Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

leden 2004

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv leden 2004


Slovenské pivo Šariš sa v menších objemoch dostalo už aj na americký trh. Podľa špecialistky pre vzťahy s verejnosťou Pivovaru Šariš Drahomíry Jančovičovej tento rok sa ho v USA predalo viac ako 300 hektolitrov. Zatiaľ môžu zákazníci nájsť Šariš v štátoch Connecticut, Pensylvánia, Ohio, Illinois, Arizona a Georgia a už v najbližšom čase sa jeho dovoz rozšíri aj o Michigan a New York. Slovenská pivovarnícka dvojka Pivovar Šariš, a. s., Veľký Šariš, ktorý ovláda juhoafrický SAB, v tomto roku investoval 44 miliónov Sk do novej scedzovacej kade a rekonštrukcie súvisiacich technológií, aby tak zvýšil svoju výrobnú kapacitu. Celkové investície spoločnosti SABMiller, ktorá je vlastníkom Pivovaru Šariš, presiahli od vstupu tejto spoločnosti do pivovaru v roku 1997 hodnotu 1,4 miliardy Sk. Ročná produkcia fabriky aktuálne presahuje 1 milión hektolitrov piva. Podiel Pivovaru Šariš, ktorý patrí do skupiny Plzeňský Prazdroj, na slovenskom pivnom trhu predstavuje asi 26 %. Rok 2002 uzavrel pivovar so ziskom 109,8 milióna Sk, pričom predal rekordných takmer 1,255 milióna hektolitrov piva, teda o pätinu viac ako rok predtým. Necelú polovicu z celkového minuloročného objemu predaja tvorila značka Šariš, najväčší nárast predaja ale dosiahol Velkopopovický Kozel, ktorý pivovar vyrába v licencii. (hnonline.sk)


Sládek Kwaczek si přiťukne pivem

[středa, 21. leden 2004]

Ačkoli to zní neuvěřitelně, roční objem piva vyrobeného v nošovickém Pivovaru Radegast by mohl zaplnit zhruba 400 bazénů, jaký hodlá v příštím roce v aquaparku u Olešné postavit město Frýdek-Místek. Výstav v pivovaru v Nošovicích letos dosáhne asi 2,160 miliónu hektolitrů. A bazén u Olešné bude padesát metrů dlouhý o čtyřech plaveckých drahách. Jenomže napouštět pivem bazény by přece byl těžký hřích. A zvláště pivem nošovickým, které v poslední době sklízí úspěchy doma i v zahraničí. Prestižní první a druhé ceny byly v americkém Aspenu (World Beer Cup 2002) uděleny nošovickému světlému ležáku, výčepní světlé desítce i nealkoholickému Birellu, prvním místem, Zlatým pohárem Pivexu - Pivo 2003, byl oceněn světlý ležák Radegast Premium v Brně, první ceny z Bruselu (soutěž 42nd World Selection 2003 of Beers) putovaly do Nošovic pro Original a Premium, druhá cena pro Birell. "Při zachování technologických postupů, které jsou neměnné desítky let, se v udělených oceněních odráží práce našich odborníků a všech lidí ve výrobě i kontrole," poznamenal Petr Kwaczek, nový sládek (oficiálně manažer výroby) pivovaru Radegast. Je mu dvaatřicet let a v pivovaru v Nošovicích pracuje už osmým rokem. Nošovické pivo má obzvlášť hořkou chuť, i když pivaři tvrdí, že velmi příjemnou. "Hořkost, která je pro české pivo typická, tomuto nápoji dodávají chmel a chmelové výrobky. Naše pivo je charakteristické výraznou hořkostí, která je dána vyšším chmelením, než je obvyklé u jiných pivovarů, dále plnou chutí, dobrým řízem a pěnivostí. Hořká chuť je pro Radegast tak charakteristická, že ji chceme udržet, přestože chmel je jednou z nejdražších surovin při výrobě piva a s tím jsou spojené vyšší výrobní náklady," řekl šéf výroby. Může mít pak sládek po dni stráveném v provozech pivovaru ještě večer chuť dát si zlatavý pěnivý mok doma nebo v restauraci? "Pivo kontrolujeme v každé fázi výroby. Při řízených degustacích nebo kontrolách po hlavním kvašení se samozřejmě pije malé množství. V práci jsem do večera, a když pak přijdu domů, rád si dám pivo po večeři. V pohodě lépe chutná. A také si rád dám čepované o víkendu, třeba s kamarády na bowlingu," přiznal. "Pivo nesmí chybět ani na Silvestra. Samozřejmě nepohrdnu šampaňským nebo kvalitním vínem, ale pivu dávám přednost," dodal. (Právo)


Dodávky piva z Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod nesměřují jen do míst Havlíčkobrodska a blízkého okolí. Jak informoval ředitel společnosti Jiří Hušek, vedení pivovaru nyní zhodnocuje distribuční cestu k zákazníkovi ve vzdálenějších místech. "Důsledky minulosti nás přinutily zaměřit se na nové regiony. Získání prestižních ocenění v druhé polovině tohoto roku 2003 a úspěch v nových regionech dokazuje, že pivo po stránce, která se týká kvality, nemá problém, ale budování prestiže značky bude záležitost na delší dobu,"vysvětluje ředitel. V létě 2003 se na trhu objevilo nové desítkové pivo s názvem Tudor. Jak potvrzuje ředitel, právě Tudor umožnil pivovaru úspěch v jiných regionech. Přesto se čekalo, že prodej piva této značky bude vyšší. "V tomto směru velmi záleží na dostatku peněz na reklamu a propagaci. Nyní tedy chceme zvážit, do jaké lokality budou náklady na podporu značky směřovat. Pokud totiž zavedeme celoplošnou reklamu, podraží pivo, a to nechceme,"podotýká ředitel. Pivo Czech Rebel Beer, dříve určené pouze pro export do USA, je pro tuzemské konzumenty k dostání prozatím v lahvových třetinkách, a tak jde na odbyt hlavně v barech a na diskotékách. "Pro rok 2004 zvažujeme jeho uvedení i v půllitrech. Jedná se o pivo s odlišnou technologií výroby a musí být spíše v kategorii dražších piv." Ačkoliv horké počasí léta 2003 pomohlo k prodeji piva, plány odbytu jsou vyšší. "Určité procento volné kapacity existuje. Pro rok 2004 máme nasmlouvané kontrakty pro export do zahraničí, které vzniklý prostor bez problému vyplní,"nechává se slyšet ředitel. Zároveň podotýká, že se ale pivovar jednoznačně orientuje na tuzemský trh a nemá v plánu přesáhnout 25 % exportu do zahraničí. Ziskovost společnosti se nemění, a tak v roce 2003 dosáhne podobné úrovně zisku jako v minulých letech. (Vysočina)


Říká v rozhovoru HN Stanislav Bernard, spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard, o boji o hostinské, do kterého se sám pustil.. Pivovarníci jsou spokojeni, léto zvedlo prodej. Spolumajitel humpoleckého pivovaru Bernard, Stanislav Bernard, byl vždy zastáncem malých českých pivovarů a brojil proti přeplácení hostinských. V polovině roku 2001 však padesát procent firmy prodal belgickému pivovaru Duvel Moortgat, tím přišel o daňové úlevy, které pro drobné producenty v parlamentu vyloboval. Ve stejné době se po vzoru konkurence pustil do boje o hospody. "Jiná cesta možná nebyla," říká.

- Jaké jsou největší plusy působení Belgičanů ve firmě?

V době, kdy jsme se rozhodli hledat partnera, tak naším hlavním motivem bylo to, že celý obor je vysoce konkurenční, vede se velmi tvrdý boj o restaurace, a jednání s obchodními řetězci jsou velmi náročná. Nechtěli jsme ustrnout, ale akcelerovat. To se nám podařilo a považuji to za největší plus našeho spojení s Duvelem.

- Kolik finančních prostředků jste od vstupu Duvela investovali?

Za tu dobu jsme splatili všechny úvěry, oddlužili firmu a poměrně výrazně investovali. Jenom loni to bylo přes šedesát miliónů korun.

- Dá se tedy říct, že pokud by žádný investor nepřišel, tak byste na investice neměli?

Měli, ale ne na tak výrazné. Mohli jsme si dovolit novou stáčírnu sudů, kterou jsme dokončili loni v létě, nové sklady, novou jídelnu či sociální zařízení pro zaměstnance.

- Dodáváte pivo na belgický trh?

Ne. Samozřejmě jsme tyto věci diskutovali, ale export nebyl primárním záměrem. Ale belgického Duvela jsme přivedli do České republiky.

- S jakým úspěchem?

Dostali jsme se do sítí a některých restaurací. Duvel je však odlišné pivo od klasického českého ležáku, které chuťově připomíná pšeničná piva a má vysoký obsah alkoholu. Prodeje nejdou do velkých objemů.

- Vy jste byl odpůrcem přeplácením hostinských. O hospody jste nakonec začali intenzivně bojovat. Proč?

Já jsem byl vždy proti tomu, ono to degraduje celý trh. O tom, kde se čepuje dané pivo totiž nerozhoduje jeho kvalita, ale míra investic ze strany pivovaru. Rozhodnutí, že to musíme začít také dělat nebylo lehké, ale jiná cesta možná již nebyla.

- Kolik jste získali od té doby hospod?

Na jaře 2001, kdy jsme začali investovat, jsme měli osm set hospod a nyní jich máme patnáct set.

- Vy říkáte slovo investovat. Co si pod tím mám představit? Co mi jako pivovar dodáte?

Chladící zařízení, výčep, montáž, prvotní vybavení reklamními materiály - to jsou věci, které se poskytují standardně. Investice, to jsou peníze navíc.

- Takže investice rovná se úplatku.

To jste řekl vy. Je potřeba přísně odlišovat dvě věci. Pokud je to nová hospoda a hostinský se rozhoduje o značce piva, tak vybavení pro něj znamená poměrně dost peněz. Jestliže mu pivovar v daném okamžiku pomůže s tím, že část investic pokryje, tak to nemá korupční charakter. To je čistě podnikatelské riziko pivovaru. Pokud ale přijde zástupce pivovaru a hostinskému řekne, "kolik chcete peněz, když přejdete ze značky X na naši značku", tak to vnímám, že to korupční charakter je. Ale po právní stránce je to samozřejmě oše-třené.

- Tento postup je obvyklou praxí na českém trhu?

Ano.

- Po fúzi Prazdroje, Radegastu a Velkých Popovic jste prohlásil, že se obáváte deformace českého trhu. Vyplnila se tato vaše obava?

Skutečnost je taková, že skupina Plzeňského Prazdroje každoročně roste o dvě až tři procenta. Ale v jejich objemech to je ročně několik malých pivovarů, jejichž kapacitu získají. Takže růst tu je, oni sílí a skupina malých pivovarů oslabuje. Na trhu je nyní 48 průmyslových pivovarů, bývalo jich 72. Podle mého odhadu, tak zhruba desítka z nich má výrazné ekonomické problémy.

- Když jsme u trendů. Kde by se mohla zastavit spotřeba na hlavu? Poslední číslo hovoří o 162 litrech na osobu za rok.

Moc prostoru tu není, již v tuto chvíli je to světový rekord. Svaz pivovarů a sladoven však v posledních letech začal dělat osvětovou kampaň s názvem České pivo, naše pivo. To má zlepšit image piva. Po revoluci mělo pivo pověst levného nápoje, který se konzumuje v putykách. Nyní se komunikuje lepší kultura prodeje - pivní zařízení, sklenice, ubrusy apod. Zdůrazňujeme také zdravotní aspekty - podle lékařů jsou dva půllitry denně pro zdravého muže přínosem, pro ženu je to o čtvrtinu méně.

- Mají podle vašeho názoru šanci prosadit se na českém trhu speciální piva?

Záleží na trhu, jak je bude přijímat. A není to pouze o dovozových speciálech, ale i tom, jaké speciály budou nabízet české pivovary.

- Vy máte ve svém portfoliu i sváteční ležák v láhvi s patentním uzávěrem. Je to speciální pivo?

Ano. Toto pivo je s přídavkem jemných kvasnic a sekundárně dokvašuje přímo v lahvi. Mohl jste to před chvílí vidět (pan Bernard jednu z láhví při rozhovoru otevřel - pozn. red.), jak se pivo chová, jako pivo šampaňského typu, na dně se usadí kvasinková sedlinka, má to vliv na chuť a vůni - tím je zajímavé.

- Zaujalo zákazníky toto pivo?

Loni jsme ho prodali přes pět tisíc hektolitrů. Pro velký pivovar to není nijak zajímavé číslo, ale pro nás ano.

- Pivo se prodává ve speciálních lahvích, ve dřevěných bednách a s patentním uzávěrem. Kolik vás to stálo?

Náklady na obaly, úpravy stáčecí linky a dalších věcí nás do těchto dnů přišli na zhruba 25 miliónů korun.

- Vyplatí se taková investice?

Odpovím naším sloganem - chceme jít vlastní cestou. (iHNed.cz)


Bernard získal v roce 2003 deset cen

[pondělí, 19. leden 2004]

V závěru roku 2003 obdržel Rodinný pivovar Bernard další ocenění kvality svého nepasterizovaného piva, tentokrát od Sdružení přátel piva. Sdružení udělilo 2.místo polotmavému ležáku Bernard v kategorii polotmavých piv. Soutěž piv, minipivovarů, hospod a sládků probíhá celoročně a má dvojkolový systém hodnocení. Pivovar tím završil velice úspěšný rok, ve kterém získal celkem 10 různých ocenění.

„Za kvalitu piva jsme získali tři první, dvě druhá a jedno třetí místo. V novinářské anketě „Naše pivo 2003“, ve které hlasovalo 81 redakcí a nezávislých novinářů, se umístila značka Bernard na 5. místě mezi 41 značkami piv z celé České republiky. Za kreativní reklamu, kterou se pivovar v současné době prezentuje, např. motivem Smrt otvíráku na billboardech, získala reklamní agentura EURO RSCG a.s. další dvě ceny - Zlatou pecku a Stříbrný louskáček,“ hodnotí úspěšný loňský rok spolumajitel pivovaru Ing. Stanislav Bernard a dodává:“ Velice cenný je rovněž zisk národní značky kvality pro české potraviny a zemědělské produkty KlasA od Ministerstva zemědělství. Tento certifikát získal Sváteční ležák Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek v lahvi s patentním uzávěrem při výstavě Země živitelka.“

Seznam získaných ocenění v roce 2003:

2.místo Česká pivní pečeť Tábor, výčepní světlé pivo 10°

1.místo Česká pivní pečeť Tábor, speciální černé pivo 13°

Zisk dvou stříbrných Louskáčků za reklamní motiv Pisoár a Smrt otvíráku, motiv - EURO RSCG a.s.

1.místo Pivo České republiky, speciální černé pivo 13°

Zisk certifikátu Klasa, značka nejvyšší kvality výrobku, Sváteční ležák Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek

1.místo Odborná degustační soutěž v Žatci, světlý ležák 12°

3.místo Odborná degustační soutěž v Žatci, polotmavý ležák 11°

5.místo v Novinářské anketě „Naše pivo 2003“ – značka Bernard

Ocenění - Zlatá pecka za tiskovou reklamu Smrt otvíráku motiv - EURO RSCG a.s.

2.místo v hodnocení Sdružení přátel piva pro rok 2003, polotmavý ležák 11°

(Tisková zpráva pivovaru Bernard)


Krajský soud v Hradci Králové prohlásil 13.ledna 2004 konkurz na společnost Pivovar a sodovkárna. Správcem konkurzní podstaty ustanovil Milana Karla. Ve svitavském pivovaru se přestal zlatavý mok vařit již v roce 2002. V současné době je část budov zbourána a místo nich stojí obchodní dům Hypernova. "Ve zbývající části se zvažuje další obchodní činnost," řekl starosta města Václav Koukal. Prodeji samotného objektu pivovaru předcházel prodej tradičních značek místního piva Svitavák a Doktor. Získal je, včetně receptur, Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod. Značky svitavského piva koupil poté, co kvůli vysoké ceně zkrachovala jednání o koupi celého pivovaru. Svitavský pivovar vystavil v roce 2001 necelých 50 000 hektolitrů piva, což byla zhruba šestina jeho kapacity. O rok později vyrobil do uzavření provozu 10 300 hektolitrů piva, tedy 42 procent předešlé pololetní skutečnosti. Společnost se dlouhodobě potýkala se ztrátami. (Hradecké noviny)


Děkujeme za informace o umístění našeho piva Platan na krásném prvním místě ve Vaší anketě. Je nám vždy potěšením vyrábět špičkové pivo pro náročné zákazníky, kteří nehledají podle slevových akcí v nápojovém oddělení supermarketů a v otázce kvality toho co pijí mají jasno. Věřte, že výroba kvalitního pivního moku vyžaduje prvotřídní suroviny, mnoho lidské práce a spoustu času a je nám potěšením, že jsou stále konzumenti, kteří toto ocení. A my věříme, že do budoucna bude prvotřídní kvalita klasického českého ležáku opět slavit v globalizované Evropě svůj oprávněný úspěch. S pivovarským "Dej bůh štěstí" - Ing. Kovaříček Jaroslav, Městský pivovar Platan s.r.o. Protivín


Českobudějovický pivovar Budvar plánuje v roce 2004 vstup na tádžický trh „Pět set hektolitrů není nijak moc, je to reálný odhad, ale chceme si tu začít budovat pozici,“ uvedl zástupce pivovaru. S místním pivovarem jednal o možné spolupráci a o obchodním zastoupení. Zatím menší plánovaný export souvisí i s tím, že vzhledem ke špatné ekonomické situaci by si českobudějovické pivo mohlo dovolit koupit asi jen 5 % ze zhruba šesti milionů obyvatel středoasijského Tádžikistánu. Jihočeský pivovar v Dušanbe usiluje hlavně o zajištění určitého standardu prodeje piva a exkluzivní zastoupení. Tádžikistán je vedle Uzbekistánu a Kyrgyzstánu postsovětskou zemí, kam českobudějovický pivovar zatím nevyváží, ale plánuje to. V Tádžikistánu navíc nedávno Budvar obhájil svoji registraci. (Budnews)


Budvar opět pivem roku

[pondělí, 12. leden 2004]

Na slavnostním vyhlášení výsledků třináctého ročníku spotřebitelské ankety odborného listu Pivní kurýr zástupci Budějovického Budvaru, n. p. převzali titul Pivo roku 2004. Budějovický Budvar popáté v řadě za sebou vstupuje do nového roku s tímto titulem. Již celkem sedmkrát se mu podařilo v nejprestižnější kategorii prémiových ležáků zvítězit a potvrdit tak jedinečnost své chuti a kvality. „Rádi bychom poděkovali všem, kteří náš prémiový ležák zvolili nejlepším pivem Česka. Ocenění si velmi vážíme, protože o jeho udělení rozhodují přímo naši konzumenti, jejichž názor je pro nás nejdůležitější. Těší nás, že český pivař stále dokáže ocenit kvalitu tradičního českého ležáku,“ řekl Jiří Boček, generální ředitel Budějovického Budvaru n.p., který ocenění převzal a dodal: „tohoto ocenění si velmi vážíme“. Budějovický Budvar získal již na čtyři desítky ocenění jak doma, tak i v mezinárodních soutěžích. V posledních třech letech byl oceněn celkem šesti medailemi ze světové soutěže World Quality Selections testující kvalitu produktů. Dalším významným oceněním se stalo vítězství v 1. mezinárodním ročníku Světového pivního poháru, který se uskutečnil v roce 2003 v Edinburgu. Za vynikající pivo a výborné ekonomické výsledky byl Budějovickému Budvaru udělen odbornou porotou i titul Pivo XX. století v České republice. Pivovar Budějovický Budvar je čelný představitel tradiční výroby piva tzv. českého typu, vymezující tento pojem nejen v Česku, ale v současné době také ve více než 60 zemích celého světa. Americké konkurenci je však prosperující národní podnik z komerčních i ideologických důvodů stále trnem v oku a pronásleduje ho po celém světě soudními žalobami. Zaoceánští dogmatici zašli dokonce tak daleko, že když jim čeští politici odmítli pivovar prodat, tak přestali odebírat český chmel a pokouší se vypěstovat si jej sami. Zde ale naráží na nepřenosnost místních geologických a klimatických podmínek, která znemožňuje produkovat stejně kvalitní surovinu. (Haló noviny)


Budvar vyhrál soudní spor v Koreji

[pondělí, 12. leden 2004]

Budějovický Budvar vyhrál spor s americkým pivovarnickým kolosem Anheuser-Busch v Jižní Koreji a může tam používat své ochranné známky. Agentura AP uvedla, že o tom rozhodl jihokorejský soud, podle něhož není používání známek Budvaru v konfliktu s používáním značek amerického pivovaru. Budvar sdělil, že jeho ochranné známky neomezují pivovar Anheuser-Busch na jeho právech. Anheuser se ale proti rozhodnutí ještě může odvolat k nejvyššímu soudu. Budvar se s pivovarem Anheuser o používání známek v Jižní Koreji soudí od konce devadesátých let.

Oba pivovary spolu vedou známkoprávní spory několik desítek let a oba si činí nárok na známky Budweiser a Bud. Český pivovar většinou argumentuje zeměpisným názvem a tím, že pivo už vaří od roku 1265. Pivovar Anheuser-Busch založili němečtí přistěhovalci v USA v roce 1876. Představitelé amerického pivovaru tvrdí, že Budvar nemá na značku Budweiser právo, protože AB ji začal používat 19 let předtím, než byl českobudějovický pivovar založen.

Budvar má zaregistrováno téměř čtyři sta ochranných známek ve více než stovce zemí. Se společností Anheuser-Busch nyní vede přes 40 soudních sporů a dalších více než 40 správních řízení před patentovými úřady. (iDnes)


Anheuser vyhrál spor v Asii

[pondělí, 12. leden 2004]

Americký výrobce piva AnheuserBusch vyhrál spor s Budějovickým Budvarem o používání značky Bud v Tádžikistánu. Budvaru úřad na ochranu obchodních známek v Tádžikistánu používání známky Bud zakázal, uvedl včera Anheuser-Busch prostřednictvím služby PRNewswire. Oba pivovary spolu vedou známkoprávní spory několik desítek let a oba si činí nárok na známky Budweiser a Bud. Český pivovar většinou argumentuje zeměpisným názvem a tím, že pivo už vaří od roku 1265. (Právo)


Výstav n.p. Budějovický Budvar loni dosáhl 1,171 milionu hektolitrů piva, což znamená meziroční pokles asi o 3,5 procenta. Zatímco vývoz vzrostl o pět procent na 538.000 hektolitrů, na tuzemském trhu pivovar ztratil. Prodej v ČR činil 633.000 hektolitrů a proti roku 2002 poklesl o devět procent. Výsledky Budějovického Budvaru oznámil na dnešní tiskové konferenci jeho ředitel Jiří Boček.

Finanční ukazatele se loni zlepšily, protože výnosy vzrostly o dvě procenta na 2,484 miliardy korun. Očekávaný hrubý zisk je 350 milionů korun, tj. o 24 procent více než v předchozím roce. Důvody snížení výstavu vidí Boček v rostoucím prodeji laciných piv, která Budvar nevaří, a v sílící konkurenci na tuzemském trhu, především ze strany Plzeňského Prazdroje. Ten loni zvýšil prodej na domácím trhu o 3,6 procenta a poprvé v historii pivovaru překročil prodal na domácím trhu před osm milionů hektolitrů piva.

Vztahům se zákazníky podle ředitele Budějovického Budvaru příliš neprospěly ani diskuze o případné privatizaci pivovaru, které se dostaly i na stránky zahraničních médií. "Museli jsme jim celou situaci dlouho vysvětlovat," poznamenal Boček. Pivovar loni také pokračoval v soudních sporech s americkou společností Anheuser-Busch a uspěl mj. v Japonsku, Jižní Koreji či Litvě. Žalobě čelil i ze strany Budějovického měšťanského pivovaru.

Boček zdůraznil, že strategie vedení pivovaru upřednostňuje před objemem výroby hodnotu. Do svého rozvoje Budějovický Budvar loni investoval 183,3 milionu korun. Mezi významné technologické investice patřilo vybudování nového skladu chmele, energetický audit a modernizace vodního hospodářství. V areálu pivovaru vzniká také návštěvnické centrum. (Lidovky.cz)


Budvar bude mít známku pro EU

[pondělí, 12. leden 2004]

Národní podnik Budvar je blízko k tomu, aby grafická ochranná známka "Budějovický Budvar" byla uznána pro všechny země Evropské unie. Úřad pro harmonizaci vnitřního trhu EU totiž zamítl v prosinci 2003 odvolání americké společnosti Anheuser-Busch, která chtěla registraci ochranných známek českého pivovaru pro území unie zamezit. Anheuser-Busch argumentoval tím, že jeho ochranná známka Bud je zaměnitelná s českými známkami. Jak ale oznámil Budvar, druhá odvolací rada úřadu tyto námitky nepřijala. Budvar o evropskou registraci zažádal už v roce 1998, teprve nyní se ale celá věc řešila. Proces registrace tak může pokračovat. Grafická ochranná známka Budvaru, tedy slovní označení ve zvláštním grafickém písmu, by tak mohla být zapsána v evropském registru ve španělském Alicante. Ředitel Budvaru Jiří Boček rozhodnutí evropského úřadu pokládá za významné, neboť evropská známka, stejně jako označení místa původu, požívá ochrany ve všech státech EU. Dosud registrace probíhala na národním principu, tedy v každé zemi zvlášť. Nyní by se vztahovala na všechny členské země unie. V tom je její výjimečnost. Po vstupu kandidátských zemí bude tato ochrana automaticky rozšířena i na jejich území. Díky tomu se obchodní pozice Budějovického Budvaru posílí v celé západní a střední Evropě. Budvar další legislativní úspěch zaznamenal krátce poté, co v polovině listopadu Evropský soudní dvůr potvrdil platnost rakousko-české bilaterální dohody o ochraně zeměpisných označení. Tím stvrdil rozhodnutí, která zakazují importérům společnosti Anheuser-Busch prodávat na rakouském trhu pivo pod názvem Bud. Stejné označení totiž v Rakousku užívá Budějovický Budvar. Stanovisko Evropského soudního dvora je pro rakouské soudy závazné. (FinWeb)


Hrubý zisk okolo 350 milionů korun očekává za loňský rok pivovar Budějovický Budvar. Představuje to ve srovnání s rokem 2002 nárůst o 24 procent. Pivovar vydělal proti loňsku více peněz i přesto, že vyrobil méně piva. Celkový výstav pivovaru totiž poklesl o 3,5 procenta na 1 171 000 hektolitrů. Zatímco vývoz vzrostl o pět procent na 538 000 hektolitrů, na tuzemském trhu pivovar ztratil. Prodej v České republice činil 633 000 hektolitrů a proti roku 2002 poklesl o devět procent.

Jak včera řekl ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček, vztahům se zákazníky příliš neprospěly diskuse o případné privatizaci pivovaru, které se dostaly i na stránky zahraničních médií. "Nemáme samozřejmě spočítáno, o kolik více hektolitrů piva bychom prodali, kdyby loňská politická debata o privatizaci vůbec nevznikla. Pravdou ale je, že podobné zprávy zneklidňují některé naše zahraniční odběratele," řekl LN Boček. Tvrdí přitom, že největším problémem je právě nekonkrétnost dohadů o prodeji pivovaru.

Podle ředitele vedení pivovaru upřednostňuje před objemem výroby hodnotu. Do svého rozvoje Budějovický Budvar loni investoval 183,3 milionu korun. Mezi významné technologické investice patřilo vybudování nového skladu chmele, energetický audit a modernizace vodního hospodářství. V areálu pivovaru vzniká také návštěvnické centrum. Pivovar loni také pokračoval v dalších soudních sporech s americkou společností Anheuser-Busch a uspěl například v Japonsku, Jižní Koreji či Litvě. Žalobě čelil i ze strany Budějovického měšťanského pivovaru. (Lidovky.cz)


Generální ředitel a místopředseda představenstva akciové společnosti Královský pivovar Krušovice Pavel Gregorič měl v závěru roku 2003 důvod ke spokojenosti. Pivovar vyrobil jubilejní stotisící hektolitr piva určeného na export. "O radost jsme se chtěli podělit i s obchodními partnery a starosty z okolních obcí, proto jsme je pozvali na malou 'rodinnou sešlost'," řekl v prosinci 2003 ředitel:

Kde všude má pivovar své obchodní partnery?

Krušovické pivo stabilně vyvážíme do patnácti evropských zemí a do Izraele. Zdaleka ne všichni ale mohli na naši oslavu přijet.

Kolik zaměstnanců se v Krušovicích na výrobě piva podílí?

Dnes zaměstnáváme zhruba tři stovky lidí. Ještě před rokem to bylo asi o šedesát víc, ale zavedení moderních technologií nám umožnilo snížit počet pracovníků a zvýšit produktivitu práce.

Nové technologie ale znamenají vyšší nároky na kvalifikaci pracovníků...

Samozřejmě se změnila kvalitativní struktura našich zaměstnanců. Ve varně například stačí obsluhovat zařízení jeden člověk . Také spilku či sklepy řídí prakticky operátoři u počítačů, ale i ti samozřejmě musí rozumět technologii výroby piva.

Pivo patří nejen u nás k tradičním a oblíbeným nápojům. Dá se ale v tomto oboru vymyslet ještě něco nového?

Na jednu stranu přiznávám, že jsme tak trochu konzervativní a víc se snažíme zvyšovat kvalitu stávajícího sortimentu. Začali jsme ale také s výrobou míchaného nápoje na bázi piva Radler.cz, který má sice omezenou, ale poměrně stálou klientelu. A v rámci vývoje jsme uvedli na trh klasické světlé výčepní pivo Mušketýr, které je také dobře přijímáno, a to nejen mezi českými pivaři. V zahraničí pak nejvíce oceňují náš světlý ležák Imperiál a krušovické černé pivo patří k nejoblíbenějším. (Mladá fronta DNES)


Jednou z priorit Lobkowiczkého pivovaru byla loni příprava na normy Evropské unie vstupem České republiky do Evropské Unie. Zejména se jednalo o oblasti bezpečnosti práce a hygieny provozu. "Technologicky tedy připraveni v podstatě jsme," zdůraznil ředitel pivovaru Petr Peniaštek

Mohou v současné době malé pivovary konkurovat větším?

Přes dílčí úspěchy některých menších pivovarů se potvrzuje dlouhodobější trend na koncentraci výroby, distribuce a marketingu v pivovarském odvětví. Tento vývoj zapříčinil postupný zánik více jak tří desítek pivovarů v posledních patnácti letech.

Myslíte, že je ještě šance na to, aby se alespoň některé zaniklé malé pivovary jednou otevřely?

Ne, přeměnily se na skladiště nebo nákupní střediska, takže už neexistuje možnost jejich opětovného zprovoznění. Navíc dalších zhruba deset pivovarů v České republice je dlouhodobě podinvestováno, takže v delším časovém horizontu nebudou schopny zajistit konkurenceschopnou efektivní výrobu.

Jak se těmto trendům brání váš pivovar?

Bráníme se snižováním poměrných nákladů vynaložených na hektolitr piva. Veškerý provozní zisk se snažíme vkládat zpět do firmy, abychom byli schopni uspokojit požadavky zákazníků a samozřejmě čelit tlaku konkurence. Zhruba třetinu zisku za loňský rok budeme investovat do většího počtu restaurací, například na Benešovsku a Táborsku.

Kolik restaurací dnes čepuje vaše pivo?

Okolo dvou set, dalších pětatřicet točí pouze speciální mahagonový (iDnes)


Ředitel Lobkowiczkého pivovaru Vysoký Chlumec Petr Peniaštek potvrdil, že náklady na výrobu piva mírně vzrostly, přesto tento soukromý pivovar na Sedlčansku zvýšení cen nepřipravuje.

* Můžete se stručně ohlédnout za rokem 2003?

Považujeme jej za úspěšný a za zlomový. V průběhu druhého pololetí se nám podařilo zastavit poklesy v prodeji. V exportu jsme se dostali oproti roku 2002 na trojnásobek. Celkové naše prodeje stouply za rok 2003 o 25 %, to znamená na 40 000 hl, při obratu zhruba 55 milionů korun. Zjednodušeně řečeno, zaměstnáváme 55 lidí, což znamená, že na hlavu připadá jeden milion tržeb.

* V jakých státech zejména vzrostla poptávka?

Prakticky ve všech patnácti zemích. Nejvýrazněji v Německu, Švédsku, Itálii, Francii, USA, Austrálii a snad jako jedinému českému pivovaru se nám podařilo proniknout do Dominikánské republiky, kam šla před Vánoci první zásilka Démona, což ocenilo nejen domorodé obyvatelstvo, ale i naši turisté, kteří tu trávili konec roku.

* V jakém poměru je produkce lahvového piva?

Polovina piva je sudového, druhou tvoří pivo lahvové.

* Jak chce malý soukromý pivovar čelit konkurenčním tlakům?

Je pravda, že v posledních patnácti letech u nás postupně zaniklo více než třicet pivovarů. V lepším případě se změnily na nákupní střediska, u kterých však prakticky neexistuje možnost znovuzprovoznění. Posílili jsme oblast marketingu. Zhruba třetinu provozního zisku chceme investovat na to, abychom zvýšili počet restaurací, kde se bude naše pivo čepovat a do dovybavení jejich interiérů o nové doplňky. Jednou z našich hlavních priorit již v roce 2003 byla intenzivnější příprava na postupně přijímané a platné zákonné normy v souvislosti se vstupem naší republiky do EU, i když je pravda, že část těchto příprav jsme již realizovali v uplynulých pěti letech a docílili jsme toho, že můžeme prakticky exportovat do všech zemích Unie. (Příbramský deník)


Nymburský pivovar chystá v letošním roce radikální změnu etiket. Návrhy jsou hotové, kdy se však objeví na lahvích, se neví. Podle obchodního náměstka nymburského pivovaru Ladislava Češpivy současné etikety už nevyhovují. "Nastal čas k obměně. Stávající etikety nevyhovují," uvedl Češpiva. V současné době existují pracovní verze. Konečná podoba bude dopracována v průběhu roku. Jisté je, že ústředním motivem bude podobizna Bohumila Hrabala. Kdy se však etikety objeví na veřejnosti, vedení tají. Logo i názvy produktů nymburského pivovaru zůstanou zachovány. (Nymburský deník)


Nymburk vaří pivo od středověku

[neděle, 11. leden 2004]

Produkce a prodej piva patřily ve středověku k nejdůležitějším položkám v hospodaření města. Nymburské pivo se prodávalo v širokém okolí a přispívalo k hmotnému růstu měšťanů. Tuto skutečnost zvrátila účast nymburských na neúspěšném povstání českých stavů proti císaři Ferdinandu I. v roce 1547. Město bylo zbaveno venkovských majetků, odkud pocházelo levné obilí pro výrobu piva. "V druhé polovině 16. století ovládly regionální trhy s pivem tři pivovary, dva v Poděbradech, jeden v Dymokurech. Roztříštěné nymburské měšťanské pivovary konkurenci těžko čelily. Proces proměny měšťanského pivovarnictví vyvrcholil v době třicetileté války. Roku 1629 koupila nymburská obec na náměstí nemovitost, kde byl zřízen pivovar, který později padl za obět požáru," uvedl František Sýkora v publikaci Historie a současnost podnikání na Nymbursku. Novým místem, kde se začalo vařit pivo byly prostory vedle Kamenného domu u fortny v Soudní ulici. Reorganizaci nymburského pivovarnictví přinesla pruskohabsburská válka, město utrpělo značné škody a samo nebylo schopno řešit svoji hospodářskou situaci. Kromě jiného byla v roce 1743 založena Společnost váreční a pivovar jí byl pronajat. Později došlo k založení firmy Měšťanský pivovar. O pronájem projevovali zájem nejvíce různí sládkové. V dalších letech byl pivovar několikrát upravován a modernizován, přesto všechno majitelé počátkem devadesátých let 19. století poznali, že se nymburské na trhu těžko prosazuje. K výstavbě nového pivovaru došlo v roce 1895 na Zálabí při železniční trati Nymburk Poříčany. Poloha umožnila rozvoj i v budoucnu. (Mladá fronta DNES)


Klášter pronikl na americký trh

[neděle, 11. leden 2004]

V Klášteře nad Jizerou chystali průnik na americký trh přes pět let. Pomáhali přitom lidé, kteří odešli z mladoboleslavského regionu do USA. Příprava se vyplatila. Malý pivovar s ročním výstavem kolem 80 000 hl se zařadil po bok největších tuzemských pivovarů, jako je Plzeňský Prazdroj nebo Budvar, které se uchytily na vzdáleném trhu. Problém byl se schvalovacím řízením, které se provádí v každém státě USA zvlášť. Pivo z Kláštera se prodává v sedmi státech USA. Pivovar vyváží na severoamerický kontinent lahvové pivo, které stáčí do lahví o objemu 0,335 litru. Balení po šesti lahvích stojí v USA šest až sedm dolarů. Pivo má roční záruku. Expeduje se v kontejnerech po 130 hl. Za moře se vozí lodí, cesta trvá 12 dní, při větších vlnách až dva týdny. Donedávna expedoval pivovar dva kontejnery měsíčně. Nyní se zvýšila objednávka na tři kontejnery. Pivovar pro americké zákazníky nemění chuť piva, jde o stejný mok, jaký nabízí na českém trhu. Pouze pivo stáčí v ochranné zóně, aby se vyloučil negativní vliv kyslíku na trvanlivost. České pivo má podle představitelů pivovaru v USA dobrý zvuk. Je to značka kvality sama o sobě. Ve Spojených státech se pivo nepije v hospodách našeho stylu, ale v barech. Pivo se prodává hlavně v plechovkách. Pivovar Klášter chce podle svého generálního ředitele Josefa Špryňara zvýšit během několika let výstav na 100 tisíc hl piva. Současný počet zhruba 100 zaměstnanců by se neměl měnit. (Profit)



Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň