Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

březen 2004

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv březen 2004


Minipivovar připomíná chatu

[pondělí, 29. březen 2004]

Nejmenší pivovar v republice postavil už před čtyřmi roky pivovarník Vendelín Krkoška (52) z Liberce. Letos pomohl se stavbou podobné miniatury na honduraském ostrově Roatan. České pivo tam ostrované ochutnali poprvé a podle průzkumu jim zachutnalo. "Na Roatanu mohli koupit jen honduraské pivo v plechovkách. Byl to hodně zvláštní zelený nápoj a po pivu vůbec nechutnal," otřásl se Krkoška.

" Moje stavba pivovaru na koleně zaujala čechoamerického malíře Jiřího Mášku. Převzal technologii a první český pivovar na Roatanu zkolaudujeme už na jaře," předeslal Krkoška. Jedna várka pivovaru Vendelín v libereckém Harcově obnáší jeden hektolitr a za rok uvaří asi 150 hektolitrů. "Na Roatanu počítáme s vyšší produkcí, deseti hektolitry denně. Pořád to ale bude miniaturní pivovar, zhotovený jen kutilskými prostředky," objasnil Krkoška. Dodal, že ostrovanům nabídnou dva druhy piva, standardní kvasnicový ležák a luxusní patnáctistupňový mok pro znalce.

"Českobudějovický emigrant a malíř Jiří Máška (48) byl první realizátor pivovárku v exotické zemi. Mezitím se ozvali další pivovarníci z USA, afrických států, Švédska a Řecka. Všichni byli původem z Čech a ohlásili se na konzultace," podotkl pivovarník. Připustil, že kutilský pivovar se spotřebou jen v místě výroby stačí k uživení rodiny, ale nikoliv ke zbohatnutí. "Pracoval jsem dvaatřicet let ve vratislavickém pivovaru. Po jeho zrušení v devadesátých letech jsem se už nedokázal smířit s jinou prací," vysvětlil Krkoška. (Blesk)


Topvar získal ocenenie v Berlíne

[pondělí, 22. březen 2004]

Januárová prezentácia slovenských výrobkov na výstave Grüne Woche v Berlíne bola úspešná. Medzi 1520 vystavovateľmi z 52 krajín sveta (z toho 106 pivovarov) sa zúčastnilo 13 podnikov zo Slovenska, okrem iných producentov syra či mäsových výrobkov. Výrazný úspech však zaznamenalo slovenské pivo. Návštevníci Grüne Woche označili pivo Marína vyrábané topoľčianskym Topvarom za najchutnejšie zo všetkých, ktoré boli prezentované na výstave. Anketu uskutočili na 1038 respondentoch, z čoho 68,7 % opýtaných uviedlo, že zo všetkých pív na výstave im najviac chutila tmavá Marína. Slovenská expozícia patrila medzi najnavštevovanejšie, čo potvrdilo aj riaditeľstvo výstavy v Berlíne. (Národná Obroda)


Radegast modernizoval svou sladovnu

[neděle, 21. březen 2004]

Nákladem 13 miliónů korun modernizoval Pivovar Radegast provoz své sladovny. Ta je druhou největší v republice s roční produkcí 27 000 tun sladu. Jde o nejvýznamnější investici nošovického pivovaru v uplynulém finančním roce, který ve skupině končí 31. března. "Vylepšili jsme chlazení klíčícího ječmene, což dovolí stabilizovat kvalitu sladu i v horkých letních dnech s příznivým dopadem na jakost piva," vysvětlil Petr Kwaczek, manažer výroby pivovaru. Pivovar, jenž patří do skupiny Plzeňský Prazdroj, ročně produkuje se svými 300 zaměstnanci přes 2 milióny hektolitrů piva. (Hospodářské noviny)


Zubr Premium mezi vítězi

[neděle, 21. březen 2004]

Světlý ležák Zubr Premium získal také letos medaili v prestižní degustační soutěži Zlatý pohár PIVEX - PIVO 2004. Obsadil třetí místo v konkurenci třiadvaceti známých pivních značek. "Letošní úspěch opět potvrzuje kvalitu přerovského piva, které v posledních sedmi letech získalo již sedmnáct různých ocenění a patří tak k nejlépe hodnoceným značkám na trhu," sdělila Právu mediální zástupkyně pivovaru Hana Matulová. "Kategorie ležáků je obecně vnímána jako elitní a její produkty jsou obvykle chloubou každého pivovaru," dodal k poslednímu úspěchu ředitel pivovaru Zubr Pavel Svoboda. (Právo)


Zubr opraví starou a cennou hospodu

[neděle, 21. březen 2004]

Pivovar Zubr investuje celkem čtyři miliony korun do rekonstrukce přerovské restaurace Michalov, která je na seznamu historických památek. Hostinec již v závěru devatenáctého století provozoval místní akciový pivovar a nyní jej má Zubr pronajatý od přerovské radnice. Cinkot pivních půllitrů by se měl opraveným interiérem restaurace rozeznít již letos v květnu. "Chceme přispět k oživení starých tradic a současně vybudovat stylovou moderní restauraci, jež přispěje ke zvýšení kultury konzumace českého piva," řekl ředitel Pivovaru Zubr Pavel Svoboda. Dodal, že příprava rekonstrukce Michalova prošla náročným schvalovacím procesem a na průběh již zahájené rekonstrukce dohlížejí odborníci na památkovou péči. "Je to historický objekt, a proto si jeho rekonstrukce vyžádala zvláštní opatření, což pro investora mnohdy znamená ústupek od původního záměru. Rozhodující je konečný výsledek a ten očekáváme velmi dobrý také díky spolupráci s magistrátem města i památkáři," podotkl Svoboda. Restaurace Michalov by podle něj měla mít i vlastní venkovní zahrádku, jejíž výstavbu bude financovat přerovská radnice, která již nechala zrekonstruovat nedaleký altánek, park i promenádu. "Věříme, že se park i restaurace opět stanou místem příjemných setkání, tak jako tomu bývalo dříve," poznamenal Svoboda. Pivovar Zubr je společně v pivovary v Litovli a Hanušovicích součástí čtvrté největší tuzemské pivovarnické skupiny PMS Přerov, která loni zvýšila výstav piva meziročně o 1,16 procenta na bezmála 965.000 hektolitrů. Pivovary Zubr, Holba a Litovel se soustředí na trh střední a severní Moravy, kde si jejich značky dlouhodobě udržují pevné postavení. Skupina PMS Přerov loni menší podíl produkce vyvezla, a to zejména na Slovensko. (iDnes)


Jak 3D zvedlo Starobrno

[sobota, 20. březen 2004]

Jako většina pivovarů má i Starobrno působení nástrojů marketingové komunikace rozdělené na konečné spotřebitele a na místo prodeje. V obou těchto oblastech hraje významnou roli 3D reklama.

Jiří Imrýšek: pivo 3D potřebuje. Místem prodeje jsou jednak obchody, v nichž se prodává lahvové pivo, jednak restaurace. V obchodech se pracuje zejména s vizualizací paletového místa a prostoru v regále, aby značka upoutala pozornost zákazníka v záplavě konkurence. K tomuto účelu se používá celá řada předmětů od pivních sklenic a půllitrů, ubrusů či podtácků přes součásti oblečení číšníka a výčepního až po samotný výčepní pult. Důležitým elementem gastronomické corporate identity jsou i vývěsní štíty a menu-tabule, které slouží jako orientační a informační body v exteriéru.

Přímé oslovení vybízí zákazníka a spotřebitele, aby sám aktivně vyhledával místa, kde je daný produkt k dostání, a tam jej ve zvýšené míře nakupoval. Příkladem takové promo akce může být „Starobrno – Každé pivo dobré“, kterou pivovar realizoval na sklonku léta 2001. Spotřebitelská soutěž probíhala v restauracích, které čepovaly Starobrno, i v maloobchodních prodejnách. Pravidla byla velmi jednoduchá: Za každý koupený půllitr piva získal zákazník jeden bod. Po nashromáždění určitého počtu bodů si pak mohl vybrat dárek z nabídky.

Lepší více malých než jedna velká cena „Z výzkumů je známé, že byť drobnější, ale jistá, výhra přitáhne zájem spotřebitelů spíš než velká cena, kterou však získá jeden z tisíce,“ říká obchodní a marketingový ředitel Starobrna Jiří Imrýšek. Účastníci soutěže mohli sami volit, které dárky si vyberou, výhru dostal každý, kdo nasbíral stanovený počet bodů. „Silnou motivací bylo, že soutěžící mohl svou výhru získat přímo v restauraci nebo u speciální Starobrněnské pivní hlídky a nemusel čekat, až mu bude doručena poštou,“ vysvětluje Imrýšek. Podle předpokladů byla nejžádanějším předmětem trička, ale velký úspěch měl i pivní poklop proti hmyzu. Prodeje Starobrna se v době akce zvýšily o desítky procent a i po jejím skončení zůstal výstav pivovaru vyšší ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Soutěž tak splnila požadovaný účel a pomohla upevnit pozici značky na trhu. „3D reklama je v propagaci pivních značek nezastupitelným médiem, bez něhož bychom naše zákazníky oslovovali mnohem obtížněji a s menším účinkem,“ uzavírá Imrýšek. (Strategie)


Velké nápady za malé peníze

[pátek, 19. březen 2004]

Chcete Prazdroj, nebo Bernard? Ta otázka zní tak samozřejmě. Málokdo si vzpomene, že ještě před patnácti lety by se při ní asi hodně zarazil. Značka Bernard vznikla až po pádu komunismu a stala se jednou zmála, kterou majitelé dokázali prosadit v tvrdém konkurenčním prostředí.

Nových domácích značek, které se uchytily a dostaly se do obecného povědomí, je podle odborníků na reklamu několik desítek. Od značky nádobí Tescoma přes kosmetiku Ryor až po jízdní kola Author.

Ve většině případů jsou spojeny s příběhy podnikatelů, kteří začínali v 90. letech od nuly, našli si volné místo na trhu, ale na propagaci své značky neměli zpočátku mnoho peněz, nejvýš tak několik stovek tisíc až pár milionů.

Pro srovnání v USA stojí zavedení nové značky podle předního světového reklamního odborníka Philipa Kotlera mezi padesáti a stem milionů dolarů. I v Česku se dnes už kvůli rostoucí konkurenci nové značky nerodí tak rychle jako před deseti lety.

Hlavní je odlišnost. "Když jsem s kolegou před dvanácti lety kupoval pivovar v Humpolci, který byl tehdy na zavření, začínali jsme úplně od nuly. Hledali jsme jednoduché jméno a probrali všechno od jmen hradů v okolí až po botanické a přírodopisné názvy. Nakonec můj společník navrhl mé příjmení, tedy krátký název, který se nikde nemusí překládat. Nejdřív se mi do toho nechtělo, ale uznal jsem, že to nezní tak blbě," vzpomíná Stanislav Bernard. Na začátku neměl peníze ani na nové technologie, ani na drahé televizní reklamy. Rozhodl se, že z nedostatku udělá výhodu a začal nabízet originální nepasterizované pivo. Reklamu za první vydělané peníze umístil na billboardy podél dálnice. Kolik ho to stálo, si Bernard nevzpomíná, ale mnohamilionová částka to rozhodně nebyla. "Reklama se vyplatila, prodej se hned zdvojnásobil," říká Bernard.

"Byla to už od počátku skvělá strategie. Ten název zní velmi dobře, má dvě písmena r, která jsou ve značkách nejzvučnější. Je tam i jasný důraz na odlišnost, kterou bylo v počátku nepasterizované pivo. Nedávno přišel další zajímavý krok, když Bernard začal dělat pivo se zavíratelnými víčky jako z první republiky. Je na velmi konkurenčním trhu, a přesto se dokázal prosadit, v Česku je to učebnicový příklad prosazení značky," říká šéf asociace komunikačních agentur Jiří Mikeš.

Podobných příběhů, kdy se podnikatelé v tuzemsku dokázali prosadit mezi bohatými velkými hráči, není tolik. Většina podnikatelů s novými značkami prorazila v oborech, kde byla po pádu komunismu slabá konkurence. Tak se zavedly třeba džusy Toma a Relax nebo Dobrá voda. Bez výrazné reklamy lze značku budovat jen krátce. "Do určité doby je možné sázet na to, že o kvalitním výrobku, který ale musí být jedinečný, si lidé mezi sebou řeknou. V určité chvíli se však už bez reklamy nedá jít dál a dostat se do obecného povědomí. Navíc hrozí, že podobný výrobek zavede konkurence," říká šéf reklamní agentury Leo Burnett pro střední Evropu Josef Havelka.

Firma Moira podnikatele Maria Vlčka před lety přišla s ojedinělým výrobkem, tričky odvádějícími pot, která si získala pověst mezi sportovci, turisty a horolezci. Reklamu mají jen minimální a nyní proti nim stojí mnoho konkurentů. Ještě o něco horší výchozí pozici mají firmy, jejichž výrobky nejsou tak jedinečné. "Obecně platí, že čím jedinečnější produkt, tím snáze lze značku prosadit," říká Mikeš. Například výrobce sportovního oblečení, firma Hannah, nemá vlastní patentovaný textil jako Moira, ale šije bundy, stany a spacáky z dostupných materiálů.

Majitel Stanislav Krpejš říká, že i jeho cesta prosazování se díky dobrému jménu mezi sportovci už nestačí. "Před rokem a půl jsme udělali první billboardovou kampaň na zimní bundy a výsledek byl na prodeji znát," uvedl Krpejš.

Kolik stojí značka? Značka je to nejcennější, co firma má, praví učebnice. Nejceněnější známkou na světě je Coca-Cola, jejíž cenu nedávno odborníci odhadli na 80 až 90 miliard dolarů. Cenu značek v Česku je podle odborníka na značky Ladislava Kopeckého těžké stanovit. "Firmy nejsou na burze a často se prodávají s různými závazky. Obecně platí, že značka tvoří osmdesát procent hodnoty fungující firmy," doplňuje Kopecký.

I v Česku už podnikatelé prodali několik svých značek velkým konkurentům. Džusy Toma koupila Pepsi a cena se pohybovala podle neoficiálních zdrojů v řádech desítek milionů korun. (iDnes)


Rodinný pivovar Bernard obhájil prvenství z loňského a předloňského roku v prestižní soutěži CZECH TOP 100 a stal se pro rok 2004 nejobdivovanější firmou kraje Vysočina. K úspěšnému hattricku přidal další významné ocenění, když se v kategorii „Potravinářský a tabákový průmysl“ umístil na 4.místě.

„Jako jediná firma v ČR jsme dokázali obhájit krajské prvenství a to dokonce po třetí za sebou, sportovní terminologií řečeno jsme dosáhli hattricku.“ hodnotí výsledek spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a dodává: „Velice si rovněž ceníme čtvrtého místa v kategorii potravinářských firem. Obě umístění nás velice těší.“

Letošní 6. ročník soutěže CZECH TOP 100, která již tradičně patří mezi prestižní evropské žebříčky hodnocení firem, probíhá pravidelně v 25 odvětvích. Soutěže se zúčastnilo přibližně 1000 firem z celé České republiky a pro hodnocení bylo vybráno 1500 odborníků, především vrcholových manažerů, ekonomických a finančních analytiků, zástupců profesních asociací a vysokých odborných škol. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)


Bernard zdraží točené

[pátek, 19. březen 2004]

Humpolecký Rodinný pivovar Bernard od poloviny března zvedne ceny sudového piva. K úpravě dochází kvůli růstu výrobních nákladů, investic a s ohledem na vývoj cen na trhu, řekl včera mluvčí Zdeněk Mikulášek. Zdražení v průměru o 5,9 procenta se pro obchodníky na půllitru promítne od 0,50 po necelých 0,80 korun, podle druhu piva. Zákazník v restauraci si připlatí asi jednu korunu. Ceny lahvového piva se zvedat nebudou. "U lahvového piva jsou kvůli velké konkurenci ceny dlouhodobě nízké," zdůvodnil Mikulášek. Pivovar naposled zdražil loni v lednu. Přesto se jeho roční výstav meziročně zvýšil o 13 procent na 123 000 hektolitrů a s dalším růstem výroby se počítá také letos."Máme dlouhodobě kvalitní pivo, vysoké investice a rozšířili jsme počet restaurací, které zásobujeme," uvedl mluvčí. Zvýšením cen pivovar navazuje na Plzeňský Prazdroj. Gigant s téměř polovičním podílem na domácím trhu zdražil od března půllitr točeného i lahvového piva Pilsner Urquell o jednu korunu a Gambrinus o 40 haléřů. (Právo)


Pouze dva pivovary v České republice vaří pivo ještě původní technologií, jak se pivo vařilo před desítkami a dokonce i stovkami let. Jedná se o technologii vaření na otevřeném ohni a u nás tuto metodu používá jen Plzeňský Prazdroj, které tak vaří pivo Pilsner Urquell a pelhřimovský Poutník.

V pelhřimovském pivovaru se na rozdíl od původního provedení změnilo jen jedno - palivo. Do roku 1972 se zde pod rmutovacím kotlem topilo ještě na uhlí a právě v tomto roce přišla novinka - plynové hořáky. Kromě změny paliva tu ale zůstalo vše původní, včetně zařízení, které se postupem času jen částečně rekonstruovalo a modernizovalo. Vždy ale tak, aby se nenarušila celá složitá technologie. Především se tady pivo pořád vaří na otevřením ohni. Ostatní pivovary, které vaří pivo téměř plně automatizovanou výrobou už topeniště jako toto nemají. Pivo se zahřívá a vaří je na základě tepla, které vydává plotýnka umístěná pod kotlem a nebo horká pára. Při vaření na otevřeném ohni pivo získává svůj vlastní charakter. Navíc pivo nevyrábí stroj, jako v ostatních pivovarech, ale lidé. „Tady nevaří pivo automat, ale myšlení a dovednost lidí,“ dodává. To vše prý pivu dodává barvu, jiskrnost, bohatou pěnu a pak i chuť a vůni. Rozdíl mezi běžně vyráběným pivem a pivem vařeným na otevřeném ohni je prý obrovský. Změny už totiž začínají v přípravě, jiná je pak i v době vaření piva, kvašení i zrání.

Hotové pivo, je nepasterizované a podle sládka tak naprosto přírodní a ještě živé, i když na úkor trvanlivosti. Pasterizováním totiž prý pivo ztrácí na chuti i vůni, ale má zase delší trvanlivost. „Tato piva se ale musí daleko více stabilizovat a zbavují se bílkovin. Jsou tedy více vyfiltrovaná a ztrácí se tak i jejich chlebnatost,“ řekl sládek Libor Dejmek.

V Pelhřimově pivo hýčkají. To je také jeden z důvodů, proč se pelhřimovský Poutník nepřidal ke všem ostatním pivovarům, které se rozhodly jít moderní cestou vaření piva. Druhým důvodem byla i finanční nákladnost výměny celého zařízení. „My se k pivu chováme jako k ženě. Dobře totiž víme, že pivo je jako žena a potřebuje péči jako žena. Když totiž ztratí pověst - jako žena - velmi těžko ji už nabývá,“ dodal na závěr Patrik Halm, vedoucí prodeje pelhřimovského pivovaru Poutník. Jeden druh nepasterizovaného kvasnicového piva na Vysočině vyrábí ještě jeden pivovar a to humpolecký Bernard. Tento pivovar však k výrobě piva nepoužívá stejnou technologii jako pelhřimovský Poutník. (iDnes)


Automuzeum vzniká ve Vratislavicích

[úterý, 16. březen 2004]

Bouráním pozůstatků z dávných dob pivovaru začala v areálu Pivovaru Hols ve Vratislavicích výstavba nového Automuzea veteránů. Šéfové stejnojmenného občanského sdružení Milan Bumba a Zbyněk Najman věří, že areál se pro milovníky starých automobilů a motocyklů otevře 1. května při příležitosti Motoristického dne s pivem Konrad. "Zima nás sice trochu zdržela, ale věřím, že termíny bouracích prací stihneme. Naštěstí v první fázi je potřeba hlavně opravit zdi budovy a zpevnit podlahu," uvedl Zbyněk Najman. "Možná už za měsíc tu bude stát první veterán," doplnil. Vratislavický pivovar poskytl prostory, a jak řekl jeho ředitel Petr Hostaš, postará se i o úpravu parkoviště a venkovních prostor před vstupem. "Provoz muzea už ale bude financovat Občanské sdružení," poznamenal s tím, že uvítá, když pivovar ožije zájemci o motorismus."Určitě umožníme návštěvníkům muzea například i exkurzi po pivovaru," zdůraznil. Podle Milana Bumby bude na novém výstavišti nejen expozice starých automobilů a motocyklů, ale i množství dokumentů a fotografií zaměřených na úspěchy libereckých závodníků. "Máme tu rodáka z Vratislavic Ferdinanda Porsche, celou řadu výborných pilotů, kteří proslavili Liberec - od Theodora Liebiga přes Lancmana, Vlacha, Helikara, Bergra, Bareše, Tomáška, Engeho či Vojtěcha až po současníky Tomáše a Štěpána Vojtěchovi nebo prvního českého jezdce Formule 1 Tomáše Engeho," vypočítal. "Tento primát už Liberci nikdo nevezme," dodal s tím, že organizátoři počítají s řadou motoristických besed, srazů značkových auto a motoklubů jako třeba vozů Porsche, pořádání motoristické burzy či organizování propagačních jízd veteránů a prezentačních akcí policie, hasičů, armády a podobně. Doplnit výstavu jsou ochotní i členové Bovera klubu, kteří se zabývají renovováním starých tramvají. "Určitě se s organizátory na něčem domluvíme," přislíbil jeden z členů Tomáš Krebs. Spokojena je i starostka Městského obvodu Liberec - Vratislavice n. N. Hana Konšelová, která považuje projekt vybudování automuzea za přínos nejen pro Vratislavice, ale celé město."V této části města vlastně chybí jakýkoliv kulturní stánek - muzeum či galerie, a tak by měly Vratislavice ožít turistickým ruchem," míní starostka. Velký fanda nového muzea Petr Hošťálek, majitel Jihočeského muzea motocyklových veteránů v Českých Budějovicích upozornil, že nejméně dva roky bude trvat, než se nové automuzeum dostane do povědomí motoristů. "Je potřeba návštěvníkům nabídnout zajímavé automobilové exponáty, proložit je třeba motocykly i starými jízdními koly," navrhuje. (Liberecký den)


O koupi Malého Rohozce je zájem

[úterý, 16. březen 2004]

Nejméně deset investorů má zájem koupit zkrachovalý regionální pivovar Malý Rohozec u Turnova. Kromě současného provozovatele, společnosti Mivo Bohemia Ohrazenice, chce pivovar získat například společnost Sladovna Jablonec nad Nisou. "Je to strategická investice, která by umožnila zvýšit produkci sladu," reagoval spolumajitel firmy Jiří Tůma. Podnik ročně prodá tři tisíce tun sladu do pivovarů Svijany, Klášter a Havlíčkův Brod. Tůma ale odmítl hovořit o částce, kterou nabídnou správkyni konkursní podstaty. Stejně zdrženlivý byl i ředitel Pivovaru Svijany František Horák.

Správkyně konkursní podstaty Ivana Velíšková prodá majetek mimosoudní cestou a dá přednost nejvyšší nabídce. Očekává, že za provozuschopný pivovar dostane dvanáct miliónů korun.

Malý Rohozec má vysokou výrobní kapacitu, která se blíží k ročnímu výstavu 100 tisíc hektolitrů. Řadu let ale prodává jen 10 tisíc hektolitrů ročně. Horák uvádí, že případný kupec musí počítat s další investicí ve výši nejméně 10 miliónů korun. Pivovaru chybí strojní vybavení a má značně opotřebovanou technologii. "Přesto tvrdím, že za jistých podmínek to je vysoce zajímavá investice," řekl Horák. Pivovar Svijany společně s Pivovarem Klášter a Pivovarem Hols se dělí o malý region Libereckého kraje. Všichni také zásobují Český ráj. Po vstupu země do Evropské unie všichni regionální výrobci počítají se zvýšením prodejů. Pivovary chtějí využít blízkou vzdálenost na německý a polský trh. "Zatím exportujeme asi pět procent výroby, po vstupu do unie chceme vývoz ztrojnásobit," uvedl obchodní ředitel pivovaru Hols v Liberci Jaroslav Toman. Pivovar Malý Rohozec, který loni vypustil z názvu Korbel, ještě před 16 lety uvařil 100 tisíc hektolitrů piva. (iHNed)


Světlý ležák Březňák z pivovaru ve Velkém Březně zvítězil v letošní soutěži Zlatý pohár Pivex - Pivo 2004. Mezi světlými výčepními pivy získal vavřín v konkurenci třiadvaceti pivovarů Janáček Patriot z uherskobrodského pivovaru. V letošním klání soupeřilo celkem 46 značek.

Celá soutěž byla dvoukolová, poprvé se vzorky profesionálně hodnotily loni v listopadu. Degustátoři byli ze soutěžících firem a odborných institucí, ale i z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze. "Veškeré degustace byly anonymní a pod dohledem notáře," upozornil Richard Morávek ze spolupořadatelské firmy Snip&Co. Hodnocení se zaměřilo zejména na chuť piva, jeho plnost, vůni, říz či hořkost. Smyslové hodnoty doplnil vždy i příslušný laboratorní rozbor.

Na dalších místech mezi světlými ležáky uspěly pivovary Starobrno s Mediem a Zubr s pivem Zubr Premium. Mezi desítkami pak na stříbro dosáhl Velkopopovický kozel z pivovaru ve Velkých Popovicích a krušovický Mušketýr. Za vyrovnanou kvalitu dostaly certifikáty pivovary Radegast, Zlatopramen, Plzeňský Prazdroj, Hostan a Staropramen.

Soutěž Zlatý pohár Pivex je součástí doprovodného programu mezinárodních potravinářských veletrhů Salima v Brně poté, co veletrh Pivex kvůli nezájmu vystavovatelů jako samostatný zanikl. Podle PR manažerky Veletrhů Brno Soni Šmahelové je pivovarský trh v ČR jasně rozdělen a menší pivovary se velmi těžko dostávají do jiných regionů. "Na obdobný veletrh jsme malou zemí," dodala. Na Salimě vystavuje letos v rámci nového kontraktačního fóra ProBiz pouze Starobrno a nealkoholický sortiment zde prezentuje Pivovar Černá Hora z Blanenska. (iDnes)


Pětasedmdesát druhů vůní. Většina lidí by možná nedokázala ani vyjmenovat alespoň část tohoto množství. Existuje ale profese, kde to nutné je. A kde je hlavně zapotřebí tolik vůní rozpoznat, určit a zhodnotit jejich vliv na kvalitu testovaného vzorku. Umí to degustátor. A právě v Plzni je takových odborníků víc než kdekoliv jinde v tuzemsku. Potřebuje je pivovar, najdete je i v likérce či vinařském podniku.

Například pro skupinu Plzeňského Prazdroje pracuje na třicet lidí, kteří zvládají degustátorské řemeslo. "Nesmírně důležitá je paměť na chutě a vůně. Tu musí degustátor trénovat, aby je pak uměl poznat i v případě piva, které je složitou směsicí vůní a chutí. Třeba kovovou stopu při tréninku lze vytvořit tak, že se do vody přimísí nepatrné množství inkoustu," vysvětluje odborník z nejpovolanějších, Jiří Faměra z Plzeňského Prazdroje.

"Některé chutě pro učení zase dovážíme z Velké Británie. Degustátor ji okusí a zapamatuje si ji, a pokud by ji v pivě někdy rozpoznal, ví, jak ji pojmenovat. Degustátor totiž při hodnocení nemůže jen říci: tohle pivo je dobré, tohle méně. U mnoha testů by měl co nejvíce znaků piva přesně popsat," dodává. Přestože dnešní pivovary mají k dipozici špičkovou techniku, která dokáže pivo přesně analyzovat, role degustátorů je nezastupitelná. "To, že je pivo po analytické stránce v pořádku ještě neznamená, že obstojí i při smyslovém posouzení. Že bude chutnat. Třeba takzvanou papírovou chuť, která vzniká při špatném skladování, technika neodhalí. To je na lidech," říká degustátor Kamil Růžek.

Podle něj je důležitá i zkušenost. "Starý praktik, který za život ochutnal mnohem více druhů a značek piv než třeba já, rozpozná samozřejmě více," tvrdí mladý muž. Hodnocení degustátorů, kteří v Prazdroji nad různými úkoly i pivy zasedají téměř denně, je dílo kolektivní. "Abychom některé hodnocení brali jako platné - třeba nežádoucí příchuť, musí se na něm shodnout nejméně čtyři z deseti degustátorů," vysvětluje Jiří Faměra. Většina ochutnávačů pivovaru patří mezi sládky a lidi z výroby. "Musejí mít i oficiální zkoušky, na kterých spolupracuje potravinářská inspekce a výzkumný ústav pivovarnický," doplnil Faměra.

Cílem týmu, který v Prazdroji hlídá kvalitu piva, je dosáhnout toho, aby na trh přišlo vždy stejné pivo. Každá značka má svůj profil, tedy podobu jak má vypadat, chutnat, vonět, jaké má mít složení. "Pivovarníci musí vařit pivo tak, aby bylo co nejblíže všem stanoveným hodnotám, bez výkyvů. A k tomu slouží i degustace," uzavírá Faměra. (iDnes)


Zvýšený zájem o prémiový ležák Pilsner Urquell pomůže pokrýt nová varna. Nové zařízení už začíná sloužit - plzeňská firma zahájila ve varně zkušební provoz. Do konce března se pivo z ní objeví na trhu.Současná kapacita výroby Pilsner Urquell se blíží 49 tisícům hektolitrů mladiny týdně, z čehož polovina se vaří v novém zařízení. Až pivovar úpravy dokončí, bude schopen vařit až 67 tisíc hektolitrů mladiny týdně."Práce jsou velmi náročné, celá rekonstrukce a výstavba probíhá za běžného chodu pivovaru," říká manažer pivovaru Plzeň Václav Berka.

"Výsledky zkušebního provozu potvrzují, že nové zařízení nemá žádný negativní vliv na kvalitu, přesně definované vlastnosti a chuť našeho piva," doplňuje Václav Berka.Rozhodnutí o investici do rozšíření varny přijala firma kvůli tomu, aby mohla několikanásobně zvýšit výrobu piva Pilsner Urquell do roku 2010 tak, aby se tato značka zařadila mezi pět největších prémiových mezinárodních značek světa.

Celý projekt přijde na více než 300 milionů korun. (iDnes)


Platan loni navýšil výstav

[pátek, 12. březen 2004]

Pivovaru Protivínský Platan, nad kterým ještě před čtyřmi lety visela hrozba zániku, se daří. Za loňský rok zvýšil oproti roku předchozímu objem výroby o 7,5 %, a prodal tak 258 000 hl piva. Vedení pivovaru ale nezapírá, že velký podíl na výsledcích má smlouva z Plzeňským Prazdrojem, pro který vaří levné pivo Klasik."Je to pro nás dobrý výsledek, ačkoliv ho ovlivnilo také horké léto,"uvedl šéf Platanu Jaroslav Kovaříček. Platan podle něho přesto uvažuje o doplňkové výrobě, stáčení limonád, jako to dělají další menší pivovary, ale odmítá. "Stálo by to hodně peněz na stavební úpravy a hygienu. Uvažujeme o jiném typu sortimentu,"řekl Kovaříček, aniž by záměr rozšíření produkce nějak blíže konkretizoval. Platan menší část produkce vyváží do evropských zemí. Nová celní opatření mu ale přidělala starosti. U celního úřadu například musel složit vývozní jistinu ve výši sedmi milionů korun. Náklady na výrobu Platanu jsou letos podle Kovaříčka větší také o vyšší daně za vodu z vlastních vrtů a o spotřební daň. (Mladá fronta Dnes)


Město Strakonice chce koupit místní pivovar. Zastupitelstvo už loni schválilo přijetí investičního úvěru do výše 50 miliónů korun od ČSOB a založení městské akciové společnosti, která by pivovar provozovala. Prodej ovšem brzdí ocenění majetku. Problém je v tom, že původní ocenění majetku bylo podle úředníků příliš nízké. Ministerstvo zemědělství proto mělo předložit ministerstvu financí do konce loňského roku nové ocenění. "Dosud tento materiál k dispozici nemáme. Podle aktuálních informací bychom ho měli získat během několika dnů," řekl Radek Němeček z tiskového odboru ministerstva financí. Město chce získat pivovar formou přímého prodeje, přičemž z dřívějšího vyjádření ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD) by Strakonice měly zaplatit najednou celou kupní cenu jako jakýkoli jiný nabyvatel. Stát si pak chce ponechat předkupní právo v případě, že by město chtělo pivovar prodat. Podle Němečka ale město pivovar jistý nemá. "Ve hře jsou všechny varianty, tedy například i veřejná soutěž," uvedl už před časem. Strakonický pivovar, jehož historie se začala psát už v roce 1649, je v současné době posledním závodem zbytkového státního podniku Pivovary České Budějovice. Jeho privatizaci protahovaly soudní spory s právovárečníky, kteří ale restituční nárok na podnik nezískali. Ještě na počátku devadesátých let pivovar vyráběl ročně okolo 220 tisíc hektolitrů piva, v současné době představuje jeho roční výstav asi 95 tisíc hektolitrů. (Právo)


Budvar má nové internetové stránky

[pátek, 12. březen 2004]

Budějovický Budvar spustil tento týden nové internetové stránky Budvar. Jejich nová verze už má možno vícejazyčného ovládání, návštěvíci mohou volit mezi korporátními stránkami, produktovou částí a aktualizovanou verzí akčních stránek Jdeme na pivo. Stránky společnosti Budvar jsou koncipovány v souladu s nejnovější marketingovou strategií společnosti a mají přitáhnout především mladé lidi, kteří na internetu hledají nejen informace, ale i zábavu. Kreativní a obsahové řešení obstarala pro Budvar společnost Český Web ve spolupráci s reklamní agenturou Kaspen a PR agenturou ExMise. (Strategie)


Budějovický Budvar připravil pro nadcházející Mistrovství světa v hokeji nové balení ležáku Budweiser Budvar. Pivo bude mít hokejový design, který však ponesou také plechovky, lahve a kartony s desetilahvovým balením piva. Pivovar plánuje dodávky speciálního balení na trh od března do června tohoto roku.

Budvar se stal oficiálním partnerem české hokejové reprezentace a hokejové extraligy. Podle představitelů Budvaru má speciální hokejová série podpořit prodejní a marketingové aktivity zaměřené na komunikaci spojení českého hokeje a prémiového ležáku Budweiser Budvar. (iStrategie)


Pivovar Klášter v uplynulém desetiletí investoval hodně přes sto miliónů korun do modernizace své pivovárečné a stáčecí technologie, což je velmi složitá záležitost v historických prostorech, kde sídlí. Nyní představenstvo akciové společnosti Pivovar Klášter pracuje na detailech obchodního projektu, který by měl oslovit pivaře v Praze.V letech 1996 až 2000 vlastníci Pivovaru Klášter proinvestovali více než sto miliónů korun při modernizaci varny, chlazení ležáckých tanků, rozšíření kvasných sklepů, obnově stáčecí linky a zavedení systému vlastní dopravy pro expedici piva především k odběratelům v nejbližším okolí pivovaru. Na Mladoboleslavsku se totiž vypije více než polovina z ročního výstavu 90 tisíc hektolitrů klášterského piva.V dalších letech část investičních prostředků pivovar vložil do nové etiketovací linky a více než 2,5 milionu Kč do další modernizace technologie. Kvasné kádě v historických sklepeních mají nyní speciální švýcarský nátěr obrit s hygienickými vlastnostmi lepšími než nerezový ocelový materiál. A od května 2002 se klášterské pivo už nepasterizuje, neboť součástí technologického procesu je nejmodernější biologická filtrace MMS německé výroby. "Toto účinné zahraniční filtrovací zařízení dokáže hotové pivo dokonale sterilizovat při zachování jeho přirozených vlastností a chutí. Trvanlivost piva při této nové technologii je dokonce delší než při použití tradiční pasterizace," zdůrazňuje sládek Josef Svoboda.V nejbližší době by chystané investice měly směřovat do rozšíření a zatraktivnění nabídky klášterského piva. Obchodním záměrem vedení Pivovaru Klášter je podstatně výrazněji se prosadit v Praze a to nejen ve zdejších zavedených restauracích, ale také vybudováním nové reprezentativní Klášterské pivnice v české metropoli. (Boleslavský deník)


Návštěvníci haly vyzkoušeli pivovod

[středa, 10. březen 2004]

Sazka Arena prochází zátěžovými testy a její první návštěvníci se při nich posilňují pivem. Při úterním testu se vytočilo 60 hektolitrů moku, tedy asi 12 tisíc půllitrů. Právě tolik lidí se dopoledního testu zúčastnilo. Podobně tomu bylo i při večerním testu. Další zátěžové zkoušky halu čekají ve čtvrtek a v sobotu, kdy se aréna také slavnostně otevře. "Pivovody fungují znamenitě," ujistil mluvčí společnosti Bestsport Jan Vala.

V aréně je totiž více než tříkilometrový výčepní systém, který dokáže naplnit 1000 půllitrů za minutu. Vedení trubek má osm samostatných okruhů. V půlce putuje Staropramen desítka, v druhé půlce Staropramen Ležák. Pivo míří do 168 rychlovýčepů. Tanky o objemu 360 hektolitrů jsou uloženy v zachlazovacím boxu, který simuluje prostředí ležáckého sklepa v pivovaru s ideální teplotou pět až sedm stupňů Celsia. Pro srovnání: největší hospody mívají tanky na 20 hektolitrů a vedení bývá v restauracích obvykle dlouhé tak deset metrů. Rozvod piva v Sazka Areně nemá podle Pivovarů Staropramen v Evropě obdobu. "Ani v Hamburku nebo v Helsinkách nemají nerez trubky, ani pivní vedení nedosahuje takové délky," uvedla už dříve mluvčí pivovarů Simona Krautová. Zařízení je podle ní investicí v řádu desítek milionů korun. (iDnes)



Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň