Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

září 2004

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv září 2004


V Ústí teklo pivo proudem

[čtvrtek, 23. září 2004]

V areálu ústeckého letního kina v sobotu proběhly tradiční ústecké Pivovarnické slavnosti. Celodenní akce se zúčastnilo 5780 příznivců zlatavého moku, 32 píp vytočilo 20 900 piv, nefiltrovaného piva Zlatopramen se dokonce vytočila celá cisterna. "Největší zájem byl pochopitelně o Zlatopramen 11. Snad každý návštěvník slavností si chtěl dát alespoň jedno pivo, které dělá slávu celému regionu. Nemalý zájem byl ale také o kutnohorské pivo Dačický. Je to regionální pivo, které není na Ústecku běžně dostupné, a mnoho návštěvníků chtělo tedy využít příležitosti ho ochutnat," prozradil Právu Milan Hagan, generální ředitel nápojářské skupiny Drinks Union, která slavnosti pořádala. Slavností se zúčastnila jedna z nejpopulárnějších českých hudebních skupin Těžkej Pokondr, vystoupila i Radana, program zpestřila skupina Holywood. Celý program byl ve 22 hodin zakončen velkolepým ohňostrojem. (Právo)


Pivovarská universita trénuje hostinské

[čtvrtek, 23. září 2004]

Se začátkem školního roku zahájila činnost i Pivovarská universita. Jde o nový projekt pivovarů sdružených ve skupině Drinks Union (DU). Školící projekt má za cíl zvyšovat znalosti, odbornost a profesionalitu českých hostinských. Uvedl to Josef Vejlupek z DU. "V segmentu gastro vždycky platilo a bude platit, že sládek pivo vaří, ale hostinský ho dělá. Zdaleka ne všichni hospodští a provozovatelé restaurací ale mají vzdělání v oboru,"

vysvětlil Josef Vejlupek.

"Hostinský jako výčepní mistr významným způsobem ovlivňuje kvalitu čepovaného piva," uvedl Milan Hagan, generální ředitel DU. Školící program Pivovarská universita se uskuteční přibližně dvacetkrát do roka. Dvacet až dvacet pět hostinských je pozváno na jednodenní program do pivovarů ve Velkém Březně nebo v Kutné Hoře.

Výukový program začíná exkurzí po pivovaru a seznámením se s technologií výroby piva. Následuje vlastní školení, na kterém přednáší výrobní sládek pivovaru. Stěžejními oblastmi školení jsou technologie čepování, skladování, marketing a celkový vztah k pivu a péče o něj. Hostinští jsou během školení seznámeni i s novinkami z pivovaru a z celého trhu. Mezi praktické pomůcky při školení patří například rozříznuté chladící zařízení nebo rozříznutý pivní sud. Universita a její jednotlivé přednášky jsou zaměřeny i na kuchaře a majitele provozoven. Jednotlivé přednášky jsou i z oblasti ekonomiky, historie, daňového poradenství, změn v hygienických předpisech a novinek v technologii.

Každý z účastníků obdrží po ukončení školícího programu tzv. Výstupní list, který bude sloužit jako osvědčení o absolvování Pivovarské university. "V západních zemích je znatelný trend každoročního poklesu výtoče piva v restauracích. Dá se očekávat, že tento trend dříve či později nastane i na českém trhu. Jedinou cestou k úspěchu v segmentu sudového piva v tvrdé konkurenci na našem trhu je zaměřit se na zvyšování kvality čepovaného piva," dodal Milan Hagan. (Ústecký deník)


Pivovarníci mají důvod k radosti

[čtvrtek, 23. září 2004]

Horké srpnové dny a kempy plné zahraničních turistů, kteří touží ochutnat místní speciality, pomohly zvýšit prodej ústeckého piva. Skupina Drinks Union (DU) odhaduje, že ve srovnání se začátkem léta prodej zlatého moku vzrostl u jednotlivých značek o deset až 25 procent. Včera o tom informoval mediální zástupce společnosti Miroslav Slaný. Pivovarníci se po studeném červenci mohou konečně radovat. Zahrádky v Ústí nad Labem i okolní kempy jsou plné. Nejvyšší prodeje jsou právě na rekreačních místech a v sezonních provozovnách.

Kromě jedenáctistupňového sudového piva Zlatopramen, jehož prodej se za poslední tři týdny zvýšil o 25 procent, roste odbyt této značky také v plechovkách. "Prodej se ve srovnání s loňským rokem ztrojnásobil," uvedl manažer značky Boris Rajdl. Na prodej v plechovkách navíc nemá takový vliv počasí. Během června prodal Zlatopramen 134 000 půllitrových plechovek. Podle Rajdla je zájem o plechovky zejména v pohraničí. Cizinci si ústecké pivo mohou vychutnat i v zahraničních prodejnách. Export zlatého moku vzrostl v prvním pololetí ve skupině Drinks Union o 40 procent. Meziročně tak firma zvýšila výstav o šest procent na 131 440 hektolitrů. Nejvíce společnost vyváží pivo do Německa, Velké Británie a Austrálie.

Drinks Union sdružuje pivovar v Krásném Březně a Velkém Březně, Lounech a Kutné Hoře. Celkem loni sládkové ve skupině vyrobili 707 500 hektolitrů piva.

Podíl DU na českém pivním trhu činil v roce 2003 zhruba pět procent. Hlavními akcionáři DU jsou s padesátiprocentními podíly Pivovary a sodovkárny Brno a Ústecké pivovary. Firmy ve skupině na základě rozhodnutí valných hromad postupně směřují ke sloučení.

Prodej zlatého moku vzrostl u jednotlivých značek o 10 až 25 procent. Kromě jedenáctistupňového sudového piva Zlatopramen roste odbyt této značky také v plechovkách. (Ústecký deník)


Pivovar Tatran, s.r.o. Poprad plánuje v tomto roku predať približne 100 tis. hektolitrov (hl) piva. Podľa generálneho riaditeľa spoločnosti Pavla Bekeša sa spoločnosti zatiaľ tento plán darí plniť. Minulý rok vyrobil Pivovar Tatran 113 tis. hl piva. "V decembri minulého roka spoločnosť zrušila niektoré značky pre obchodné reťazce, pretože boli pre ňu ekonomicky nevýhodné," uviedol pre SITA generálny riaditeľ. Ako dodal, ide o ročný objem približne 20 tis. hl piva. Tento výpadok Pivovar Tatran zatiaľ podľa neho nedokáže nahradiť.

Zvýšenie spotrebnej dane z piva v minulom roku má podľa Bekeša významný dopad na slovenský trh s pivom. "Spotreba piva jednoducho klesla," skonštatoval Bekeš. Deklarovaný 16-percentný pokles spotreby piva je podľa neho v skutočnosti ešte vyšší. Ďalšou príčinou poklesu spotreby slovenských pív je podľa Bekeša presadenie českých značiek na tuzemskom trhu. "Spotrebná daň vzrástla, ceny vzrástli a niektoré pivovary, ak chcú ostať na slovenskom trhu, predávajú úplne dumpingovo niektoré značky pív," uviedol P. Bekeš.

Pivovar Tatran v súčasnosti zamestnáva 96 ľudí. Okrem výroby a predaja vlastného piva rozšíril Pivovar svoje aktivity aj o veľkoobchod. Momentálne Pivovar Tatran spolupracuje s pivovarmi Krušovice a Staropramen. V máji rozšíril Pivovar veľkoobchod aj o alkoholické a nealkoholické nápoje a vína. Pivovar v Poprade začal vyrábať nové, osemstupňové pivo Edelman. Popradský Pivovar s ním chce expandovať do regiónov Rožňavy, Revúcej, Trebišova, Šiah, Banskej Štiavnice, Prievidze, Topoľčian a Handlovej. (Orange)


Janáček patřil pivařům

[středa, 22. září 2004]

Uherský Brod Pivní slavnosti, které se konaly v areálu pivovaru Janáček, patřily k největším lákadlům uplynulého víkendu. O tom, že pěnivý mok už zdaleka není pouze doménou hospody a chlapů, svědčily desítky rodin s malými dětmi, které se na akci vypravily. M imo samotného piva všech druhů je přilákal bohatý kulturní program, jenž na oba dva dny organizátoři připravili. Zlatým hřebem programu však bylo finále soutěže pivních part, organizované pivovarem a Slováckými novinami. " Do finálového klání postoupily tři party, které se tady dnes v nejrůznějších disciplínách utkají o ceny. Těmi asi nemůže být nic jiného než několik sudů piva," vysvětlil před zahájením akce Miroslav Bezdíček, moderátor akce.

Soutěžící museli absolvovat několik disciplín, které si co do náročnosti nikterak nezadaly s těmi právě probíhajícími na olympijských stadionech. Pětičlenné party měly za úkol, mimo klasických pivních klání ve vypití piva na ex či nejrychleji načepovaných půllitrů ( v Brodě pojmenovaných Vypni klapku a Pingl roku), také přemístit na určitou vzdálenost v co nejkratším čase sud piva nebo složit ódu na pivo. Právě posledně jmenovaná disciplína si zasloužila neskrývané uznání návštěvníků. S básnickým přednesem slavil největší úspěch Aleš Lenhart, jinak kytarista zlechovské kapely Foor, který ódu na pivo okořenil dokonalou imitací exprezidenta Václava Havla. Právě kapela Foor se stala také celkovým vítězem soutěže a od pivovaru Janáček získala čtyři sudy pěnivého moku. " Co s ním uděláme? No, odvážně se s ním utkáme," svěřil se při vyhlašování výsledků Aleš Lenhart, zároveň kapitán pivní party Foor. (Zlínské noviny)


Radegastův rej na Pustevnách

[úterý, 21. září 2004]

Pivovar Radegast, který je nejmladším a nejmodernějším pivovarem v zemi, si letos připomíná již 34 let, kdy zde byla uvařena první várka piva. Jako předzvěst velkých oslav, které proběhnou za branami pivovaru o týden později, je již na tuto sobotu připraven pro celé rodiny na vrcholu Pusteven Radegastův rej. Program se bude odehrávat na dvou místech - u lanovky a u sochy boha Radegasta, jehož má nošovický pivovar ve svém logu. "Měla by to být oslava konce léta pro celé rodiny se spoustou zábavy, hudby, soutěží a samozřejmě skvělým pivem," uvedl včera manažer značky Milan Gába. Dospělí se mohou těšit například na běh s partnerkou na zádech, hod pivním táckem do bečky, skoky v bečce piva a mnoho dalších lahůdek. Komu se nebude chtít chodit pěšky, může využít kyvadlovou dopravu dvěma žebřiňáky. Vstup je zdarma a nikdo se v zemi boha hojnosti Radegasta nebude mít šanci nudit, slibují organizátoři. Již o týden později, v sobotu 18. září, pak otevře Pivovar Radegast již podruhé své brány u příležitosti Radegast dne. Stejně jako loni uvařili právě pro tuto slavnostní příležitost v Radegastu speciální kvasnicové pivo, o které bývá obrovský zájem. "Loni jsme přichystali pětatřicet hektolitrů a všechno se vypilo. Letos už dozrává ve sklepení padesát hektolitrů," připomíná Kaňák. V loňském roce zavítalo na Den Radegastu téměř devět tisíc návštěvníků, kteří během slavností vypili 24 tisíc piv. Zdejší pivovar se tak rozhodl oslavou konce léta pro příznivce dobrého piva a dobré zábavy založit novou tradici. "Uvidíme, zda bůh hojnosti Radegast letos přiláká do své bašty příznivců více," dodává Gába. (Moravskoslezský deník)


Prodej nealkoholického piva Radegast Birrel, které vyrábí nošovický pivovar Radegast ze skupiny Plzeňského Prazdroje, se v prvních pěti měsících zvýšil proti plánu o 30 procent. "Zvyšování prodeje pokračovalo i v letních měsících," sdělil mluvčí společnosti Alexandr Bechtin. Loni vyprodukoval pivovar téměř 133 000 hl Birrelu. Nealkoholické pivo vykazuje trvalý růst prodeje i bez marketingové podpory. Podle Bechtina je to dáno změnami životního stylu spotřebitelů, ale i jeho chuťovou kvalitou. Na výrobu nealko piva používají sládkové speciální kvasnice, které neprodukují alkohol. (Právo)


Holba v září 2004

[úterý, 21. září 2004]

Muzeum ukazuje historii značky Holba

Milovníci piva, kteří se chtějí něco dozvědět o jeho historii, mají jedinečnou příležitost ve Vlastivědném muzeu v Šumperku. Expozice, která potrvá do 28. listopadu, se koná při příležitosti 130. výročí založení pivovaru Holba v nedalekých Hanušovicích.

Autor výstavy Miloš Melzer rozdělil expozici do dvou částí. První za pomoci dobových dokumentů mapuje vývoj pivovarnictví od udělování práva várečného ve 14. století po současnost. Druhá část seznamuje návštěvníky muzea s výrobou piva a její součástí je výstava historických rukodělných nástrojů. "Exponáty nám poskytly pivovary holdingu Holba, Litovel a Zubr Přerov. Další část pochází z muzejních sbírek a archivu," řekl Melzer.

Hanušovický pivovar je v současné době na Šumpersku jediným podnikem svého druhu. Pivo se v něm začalo vařit koncem roku 1874 a pivovar díky ekonomické síle skoupil během let ostatní výrobny pěnivého moku v regionu, prohlásil autor výstavy. (iDnes)

Soutěžící osvěžovalo pivo

Bohatým programem plným soutěží, nejrůznějších atrakcí, hudby, ale především pěnivého moku oslavil v sobotu 130. výročí založení hanušovický pivovar. Letní počasí jako stvořené pro osvěžení zlatavým nápojem přilákalo v sobotu na nádvoří pivovaru na pět tisíc návštěvníků. Některé z nich dopravily zvláštní historické vlaky, které pendlovaly mezi Šumperkem a Hanušovicemi. Pro cestující bylo překvapením, když těsně před cílem cesty vlak přepadli ozbrojení desperáti z Divokého západu, kteří se pokusili unést jednu z cestujících. Vše ale dobře dopadlo a pistolníci se spokojili s výkupným v podobě několika sudů piva. Velkému diváckému ohlasu se těšily především soutěže v různých pivních disciplínách, ale také výstup Pepina a paní sládkové na pivovarský komín, odkud mávali davům na nádvoří. Zejména pánové si pak vychutnali boj čtveřice odvážných mladých dívek při zápasech v bahně. "Stále plno bylo i ve vojenském ležení, kde členové Červeného mušketýrského klubu Generála Bannera předváděli střelbu z mušket a děl, ražbu mincí a odlévání kulek. Nejen muže pak přitahovala expozice motorek,"pochvalovala si zájem návštěvníků mluvčí pivovaru Hana Matulová. Ve večerním bloku plném rockové hudby se návštěvníci dočkali i vítaného překvapení. V Hanušovicích zazpívala své hity rocková legenda kapela Olympic. "Přijeli jsme se podívat, protože máme rádi pivo a takovou příležitost jsme si nemohli nechat ujít. Výborně jsme se bavili,"nechal se slyšet jeden z návštěvníků, třicetiletý Aleš ze Šumperka, který dorazil s celou skupinou přátel. Program uzavřel velký ohňostroj. (Olomoucký den)

Medailové ryzí pivo i hor

Pivo HOLBA každoročně obhajuje svou vysokou kvalitu a prvotřídní chuť v prestižních degustačních soutěžích. Medailovým premiantem je Holba Šerák, vlajková loď pivovaru. Jeho stabilně vysokou kvalitu potvrzuje 12 medailových ocenění získaných v posledních pěti letech.

***

Holba Šerák

Stříbrná Česká pivní pečeť 2004

Zlatý pohár PIVEX

- pivo roku 2003

Vítěz pivní ligy 2001

3. místo v kategorii pivo roku 2001

3. místo Cena českých sládků 2000

Vítěz pivní ligy 2000

Bronzová Česká pivní pečeť 2000

Bronzová Česká pivní pečeť 1999

Holba Prémium

Zlatý pohár PIVEX

- Certifikát kvality 2003, 2002

Holba Classic

Stříbrná Česká pivní pečeť 2000

Bronzová Česká pivní pečeť 1999

(Právo)

Zatopilo se před více než stoletím

Historie každého pivovaru začala dávno předtím, než byla v jeho zdech uvařena první várka. Na samém počátku stálo objevení lahodného nápoje s nízkým obsahem alkoholu z obilného sladu, vody a chmele. Jedinečnost zlatého moku si uvědomoval také mladý sládek Josef Müllschitzký, který v roce 1874 založil moderní parní pivovar v Hanušovicích, v části nazývané Holba. Již 28. prosince téhož roku mohl v nově dokončeném provozu koštovat první várku hanušovického piva.

V překrásném prostředí podhůří Jeseníků se začalo vyrábět jedinečné pivo, jehož oblíbenost se rychle šířila do okolních krajů, a tak produkce narůstala. Zatímco v prvním roce vyrobil hanušovický pivovar necelých 16 000 hektolitrů, ve 30. letech dosáhl jeho výstav 108 tisíc hektolitrů, a stal se tak třetím největším na Moravě. I když produkce během dvou světových válek znatelně klesla, přečkal pivovar toto těžké období bez přerušení provozu. V novodobé historii pivovar navázal na svou dlouholetou tradici. Nyní vyrábí téměř půl milionu hektolitrů piva ročně. (Právo)

Když vařit, tak jen z nejlepšího

Kvalitu i chuť piva HOLBA neovlivňuje jen mistrovská práce sládka a technologie výroby, ale především použité suroviny. Morava je domovinou vyhlášených moravských ječmenů, z nichž se vyrábí prvotřídní slad. Ten dává ryzímu pivu z hor Holba tradiční plnou chuť. Zdrojem hořkosti, která vybízí k dalšímu doušku piva, je chmel. Ne nadarmo je tato, pro pivovarnictví nenahraditelná plodina označovaná jako zelené zlato. Hanušovický pivovar vaří pivo z vybraných chmelových odrůd především domácí produkce, k nimž patří například žatecký poloraný červeňák. Chuť i kvalitu hanušovického piva významně ovlivňuje také podzemní pramenitá voda, kterou pivovar získává z vlastního pramene přímo v areálu pivovaru. Díky nízkému obsahu solí je srovnatelná s vodou kojeneckou a svou tvrdostí je pro výrobu piva vynikající. (Právo)

Pivo spjaté s přírodou

Hanušovický pivovar HOLBA leží uprostřed malebné přírody v podhůří Jeseníků. Vyrobí téměř půl milionu hektolitrů piva ročně a patří k desítce největších pivovarů v České republice. Přesto si areál pivovaru zachovává svůj jedinečný přírodní kolorit a romantickou atmosféru, kterou umocňují pivovarské rybníky a zákoutí se vzrostlou zelení. V pivovaru se nacházejí rovněž zdroje mimořádně kvalitní pramenité vody. Ta se čerpá z hloubkových vrtů i zásobuje výrobu.

Své výjimečné polohy v horách pivovar nejen využívá, ale sám se také aktivně podílí na zachování ekologické rovnováhy krajiny. Ochranu životního prostředí vnímá jako závazek k dalším generacím. (Právo)

Kde se pivo vaří, tam se dobře daří

Jeseníkách se daří nejlépe. Pašijový týden přinesl stylové vítání jara s HOLBOU. V hospodách se pilo, hodovalo a z výher se radovalo. Jaro přineslo soutěž a se soutěží vzrostla i žízeň. První dubnový den pospíchali milovníci ryzího piva z hor do svých hospůdek za aprílovými žertíky. Zásluhu na tom, že je u piva stále veselo, má Holbyáda. S ní do hospod každoročně přicházejí pivní hry, spousta zábavy, lákavé výhry, ale také týmový duch a nová přátelství. Především v létě se zapotí při poctivé práci Horská pivní záchranka, která přináší spasení všem žíznivým. Zkušené týmy zdatných horalů vyrážejí do terénu s batohy plnými chlazené Holby. Dobrý nápad a jeho praktické využití oceňují v tomto případě nejen pivaři. (Právo)


Pivovar slaví už 111. narozeniny

[úterý, 21. září 2004]

Litovel je město s velkou pivovarskou tradicí.První zmínka o vaření piva pochází z roku 1291, kdy městu udělil Král Václav II. právo mílové . Z historických pramenů víme, že ve městě bylo 57 právovárečných domů. Postupem času měšťané zjistili, že je výhodnější soustředit výrobu do jednoho místa, a tak byl v roce 1750 zřízen společný pivovar v Šerhovní ulici. Objem vyrobeného piva brzy nestačil místním poměrům, a proto byl v roce 1814 postaven nový Měšťanský pivovar. Byl pod německou správou stejně jako celá Litovel.

Koncem 19. století docházelo v Litovli k národnostním střetům. Moravští vlastenci reagovali na tlak ze strany německé menšiny otevřením Rolnického akciového pivovaru se sladovnou v Litovli dne 12. listopadu 1893. Tato událost významně posílila postavení moravské části obyvatelstva v regionu . Největší zásluhu na založení litovelského pivovaru měl říšský i zemský poslanec za střední Moravu pan Josef Svozil. Pivovar velmi dobře prosperoval a svým velmi dobrým pivem postupně vytlačil pivo vařené v německých pivovarech.

Vážený pane Josefe Svozile,

úvodem dopisu přijměte ty nejsrdečnější pozdravy litovelských pivovarníků minulých i současných generací. Když jste před 111 lety zrealizoval svůj sen - založit ryze český vlastenecký Rolnický akciový pivovar se sladovnou v Litovli, dal jste tomuto kraji nejen symbolický impuls a smysl. Do úrodné Hané jste zasadil podnik, který nejlépe charakterizuje tuto zemi. Prokázal jste, že se za svou identitu nemůžeme zasazovat pouze kulturně a politicky, ale že je nezbytné nutné za ni bojovat také hospodářsky. Tato myšlenka platila obecně v r. 1893, kdy byl pivovar slavnostně otevřen a platí i dnes po 111 letech , kdy se pivovar rozvinul do současné krásy. Vy jste jezdil prosazovat zájmy lidí naší země jako říšský poslanec do Vídně a my se dnes budeme snažit naše zájmy hájit v evropském společenství v Bruselu. Vám se to tenkrát podařilo a my musíme jen doufat, že naši zástupci budou právě takoví ryzí jedinci, jako jste byl Vy. Celý Váš život charakterizují Vaše slova, která jste pronesl před smrtí ke své četné rodině: "Hleďte si více cti než prospěchu".

Vaše započaté dílo nemělo nikdy na růžích ustláno. Pivovar prošel složitým 20. stoletím - dobou světových válek a krizí, dobou, kdy nebylo přáno zpracovatelskému potravinářskému průmyslu a jeho rozvoji a v neposlední době obdobím , ve kterém nyní vládne bezohlednost, kuplířství a opravdové hodnoty jsou vykázány na okraj společnosti. Pivovar v Litovli v těchto složitých obdobích nikdy nepřestal vařit pivo (na rozdíl od mnohých jiných) a jeho směr rozvoje určovaly vždy české mozky a ruce. Proto se také v Litovli vařilo a dodnes vaří pivo z nejkvalitnějších surovin zdejšího úrodného kraje. Používají se klasické technologické postupy, které tvořily celé generace litovelských sládků. Jsou to náročné postupy, které dělají české pivo českým pivem. Tedy pivo, které má svůj charakter v chuťové plnosti, lahodné hořkosti a v přirozené barvě s přirozeným řízem (bez umělého sycení CO2 ). Právě takto poctivě vařené litovelské pivo získalo řadu ocenění a uznání na celostátních anonymních degustacích doma i v cizině. Získalo si řadu příznivců a spotřebitelů na domácím i zahraničním trhu. A to je to nejdůležitější.

Pane Svozile, za 111 let se pivovar neustále rozvíjel a vyrostl až do dnešní krásy, kterou obdivují návštěvníci z celého světa. Jsou to lidé různých profesí, kultur a zaměření. S úctou a pokorou pivovar rozvíjíme a budujeme jako Vaši pokračovatelé a naplňujeme tak Váš odkaz, se kterým jste tento pivovar počátkem 90. let 19. století zakládal. Tímto dopisem Vám chceme my sladovníci, pivovarská chasa, spotřebitelé a přátelé litovelského piva poděkovat a věnovat Vám zaslouženou vzpomínku.

Za výše jmenované s hlubokou úctou

Miroslav Koutek, ředitel Pivovaru Litovel a.s. (Web Litovel)


Pivovar připomene básníka a kněze

[pondělí, 20. září 2004]

Svoji pamětní desku bude mít od poloviny září v průčelí pivovaru v Černé Hoře známý český básník Petr Bezruč. Její slavnostní odhalení je naplánováno na odpoledne 15. září, na den 137. výročí umělcova narození, a bude první akcí letošních svatováclavských slavností. Bezruč i se svými přáteli byl totiž na přelomu třicátých a čtyřicátých let minulého století v Černé Hoře častým hostem a oblíbil si tam pivo Granát. "Považuji za nutné, aby se tato historie dostala do povědomí, aby si tady o ní mohli lidé přečíst," říká generální ředitel pivovaru Černá Hora Jiří Fusek.

Desku připomínající svoji osobu bude mít na budově Sladovny rovněž farář Páter Ševčík, který v roce 1896 založil Rolnickou akciovou společnost, díky níž černohorský pivovar zachránil před úpadkem. "Ve spolupráci s místní farou provádíme i rekonstrukci jeho neudržovaného hrobu," podotkl Jiří Fusek. U příležitosti 80. výročí úmrtí pátera Ševčíka bude upomínková deska odkryta 16. října.

V mezidobí slavnostních aktů čeká na veřejnost tradiční populární záležitost, pivní pouť. Hodinu před jejím zahájením 25. září vyjede z nádraží Českých drah v brněnských Řečkovicích do Černé Hory po nově otevřené cyklostezce výprava na kolech. " Je to ideální výlet pro celou rodinu. Po cestě čeká na všechny účastníky občerstvení, časoměřiči a pro první tři bude v cíli připravena láhev pivní pálenky Monte Negra. Bát se nemusí ani o kola, pro ty budeme mít hlídanou úschovnu," slíbil Fusek. Každý dospělý pak během pivní pouti bude moci posoudit exkluzivní chuť pivovice Monte Negro uležené v akátových sudech. Kvůli nepříznivému počasí je pivovar v Černé Hoře oproti minulému roku zatím čtyři procenta ve ztrátě. Pokud ovšem bude babí léto panovat až do konce září, podaří se úspěch loňského roku dotáhnout. (Rovnost)


Pivaři nedají na desítku dopustit

[pondělí, 20. září 2004]

Ředitel pivovaru Černá hora a prezident Českého i Evropského svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek tvrdí, že od výroby levných a nekvalitních piv do velkých obchodních řetězců je jen krůček k uzavření výroby. Kdo vyrábí neznačková piva, která jsou ke koupi ve velkých plastových lahvích? Jde o doplňkovou výrobu velkých pivovarů nebo existují výrobci takových moků? Pivo v plastových lahvích dodávají na trh malé i velké pivovary, které mají tuto produkci jako doplněk. Celkový prodej je u nás ovšem minimální. Vyváží se především na polský trh. I když Poláci umějí ocenit kvalitu piva, co se týká pití z plastu, jsou to barbaři. Na etiketách často bývají jen omezené údaje o výrobci, přestože to odporuje zákonu.

Které pivovary taková piva vyrábějí?

Nepřísluší mi, abych je jmenoval. My podobná piva nevaříme. Jsou levná cenou, obalem a především kvalitou. Nemáme důvod vyrábět takzvaně kvalitativně upravený produkt, aby odpovídal požadavkům obchodního řetězce. Jakmile do kruhu spadnete, ohrozíte ostatní své výrobky, které zákazník může považovat za nekvalitní. Jde o začátek konce pivovaru. Téměř každý, kdo začal levná nebo nekvalitní piva vyrábět, skončil.

Je ekonomicky reálné prodávat lahev piva za tři koruny, jak to někdy činí velké obchodní řetězce?

Není. Při prodeji piva se používají dumpingové ceny. Nedávno jsem viděl lahev za korunu devadesát. To už odporuje zdravému rozumu. Náklady na výrobu půllitru desetistupňového piva jsou podstatně vyšší. Korunu dáte jen za etiketu, korunku a umytí láhve. Vezměte v úvahu, že při výrobě jednoho piva spotřebujete kolem deseti litrů vody. Když promítnete daně, dopravní náklady a mzdy, pak by nebylo za co nakoupit suroviny a energie.

Máte ale výjimku ze spotřební daně.

Ano, ale ta platí také v dalších zemích EU, pokud pivovar splňuje příslušné podmínky. Německo má téměř osm set malých pivovarů, zatímco u nás jich je pouze třicet šest.

Jste prezident Českého i Evropského svazu malých nezávislých pivovarů. Budete jezdit lobbovat do Bruselu?

Pokud chceme přežít, není jiná možnost. Patříme mezi malé výrobce, kteří se dokázali organizovat nadnárodně. Mezi členy patří Německo, Švýcarsko, Česká republika a Polsko. V červenci přistoupil anglický a rumunský svaz a jednáme s dalšími.

Perou se nadnárodní pivovarnické skupiny o malé výrobce? Jsou tlaky na převzetí vašeho pivovaru?

Žádná pranice o vstup na český trh se již nekoná. Rozhodující podíl našich pivovarů už zahraničního partnera má. My jsme oslovující nabídku nedostali a rozvíjíme se dál jako česká firma.

Za kolik jste pivovar koupil a kolik jste investoval?

Ve veřejné dražbě v roce 1996 jsme nabídli sto deset milionů korun. Dalších dvacet padlo na vyrovnání úvěrů. Skutečnou hodnotu jsme podstatně přeplatili. Tehdy zde byla moderní pouze kotelna a linka na plnění sudů. Zatím jsme celkově investovali více než dvě stě milionů.

Jak jste koupi financovali?

Úvěrem přes Investiční banku. Kdysi to byla poměrně pozitivní banka, ale na konci devadesátých let již patřila k likvidátorům českého průmyslu. Sazby úvěrů se běžně pohybovaly kolem dvaceti procent. Po přechodu k jiné bance jsme získali o třetinu výhodnější podmínky.

Kromě pivovaru vlastníte se synem firmu na výstavbu kulturně-sportovních center. Je o takové služby na venkově a v malých městech vůbec zájem?

Ano, životní styl se mění. Lidé chodí nejen do hospody, ale také navštěvují saunu nebo posilovnu. Vždy ovšem existuje skupina, pro kterou je každá změna negativní.

Jak se vám jedná se starosty? Čekají na úplatky, aby dali stavbě zelenou?

Se samosprávou velkých i malých obcí máme dobré zkušenosti. Horší to bývá se státní správou, například stavebními úřady. Ale podplácet nepotřebujeme. Spíše obráceně. Dnes je několik měst a obcí, které by měly zájem, abychom u nich investovali.

Vyrábíte také pivo s medem. Prý jste koupili výrobní technologii od místního hospodského.

Nekoupili, ale s majitelem malého pivovaru v Senticích jsme se dohodli, že budeme používat jeho užitný vzor, kterým má ochráněno přidávání medu do varného procesu. Jeho působením vznikne čtrnáctistupňový pivní speciál.

Kolik za používání licence platíte?

Máme dohodu s majitelem o ocenění. U nás se speciální piva neprodávají ve velkých objemech. Pivař nedá dopustit na svoji desítku, kterou pil vždycky. Speciály jsou stále na okraji zájmu, ale jejich produkce se zvyšuje a obliba ve světě roste.

Vedle piva vyrábíte stále více limonád. Na "limonádovém" trhu je menší konkurence?

Výrazná konkurence je všude. Limonády bereme jako doplňkový program, který pomáhá optimalizovat výrobu. Kdybychom vyráběli pouze pivo, neměli bychom provoz vždy naplno využitý.

Do limonád přidáváte chmel. Jak vás to napadlo?

Stále jsme přemýšleli, jak je odlišit. V pivu chmel působí jako surovina, která ovlivňuje chuťové buňky a pitný režim tak, že nemáte žízeň. Když ho přidáte do limonády, měla by také lépe zahánět žízeň. Spolupracujeme s jedním střediskem v Opavě, které pro nás vyvíjí a vyrábí sirupy. Vyladit chuť jednoho nápoje není otázkou týdne, někdy to trvá déle než rok.

Nechali jste si nápad patentovat?

Nemáme patent, ale užitný vzor. V Čechách jsme jediní, kdo takto vyrábí, a neznám ani jinou firmu na světě, která by do limonád přidávala chmelový extrakt.

Jiří Fusek (59) - Spolumajitel pivovaru Černá hora a prezident Českého a Evropského svazu malých nezávislých pivovarů podniká v pivovarnictví teprve osm let. Předtím se zabýval výrobou stavebních hmot. Na počátku devadesátých let vybudoval společnost DCD vyrábějící heraklit. Po čtyřech letech ji prodal zahraničnímu partnerovi. Pivovar Černá hora zaměstnává sto třicet pracovníků, vloni vyrobil 153 tisíc hektolitrů piva a třicet tisíc hektolitrů limonád. Roční obrat se pohybuje kolem dvou set milionů korun, zisk byl vloni pět milionů. Společně se synem vlastní Fusek společnost investující do sportovně-kulturních center. Největší zatím postavili v Přerově. Fusek je ženatý, má dvě dcery, syna a žije přímo v Černé hoře. Často ho doprovází černý kokr Honza. Řídí prý velmi poruchové Volvo. (Týden)


Nástup letního horkého počasí výrazně zvedl zájem o pivo i limonády z produkce jihomoravských pivovarů. Zvýšila se tak naděje na vyrovnání slabého jara a začátku léta, kdy byly teploty ve srovnání s loňským rokem asi o deset stupňů Celsia níže a zájem o nápoje minimální. "Srpen se vyvíjí velmi dobře, po první dekádě obecně počítáme s růstem odbytu asi o deset procent,"řekl ředitel pivovaru Vyškov Jiří Piňos. Podle něj by oboru nejvíce pomohlo horké počasí nejspíše až do listopadu. Ještě v pololetí činil celkový propad výroby pivovaru asi 15 procent na úroveň 33 000 hektolitrů při nezměněném výstavu 26 000 hektolitrů limonád. Hrubým odhadem pětiprocentní růst produkce má zatím Pivovar Černá Hora na Blanensku. "Jak v pivu, tak i v limonádách jsme na úrovni asi pětiletého standardu,"řekl majitel firmy Jiří Fusek. Vývoj počasí označil za divoký, horka a vyšší odbyt by ale asi mohly vynahradit ztráty z května a června."Nepřekračujeme maximum, ale nyní je ideální pivovarský stav,"prohlásil Fusek. Člen představenstva pivovaru Starobrno Jiří Imrýšek uvedl, že dosavadní vývoj léta neumožnil příjemné a uvolněné posezení se zlatavým mokem. To je nyní možné bez potíží a firma je podle něj velmi dobře připravena s vybavením pro letní zahrádky. "Ztráty odběratelů ze začátku prázdnin se jim zřejmě vrátí, i když to nebude na úrovni poslední rekordní sezony,"míní manažer. Příznivý vývoj počasí poněkud zaskočil výrobce nealkoholických nápojů. Starobrno vlastní největší distribuční centrum v regionu a při obrovském zájmu je neustále vyprodán celý sklad, vysvětlil Imrýšek. V Jihomoravském kraji zůstaly tři fungující pivovary. Mezi největší v zemi patří Starobrno, které je od loňska členem velké skupiny Heineken. Vyškovský pivovar zůstává kvůli nedořešeným církevním restitucím ve státních rukou a černohorský pivovar je největší z malých producentů piva, jejichž výstav se pohybuje do 200 000 hektolitrů ročně. (Rovnost)


Dalešice mají unikátní pivní muzeum

[neděle, 19. září 2004]

Jak se vařilo pivo za Rakouska-Uherska? Co měla na sobě slavná sládková z filmových Postřižin při zabijačce? Kde je komín na který směle lezla Maryška se strýcem Pepinem? Odpověď na tyhle otázky najdete na Vysočině, v Dalešicích na Třebíčsku. Místem, kde se odehrály hlavní scény, byl podle skutečnosti pivovar v Nymburku, ale vhodnou lokalitu k natáčení filmu Postřižiny našli tvůrci filmu v čele s režisérem Jiřím Menzelem až v pivovaru v Dalešicích. Natáčelo se zde v roce 1980. V té době se v Pivovaru pivo už nevařilo.

Teď mají lidé možnost pivovar znovu navštívit. Před několika lety se uzavřeného a zchátralého pivovaru ujala skupina soukromníků a pivovar začal od roku 2002 znovu sloužit svému účelu. Také v současné době dýchne na návštěvníky romantika - ať již při pohledu na z filmu tak důvěrně známá místa, pivovarské komíny nebo čápy, kteří na komíně sídlí. Místo pivovaru si, jak potvrzuje manželka současného ředitele pivovaru Jitka Tichá, vyhlédlo k uzavření sňatku i několik novomanželských párů.

Část pivovarského areálu slouží Muzeu rakousko - uherského pivovarnictví. Návštěvníci zde najdou dobové technické vybavení, včetně varny, parního stroje a sladovnické věže, expozici mapující historii obce i pivovaru a originální kostýmy ze slavného filmu. "Většinu našich návštěvníků lákají právě exponáty, které se zachovaly z původního dalešického pivovaru a které sloužily ve filmu Postřižiny. Takže jsou tu například kádě, ve kterých se paní Vašáryová koupala, nebo obrovské kotle ze kterých pan Schmitzer - jako správce pivovaru ochutnával," říká Jitka Tichá.

Rekonstrukce a obnovy v duchu filmových Postřižin by se měla dočkat i pivovarská zahrada. Slavnostního otevření muzea se před lety zúčastnil i režisér Jiří Menzel a nešetřil chválou. "Je to šťastné, že se najdou takoví obětaví a entuziastičtí lidé, kteří dokážou zachraňovat staré věci," řekl. Podle něj by měl z obnovy a z kvality místního piva velikou radost i spisovatel Bohumil Hrabal, podle jehož literární předlohy Postřižiny natáčel.

Filmaři před lety prošli asi sto padesát českých pivovarů, ale buď měly nové přístavby, nebo byly zničené. "Tady byl naštěstí člověk, který se o to staral, i když už to bylo uzavřené. Jak lidé, tak prostředí tu bylo moc hezké," zavzpomínal Menzel.

Kromě návštěvy pivovaru a pivovarnického muzea je součástí letní nabídky i bohatý kulturní program Pivovarská sezona. Po dobu letních měsíců nabízí každých 14 dnů nejrůznější koncerty a divadla. Tento týden se návštěvníci dalešického pivovaru mohou těšit z Mezinárodního řezbářského sympozia. V průběhu týdne od 23. do 29. srpna se na nádvoří i v zahradě pivovaru mohou lidé setkat celkem se sedmi uměleckými řezbáři, kteří tvoří na pivovarském dvoře a v přilehlé zahradě. Tři zastupují Litvu, jeden Dánsko a tři hájí české barvy.

Tématem sympózia je Duše a dušičky. "Budou tvořit ze dřeva různé tématické skulptury nebo lavice a lávky. Spoluprácí českého výtvarníka Petra Uhera a dánského umělce Henri Lause vznikne například oltář s názvem V sedmém nebi. Umístěn by měl být v zahradě, která přiléhá k pivovaru," upozorňuje Jitka Tichá, ředitelka sympózia. Dalším z umělců je uznávaný litevský výtvarník Vytautas Garbaliauskas. Se svou ženou přijel do Dalešic také Julius Urbanavičius.

Z českých výtvarníků bude v Dalešicích tvořit Josef Zahradník z Ivančic a Jaroslav Stejný - kastelán z Červeného Hrádku, fanda do sochařství, řezbářství a milovník technických památek. Vyvrcholením sympózia by měla být sobota, kdy budou práce řezbářů vrcholit. Lidem budou představeny v pivovarské zahradě, která se pro tento den výjimečně otevře. Plastiky by se potom měly stát stálou součástí pivovaru. "Některé zůstanou na dvoře, některé v zahradě a jiné budou před budovou pivovaru," dodává Tichá. (iDnes)


Jihlavské pivo se pije i v Německu

[neděle, 19. září 2004]

Jihlavský pivovar a sodovkárna za letošní první pololetí uvařil 51 700 hektolitrů piva, to je o čtvrtinu více než ve stejném loňském období. Tuzemský prodej sice jako u většiny ostatních českých pivovarů doplatil na chladnější počasí, jihlavskému pivovaru však pomohl export. "Němečtí obchodníci odebrali do června 11 tisíc hektolitrů lahvového piva," řekl generální ředitel Jan Kylberger. Export do Německa začal loni na podzim. Významnou roli v uzavření obchodu hrál tamní nový zákon o obalech, který zpoplatnil pivní plechovky. Proto stoupla poptávka po pivu ve vratných skleněných lahvích. "Kapacita německých pivovarů nestačila a české pivovary měly šanci se uchytit," vysvětlil Kylberger. Export je nyní podle Kylbergera jedinou šancí českých středních pivovarů k zlepšení hospodářských výsledků. Jihlavský pivovar především díky němu do června meziročně zvedl tržby o 30 procent bezmála na 60 milionů korun a vytvořil hrubý zisk kolem 15 milionů. Vývoz bude pokračovat, a podnik proto letos očekává navýšení ročního výstavu o čtvrtinu na 110 tisíc hektolitrů. Přesto podle Kylbergera zůstane rozhodující jistější tuzemský trh. Pro příznivce každým rokem pořádá i den otevřených dveří. Letos se Den Ježka bude konal 4. září. Provázel ho i rockový minifestival a zábavné pořady. (Mladá fronta DNES)


Měšťanský pivovar v uplynulých měsících výrazně změnil přístup k výrobě zlatavého moku ve smyslu dosažení vysoké kvality, a s tím spojeného úspěchu na domácím i zahraničním trhu. To bylo hlavní téma pro rozhovor s Jiřím Huškem, ředitelem pivovaru.

Nyní jste převzali jako první z malých a středních pivovarů certifikáty ISO 9001 a ISO 14001. Co to pro vás znamená?

ISO 14 001 představuje splnění vysokých nároků technologie výroby, která je v rámci technologického pokroku maximálně šetrná k životnímu prostředí. ISO 9001, takzvaný systém managementu jakosti, je velmi cenným a objektivním argumentem s tím, že výrobní procesy a kvalita piva je vynikající. Při současném soupeření na přeplněném trhu s pivem je často používáno metod subjektivních hodnocení a osobních názorů. Dokonce se potýkáme s případy, kde se jedná o lži. Vyjádření některých obchodních řetězců o kvalitě piva REBEL považuji za lacinou snahu vysvětlit své vlastní jednání, které zákazníka omezuje ve výběru svého oblíbeného piva. Lze říci, že obdržení těchto certifikátů může být považováno za objektivní známku konkurenceschopnosti a vysoké kvality známého brodského piva.

Patříte mezi malé a střední pivovary s výstavem do 200 tisíc hektolitrů, kolik vašich konkurentů již dosáhlo certifikace?

Zatím není malý či střední pivovar s úspěšnou certifikací těchto obou norem.

Jak dlouho trvalo zavedení systému managementu kvality?

Přesně jedenáct měsíců poctivé práce.

Normy ISO jsou významné pro exportní politiku zejména do zemí Evropské unie. Daří se vám i v této oblasti?

Zvýšení exportu na celkovém objemu prodeje považujeme za významnou stabilizační složku v obchodní politice firmy. Letos jsme již úspěšně začali vyvážet do Německa, Anglie a zejména na Slovensko. První dodávky piva odešly už i do Dánska a Švédska.

O vývoji v Měšťanském pivovaru Havlíčkův Brod je mnoho dohadů a spekulací, proto se zeptáme, jak si pivovar vede a kolik zaměstnává lidí?

Pivovar se v roce 2002 potýkal s kvalitou vyráběného piva. Tehdy došlo ke strategickým chybám řízení a zákazník zareagoval tak, jak je běžné v konkurenčním prostředí. Musel následovat propad prodejů, a vnímání značky zákazníky bylo citelně poznamenáno. Během roku 2003 došlo k zásadním personálním změnám, v pivovaře v současnosti pracuje 80 lidí. Jak se pivovaru daří, lze vyjádřit tak, že vyrábíme vynikající pivo za rozumnou cenu, pokles výstavu byl zastaven, při současném objemu produkce dosahuje pivovar uspokojivé ziskovosti a zadluženost akciové společnosti je minimální.

Pro regionální pivovar je vždy klíčový patriotismus, jste se současným stavem spokojen?

Jak jsem již řekl, vnímání značky REBEL bylo v minulosti negativně poznamenáno, ale dlouhodobou stabilní kvalitou můžeme budovat pevnější postavení značky REBEL. Budování patriotismu je velmi dlouhodobý proces, kterému budeme věnovat maximální pozornost. Jsem přesvědčen, že zákazník ocení kvalitní výrobek za nižší cenu než u konkurence.

Kterým směrem půjde vaše úsilí v následujícím roce?

Kvalita piva bude vždy maximální prioritou. Trvalá modernizace výroby a zlepšování servisu našim zákazníkům budou ústřední činností. Pokud bych se mohl vyjádřit osobněji, budu veškeré své úsilí věnovat tomu, aby každý broďák byl hrdý na domácí pivo REBEL. Zároveň vždy respektuji právo volby zákazníka, jeho svobodu. Ale velmi těžko chápu opačné jednání jiných regionálních firem, které preferují okamžitý zisk, ne dlouhodobou prosperitu, a svým chováním zákazníkům berou to nejposvátnější, svobodu nakoupit si za své peníze pivo, které chtějí. (Vysočina - Noviny Havlíčkobrodska)


Jiří Hušek, ředitel měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod po více než roční přípravě obdržel počátkem září tohoto roku jako první z malých a středních pivovarů v ČR certifikáty ISO 9001 a ISO 14001. Jak si tohoto úspěchu ceníte?

Velmi a považujeme ho za známku vysoké kvality našich výrobků, že nám toto hodnocení Eurocert - společnost, která je akreditovaným certifikačním orgánem - přiznala. ISO 14 001 se týká enviromentálního systému řízení, což představuje splnění vysokých nároků technologie výroby, která je v rámci technologického pokroku maximálně šetrná k životnímu prostředí. ISO 9001, týkající se systému managementu jakosti, je velmi cenným a objektivním argumentem, že výrobní procesy a kvalita našeho produktu jsou vynikající.

Pomohou vám certifikáty k dalšímu rozvoji?

Velký význam pro nás mají tyto certifikáty při jednáních s našimi exportéry, ale za nejvýznamnější považujeme skutečnost, že můžeme zákazníkovi předložit objektivní důkazy o kvalitě našeho piva Rebel. Právě díky jeho kvalitě, ověřené nezávislými degustačními komisemi, se prosazujeme tradičně v USA, ale též v Německu, Anglii či na Slovensku. Zájem o své pivo jsme zaznamenali v Dánsku a Švédsku, kam odjely v srpnu tohoto roku první kamióny.

Znamená hodnocení Eurocertu současně závazky do budoucna?

Obdržení a obhájení certifikátů ISO je podmíněno velmi náročnými kontrolami externích odborníků. Není to jednorázová činnost, je to trvalý závazek modernizovat výrobu a veškeré procesy dále zlepšovat. Lze říci, že obdržení těchto certifikátů může být považováno za objektivní známku konkurenceschopnosti naší firmy. (Právo)


Jednota stáhla Rebel z prodeje !??

[neděle, 19. září 2004]

Milovníkům havlíčkobrodského piva Rebel začínají těžké chvíle. Sehnat svůj oblíbený mok pro ně bude zřejmě čím dál složitější. Nejrozšířenější obchodní řetězec Jednota Havlíčkův Brod vyškrtl totiž Rebel ze své distribuce a nahrazuje ho novým pivem Klášter. Proti tomuto kroku se ohrazuje nejen vedení pivovaru, ale také jednotlivé prodejny a především zákazníci, kteří se bouří, a na adresu pivovaru zasílají desítky dopisů. V nich si stěžují, že jejich oblíbené pivo nemají prodejny na skladě. Zejména pak na vesnicích, kde jsou občané odkázáni na jeden obchod. Zákazníci se tak musí spokojit s nabídkou produktů jiných pivovarů, mezi nimiž tradičně dominují ty plzeňské. Proč se z prodejen Jednoty z ničeho nic Rebel vytratil, nikdo z nich nedokáže pochopit. "Prodej Rebelu je v našich prodejnách opravdu omezen. Na mnoha místech se pouze doprodávají zásoby. Důvod je ten, že jsme se v novém výběrovém řízení domluvili s jinými pivovary na výhodnějších smluvních podmínkách,"vysvětluje postup Jednoty její místopředseda Karel Valtr. Na otázku, o jaké pivovary se jedná, odpověděl, že jde o obchodní tajemství. Přesto přiznal, že jedním z nich je i Plzeňský Prazdroj. "Nevidím žádné obchodní argumenty, proč Jednota k tomuto kroku přistoupila. Naše pivo bylo v rámci Jednoty jedno z nejprodávanějších. S řetězcem vedeme další jednání, proto se k tomu zatím nebudu dál vyjadřovat,"uvedl ředitel Měšťanského pivovaru Rebel Jiří Hušek. V zákulisí se hovoří o snaze konkurenčních pivovarů vytlačit Rebel z havlíčkobrodských prodejen a získat tak monopolní postavení na regionálním trhu. "Ani to nelze vyloučit,"dodal Hušek, který současný stav charakterizuje jako čekání Jednoty na to, zda bez Rebela vydrží. (Vysočina)


Rodinný pivovar Bernard potvrdil kvalitu svého nepasterizovaného piva a na prestižní degustační soutěži pořádané Chmelařským institutem v Žatci získal významné ocenění hned ve třech kategoriích. Žatecká soutěž se konala ve dnech 26. a 27.8.2004 s vyhlášením výsledku při Dočesné a pivo Bernard získalo druhé místo v kategorii speciální tmavé pivo a dvě třetí místa, v kategorii tmavých ležáků a v kategorii světlých ležáků.

„Letošních 71 vzorků hodnotilo 136 degustátorů ze 16 českých pivovarů“ komentuje výsledek soutěže spolumajitel pivovaru Ing. Josef Vávra a dodává: „Soutěží se v 9 různých kategoriích a objektivita soutěže je zajištěna anonymitou vzorků. Soutěže se nezúčastňují sládci pivovarů, kteří by mohli své pivo poznat. Velice dobře se umístila obě piva Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek, Sváteční ležák a Speciální černé pivo.“ (Tisková zpráva pivovaru Bernard)


Pelhřimovský pivovar zastavuje několik let trvající propad. Po necelém roce od přechodu na novou technologii výroby piva i změn v oblasti marketingu hlásí pivovar naopak mírný nárůst. V letošním prvním pololetí měly kvůli přetrvávajícímu chladnému počasí problémy s odbytem všechny pivovary. "Přesto se nám podařilo pokles v prodeji zastavit," řekl Právu Vladimír Veselý, ředitel pelhřimovského pivovaru, který se od prosince loňského roku prezentuje jako Pivovar Poutník. Zatímco za prvních šest měsíců v roce 2003 prodal pivovar 11 500 hektolitrů piva, letos je za stejné období tento ukazatel o tři sta hektolitrů vyšší. Uplynulé měsíce ale potvrdily, že prosadit se na domácím trhu s pivem je stále složitější. "Trh s pivem je přesycen, konkurence je značná," potvrdil Veselý. Proto už jenom zastavení poklesu v prodeji považují lidé od Poutníka za úspěch. Pelhřimovské pivo se dokonce začalo do některých restaurací a hospod vracet. "Pozice jsme sice loni vyklidili v pelhřimovském hotelu Sport a v hotelu na Křemešníku, několik nových hospod jsme ale získali. Prosadili jsme se do nově otevřené restaurace v Horní Cerekvi, v hospodě v Novém Rychnově, dílčí úspěchy zaznamenáváme na Vlašimsku," poznamenal Veselý. S lahvovým pivem pivovar pronikl v regionálním měřítku rovněž do obchodních řetězců, za hranice regionu ale zatím ještě výrazněji expandovat nezačal. V samotném Pelhřimově se Poutník prosazuje především v restauracích Střepina, Popovice, Pražanka, Vrbičky a Pahorek. "Všechny naše partnery v Pelhřimově se snažíme výrazně podporovat. Nechceme mezi nimi dělat rozdíly," řekl Veselý, který potvrdil, že už před časem vzal za své nápad na otevření restaurace přímo v areálu pivovaru. Do pivovaru ale chce se svými lidmi zvát veřejnost na nejrůznější příležitostné akce. "V květnu jsme tady uspořádali rockový festival. Teď přijde den otevřených dveří," pokusil se o srovnání Veselý. Pivovar Poutník, což je označení, na které si pivařská obec zatím stále příliš nezvykla, uspořádal i několik akcí za hranicemi Pelhřimova. Pelhřimovský Poutník vyrábí v současnosti tři druhy piva, světlý speciál ale pouze ve svátečním provedení na Vánoce a na Velikonoce. Výčepní světlé pivo představuje zhruba šedesát procent produkce, čtyřicet procent tvoří světlý ležák. Nadpoloviční většina produkce opouští pivovar v lahvích, zhruba čtyřicet procent putuje v sudech. Osmadvacet zaměstnanců pivovaru se v loňském roce podílelo na vyprodukování dvaadvaceti tisíc hektolitrů piva, což znamenalo zisk přibližně 1,5 miliónu korun. "Letos bychom chtěli vyrobit víc, podle současných čísel by se to mělo podařit. Naším cílem je dostat se v horizontu dvou až tří let na nějakých čtyřicet tisíc hektolitrů," dodal Veselý. (Právo)


První kamion Rychtáře do Švédska

[sobota, 18. září 2004]

Z Vysočiny do Švédska vyrazil první kamion naložený hlineckým pivem Rychtář. Uvedl to ředitel podniku Milan Vedra. Po sousedním Německu se stalo severské království další zemí, kde pivo z Hlinska ochutnají. "V Německu už máme stabilní odběratele. Je tam evidentní každoroční nárůst exportu. Letošek je v tomto směru velmi výrazný. Oproti loňsku bychom mohli na konci roku dosáhnout až stoprocentní růst. Z celkového výstavu našeho pivovaru tvoří export sice jen dvě procenta, ale objem se zvedá," tvrdí Vedra. Kontakty se švédskými odběrateli navázal Rychtář asi před čtyřmi měsíci. Od té doby vedly obě strany jednání o podmínkách kontraktu. Mimo jiné, v jakém balení pivo na sever Evropy poputuje.

"Kamion bude naložen asi tísíci bednami piva v kartonech," doplňuje ředitel. Pokud jde o budoucí spolupráci se Švédskem, je vedení pivovaru zatím opatrné. "Uvidíme, co se z prvního kontaktu vyvine," nechce předjímat Vedra. Spolupráci však neodmítá. Podle něj Rychtář dostává denně minimálně jednu novou poptávku po pivu. "Záleží ale na podmínkách jednotlivých kontraktů," říká ředitel. Odbyt hlineckého piva je za prvních osm měsíců na zhruba stejné úrovni jako loni. I když se prý do čísel negativně promítlo nepříznivé počasí, například v červenci, výsledky by měly být pro pivovar dobré. "Už za první půlrok je patrné, že si stále držíme pozici největšího pivovaru v Pardubickém kraji," uzavírá ředitel. (Noviny Chrudimska)


Úspěch pivovaru z Náchoda

[pátek, 17. září 2004]

Za svou produkci získal náchodských pivovar, jehož akcie jsou ve stoprocentním vlastnictví města, na prestižní degustační soutěži pořádané Chmelařským institutem Žatec ocenění. Výrobce piva Primátor získal dvě první místa v kategoriích Ležák Tmavý a Nealkoholická piva. V kategorii Ležák Světlý má Primátor Premium druhé místo, na druhém až třetím místě se v kategorii Piva se sníženým množstvím cukrů umístil Primátor Diamant a 16% světlý Exkluziv v kategorii Speciální pivo světlé obsadil místo třetí. (Právo)


Pivo v plechovkách jede

[čtvrtek, 16. září 2004]

Češi drží světové prvenství ve spotřebě piva. Na každého z nás připadá průměrná spotřeba 161 litrů piva ročně. Není tedy divu, že spotřeba piva roste během teplého léta. Zajímavé ale je, že v poslední době roste spotřeba piva baleného v plechovkách. "Prodej půllitrových plechovek Zlatopramen 11 se ve srovnání s minulým rokem ztrojnásobil. Jenom v průběhu chladného června prodal Zlatopramen 134 000 půllitrových plechovek. Nejvíce se ho prodá v sezónních prodejnách a v příhraniční oblasti,"sdělil Boris Rajdl, manažer pivovaru Zlatopramen z Krásného Března. Češi spolu s turisty vypili za první pololetí 2004 zhruba o 3 miliony půllitrů Zlatopramenu více než loni. "Pivo v plechovkách se ale přesto podílí na celkovém prodeji jen v desetinách procenta. Stejným dílem 50 ku 50 se o spotřebu piva dělí lahvové s točeným pivem. Plechovky jdou na odbyt v době dovolených. Po vypití se vyhodí,"řekl Jiří Fusek, prezident českého a evropského svazu malých pivovarů. Potvrdil, že spotřeba piva v těchto horkých dnech kulminuje. (Rovnost)


Pivo ze severu dobývá svět

[pondělí, 13. září 2004]

Podle historiků žíznil na konci devatenáctého století, ve zlatém věku českého pivovarnictví, po českém pivu celý svět. "Od roku 1869, za pouhé dvě desítky let, bylo v Čechách postaveno třicet čtyři nejmodernějších pivovarů. Poptávka byla nejen po českém pivě, ale také sladu a žateckém chmelu. Nejvíce žádaní však byli čeští sládci. Něco takového tu ještě nebylo," uvedl historik pivovarnictví Petr Žižkovský z Ústí nad Labem. Severočeské pivovary užívaly výhod přirozené dopravní cesty po Labi. Ústí bylo tehdy největším přístavem monarchie podle tun přepraveného zboží. Větší než Terst, Rijeka, Pula či Dubrovník. Pivo se odsud dopravovalo po vodě do Hamburgu a prostřednictvím obchodních zástupců po celém světě i tam, kam si netroufaly ani největší české pivovary. Například to byly také Kanárské ostrovy, do jižní a střední Afriky. Do Jižní Ameriky se vyvážel Zlatopramen pod obchodním označením Best Bohemian Pilsner Beer from Aussig. Pivovar ve Velkém Březně byl roku 1910 dodavatelem pro britskou Sněmovnu lordů a v roce 1942 dodává Rommelově Afrika korps na Saharu pivo s roční garancí. Ještě před pěti lety byla ústecká firma Drinks Union, která provozuje pivovary v Lounech a ve Velkém a Krásném Březně, bezvýznamným exportérem. Za hranice vyvážela pouhých třináct tisíc hektolitrů ročně. "Loňský rok ale už pro nás byl vůbec nejúspěšnější v celé historii. Se sto osmdesáti tisíci hektolitry jsme se stali čtvrtým největším vývozcem piva z České republiky," pochvaloval si už v únoru letošního roku šéf exportního oddělení firmy Drinks Union Miloš Kuba.

Oproti roku 2002 zaznamenali o rok později v této společnosti neuvěřitelný nárůst exportu piva o 281 procent. Nejvíce piva přitom mířilo do Německa, které je také pivní velmocí, dále pak do Švédska, Finska, Srbska, Španělska, Itálie, Dánska a jiných států. Za kuriózní místa můžeme označit například dodávky do Austrálie. Nejúspěšnější exportní značkou byl Březňák, nejdynamičtěji rostla za hranicemi poptávka po lounském pivu. V druhé polovině roku 2003 si však velkou oblibu získával také Zlatopramen. Žádají si ho zákazníci nejen v Německu či ve Skandinávii, ale také v Rusku či Srbsku.

Na zahraničním trhu se snaží dostat také zástupci pivovaru v Žatci. S exportem začali loni. "Důležité pro nás ale je, že si naše pivo dokázalo ihned najít své zákazníky," řekl obchodní ředitel žateckého pivovaru Radek Vincík. Žatecké pivo loni ochutnali pivaři v Německu, Velké Británii a také na Gibraltaru. "Zvolili jsme značku Žatec a skutečně se potvrdilo, že toto jméno je například v Británii stále známým pojmem," uvedl Vincík. Pivo se za hranice nevyváží pouze v láhvích nebo plechu, některé restaurace již mají zájem i o celé sudy. Sudy ze Žatce například zamířily i do Velké Británie. Pivovary nabízí tradiční kvalitu za dostupné ceny. O pivní speciality je zase zájem v centru Kodaně, kde tamní restaurace nabízí téměř všechny značky severočeských piv a největší úspěch zde slaví speciální čtrnáctistupňové pivo značky Březňák. Nejvíce sudového piva se ale vyváží do sousedního Německa. "Restaurace, které nabízejí českou kuchyni a točí české pivo, rostou v Sasku jako houby po dešti. Například v Drážďanech narazíte na hospodu U Švejka a U Václava, kde se točí pouze české pivo. V některých hospůdkách potkáte i české hospodské," řekl Pavel Bednář z českého konzulátu v Drážďanech. Na pivu z Ústeckého kraje Němci nejvíce oceňují nezaměnitelnou chuť, jinou, než na jakou jsou zvyklí u svých piv. "Říkají o něm, že je "zu süffig", což by se dalo přeložit, že jeho pití je nakažlivé. To jejich pivo je moc hořké, proto si obvykle dají jenom jednu třetinku. Ale vypití jednoho českého piva prostě vede k tomu, že si dají druhé. Kdo si dá druhé, dá si i třetí a dál to už každý zná," hodnotí Zdeněk Antoš, který pracuje jako číšník v Sasku. (Mladá fronta DNES)


Zámek Chyše bude mít opět pivovar

[pondělí, 13. září 2004]

Komín je chlouba každého pořádného pivovaru. Oprava pivovaru u zámku Chyše na Karlovarsku proto také začala znovuvystavěním komínu, kterému majitel zámku Vladimír Lažanský dal původní podobu a neváhal vylézt po lešení až na jeho vrchol, aby se sám přesvědčil o kvalitě práce řemeslníků. Obrovitý komín o průměru 1,5 metru, tyčící se pět metrů nad střechou pivovaru, spotřeboval 1300 ostře pálených komínových cihel. Také on svědčí o mimořádně důkladném stavebně historickém průzkumu a o spolupráci s památkáři. Zámecký pivovar dostane původní podobu, ale technologie výroby piva už bude současná, moderní.

„Pivovar v Chyších byl v provozu už od 16. století až do roku 1930,“ řekl Právu Vladimír Lažanský. „Pak byly prostory pivovaru využívány hospodářsky také jako sýpka a nakonec v něm byla umístěna kotelna a budova postupně zchátrala. Museli jsme ji proto nejprve vyklidit a kotelnu zrušit. Teď už je celá v rukou zedníků, kteří pracují na obnově fasády. V nejbližších dnech už budeme usazovat kopie původních oken a příští týden začneme dělat novou střechu. Všechny práce jsem svěřil místním malým firmám,“ vysvětlil majitel zámku.

Tam, kde se pivo vaří, tam se také dobře daří. Tohle přísloví měl asi nejspíš Vladimír Lažanský na mysli, když se po obnově zámku, který je dnes vyhledávanou turistickou atrakcí Karlovarska, letos už jej navštívilo rekordních sedm tisíc lidí, pustil do znovuvzkříšení zámeckého pivovaru. „Malé pivovary tvořily dříve zvláštní kolorit Čech. Jsou bytostnou tradicí země. Náš pivovar bude mít výstav až pět tisíc hektolitrů ročně a pak uvidíme. Bude v něm restaurace pro 80 hostů a dalších 40 míst pro milovníky pivního moku v pivnici. Pivovarnická technologie bude moderní, ale při zachování kvality klasického českého piva. Dodá ji renomovaná česká firma,“ (že by Pivo Praha? - pozn. Chody) seznamuje nás se svými záměry Vladimír Lažanský. Na zámecké pivo z Chyší se už mohou milovníci zlatavého moku těšit. Příští rok na podzim by měl být pivovar v provozu. (Právo)


Pivovarské sklepy už povodeň neohrozí

[pondělí, 13. září 2004]

Unikátní sklepní systém Plzeňského Prazdroje by už neměla knokautovat ani stoletá povodeň. Ta minulá, která přišla před dvěma roky, zatopila nejen devět kilometrů podzemních chodeb, ale vyřadila i zdejší telefonní ústřednu, elektrorozvodnu a některé provozy. Linky nejslavnějšího českého pivovaru se zastavily na tři dny. "Nic takového by se už nemělo opakovat," ujistil Právo mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin, podle něhož podnik investoval do protipovodňových opatření desítky miliónů korun. "Ústředna i elektrorozvodna jsou přemístěné na bezpečnější místa, třeba rozvodna je tři a půl metru nad terénem," uvedl Bechtin a připomněl smůlu, kterou měl pivovar právě před dvěma lety. "Zeď, která vede kolem řeky Radbuzy, byla v té době zrovna rozestavěná a i kvůli tomu bylo parkoviště uvnitř pivovaru sedmdesát centimetrů pod vodou. Teď zeď svojí výškou o patnáct centimetrů přesahuje hranici povodně z roku 2002," podotkl Bechtin.

Sudová rozplavba. Zatímco na povrchu se už znovu pracovalo, stav pivovarských sklepů, které nemají svým rozsahem podle Bechtina u nás obdoby, vháněl místním fachmanům slzy do očí. "Chtělo se mi umřít," zavzpomínal sklepmistr Jan Bláha, "už jsem nemohl, nevěřili jsme, že se nám to tady ještě někdy podaří obnovit." V místech, která jsou mimo jiné hlavní atrakcí místního turistického okruhu, bylo i šest metrů vody. Pýchu pivovaru, staré dřevěné sudy, voda roznesla po sklepení. "Jeden obří sedmdesátihektolitrový odnesl proud asi o sto metrů," poznamenal Bechtin, podle něhož se nakonec sklepy podařilo zprovoznit po třech týdnech. Povodeň se do pivovarského podzemí vedrala jednak přes spodní kanalizaci a také přes vyplavené podzemní garáže. "Obě tyto cesty jsou již tak zabezpečené, aby jimi voda nemohla znovu proniknout," ubezpečil Bechtin.

Nebezpečné kanály. Poslední Achillovou patou Prazdroje, která však nemá vliv na bezpečnost sklepů, zůstává napojení na městskou kanalizaci. "Jde o čtyři body, kterými by voda mohla proniknout do našeho kanalizačního systému," připomněl mluvčí. "Teď připravujeme projektovou dokumentaci na opatření, která by odstranila i toto riziko," uzavřel Bechtin, podle něhož se bude jednat o investici opět v řádu desítek miliónů. Sklepmistr Plzeňského Prazdroje Jan Bláha už může nabízet turistům pivo přímo ze dřevěných sudů bez obav z toho, že mu zdejší sklepy opět zaplaví velká voda. (Právo)


Prazdroj může vyrábět více piva

[pondělí, 13. září 2004]

Plzeňští sládci mohou vařit podstatně více značky Pilsner Urquell než dřív. Přibyla jim nová varna za 300 milionů korun. Díky ní je teď Prazdroj schopen vyrábět dva miliony hektolitrů tohoto prémiového piva ročně, což je o půl milionu více než dosud. Za potřebou zvýšit výrobní možnosti stojí zejména rostoucí prodej této prémiové značky v zahraničí, například v západní Evropě a USA. Pilsner Urquell je vlajkovou značkou celého uskupení SABMiller, pod které česká pivovarnická skupina spadá. Firma proto plánuje, že nynější rozšíření výroby Pilsner Urquell bude pokračovat.

Do roku 2009 by měl mít pivovar roční kapacitu čtyři miliony hektolitrů ročně, tedy dvojnásobek dnešní produkce. "V roce 2005 by měla začít další etapa rozšíření," potvrdil generální ředitel SABMiller Europe Alan Clark. Plzeňská značka se však nevyrábí jen v tuzemsku. Licenční výroba se jako první rozběhla v Polsku, poté v Rusku. V tamním pivovaru Kaluga začala výroba letos v květnu.

Na včerejší otevření nové varny v Plzni dorazil i premiér Stanislav Gross. Ten pochválil zahraniční majitele podniku. "Vlastnictví zavazuje a majitelé, kteří vstoupili do Plzeňského Prazdroje, ukázali, že svoje závazky myslí vážně," řekl Gross, když předtím s úsměvem prohlásil, že už před projevem stihl nějaké pivo na místě ochutnat. (iDnes)


Pivu Pilsner Urquell se podle vlastnické skupiny SABMiller vydařil vstup na trh v Jihoafrické republice. Právě tato země, kde je centrála pivovaru SAB, signalizuje největší letošní růst odbytu. Prémiové pivo, které SABMiller označuje jako svoji vlajkovou loď, se podle mluvčího Plzeňského Prazdroje Alexeje Bechtina prodává v JAR zejména v dražších barech a restauracích.

Největší exportní potenciál prodeje Pilsneru Urquell vidí vlastnická skupina také v USA, Německu a Velké Británii. "S největší expanzí prodeje, kvůli níž jsme výrazně rozšířili varnu Pilsner Urquell v Plzni, počítáme právě v JAR a USA," řekl generální ředitel SABMiller pro Evropu Alan Clark.

"Vaše pivo už je v JAR populární," potvrdil jihoafrický velvyslanec v ČR Noel Lehoko. Podle něj je to jediné české pivo, které se zatím v Jižní Africe prosazuje. Prodej Pilsneru Urquell by měl podle velvyslance navíc podpořit světový šampionát ve fotbale, který bude v JAR v roce 2010.

Mluvčí Prazdroje je však k této prognóze skeptický. "Mezinárodní fotbalová federace FIFA má dlouhodobou smlouvu s americkým Budweiserem a na hřiště pravděpodobně nepustí ani jihoafrické pivo Castle," podotkl. Určitou šanci však vidí Bechtin v jednání o omezení exkluzivity amerického pivovaru AnheuserBusch, která nyní vede s FIFA německý fotbalový svaz a tamější podnikatelé. (Lidovky)


Názor lékařů mluví ve prospěch tohoto moku, přestože jej většinou pijí jen řidiči, kteří pitem zahánějí žízeň. "Nealko pivo je nejen výborný nápoj speciálně pro řidiče. Uvítal bych rozšíření konzumace nealkoholického piva i u ostatních lidí naproti přemíře užívání alkoholického piva a přeslazených limonád," konstatoval včera kardiolog a internista Jan Weindl. Alkohol dle něj v malé míře neškodí, příznivá dávka je ale jedno pivo nebo dvě deci červeného vína denně.

Nejlepší jsou pro zdraví člověka sice lihgt limonády s náhradním sladidlem, ne všechny jsou však stejné. "Dobré nízkokalorické sladidlo je aspartam, ostatní mohou být více kalorická, než se konzument domnívá. Oproti přeslazeným limonádám je lepší zahnat žízeň nealkoholickým pivem. Navíc u něj nehrozí, že by ho člověk vypil pět litrů za sebou," doplnila i kardioložka, internistka a dietoložka Hana Štětková.

Řidiči si zvykli. Jiřina Kvasnicová pracovala několik let v pohostinství na nádraží a podle ní si řidiči nealkoholické pivo objednávali často. "Pijí ho dost. Říkali, že jim limonáda nechutná, že je pro ně lepší pito," uvedla. Občas někteří řidiči riskují a zvolí desetistupňové pivo. "To je rozhodně špatně, protože po něm nastává útlum a opravdu nepatří za volant," doplnil Weindl.

Názor z pivovaru. Nabídku nealkoholického piva označuje ředitel strakonického pivovaru Jindřich Vondřička za určité doplnění sortimentu, kdy je dobré fanouškům jeho značky nabízet veškeré dostupné typy piva. "Odbyt nealka je sice malý, ale myslím, že je to dobré pití. A to nejen na zahnání žízně, ale i jako zdravější náhražka limonád," podotknul. (Listy Strakonicka)


Léto, kdy každoročně v pivovaru hostí mnoho návštěv, nebylo ani letos jiné. Exkurzi zákoutími Pivovaru Strakonice, kde byli hosté zasvěcení do výroby zlatavého moku, letos podnikly nejen delegace, o kterých jsme v LST informovali, ale také dudáci. "Nejprve se k nám podívali Italové a den po nich všichni - Skotové, Holanďané, Švýcaři, nechyběl ani náš Prácheňáček," řekl podsládek Jaroslav Beneš.

Soubory v prostorách před pivovarem zahrály slavnostní ceremoniál, jak už je zde zvykem. "Hráli precizně. Nejvíce se mi ale líbí náš Prácheňáček, jsem patriot," dodal Beneš. Tradice příchodu a hraní dudáků v pivovaru přetrvává ještě od dob, kdy nad každým souborem na festivalu držel patronaci některý z místních podniků. "Nestalo se, že by někdy nepřišli. Nejvíce se těší, až se zase napijí točeného Dudáka z měděného mázu," podotknul. Máz má totiž pocínovaný vnitřek a drží teplotu moku, čímž se pití z něj stává vskutku nenahraditelné. (Listy Strakonicka)


Pivovar Kutná Hora uvařil a prodal za prvních šest měsíců patnáct tisíc hektolitrů sudového piva Dačický. V meziročním srovnání to představuje zhruba stejnou úroveň prodejů jako minulý rok. Společnosti Drinks Union, která pivo v Kutné Hoře vaří, se tak podařilo zvrátit dlouhodobý negativní trend poklesu prodejů kutnohorského piva z předchozích let, kdy se ročně propadal o dramatických 10 až 15 procent. "V letošním roce i přes nepřízeň počasí, kdy většině konkurenčních regionálních pivovarů se prodej snížil o deset až dvacet procent oproti loňskému roku, se sudovému Dačickému podaří za celý rok skončit na úrovni loňských prodejů,"uvedl Petr Landa, brand manažer pro regionální značky, ze společnosti Drinks Union. Pivovar Kutná Hora provozuje nyní na základě nájemní smlouvy pivovarnická skupina Drinks Union. Společnost Drinks Union se intenzivně zaměřuje na podporu zavedených regionálních značek patřících do její rodiny. Drinks Union po svém vstupu kutnohorský pivovar ekonomicky stabilizovala, investicemi do značky Dačický zvýšila její tehdy upadající kvalitu a aktivní obchodní strategií a marketingovou podporou postupně stabilizovala její prodej. "Na základě dosavadních výsledků je jasné, že bude splněn plán pro letošní rok - to jest zastavit dlouhodobě klesající trend prodeje. Dalším úkolem, který před námi nyní stojí, je připravit podmínky pro nárůst prodejů piva Dačický v příštím roce," dodal Landa. Kutnohorské pivo má dlouholetou tradici. Minulý rok oslavil kutnohorský pivovar 430. výročí svého založení. Kutnohorské pivo se vyrábí podle dochované původní receptury Ondřeje Dačického, který ji odkázal svému synu Václavovi. Ten pak v roce 1573 postavil na kutnohorské tvrzi Lorec pivovar. Dobrých výsledků letos dosáhl nejenom kutnohorský pivovar, ale celá společnost Drinks Union. I přes letošní chladné počasí na počátku léta, které spotřebě piva nepřeje, stoupl celkový výstav všech značek piv skupiny Drinks Union za prvních šest měsíců o šest procent. (Kutnohorský deník)


Slavnosti piva v Kutné Hoře

[sobota, 11. září 2004]

Další ročník tradičních Pivovarských slavností v Kutné Hoře, pořádaný společností Drinks Union, se uskuteční v sobotu 18. září v areálu zdejšího pivovaru. Kromě pivních soutěží je na odpoledne připraven bohatý kulturní program, zajímavé atrakce pro děti a také pro slavnosti speciálně připravené nefiltrované kvasnicové pivo. Zájemci si mohou prohlédnout i stáčírny a sklepy pivovaru. (Právo)


Více než polovina produkce Lobkowiczkého pivovaru směřuje do zahraničí. "Poptávka po našem pivu je velká a my museli vývozy do některých zemí dokonce omezit," uvedl ředitel pivovaru Petr Peniaštek.

Proč?

Je sice hezké vyvážet do patnácti zemí, ale technicky a administrativně je to nesmírně náročné. Proto jsme omezili export hlavně do zámořských států. Souvisí to i s omezením našeho sortimentu, kdy už prakticky nevyrábíme časově i finančně náročné třetinkové lahve v různých atraktivních baleních. A právě o ně byl třeba v USA, Austrálii, ale i Francii velký zájem.

Na jaké trhy se tedy soustředíte?

Prioritou jsou státy EU, především Německo a Švédsko. To jsou velice perspektivní trhy, kde lze dlouhodobě budovat pozici konkrétní značky. Jsou zde i minimální kursová rizika, což o dolaru říci nelze.

Prodáváte do zahraničí pivo za vyšší ceny?

Ne, za stejné. I náklady na dopravu jsou srovnatelné. Když porovnáme avii, která veze pivo z Chlumce do Prahy, s plně naloženým kamionem do Německa, tak náklady na jedno pivo jsou prakticky totožné.

Proč je pak pivo v Německu dražší?

Zisk tamních restaurací několikanásobně převyšuje zisk českých. Marže na jedno pivo je v Německu, ve srovnání s námi, až trojnásobná.

Troufáte si odhadnout budoucnost malých pivovarů?

Náš trh je malý pro pětačtyřicet pivovarů, které u nás působí. Zvláště, když brzy bude devět z deseti piv na trhu vyrobeno pěti největšími pivovary. Pro zbytek je desetina trhu velice malý prostor. Předpokládám, že do pěti let zastaví či výrazně omezí svůj provoz tak desítka pivovarů. Navíc v budoucnu lehce poklesne spotřeba piva, neboť střední a starší generace jej pije více než dnešní dvacátníci, a na druhou stranu stoupnou dovozy do České republiky. (Mladá fronta DNES)


Bezmála stoprocentního nárůstu výroby a prodeje piva dosáhl Lobkowiczký pivovar ve Vysokém Chlumci. Díky tomu za poslední rok navýšil počet svých zaměstnanců o více než třicet procent, a mohl i nebývale zvýšit mzdy. "Před rokem u nás pracovalo 55 zaměstnanců, nyní jich je o 17 více. Většina nových lidí se uplatnila v dělnických profesích, především jako obsluha strojů u stáčecí linky," uvedl ředitel pivovaru Petr Peniaštek. Polovina z nich je přímo z Vysokého Chlumce, zbytek z bezprostředního okolí. Rychlý růst výroby nezvýšil pouze počet pracovníků, ale i mzdy zhruba o deset až patnáct procent a sociální výhody. K těm patří mimo jiné věrnostní příplatky, oproti zákoníku práce nadstandardní příplatky za práci ve ztíženém prostředí a v noci, doprava zaměstnanců do práce či dotované obědy. Vedení podniku se zatím nedostalo do křížku ani s odbory, které považuje za své partnery s totožnými zájmy. "Odboráři jsou rozumní a chápou, že když bude zisk, bude i práce a přijatelné výplaty," vysvětlil Peniaštek, který nyní chce zlepšit hlavně kulturní vyžití svých zaměstnanců. Výrobní kapacita Lobkowiczkého pivovaru je v současné době prakticky plně vytížena. Za 1. pololetí letošního roku vyrobil 45 000 hektolitrů piva, což je více než za celý loňský rok. Navíc ředitel předpokládá, že ve 2. pololetí se vyprodukuje ještě větší množství, takže celkově by se pivovar mohl přiblížit ke 100 000 hektolitrů piva. Jen pro zajímavost, loni vyrobil 43 tisíc hektolitrů. Dobré hospodářské výsledky se odrážejí také na životě celého regionu. Nejen proto, že pivovar již bezmála dva roky nezdražil, ale především pro celkovou propojenost s místními podniky. Všichni důležití dodavatelé jsou z okruhu zhruba dvou desítek kilometrů, k největším patří zemědělské společnosti v Kosově Hoře, Dublovicích a Milevsku. "Každý region je svým způsobem malý stát ve státě. Vše je provázáno, lidé a firmy by si měli pomáhat. Jeho bohatství totiž nespočívá pouze v množství kulturních památek, historii či chvilkových úspěších, ale nesmírně důležitá je také perspektiva celého regionu," zamyslel se Petr Peniaštek. Proto pivovar zásadně upřednostňuje dodavatele z nejbližšího okolí. Dlouhodobá spolupráce se podle vedení vyplácí, neboť za posledních pět let nemuseli ve Vysokém Chlumci ani jednou měnit své hlavní dodavatele. (Mladá fronta DNES)


Expanze Pivovaru Klášter pokračuje. Na jedné straně chce vedení udržet oblibu piva v regionu, na druhé straně se snaží své pivo prodat daleko za hranicemi. Kromě Německa třeba i v Americe. "Na německém trhu se dolaďují další nové kontrakty," uvedl obchodní ředitel Pivovaru Klášter Vladimír Jindřich. Těsně před podpisem smlouvy je kontrakt s Ruskem. Zájem je o dvanáctistupňové pivo v třetinkových lahvích. "O konkrétních objemech nebudu hovořit, ale v převedení na finance to jsou miliony," podotkl Jindřich. Jak ke kontaktu s ruským obchodníkem došlo? "V rámci našich ochutnávek a prezentací zveme potencionální zákazníky a hosty. Zástupce ruské firmy přišel na jednu takovou akci jako host jednoho hosta. A vyvinul se z toho obchod, který vypadá velice slibně," dodal Jindřich. (Boleslavský deník)



Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň