech minulého století?

Moje původní idea byla vybudovat zde spíše galerii. Navázat na historickou tradici chyšského pivovarnictví, o níž jsou první záznamy někdy z druhé poloviny 16. století, mě napadlo později. V budově bude otevřena i restaurace a celý objekt bude kromě jiného sloužit tak trochu i jako ekonomické zázemí zámku, který je nevýdělečnou záležitostí. Pivovar i restaurace by měly zámku prostě pomoci.

Jak další, už prakticky třetí rekonstrukci v pořadí financujete? Využíváte nějakých dotací?

Zatím ne, oprava je hrazena ze soukromých zdrojů. Víte, říkal jsem si, že už jsem využíval dotace při rekonstrukci zámku a parku, a chci být slušný a nechat příležitost zase dalším žadatelům. A upřímně řečeno, ani se nedomnívám, že by mě zachránily dotace ze strukturálních fondů EU.

Máme informace, že interiéry pivovaru budou přístupné i exkurzím, že lidé budou moci vidět, jak se pivo vaří.

Je to pravda, některé části budou i celé prosklené. Vaření piva je zajímavý proces a věřím, že lidé budou na něj zvědaví. Vše by mělo být ukončeno ochutnávkou, samozřejmě.

Říkáte, že se bude vařit chyšské pivo podle tamější původní receptury. Budete však v rámci technologií spolupracovat s nějakým stávajícím výrobcem?

Ano, know-haw a technologie nám dodá jeden z renomovaných výrobců piva, s nímž spolupracujeme.

Kdy bude rekonstrukce hotova a kdy by se mělo začít vařit pivo?

Jestli vše půjde dobře, mělo by to být na podzim příštího roku. Nechceme otevřít dřív, než budeme moci rovnou nabídnout i hotovou první várku piva. (Karlovarské noviny)


Chodovar zamířil do Bavorska

[středa, 13. říjen 2004]

Chodovoplánský rodinný pivovar Chodovar dne 29.9.2004 načal další stránku kroniky své bohaté historie. V bavorském Störnsteinu (pět kilometrů severně od Weidenu) slavnostně otevřel obchodní zastoupení. Po více než šedesáti letech se tak vrátil se svým pivem do teritoria, kam ho v minulosti hojně dodával. Byla tím také uzavřena jedna z etap po léta rozvíjené příhraniční spolupráce české a bavorské strany směřující k podpoře cestovního ruchu. "Využili jsme možnosti vrátit se do dříve tradičního regionu pivovaru, a tím uzavřeli kruh odběratelské oblasti kolem komína, kterému dříve bránila hranice uzavřená železnou oponou," sdělil Jiří Plevka mladší, spolumajitel a jednatel pivovaru. "Společně jsme propagovali staletou historii a tradici výroby piva v oblasti Českého lesa a Horní Falce. Každoročním vrcholem naší spolupráce s německou stranou je koulení pivního sudu z Chodovaru do německého Störnsteinu na trase dlouhé 60 kilometrů, kterého se aktivně účastní kouleči z německé i české strany," dodal Jiří Plevka. Letošním vstupem České republiky do Evropské unie padly poslední administrativní bariéry, které bránily Chodovaru uskutečnit svůj záměr. Ve výběrovém řízení na vybudování obchodního zastoupení byla vybrána firma BEKA Gastro GmbH z už zmiňovaného Störnsteinu, zaměřující se na pořádání pivních slavností a zábav a rovněž na dodávky piva do gastronomie v daném regionu. Tato spolupráce je jednou z prvních aktivit v tomto regionu, kdy český podnikatelský subjekt aktivně začne podnikat v oblasti Horní Falce. Slavnostního otevření obchodního zastoupení se zúčastnili starostové obci Chodová Planá a Störnstein, pánové Vopat a Damzog, a také hejtman kraje Neustadt a.d.W. Wittmann. Za rodinný pivovar Chodovar pronesl slavnostní přípitek Chodovarem, 13 Zámeckým ležákem, Jiří Plevka ml., za firmu BEKA Gastro, GmbH promluvil majitel Berthold Kappl. (Tachovský deník)


Bednáři provoněli pivovar smolou

[středa, 13. říjen 2004]

Zdi Plzeňského Prazdroje skrývají tajné recepty. A nejde jen o pivo. Své speciality má i parta bednářů, která jako jedna z posledních v Evropě pečuje o dřevěné sudy. A právě včera pracovali na snad nejsložitějším úkolu každého roku - vysmolení sudů. "Nejdříve si připravíme smolu ze směsi pryskyřic a dalších příměsí. Sudy pak vyneseme ze sklepů ven, horkým vzduchem zbavíme vnitřky staré smoly. A začne být horko dvě stě stupňů horkou látkou sudy nově vysmolíme," usmívá se hlavní bednář pivovaru Ladislav Bešťák. Ten do pivovaru nastoupil před padesáti léty.

"Tehdy tu nás bednářů byly desítky a desítky. Jak šla doba, dřevěné sudy nahrazovaly ty moderní a práce ubývalo. Teď nás v Prazdroji dělá deset. Když teď chcete sehnat bednáře, nezbývá než přeškolit šikovného truhláře," vypráví Bešťák. Výuka bednářských učňů totiž v pivovaru skončila před téměř třiceti lety. Plzeňští pivovarníci používají v současné době k tradiční výrobě piva více než padesát čtyřicetihektolitrových sudů, přibližně stejný počet mají v zásobě pro případ potřeby. Zrání v dubových nádobách je však nyní, v éře moderní výroby v kovových tancích, jen zlomkem celkové produkce.

"Je to ale tradice, kterou udržujeme živou. Pivo vyráběné tradiční metodou například slouží k porovnávání s moderní produkcí. Chodby s dřevěnými káděmi a sudy, kde zraje pivo, jsou také součástí prohlídkové trasy v pivovaru," vysvětluje mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. Podle něho bylo od roku 1892 i v době před druhou světovou válkou v pivovaru na sto padesát bednářů, kteří se starali o šest tisíc sudů. "Sládkové to neradi slyší, ale my bednáři říkáme, že pivo z vysmolených sudů je lepší," nedá na tradici a svou práci dopustit Bešťák. V nejbližších dnech začnou bednáři vracet ošetřené sudy zpět do podzemních sklepů. Staré sudy se smolí dvakrát ročně. "Na vysmolení každého sudu potřebujeme přibližně pětadvacet minut, pak si sudy odpočinou a tak za týden už budou připravené na další várku plzeňského piva," prohlašuje Ladislav Bešťák. (iDnes)


Pivní výlet do Plzně

[středa, 13. říjen 2004]

Víte, jak se vyrábí pivo? A už jste někdy ochutnali plzeňské přímo z dubového sudu? Pokud vás to láká, udělejte si o víkendu výlet do Plzně. Prohlídková trasa ve zdejším pivovaru je jednou z nejnavštěvovanějších atrakcí západních Čech. "Dominantou haly je model pivovaru z přelomu 19. a 20. století, zobrazující průřez pivovarnickým domem. Návštěvníci vidí, jakým způsobem se vyrábí pivo. Výtvarná expozice je doplněna figurami historických postav i autentickým zařízením pivovarnického domu," říká Olga Korandová z návštěvnického centra.

V kinosále návštěvníci zhlédnou film, který je provede historií pivovaru od dob jeho vzniku. Další cesta vede přes starobylé nádvoří do nově zrekonstruované varny, kde průvodci návštěvníkům představí technologii vaření pravého plzeňského piva. V pivovarských sklepích - skalních chodbách - se dodržuje tradiční výroba piva. Mladé pivo kvasí v dubových spilečných kádích a ležák Pilsner Urquell zraje ve velkých dubových ležáckých sudech. "Pivo načepované z těchto sudů mohou návštěvníci ochutnat," prozrazuje Olga Korandová. Fakt, že Plzeňský Prazdroj je turistickým lákadlem, dokládají i čísla: branou pivovaru ročně prochází na sto tisíc lidí. (iDnes)


Ohlédnutí za Pilsner Festem 162

[středa, 13. říjen 2004]

Letošní ročník měl opět rekordní návštěvnost a pohodovou atmosféru. Pilsner Fest svým letošním pátým ročníkem dokázal, že již má pevné místo v plzeňském kalendáři kulturních a společenských akcí. Opět nabídl kvalitní program nejširšímu spektru diváků. Všichni návštěvníci se, i přes občasnou nepřízeň počasí, dobře bavili. Nejvíce lidí přilákalo páteční vystoupení skupiny Tři Sestry a sobotní slavnostní ohňostroj s následným koncertem skupiny Chinaski. Hlavní scéna, která byla i letos umístěna v prostoru mezi varnou a bývalým výstavem, během celého programu doslova praskala ve švech.

„Letošní koncepce festivalu, která vsadila na kvalitu programu, nabídky gastronomie a poznávacích aktivit v pivovaru i v muzeu, se ukázala jako krok správným směrem“, shrnul víkendové dění na nádvoří pivovaru Vladimír Jurina, marketingový manažer značky Plzeňský Prazdroj.“A jsme velmi rádi, že příznivci nejrůznějších hudebních žánrů, kteří letos během víkendu na Pilsner Fest zavítali, mají přeci jen alespoň jednu zálibu společnou – pivo Pilsner Urquell.“

Kromě hlavního programu měli návštěvníci možnost posedět ve Spilka stanu, kde probíhal vedlejší program festivalu, prohlédnout si ukázky historických řemesel nebo ochutnat tradiční staročeské pochoutky. Pro děti byla stranou od hlavního areálu festivalu připravena speciální dětská scéna, kde se mohly pobavit na nejrůznějších atrakcích, nebo sledovat kejklíře. Na letošní ročník si také našlo cestu i mnoho zahraničních návštěvníků. Potřebám návštěvníků výborně sloužil prostorný informační stánek a úspěšně šly na odbyt i suvenýry vyrobené u příležitosti Pilsner Festu.

Celý festival se obešel bez závažných problémů, incidentů či nehod. Fakta o Pilsner Festu 162: Návštěvnost v průběhu celého festivalu dosáhla rekordních 60 000 lidí. Vyčepovalo se téměř 300 hl piva Pisner Urquell. Oblíbená a pozorně sledovaná soutěž v hodu pivním táckem ani letos nepřekonala rekord z roku 2002 – nejlepším výkonem bylo „pouhých“ 29,5 metru. Na prohlídce pivovaru se vystřídalo více než 3 tisíce lidí Pivovarské muzeum navštívilo 1 300 lidí, z toho 370 si našlo cestu na speciální noční prohlídky „…kterak první várka Pilsner Urquell na svět přišla“. (Alexej Bechtin , tiskový mluvčí PP a.s.)


Už jen na rozhodnutí vlády záleží, zda se Strakonice stanou novým vlastníkem místního pivovaru Nektar. Právě městu ho doporučuje prodat Ministerstvo financí za 69,2 miliónu korun. "Náš zájem trvá a připravujeme se na to. Čekáme už jen na stanovisko kabinetu," uvedl včera strakonický starosta Pavel Vondrys. Pivovar s osmi desítkami zaměstnanců a ročním výstavem kolem 90 tisíc hektolitrů pokládá za životaschopný. Přiznává ale, že kvůli táhnoucímu se odstátnění město nemá aktuální ekonomické údaje. Podle zdrojů HN není pivovar zadlužen, má dost majetku a tvoří mírný zisk. Hlavní trh má na Strakonicku a Prácheňsku. Netíží ho tedy ani náklady na budování národní prodejní sítě.

Město, jehož snahy podporovalo Ministerstvo zemědělství, o tradiční místní podnik projevuje dlouhodobý zájem. Ten ale zatím končil na dohadech o relevantní ceně. Původní návrh Ministerstva zemědělství zněl na zhruba 42 miliónů korun. Novou cenu stanovil až soudní znalec. "Původní představa neodpovídala hodnotě privatizovaného majetku," řekl už dříve mluvčí Ministerstva financí Marek Zeman. Některé zdroje ale uváděly, že účetní hodnota pivovaru se základním kapitálem 55,7 miliónu je zhruba 115 miliónů korun.

Město chce v podniku zachovat výrobu piva a dál majetek zhodnocovat. Podle starosty jsou nové projekty už připravené. "Zatím je ale nesdělujeme," řekl Vondrys. Radnice se ale netají zájmem udržet v pivovaru zaměstnanost a udělat z něho větší turistickou atrakci. Město chce podnik získat i proto, že pivovar po celý rok odebírá páru od místní teplárny. To může stabilizovat také cenu pro obyvatele. Strakonický pivovar, který vyrábí značky Nektar a Dudák, je dosud jedinou součástí státního podniku Pivovary České Budějovice. Spolu s Budějovickým Budvarem je v zemi posledním pivovarem v majetku státu. (iHNed)


Příběh cizinců, kteří si na základě piva Budweiser Budvar vytvoří přehnanou představu o Česku jako o ráji na zemi, je hlavním motivem aktuální kampaně Budějovického Budvaru, na které se autorsky podílela stávající agentura pivovaru Kaspen. V hrané scénce s dvojicí Angličanů figuruje pivo, krásné české ženy, fotbal a mýtus o zlatých českých ručičkách. Cílem 45sekundových televizních spotů a 60sekundové kinoreklamy je posunout Budweiser Budvar na výsluní mezi super prémiové značky. Agentura Kaspen, jež v roce 2003 vzešla vítězně z výběrového řízení, se na budování a posilování národní hrdosti zaměřila v rámci změny positioningu a komunikace značky od začátků svého působení pro Budvar. Spoty režíroval Justin Reardom. (MaM)


Budějovický Budvar, n. p. vaří pivo výhradně z těch nejlepších českých a moravský surovin. Jako jediný z velkých pivovarů používá čistě celé chmelové hlávky. Hlávky chmele mají schopnost v sobě uchovat potřebné aromatické látky jakou je např. farnesen obsažený téměř výhradně jen v Žateckém poloraném červeňáku, který používá Budějovický Budvar, n. p. Další velmi důležitou látkou, která se při zpracování hlávek chmele uvolňuje, jsou polyfenoly, antioxidační látky bojující proti tzv. civilizačním chorobám. Maximální zdravotní přínosy může konzument získat pouze při konzumaci piva vyrobeného klasickým postupem za použití kvalitních hlávek chmele.

Pivovar Budějovický Budvar, n. p. je čelní představitel tradiční výroby piva tzv. českého typu, vymezující tento pojem nejen v České republice, ale v současné době také v téměř 60 zemích celého světa. Pro výrobu piva Budweiser Budvar vybírá pouze nejjemnější žatecký chmel Žatecký poloraný červeňák a vybraný moravský slad z Hané. Svým složením unikátní vodu čerpá z vlastních více než 300 m hlubokých artéských studní. Budějovický Budvar, n. p. dbá na dodržování tradičního postupu výroby, aby byla zachována originální chuť piva Budweiser Budvar.

Při výrobě tmavého ležáku používá Budějovický Budvar, n. p. čtyři druhy speciálních barevných ječných sladů, český, mnichovský, karamelový a pražený. V žádném případě nepoužívá kulér (potravinářské barvivo) jako levné náhražky drahých barevných sladů, protože vlastnosti barevných sladů dávají tmavému ležáku nezaměnitelnou chuť a jejich pečlivě vybraná kombinace specifické vlastnosti, odlišující tento ležák od ostatních tmavých piv.

Pivovar Budějovický Budvar, n. p. je čelní představitel tradiční výroby piva tzv. českého typu, vymezující tento pojem nejen v České republice, ale v současné době také v téměř 60 zemích celého světa. (iDnes - komerční sdělení)


Významnému vědci a držiteli řady patentů bylo uděleno nejvyšší odborné ocenění Českého svazu pivovarů a sladoven. Doc. Ing. Jan Šavel, CSc. vedoucí výzkumník Budějovického Budvaru, n. p. byl na včerejší Svatováclavské slavnosti českého piva uveden do Síně slávy českého pivovarství a sladařství. Toto nejvyšší odborné ocenění je udělováno Českým svazem pivovarů a sladoven od roku 2002. Jeho smyslem je přihlásit se k mnohaleté tradici výroby piva u nás a zároveň dát najevo, že bez profesionality, znalostí a individuálních schopností lidí pracujících v pivovarnictví a sladovnictví by nikdy nebylo možné dosáhnout vysoké prestiže a vynikajících výsledků obou oborů.

„Naše pivovarství a sladařství má řadu vynikajících odborníků, kteří se zasloužili o slávu českého piva a šíří ji u nás i v zahraničí,“ uvedl Ing. Jan Veselý, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven. „Navíc však máme štěstí v tom, že tito lidé jsou s to své vědomosti a znalosti předávat nastupující generaci a zajistit tak pokračování mezinárodního věhlasu českého pivovarství a sladařství i do budoucna,“ dodal Jan Veselý.

Doc. Ing. Jan Šavel, CSc., (1944) celý život spojil s působením v Českých Budějovicích, kde se narodil. Po absolvování Vysoké školy chemicko-technologické nastoupil v roce 1967 do tehdejších Jihočeských pivovarů, n. p., a v Budějovickém Budvaru, n. p., pracuje dodnes. Postupně zastával pozice vedoucího podnikové laboratoře a útvaru řízení jakosti a posléze se stal vedoucím samostatného výzkumného pracoviště v Budějovickém Budvaru, n. p. Jeho původní specializací byla pivovarská mikrobiologie a své poznatky i praktické zkušenosti shrnul do knihy Mikrobiologická kontrola v pivovarech. V té době také začíná jeho období vynálezů, např. jeho návrh originální půdy pro prokazování cizích kvasinek a mléčných bakterií znamenal rozšíření metod mikrobiologické kontroly. Další oblastí jeho profesního zájmu byly metody kontroly a navrhování nových kontrolních metod a přístrojů. Habilitoval v roce 1996 prací „Modernizace kontroly pivovarské výroby“.

„Vstoupit do Síně slávy je pro mě velká čest. Celý život jsem věnoval výzkumu výroby a kontroly kvality piva, aby se tento náš národní nápoj dostal ke spotřebiteli v té nejlepší kvalitě.“ sdělil vedoucí samostatného výzkumného pracoviště Budějovického Budvaru, n. p. doc. Ing. Jan Šavel, CSc. a dodal: „doufám, že má práce trochu přispěla k dalšímu rozvoji tradice a věhlasu pivovarnictví v České republice.“

Docent Šavel je odborně činný v řadě našich i mezinárodních institucí. Je členem Skupiny pro pivovarskou vědu v European Brewery Convention. Pedagogicky působí na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze a na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Dále je členem vědeckých rad Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT v Praze i Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze. Jan Šavel publikoval více než 150 sdělení doma i v zahraničí. Je autorem a spoluautorem asi třiceti patentů. (n.p. Budějovický Budvar)


České pivo v ohrožení

[úterý, 12. říjen 2004]

Pivo, hezká děvčata ... pojmy, které si vybaví většina cizinců, když se řekne Česká republika. Zda se jedná pouze o stereotypy, o tom ať rozhodne každý z nás sám. My jsme zjišťovali, zda české pivo není jen vyčpělý, prázdný pojem, za kterým se už dávno neskrývá tradice, poctivost a fortel sládků. V poslední době objevila spousta článků na téma licenční výroba a český chmel. Řada českých pivovarů začala vařit pivo v licenci. V článcích o českém chmelu jsme se dozvěděli, že ne všechno pivo, které konzumujeme, je vařeno ryze z českého chmele. Mělo by nás to znepokojovat. Názory se různí. Podle pivovaru Budějovický Budvar by se správné pivo mělo vařit z žateckého chmele, moravského sladu a kvalitní vody, nejlépe podzemní. To a další pravidla poměrně vtipnou formou popisuje Budvar ve své nové kampani 10 přikázaní. Proč?

Například chmel. Hlávky chmele lze samozřejmě nahradit chmelovým extraktem nebo granulátem. "Při použití celých hlávek chmele", tvrdí zmíněný pivovar, "Je při jejich správném skladování zabezpečena nejen správná hořkost piva, ale hlavně jeho aroma". Hlávky chmele mají schopnost v sobě uchovat potřebné aromatické látky a polyfenoly, antioxidační látky bojující proti civilizačním chorobám. Na zdraví konzumenta tak má pozitivní vliv zejména konzumace piva vyrobeného klasickým postupem za použití kvalitních hlávek chmele. Oproti tomu granulát vzhledem k mechanickému zatížení během procesu jeho výroby ztrácí velkou část aromatických a antioxidačních látek. Chmelový extrakt je dokonce vystaven ještě většímu zatížení než granulát (chmel se usuší, rozemele, zaleje kysličníkem uhličitým a vystaví se vysokému tlaku, na závěr se scedí). Ztrácí tak prakticky veškeré aromatické látky a polyfenoly, utváří tak pouze hořkost piva bez dalšího chuťového či zdravotního přínosu.

A co slad? Proč by pivovary měly používat výhradně ječný slad Použití náhražek jako maltózový sirup, rýže či kukuřice údajně velmi výrazně mění chuť vyráběného piva. Konkrétně v něm vzniká příchuť po těchto ingrediencích, která není typická pro pivo českého typu.

A co poslední zmíněná surovina, voda Voda z artéských studní je čistá, ekologicky nezatížená. Většinou nepotřebuje jakoukoli další chemickou úpravu (např. přidávání chlóru či změkčovadel), která by mohla ovlivnit delikátní chuťové vlastnosti piva.

Pivovar upozorňuje i na další praktiky, které se prý v řadě českých pivovarů dějí. Jednou z nich je uvaření piva na vyšší stupňovitost a jeho následné zředění na nižší požadovanou stupňovitost, urychlování jednotlivých výrobních postupů, atd. Ostře také vystupuje proti licenční výrobě, kterou mnohé velké pivovary považují za velmi efektivní způsob budování pozic na zahraničních trzích. Pokud vás téma zaujalo a chcete se dozvědět více, navštivte: www.budvar.tv. (Novinky)


Proč je Desatero posvátné

[úterý, 12. říjen 2004]

Nejen Britové se obávají úpadku tradiční výroby piva. V České republice zahájil pivovar Budějovický Budvar kampaň, v níž varuje spotřebitele, že příchod nadnárodních pivovarských skupin má negativní vliv na kvalitu i tradici pivovarského řemesla v zemi, která v 19. století vyrobila první zlatý ležák. Od pádu komunismu do země, která je ve světě známá kvalitou svého piva, pelášily západní pivovarnické společnosti, aby zde vybudovaly své základny. Společnost SABMiller, která vznikla sloučením Jihoafrických pivovarů a společnosti Miller z USA, dominuje českému pivovarnickému průmyslu. Vlastní Pilsner Urquell- originální světlé plzeňské pivo, Gambrinus, Radegast a Velké Popovice. Interbrew ovládá Pražské pivovary, které změnily svůj název na Staropramen, který lépe odráží význam jejich hlavní značky. Budějovický Budvar je třetím největším pivovarem v České republice. Dokud nebude nalezen vhodný strategický partner zůstává tento í pivovar ve vlastnictví státu. Pojmem strategický partner rozumějte kdokoli s výjimkou společnosti Anheuser-Busch, kolosu, který vyrábí ten druhý Budweiser.

Pod ochranou vlády Budvar i nadále vyrábí svůj klasický světlý ležák tradičním českým způsobem. Používá jen ten nejjemnější sladovnický ječmen z Moravy a vyhlášený žatecký chmel pocházející z chmelnic severně od Prahy. Čistou pramenitou vodu čerpá z prehistorického jezera umístěného hluboko pod pivovarem. A to nejdůležitější, nechává své pivo ležet plných 90 dní, což je u klasického ležáku nejdelší doba ležení na světě. Ve své kampani, která od tohoto měsíce probíhá v tisku a televizi, Budvar varuje milovníky piva, že větší pivovarníci maří tuto oddanost tradiční výrobě piva. Uvádí příklady používání laciného maltozového sirupu, chmelového granulátu a extraktů dovážených z Číny, Polska a Ukrajiny. Budvar rovněž tvrdí, že v některých případech je čistá pramenitá voda nahrazována říční vodou upravovanou chemickými látkami a že je zaváděna tzv. výroba koncentrované mladiny (HGB). To znamená, že pokud pivovar vyrábí několik druhů piva, nevyrábí každé z nich odděleně ( v oddělených várkách), ale vyrobí silný extrakt, který následně zředí vodou na výsledné produkty požadované stupňovitosti.

Hlavní změna v české metodě vaření piva tkví v přechodu ke kratší době kvašení. Kupříkladu klasický plzeňský Prazdroj zkrátil svou dobu úpravy a zrání z 60 na 27 dní. Stejným směrem se vydaly i Velké Popovice. Velké světové pivovary argumentují tím, že zhruba po 30 dnech už kvasnice v nádržích nic nedělají, což znamená, že tu ladem leží spousta cenné tekutiny. Pro pivovary je zjevně mnohem ekonomičtější omezit dobu kvašení (zrání), a zvýšit tak objem výroby. Proti tomuto názoru vášnivě protestuje budvarský sládek, Josef Tolar. Tvrdí, že když se použijí ty nejlepší suroviny, pivo je tím lepší, čím déle zůstane v ležáckých sklepích. Svá slova potvrzuje tím, že návštěvám ve sklepě dává ochutnat vzorky, v různém stadiu zrání. Budvar je po 90 dnech zrání docela jiný než Budvar, který ve sklepě zraje 40 dní; časem se stává lahodnějším a jemnějším pivem delikátní chuti a lehkosti.

Kampaň Budvaru, známá jako Desatero, říká, že pravé české pivo by se mělo vařit jen z čisté pramenité vody, celých chmelových hlávek, moravského ječmene tradičními způsoby rmutování a kvašení a že konečný produkt se nesmí v žádném případě ředit. Doufá, že se jeho poselství dostane odezvy od milovníků piva, zejména těch mladších ze zelené generace, kteří se obávají globalizace potravin a nápojů a používání chemikálií a nekvalitních přísad. Důkaz, jako vždy, leží ve sklenici. Plzeňský Prazdroj býval klasickým světovým pivem, bohatým, aromatickým, vyznačujícím se plnou chutí, u něhož bylo množství sladu vyvažováno dostatečným množstvím chmele. Nyní, když se výrazně snížila doba zrání, se z něho stalo řidší, méně vyrovnané, sušší a skoro nepříjemně hořké pivo, kterému schází jeho dřívější komplexnost. Věřím, že kampaň Budvaru trefí v České republice do černého. V Británii se jí to určitě podaří. (Novinky - Z britského listu Morning Advertiser)


Vyhrajte koncert pro svou obec!

[pondělí, 11. říjen 2004]

Ti, kdo naladí v těchto dnech Rádio BLANÍK, mají šanci výrazně prospět své obci a jejím obyvatelům. V nové podzimní akci Rádia BLANÍK a Velkopopovického Kozla je netradiční cenou pro šťastného výherce velký koncert Františka Nedvěda, určený všem obyvatelům vítězné obce. Spolu s kapelou Františka Nedvěda na koncertě vystoupí známý bavič Vladimír Hron.

Princip hry je velmi jednoduchý. Posluchači posílají do rádia textové zprávy s důvodem, proč by se měl konat tento koncert právě v té "jejich" obci. V pondělí 25. října 2004 František Nedvěd přímo ve vysílání vybere vítěznou odpověď a na takto vybraném místě se už o čtyři dny později koncert uskuteční. "Je to tak trochu bojovka, uspořádat koncert během 4 dnů bude zajímavou zkouškou. Do poslední chvíle skutečně nebudeme vědět, kde se vystoupení uskuteční. I umělci jsou srozuměni s tím, že to vystoupení může být prakticky kdekoliv v Čechách", říká k tomu výkonný ředitel Rádia BLANÍK Tomáš Pancíř.

Spolupořadatelem akce je značka Velkopopovický Kozel. Tato značka má své kořeny v kouzelném Ladově kraji - stejně jako Rádio BLANÍK. Je to tradiční česká značka stojící mimo jiné na hodnotách daných jí do vínku zakladatelem pivovaru Františkem Ringhofferem přesně před 130 lety. "Velkopopovický Kozel získává stále více příznivců, jak akcemi, které podporuje, tak především kvalitou piva a perfektními službami pro své zákazníky i pro spotřebitele. Takové aktivity Velkopopovického Kozla, jakou je například podpora dobrovolných hasičů, přispívají k vytváření dobré sousedské atmosféry v našich obcích," říká Petr Božoň, manažer značky Velkopopovický Kozel v oddělení marketingu Plzeňského Prazdroje.

Samotný výherce, který pro svou obec nebo město koncert zajistí, se navíc může těšit na různé bonusy - osobní setkání a fotografování s interprety i s moderátory Rádia BLANÍK, speciální místa pro něj a jeho rodinu v první řadě pod pódiem a nezbytné propagační předměty BLANÍKU i spolupořadatele hry, značky Velkopopovický Kozel.

A proč byl vybrán právě František Nedvěd a Vladimír Hron? Podle Tomáše Pancíře byla důvodů řada. "Oba jsou u našich posluchačů velmi populární, František Nedvěd dokonce nahrál pro naše rádio speciální Blanickou hymnu. Oba tuto akci podporují a nemají nic proti podobnému dobrodružství." (Kozel.cz)


Lobkowicz byl v propadu

[pondělí, 11. říjen 2004]

Lobkowiczký pivovar ve Vysokém Chlumci na Příbramsku zaznamenal v květnu velký výpadek prodeje. "Bylo to poprvé za deset let, kdy byl prodej nižší než v dubnu, " řekl ředitel Petr Peniaštek. V červnu už prodej stoupl, i když byl asi o deset procent nižší než obvykle. (Pivní kurýr)


V pátek večer zasedla správní rada nymburského pivovaru. Tématem jednání byla chlouba podniku, Májový ležák, a návrh odvolání správce pivovaru. Nešlo však o ekonomiku, ale o dobrou zábavu. Na nádvoří pivovaru ožily známé figurky doktora Gruntoráda, Francina, Pepina, krásné a poživačné paní správcové i další postavy Postřižin Bohumila Hrabala. Muzikál podle známé předlohy přivezl do Nymburka divadelní soubor z Řevnic. Nechyběli ani živí koně, historický automobil a moderní Francin musel mít samozřejmě svůj nepříliš spolehlivý motocykl. Řevničtí ochotníci cítili podle svých slov velkou pokoru, že svou postřižinskou inscenaci sehrají ve městě i přímo v pivovaru, kam Bohumil Hrabal děj situoval. V pátek večer však museli mít i jiné, mnohem nepříjemnější pocity. Podzimní počasí nastoupilo v plné síle a černé nebe neustále hrozilo deštěm. Avšak i se zimou, která činila problémy také zachumlaným divákům, si řevničtí poradili s bravurou, a tak mohly páteční vydařené Postřižiny v pivoaru skončit tak, jak začaly. To jest s Májovým ležákem. "Geniálně zfilmované geniální předloze se jinou interpretací může stěží byť jen přiblížit sehraný tým profesionálů. Natož parta ochotníků a ještě k tomu s interpretací vlastní, neprofesionální. Přesto jsme se o to pokusili,"míní autor scénáře a režisér "Francin" - Miloslav Frýdl. Jak viděli spokojení diváci v autentickém prostředí nymburského pivovaru, vůbec ne špatně. (Nymburský deník)



Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň