Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

červen 2003

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv červen 2003


Pivo poteče z 52 píp

[sobota, 21. červen 2003]

Slavnosti piva uspořádá pivovar Ostravar ve svém areálu v sobotu 14. června už popáté. Loni padl návštěvnický rekord, když přišlo devět tisíc lidí. Z původně pivních slavností se dnes stává významná kulturní akce. Ostravar totiž zve stále lepší kapely. Letos bude dominovat Čechomor. Sobotní odpoledne však zahájí skupina Divokej Bill, poté na pódium nastoupí Ready Kirken, Robson a Jam & Bazaar. Na své si přijdou i příznivci Fredyho Mercuryho a skupiny Queen v podání Queen Revival. Svůj koutek zde budou mít i děti. Připraveno je exhibiční vystoupení mistra světa v bike trialu Martina Šimůnka a módní přehlídka. Letos bude postaven také obří stan, který pojme kolem tisícovky lidí, kteří si chtějí pivo vychutnat v tichu mimo hudební dění. Obsluhovat návštěvníky budou číšníci u rekordních 52 píp. Připraveno je mj. i 60 hektolitrů kvasnicového piva. (Právo)


Pivovar Holba modernizuje

[sobota, 21. červen 2003]

Pivovar Holba v Hanušovicích ukončil v těchto dnech další fázi modernizace varny, která zahrnuje instalaci nového zařízení scezovací kádě včetně kompletního řídicího systému. Ten zabezpečuje automatický provoz scezování i teplovodního hospodářství. Součástí systému je také nový zásobník na mláto s automatickým transportem. "Nové zařízení přinese zlepšení kvality a ekonomiky scezování. Má výrazný vliv na snížení podílu nežádoucích kalicích látek v mladině, které zatěžují výrobní proces a mohou negativně ovlivnit kvašení a následně pak i kvalitu piva," hodnotí přínos nového provozu sládek pivovaru Luděk Reichl. Investice si vyžádala finanční částku vyšší než 10 miliónů korun. "V tomto roce chystáme rovněž modernizaci systému chladového hospodářství, výstavbu moderního skladu piva a instalaci nových přetlačných tanků. Do modernizace výrobních technologií bude pivovar investovat více než třicet miliónů korun," uvedl výkonný ředitel Holby Vladimír Zíka. Zvyšující se produkce piva si vyžádá rovněž rozšíření kapacit ležáckého sklepa. Od začátku letošního roku do poloviny května prodal pivovar více než 150 tisíc hektolitrů piva, což odpovídá prodeji minulého roku. Celoročně však Holba předpokládá pětiprocentní nárůst prodeje ve srovnání s loňskem, kdy pivovar prodal více než 433 tisíc hektolitrů piva. Tím si nejen udržel, ale dále upevnil své postavení v první desítce pivovarů v ČR. Vysokou kvalitu piva Holba oceňují i odborníci. To potvrdila i letošní prestižní soutěž Pivex - Pivo 2003. Zlatý pohár na ní získalo pivo Holba Šerák. Stalo se vítězem v kategorii světlých výčepních piv. Speciální ocenění za kvalitu získalo pivo Holba Premium. (Právo)


Zájem o sentický Kvasar roste

[pátek, 20. červen 2003]

Sentický sládek Jiří Jelínek si pochvaluje velký zájem o medové pivo Kvasar. Přiznává, že zvýšená poptávka je způsobena především návštěvou bývalého prezidenta Václava Havla a následnou popularitou ve sdělovacích prostředcích. Jak jinak by se dalo vysvětlit, že poslední dobou zastavuje u rodinného domu s pivovarem jedno auto za druhým? „V roce 2002 jsme měli výstav 434 hl. Těším se, že letos překročíme magickou hranici 500 hl“, řekl pan Jelínek. Bodrý sládek si chválil také prodejnost Kvasaru na několika místech v okolí. Stálým odběratelem je např. Cukrárna u Zdubů ve Velké Bíteši, Kvasar si kupují na svých vycházkách obyvatelé Brna – Bystrce (sentické pivo se prodává poblíž přístaviště ve Včelnici – ve stánku s různými včelími produkty), fajnšmekři našli Kvasar i v nově otevřené hospodě v Železném a jinde. Nejvíce se však pivo kupuje přímo v pivovaru. Aby ne, nepřetržitá pracovní doba od pondělí do neděle, od rána do večera… A podle poznávacích značek na autech, která k rodinnému pivovaru do Sentic míří, se dá poznat, že Kvasar se pije opravdu po celé republice. Kromě Václava Havla, který rodinný pivovárek navštívil v lednu, byl další významnou osobností, která do Sentic zavítala, ministr zemědělství. Ing. Jaroslav Palas. Přijel 30. května 2003 v rámci návštěvy Tišnovska. (VOX)


Pivovar z Postřižin se mění v muzeum

[čtvrtek, 19. červen 2003]

První návštěvníky přivítá koncem června. Vedoucí delegace Evropské komise Ramiro Cibrián včera na své cestě Vysočinou navštívil jeden z nejpopulárnějších pivovarů v naší vlasti: areál v Dalešicích na Třebíčsku, kde se natáčely Menzelovy Postřižiny. Na konci června se tu totiž otevře výsledek projektu, na jehož realizaci přispěla EU - muzeum rakousko-uherského pivovarnictví.

První zmínka o pivovaru pochází z roku 1609. V roce 1870 zakoupil celé panství významný rakouskouherský podnikatel Anton Dreher. Ten celý provoz rozšířil a zmodernizoval a ve vlastnictví jeho rodiny zůstal pivovar až do tzv. první republiky. Tehdy ho stát v rámci první pozemkové reformy vyvlastnil a učinil jej družstevním. Za socialismu se stal součástí státního podniku. V srpnu 1977 byl provoz jako neefektivní ukončen. Ještě poté se ale pivovar stačil nesmazatelně zapsat do historie: v jednom květnovém týdnu roku 1980 zachytily exteriéry pivovarského dvora, budov a poetic ké výhledy na obec kamery filmového štábu Jiřího Menzela při natáčení kultovního snímku Postřižiny. Dále už to šlo s celým areálem od deseti k pěti: nevyšel ani scénář na rekreační zařízení pro pracovníky pivovarů, nezdařil se záměr obce přebudovat pivovar na zařízení pro potřeby "společensko-politických" akcí. Naprázdno vyšla i snaha vrátit pivovaru jeho původní účel v režii JZD Hrotovice. To po revoluci areál prodalo soukromé firmě, která jej dala zástavou za obří úvěr a v polovině 90. let nechala provést rozsáhlé demoliční práce. V roce 1999 zakoupili zbořeniště v opakované dražbě s jediným zájemcem spolumajitelé společnosti, která se specializuje na rekonstrukci památek. "Když jsme sem přišli, stál na tomto nádvoří neproniknutelný akátový les," usmál se jeden ze spoluvlastníků, Petr Řehořka. "První sezónu jsme vlastně strávili likvidací náletového porostu," vzpomněl. Nyní je projekt na obnovu areálu v polovině. Majitelé zde chtějí vybudovat turistické centrum. Pivo začali v jednom z traktů vařit už vloni v létě, těsně před dokončením jsou interiéry bývalého průmyslového pivovaru, kde bude sídlit muzeum. (Na tuto aktivitu získala obec, která objekt od vlastníků pronajala na 20 let, dotaci z předstrukturálního programu CBC Phare). Do dvou měsíců otevře i pivovarská restaurace. "Prohlídka základní trasy bude zhruba na tři čtvrtě hodiny. Návštěvníci uvidí mj. unikátní technologii bývalého dalešického pivovaru, kterou zavedl podnikatel Dreher a která v podstatě vyjma parního pohonu fungovala až do uzavření provozu. Dále budou mít k dispozici přehlídku zaniklých malých pivovarů okresu Třebíč a jako bonbónek spatří postřehy a klípky z natáčení filmu. Zájemci o rozšířenou trasu si budou moci prohlédnout i nový provoz a absolvují ochutnávku," popsal blížící se krok Řehořka. Jak doplnil, muzeální záměr bohužel nebyl finančně podpořen v celé šíři, a tak si návštěvníci budou muset počkat na některé jeho další součásti - například voskové figuríny postav z Postřižin či neodmyslitelné motorové veterány. Na poslední velkou investici, hotel - penzion se 42 lůžky, majitelé opět chtějí požádat o podporu, tentokrát, jak doufají, již ze strukturálních fondů EU. (Právo)


Rebel bez pasterace

[čtvrtek, 19. červen 2003]

Oldřich Záruba, sládek Měšťanského pivovaru v Havlíčkově dne 9.6.2003 představil novinku v podobě zařízení pro takzvanou studenou pasteraci piva. Původní paster byl v pivovaru nahrazen filtrem MMS (mikromulti systém filtrace piva), což výrazně zvyšuje kvalitu zejména sudového piva a to je v podstatě přírodní nepasterované. Brodský pivovar je teprve 23 v České republice, který uplatňuje tuto metodu. (Noviny Havlíčskobrodska – Vysočina)


Lidé v Lanškrouně se již několik let marně ptají, co bude s areálem bývalého pivovaru. Odpovědí na to je urbanistická studie lanškrounského podměstí, která zahrnuje i bývalý pivovar. Na jeho místě by mělo vyrůst nové náměstíčko a kolem něj restaurace a obchody. Na dokončení náročného projektu by však potřebovala radnice stovky milionů korun. "Projekt jistě nebude možné uvést v život bez investorů. Znamenalo by to investovat zhruba sto milionů ročně a ty nemáme kde vzít," řekl místostarosta Lanškrouna Jan Šebrle. Od doby, co město Lanškroun koupilo areál místního zkrachovalého pivovaru, usilovně hledá firmy, které by ho využily. Původní provozovatel, společnost Bevi, skončil již v roce 1998 v konkurzu. Lokalitu koupilo město o dva roky později od správce konkurzní podstaty za pět milionů korun. Radní dokonce před časem zvažovali, zda by se nemohlo v Lanškrouně znovu vařit pivo. Mezi vážné zájemce patřil před lety také českokrumlovský výrobce piva Eggenberg. Ten chtěl jeho budovy využívat jako sklad a postupně zde také obnovit pivovar. Jihočeši však kvůli vysokým nákladům nakonec od svého záměru upustili. Minulý rok se objevil americký podnikatel, který chtěl zprovoznit pivovar. Urbanistická studie lanškrounského podměstí architekta Přemysla Kokeše počítá s úplně jiným využitím. "Vznikly by čtyři nové uličky a dvě nová náměstí, park, který by doplňoval právě historické centrum. Zkrachovalý pivovar je uprostřed města. Ve stejném prostoru navrhuji v podstatě nové náměstí," uvedl před časem architekt. (iDnes)


Průnik na italský trh se podařil v květnu 2003 vratislavickému Pivovaru Hols, a.s. Dva kamiony piva Konrad putovaly do Itálie, kde se zároveň uskutečnily první Slavnosti Konrada. Připravují se také na Slavnosti piva ve Vratislavicích, které se uskuteční 28. června. "V přístavu Livorno na pobřeží Tyrhénského moře si místní štamgasti pochutnali na našem pivu. Měli jsme dobrý ohlas," potvrdil ředitel pivovaru Petr Hostaš. "Úspěšní jsme byli i na Ukrajině, kam dodáváme slad. Na bývalém zařízení pivovaru z Jevíčka vaří docela slušné pivo i díky našemu sladu," doplnil. Na konci května 2003 firma splnila jednu z hygienických podmínek EU, když postavila nové sociální zařízení pro svých 50 zaměstnanců. "Prvního července zahájíme výstavbu nové lahvovny, dva stroje jsou již na místě. S rozjezdem renovované stáčírny, která má kapacitu 15 tisíc lahví za hodinu, počítáme před Vánocemi. Důležité je, že splníme všechna kritéria Evropské unie, včetně třeba odvětrávání pracoviště," zdůraznil ředitel. "Laboratoře jsme už vybavili moderními přístroji, takže máme speciální měřič stupňovitosti mladiny a měřič kalu, neboli trvanlivosti piva, což má významný vliv na stabilní kvalitu jednotlivých várek," doplnil. Od roku 2000, kdy pivovar po několikaleté přestávce obnovil výrobu, pořádá Hols Slavnosti piva Konrad, letos poprvé s mediálním partnerstvím deníku Liberecký den. "Půjde o sportovně-kulturní den, kdy se v areálu pivovaru vyžijí sportovci, zejména cyklisté, i celé rodiny. V sobotu 28. června dopoledne pořádáme závod horských kol a od 13 hodin bude hrát jablonecká country a folková kapela Fousáči. Uskuteční se také besedy se zajímavými lidmi, včetně redaktorů Libereckého dne, kteří připomenou desáté výročí založení deníku. Společně s deníkem připravujeme soutěž o volné vstupenky na Slavnosti piva Konrad," uvedl Jaroslav Toman z obchodního oddělení pivovaru. (Liberecký den)


Dvěma hlavním značkám piva se budou především věnovat v nápojářské skupině Drinks Union. V blízké budoucnosti se jednička, kterou je Zlatopramen, bude asi vyrábět i v dalších pivovarech. Novinářům to 2.června 2003 oznámil výrobní ředitel Drinks Union Jaroslav Rottenborn.

„Především se budeme věnovat Zlatopramenu, který je naší jedničkou na trhu. Proto například značku Patriot budeme vyrábět v Lounech, “ uvedl Rottenborn. Druhou značkou, na jejíž výrobu se skupina soustředí, je Březňák. Důvodů je podle marketingového ředitele Borise Rajdla několik.

„Nebudeme tříštit síly na prosazování každé ze sedmi základních značek, které naše pivovary vyrábí. Nosný je Zlatopramen a hned za ním Březňák, kterému stoupl export za první čtyři měsíce na dvojnásobek oproti loňsku, tvrdí Rajdl. V žádném případě to podle něj neznamená, že regionální značky z pivovarů v Lounech a Kutné Hoře zmizí z trhu. Ještě letos ale všechny pivovary skupiny čekají další změny. První je omezení výroby speciálních tmavých piv ve Velkém Březně. Další je příprava na možnost vařit Zlatopramen i v jiných pivovarech. „V tom nám pomáhá podobnost technologie. Všechny naše pivovary používají klasickou techniku otevřeného zrání a mají i téměř totožné technické vybavení. Pokud se Zlatopramen bude vařit jinde, bude mít stejnou chuť,“ dodává Rottenborn. (iDnes)


Lounský pivovar začne v nejbližší době produkovat novou značku piva. V Lounech se bude stáčet do PET lahví pivo s vyšším obsahem alkoholu s názvem Pivrnec. Jeho výroba ale zůstane v pivovaru v Krásném Březně u Ústí nad Labem a tam se i bude nadále plnit pivo Pivrnec Patriot do lahví i sudů. Změny se dějí v rámci nápojářské skupiny Drinks Union, kam oba pivovary patří. Informoval o tom Drahomír Slapnička, z obchodního útvaru Drinks Union. Drinks Union sdružuje kromě lounského a Krásného Března ještě pivovary ve velkém Březně a Kutné Hoře. Loni skupina vyrobila kolem 800 000 hl piva a mezi pivovarskými společnostmi v ČR jí patřilo páté místo. Letos plánuje výstav zhruba o 50 000 hl vyšší, v Lounech by se mělo uvařit kolem 225 000 hl piva. (Deník Lučan)


Lounský pivovar mění logo i etikety

[pondělí, 16. červen 2003]

Pivovar Louny mění svou tvář. Dne 6.června 2003 poprvé se v obchodech objevily lahve lounského piva s novými etiketami. Postupně nová loga vystřídají "L" také například na ubrusech či půllitrech v restauracích. "Už tento měsíc Pivovar Louny vyrobí jeden milion lahví s novými etiketami," řekl 5.6.2003 Boris Rajdl, marketingový ředitel skupiny Drinks Union, kam Pivovar Louny od předloňska patří. Logo ve tvaru "L" zmizí a bude nahrazeno symbolem dominanty Loun - věží a střechou chrámu Svatého Mikuláše, který na novém logu obepínají klasy ječmene. Na etiketách se už nebudou objevovat ani anglická jména jednotlivých druhů piv, ale vymění je srozumitelné české názvy - například světlý ležák, světlé výčepní pivo, tmavý ležák a další. "Ke změně loga nás vedlo několik důvodů. Podle průzkumu trhu, který jsme si nechali udělat, se místní lidé nezžili s logem písmena L, které jsme zavedli před pěti lety. V té době se měla značka Louny prodávat po celé republice. Nyní patří Pivovar Louny do skupiny Drinks Union a jeho strategie je jiná. Nosným pivem nabízeným po republice je Zlatopramen vyráběný v Ústí nad Labem, Louny chceme prodávat hlavně v tomto kraji," vyplynulo ze včerejších slov Petra Landy, obchodního manažera Drinks Union. Nepatrně se mění i etiketa piv směřujících na vývoz. "Kvůli konzervatismu Němců, kam směřuje největší podíl z našeho vývozu, není ta změna ale tak velká. Chrám Svatého Mikuláše s klasy ječmene se na vývozních pivech ale objeví také," dodal Petr Landa. Pivovar Louny plánuje v letošním roce výrobu 220 000 hl piva, z toho 35 tisíc by mělo směřovat na vývoz. Kromě Německa se "Louny" vyvážejí do Španělska, Francie a Ruska. Nové logo vzniklo v reklamní agentuře v Praze, přes obchodní zástupce se v době jeho vzniku k němu vyjadřovali i například "štamgasti" lounských hospod. Dalším důvodem změny loga je podle Petra Landy snaha, aby z etiket lounského piva vyzařovala tradice a patriotismus. Pivovar nechal postavit a v roce 1892 otevřel Adolf Josef kníže Schwarzenberg. V té době to byl první pivovar v Rakousku-Uhersku, který byl postavený na umělé chlazení. V roce 1897 už lounské pivo odebíralo 122 hostinců a pivovar zaujal první místo mezi tehdejšími deseti vlastněnými Schwarzenbergy. V té době mu konkurovaly například pivovary v Žatci, Měcholupech, Libočanech, Stebně nebo Panenském Týnci. "V roce 1935 v tehdejším Československu prodávalo své výrobky 320 pivovarů. Louny se svým výstavem byly na 13. místě v pořadí," připomněl historik Petr Žižkovský. Rekordní výstav ve své historii, 315 000 hl piva, se vařil v Lounech v roce 1991. "V současné době se v Lounech vyrábí středně prokvašené pivo s hořkou chutí. Nepasterizuje se, mikrobiologická čistota výrobku se zajišťuje filtrací, a u lahvových piv membránovou mikrofiltrací, která je ojedinělá v ČR," řekl Tomáš Hejda, hlavní technolog Drinks Union. Pivovar Louny má vlastní sladovnu i 12 hektarů chmelnic, kde pěstuje žatecký chmel. Celá skupina Drinks Union, kam patří pivovary v Krásném Březně, Velkém Březně, Lounech a Kutné Hoře letos plánuje zvýšit výstav piva na zhruba 850 000 hl. Loni po sloučení s pivovary Louny a Kutná Hora to bylo asi 800 000 hl. Na zahraničních trzích, zejména v Německu, Británii a Austrálii, loni skupina prodala přes 64 000 hl piva, což byl meziroční nárůst 171 %. Pro letošek počítá s exportem nejméně 100 000 hl. (Deník Lučan)


Zatímco jednání mezi městem Domažlice a obchodním řetězcem Billa o prodeji zadní části bývalého pivovaru uvízla na mrtvém bodě, o přední část areálu mají zájem čtyři podnikatelé. Těm proto město nabízí ke koupi celý areál. Mezi případnými zájemci o koupi přední části je také mexický investor, který by zde chtěl vybudovat hotelové a restaurační zařízení s minipivovarem. V projektu se dokonce hovoří a výstavbě bowlingové šestidráhy. "Ještě není nic definitivně jasné. Čekáme na oficiální stanovisko druhé strany. Ale hotel by se tady určitě uživil," uvedl domažlický starosta Jan Látka. To podle něj podnikatelé dobře vědí. Jenže žádný z nich dlouho o koupi jednoho z nejstarších pivovarů ve střední Evropě neměl zájem. "Ve chvíli, kdy se v Domažlicích objevil investor z Mexika, který vlastní v jižní Americe několik pivovarů, objevili se další. Nejlepší reklamou zřejmě je, když se objeví někdo, kdo chce pivovar odkoupit," dodal starosta Domažlic, podle kterého se inzeráty, které město nechalo zveřejnit v médiích, nesetkaly s žádnou odezvou. Vedení domažlické radnice už proto případným zájemcům o přední část nabízí celý areál pivovaru, který se nachází v centru města. "Jednání o prodeji zadní části se nehýbou. Měl tam vyrůst supermarket, ale vždy jsme tvrdili, že to není žádné dogma," řekl Látka a dodal: "Pokud se objeví jiný zájemce s nějakým jiným záměrem, který bude pro město vhodný, vůbec tam supermarket vzniknout nemusí." Pokladna města sice už druhý rok počítá do svého rozpočtu s příjmem za odprodej zadní části ve výši asi dvanáct milionů korun, ale vedení města nikam nespěchá. (Domažlický deník)


Nejdéle do dvou let bude mít západočeský rodinný pivovar Chodovar ve svém areálu hotel se 60 lůžky. Podnik, který vidí svoji perspektivu zejména v propojování výroby tradičního českého ležáku s turistikou, už připravuje projekt hotelové kapacity, která vznikne přestavbou prázdné budovy statku z roku 1887, která se nachází v sousedství výrobny piva. Uvedl to spolumajitel pivovaru Jiří Plevka. "Ve druhé fázi vznikne v areálu levnější turistická ubytovna pro dalších 200 hostů, která v našem regionu citelně chybí," dodal. (Lidovky)


Prazdroj má v plánu zvyšovat výrobu

[pátek, 13. červen 2003]

Prazdroj se chystá několikanásobně zvýšit výrobu ve svém pivovaru. V roce 2006 by měla dosáhnout 5 milionů hl oproti dnešním dvěma milionům. Skok ve výrobě souvisí s plány majitele, jihoafrické skupiny SABMiller, udělat z tradiční české značky jedno z pěti největších světových jmen mezi pivy. Tento cíl chce firma naplnit do roku 2010. "Značka Pilsner Urquell je nejdůležitějším aktivem, které skupina SABMiller vlastní. Máme k ní mimořádnou úctu, neboť Prazdroj je zakladatelem pivovarnictví v té podobě, jak ji známe dnes," uvedl ředitel SABMiller pro Evropu Alan Clark. Podle něj plánuje SABMiller na hlavních exportních trzích značnou propagaci tohoto druhu piva, aby se jeho spotřeba stále zvyšovala. Celkový plán rozšíření varny Pilsner Urquell firma rozložila do čtyř etap na období tří let. Do jara příštího roku pivovar investuje téměř 300 milionů korun, což umožní zvýšit výrobu ze současných více než dvou až na tři miliony hektolitrů piva Pilsner Urquell ročně. Pokud v příštích letech pivovar splní prodejní plány, přijdou na řadu další dvě etapy rozšíření. Ty by měly v roce 2006 přinést zvýšení kapacity až na hranici téměř pěti milionů hektolitrů. Tradiční postup výroby piva Pilsner Urquell se kvůli rozšíření varny a modernizaci podle lidí z firmy měnit nebude. "Zachováme měděné kotle pro rmutování, třírmutový varní proces a přímý otop plynem. Všechno bude řízeno plně automaticky," říká manažer pivovaru Václav Berka. Plzeňský Prazdroj je lídrem na českém trhu a zároveň největším exportérem českého piva. Firma zaměstnává bezmála 3 000 lidí. (iDnes)


Prazdroj U Pinkasů

[pátek, 13. červen 2003]

Vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka narazil 8. dubna před pražskou restaurací U Pinkasů soudek obložený říčním vltavským ledem, v němž bylo nefiltrované pivo vyrobené způsobem jako v roce 1843. Připomněl tak, že přesně před 160 lety přivezl forman Martin Salzmann před tento dům poprvé plzeňský mok. Do vínku mu tentokrát popřály tři sudičky - Stella Zázvorková, Dagmar Kludská a Vendula Svobodová. Jsem pivařka, přiznala vzápětí Zázvorková. I když prý už tak zdaleka nevyváří jako kdysi, bez piva si gastronomii nedokáže představit.

Málokdo ví, že Jakub Pinkas, zakladatel známé pražské restaurace proslulé plzeňským mokem, byl původně krejčí, který šil i kněžská roucha pro sousední františkánský klášter. Poté, co si v Plzni objednal dvě vědra, tedy asi 140 l, takzvaného nového piva, dal ležák ochutnat svým známým a také fiakristům, kteří měli v sousedství štafl. Netrvalo dlouho a nůžky pověsil na hřebík. Stal se hostinským a založil tradici dodnes slavné staročeské hospody. K jejímu kreditu přispívali i štamgasti. V návštěvnických knihách jsou zapsáni například pánové Palacký, Rieger i Jungmann, z herců Šamberk, Štěpánek, Pešek, Voskovec a Werich i spousta sportovců. Samizdatová díla tu rozdával Bohumil Hrabal. (Pivní kurýr)


Na trhu budou nové etikety

[čtvrtek, 12. červen 2003]

Strakonice hnědá, modrá, zelená, zlatá, stříbrná - to jsou barvy nových etiket, které se v nejbližších dnech začnou objevovat na lahvích tmavého i světlého strakonického piva. Například modrá bude pro nealkoholické pivo a zelená pro desítku. Tradiční obrázek dudáka zůstane pouze na zlaté etiketě pro dvanáctistupňové pivo, ostatní mají ve svém záhlaví městský znak. V dolní části etiket je na každé pivovarské "Dej Bůh štěstí". Série vkusně pojatých etiket pro šest strakonických piv na první pohled potvrzuje, že jde o piva z jedného pivovaru.

Na zadních štítcích spotřebitel najde další nezbytné údaje - název pivovaru, adresu, složení piva, obsah alkoholu a obsah v lahvi. Samozřejmě, že nechybí údaj o minimální trvanlivosti a upozornění na správné skladování.

Nové etikety jsou výtvarně vkusně řešeny a zcela určitě ihned padnou spotřebitelům do očí. Oživit trh, je také hlavním záměrem managementu pivovaru.

"To ovšem neznamená, že s odchodem původních etiket do regálů archivu se nějak změní kvalita Nektaru. Ta samozřejmě nadále zůstává, neboť na tradiční a osvědčenou výrobu piva na Podskalí vždy dbáme," dodává podnikový ředitel Bořivoj Pech. (Listy Strakonicka)


Budvar vítězem Beer World Cupu

[čtvrtek, 12. červen 2003]

Budějovický Budvar zvítězil v závěru minulého týdne v prvním ročníku Světového pivního poháru (Beer World Cup), který se odehrál ve skotském Edinburgu. Pořadatelem soutěže byl prestižní britský Hotel & Restaurant Magazine.

Ležák Budějovický Budvar se v anonymním testu utkal s 15 pivy z Austrálie, Belgie, Číny. Německa, Nizozemí, Itálie, Japonska, Keni, Mexika, Portugalska, Polska, Skotska, Jižní Afriky, Thajska a Ruska - jmenovitě se jednalo např. o značky Hahn, Nastro Azzuro, Duvel, Corona, Asahi nebo Bitburger.

Za Budvarem obsadila druhou příčku ruská Baltika, třetí skončil jihoafrický Castle. Beer World Cup hostila restaurace Edinburg's Central, která svým hostům nabízí přes 100 druhů točených a lahvových piv. Budvar má v Británii silnou pozici, je zde dlouhodobě nejprodávanějším českým ležákem. Nyní obstál v mezinárodní konkurenci. (www.pivson.cz)


Nová vizuální prezentace Budvaru

[čtvrtek, 12. červen 2003]

Pivovar Budějovický Budvar změní v průběhu dvou let kompletní vizuální prezentaci značky asi v 1400 gastronomických provozovnách. Projekt, v jehož rámci se změní vývěsní štíty a další venkovní i vnitřní reklamní prvky restaurací, pivovar zahájí na jihu Čech a v Praze. Řekl to vedoucí marketingu BB Daniel Jírovec. Náklady na změnu tváře budvarských restaurací a hostinců neuvedl. Budvar se v ČR čepuje zhruba v 3500 restauracích. V těch menších se podle Jírovce budou měnit pouze jednotrlivé reklamní prvky. (Pivní kurýr)


O Budějovický Budvar, poslední státem vlastněný pivovar, se kromě jeho největšího rivala - skupiny Anheuser-Busch - začínají zajímat i další velké světové pivovary. Ministerstvo financí v úterý Budvar zařadilo do seznamu podniků určených k brzké privatizaci. Ve svém plánu privatizací státních podílů zmiňuje, že Budvar by mohl nového majitele získat již koncem příštího roku.

"Národní podnik Budějovický Budvar byl vyjmut z privatizace do vyřešení všech známkoprávních sporů, které vede se skupinou Anheuser-Busch. Zvýšená ochrana práv po vstupu České republiky do Evropské unie otevírá diskusi o privatizaci podniku," píše se v materiálu. K urychlení prodeje Budvaru i dalších firem vede ministerstvo financí špatný stav státní pokladny. Podle několika zdrojů blízkých privatizaci se přitom o pivovar zajímají zatím čtyři velcí hráči.

Prvním je Anheuser-Busch, který nyní vede s Budvarem celkem osmdesát soudních a patentových sporů o značku Budweiser. V minulých dnech například Budvar vyhrál spor v Rakousku. Tamní soudy potvrdily, že pivo Budweiser a označení Bud jsou chráněnými názvy kvůli označení původu. Podobně rozhodly i soudy v dalších evropských zemích a Budvar by po vstupu země do EU měl získat definitivní ochranu známek.

Další ze zájemců, který již kontaktoval koaliční politiky, je majitel pražského Staropramenu Interbrew. "Chtěli by v Česku získat prémiovou značku piva, kterou Budvar určitě je," uvedl zdroj blízký privatizaci. Předběžný zájem vyjádřil i další velký světový koncern Heineken, který v tuzemsku ovládá Starobrno, a zatím posledním uchazečem je britská pivovarnická společnost Scottish Newcastle, která prodává například značku Foster's.

Kromě zdrojů z ministerstva financí potvrdil jednání o prodeji pivovaru pro časopis Týden i ministr průmyslu Milan Urban. Proti se zatím staví ministerstvo zemědělství, na jehož popud byl v roce 2001 Budvar ze seznamu privatizovaných podniků stažen. "Změna stanoviska by mohla nastat, pokud by výnos z prodeje směřoval zemědělcům, pro které nyní vláda nenašla peníze," uvedl zdroj. Prodat Budvar již napřesrok, jak zvažuje ministerstvo financí, však nebude nijak jednoduché. Firma se musí přeměnit z národního podniku na akciovou společnost, což bude trvat nejméně tři čtvrtě roku.

Šéf Budvaru Jiří Boček není privatizaci nijak nakloněn. "Překvapilo nás, že s touto iniciativou přichází ministerstvo průmyslu a obchodu, pod které odborně nespadáme. Je to akce, které momentálně nerozumím," reagoval Boček. (iDnes)


Americký pivovar Anheuser-Busch v Rakousku prohrál dlouholetý spor s Budějovickým Budvarem. Jedině český pivovar má tak právo používat na rakouském území ochrannou známku Bud. Rozhodl o tom 23.5.2003 advokát Antonio Tizzano z Evropského soudního dvora. Budvar vede se světovou pivovarnickou jedničkou Anheuser-Busch válku o právo používat nejrůznější ochranné známky ke svým výrobkům už téměř 100 let. Oba pivovary přitom shodně tvrdí, že mají právo na známky Bud i Budweiser. Američané mohou známku Budweiser používat třeba v Severní i Jižní Americe a prakticky v celé Asii. Obě firmy vedou přes 40 známkoprávních sporů po celém světě. Budvar v poslední době vyhrál v některých evropských zemích, například v Lotyšsku a Dánsku. (Mladá fronta Dnes)


Mluví dobrou češtinou, i když občas zaváhá, jestli použije správné slovo. To pak řekne - tenhle výraz neznám. Jmenuje se Karl Jan Kolarik, narodil se v Německu, ale dnes je jedním ze symbolů Vídně. Tedy přesněji jeho zahradní pivnice Schweizerhaus. Místní říkají, že patří k rakouskému hlavnímu městu stejně jako lipicáni, valčík nebo Prátr, poblíž kterého stojí. Pivnice má na dva tisíce míst a v provozu je od 15. března do konce října. "Nemá smysl mít otevřeno za každou cenu. Náklady jsou stejné, ale tržby nižší. Přece podnikáte, abyste vydělal," nezapře v sobě rodinnou školu. Jeho děd Karl Kolarik získal Schweizerhaus v roce 1920 a už tehdy oblíbený hostinec časem proměnil v největší vídeňský sud piva, jak podnik jednou nazval. Mezi jeho prozíravé tahy patří i založení obchodní společnosti Kolarik & Buben, která do země dováží Budějovický Budvar. Ten se ve Schweizerhausu čepuje už téměř osmdesát let. Za osm měsíců se ho tady vypije na 7 000 hl. V průměrné české hospodě to je podstatně méně - tak tři sta. "Péče o pivo je klíčová," potvrzuje starou pravdu Kolarik. Ten stejně jako jeho předci láká hosty i na uzená kolena, párky, preclíky nebo bramborové lupínky. "Hospoda musí mít charakter. Stejně jako pivo, které čepuje. Identifikace s pivem je důležitá. Není dobré měnit značku a distribuční kanály. Na tom se zpravidla prodělá," vysvětluje. Je-li hezky, přijde o čtvrtinu víc lidí než jindy. V gastronomii to je netypický rozdíl, ale pro tuto zahradní restauraci charakteristický. Výtoč se v ní stále drží na sedmi tisících hektolitrech, i když v Rakousku spotřeba na hlavu klesá. V posledních letech se snížila ze 120 na 107 litrů, podobně jako v Německu, kde klesla ze 145 na 118 litrů. Kolarik to vysvětluje rostoucí oblibou vín a nealko nápojů. "Na pivo si je třeba zvyknout. Když ale mládež pivo míchá s kolou nebo limonádami, zvyká si na sladší chuť. To je pro pivovary špatně," říká. Zvláště pozice importovaných značek je složitá. Prosadit se totiž znamená získat místo na úkor někoho jiného. Přitom přes 60 % trhu ovládá linecký pivovar BBAG. Zvláště potom, co ho začátkem května ovládl nizozemský kolos Heineken, se čeká, že jeho podíl dál poroste. Není to dobré. Jestli u nás Heineken ročně prodal kolem 18 000 hl, tak do pěti let se dostane na milión," předpovídá Kolarik. Čeká přitom tvrdý boj a příklon konzumentů k internacionálním značkám. "Unifikace je zřejmá. Bude to chutnat jako hamburger u McDonald's. Všude stejně," obává se. Argumentuje přitom starou pravdou - čím víc piva se prodá, tím může být lacinější. Tím ale také jde dát víc peněz do marketinku a podpory dalších prodejů. Do země s produkcí kolem osmi miliónů hektolitrů piva se dováží přes 500 000 hl. Nejvíc Budvaru - 42 000 hl. Další silné importní značky, mnichovského Löwenbrau, se vypije asi 30 tisíc hl. Kolarik ale hledá další cesty. Vloni prosadil Budvar do obchodní sítě Billy, největšího obchodního řetězce v zemi. Od té doby roste zájem o Budvar stáčený do plechovek. "Máme čtyři větší řetězce. Ale jen Spar a Billa jsou skutečně významné, protože hodně prodávají. Když vás nevezmou, jako byste nebyl na trhu zastoupen," říká z pozice šéfa firmy Kolarik & Buben. Pivo ho živí a má ho rád. Proto těžko snáší, když sponzoruje nějakou prestižní českou kulturní akci ve Vídni a Budvar tam chtějí dávat do plastových kelímků. To pak doveze raději vlastní sklo a výčepní učí, jak se má správně točit. "Jak se jednou něco ošidí, obrátí se to proti vám," hájí prestiž piva a Schweizerhausu. (Hospodářské noviny)


Kvůli zadlužení poslal provozovatel pivovaru, firma A+C, sám sebe do konkurzu. "Zadlužení přesáhlo zákonem povolenou mez. Dluhy jsou v řádech milionů korun," uvedl na počátku června 2003 správce konkurzní podstaty Vít Jungbauer, který nyní řídí pivovar. Ten ale zatím ponechal ve funkci výkonný management v čele s ředitelem Antonínem Červeným. "Veškerý tok peněz však směřuje přese mne," podotkl Jungbauer. Firma A+C vlastní částečně pivovarská zařízení, je však na pronajatých pozemcích. Ty pro změnu vlastní společnost Aqua Bohemia, která pak je i majitelem části technologie. "Důvodem zadlužení je druhotná platební neschopnost. Není to ale záležitost těchto dnů, ale původ je v historii,"podotkl Antonín Červený. Krajský soud vyhlásil na firmu konkurz k 15. květnu 2003. Věřitelé mají třicetidenní lhůtu k přihlášení svých pohledávek. "Pohledávky před 15. květnem budou poměrně uspokojeny po zpeněžení konkurzní podstaty. Pohledávky vzniklé po vyhlášení konkurzu jsou pohledávkami za podstatou. Zodpovídá za ně správce konkurzní podstaty a bude je plně hradit," vysvětlil Jungbauer. V pivovaru Podkováň pracuje 54 zaměstnanců, v roce 2002 měli výstav 20 985 hl piva a 11 000 hl balené vody. Letos mají za cíl výstav 26 000 hl piva. Výstav piva za prvních pět měsíců je oproti loňsku vyšší o 12 %. Pivovar také produkuje čtyři druhy balených vod, z toho je jedna kojenecká. Podkováňský pivovar je jedním ze tří producentů kojenecké vody v republice. Oproti loňsku zatím zvýšil produkci vody o 8 %. (Boleslavský deník)


Knížecí pivovar Lobkowicz zdvojnásobil za první čtvrtletí export piva. Vyvezl zhruba 500 000 lahví, to je asi 2300 hl. Do tří let chce vybudovat distribuční síť importérů v 15 zemích a prodávat v nich čtvrtinu své produkce, která nyní činí 40 000 hl ročně. Pivovar vyváží své výrobky do deseti zemí, z toho nejvíc do USA, Austrálie, Německa, Itálie a Francie, řekl ředitel Petr Peniaštek. "Je paradoxem, že mezi důležité příčiny našeho úspěchu patří zvýšený zájem o české pivo v důsledku celosvětové expanze značky Pilsner Urquell po jeho ovládnutí firmou SABMiller a nekončící spory Budějovického Budvaru"dodal. (Pivní kurýr)


Novým ředitelem Pivovaru Klášter je od poloviny června 2003 Josef Špryňar. Ve funkci vystřídal Josefa Svobodu poté, co do pivovaru vstoupila společnost Eco Holding. Ta podle nového generálního ředitele odkoupila pohledávky a stala se majoritním vlastníkem pivovaru. Změna vlastníka neznamená změnu v orientování pivovaru. Loňský výstav 80 000 hl chtějí letos navýšit."Ve střednědobém horizontu se chceme dostat na výstav 100 000 hl. Kapacita varny je přitom 150 000 hl," uvedl Špryňar. V roce 2000 byl například výstav pivovaru 112 000 hl. Pivovar v tuto chvíli nechystá zásadní změny ve spektru výrobků. "Pro trh je to vyhovující," podotkl ředitel. Výrobky z Pivovaru Klášter by měly být nepřehlédnutelné v okolním regionu. Odběratele mají i nadále v USA a v Německu. "Nyní rozvíjíme spolupráci s Finskem a Polskem,"řekl Špryňar. Právě do těchto dvou zemí chtějí Klášterští už letos exportovat. V pivovaru pracuje 100 zaměstnanců. Vedení nechystá propouštění, ale ani přibírání."I při zvýšeném výstavu by k personálním změnám zatím nemělo dojít," podotkl ředitel. Výsledky pivovaru ředitel Špryňar neupřesnil. Přiznal, že společnost se dostala do ekonomické ztráty, více však neřekl. Vlastnictví pivovaru bylo dlouhodobým zájmem společnosti Eco Holding. Ta se věnuje obchodní společnosti se zaměřením na potraviny. (Boleslavský deník)


První pražský měšťanský pivovar v Holešovicích se přibližně do dvou let promění v centrum s obchody, byty, kancelářemi a restauracemi. Počítá se i s malým náměstím se zelení a vodními prvky. Přestavba už začala.

Tento týden se v jedné z hal, kde se dlouhé roky vyrábělo pivo Měšťan, sešli zástupci obce a investora, aby odpovídali na zvídavé dotazy lidí z okolí. Uvnitř se jich shromáždilo kolem 150. Dotaz padal jeden za druhým. "Má tu prý vzniknout velký supermarket. To nechceme," ozval se šedovlasý muž ze třetí řady. "Žádný hypermarket neplánujeme. Jedná se o obchod s potravinami na ploše 1700 m 2, což je asi desetkrát méně než Carrefour na Smíchově," ujistil Tomáš Kadeřábek, ředitel Ing Real Estate, která akci organizuje. "Co kino? V Holešovicích žádné nemáme," chtěla vědět žena v krátkých kalhotách. Kadeřábek ji zklamal, protože kino v Areně nebude. "Máme dojem, že je toho v Praze už víc než dost," vysvětlil. Šedovlasou dámu zajímalo, zda okolí nové stavby ozdobí mozaikové chodníky anebo zůstanou životu nebezpečné asfaltové slepeniny. "Investor si jistě udělá chodníky co nejhezčí, ne pane inženýre?" obrátil se starosta Prahy 7 Tomáš Mikšík (ODS) na vedle sedícího Kadeřábka. Ten to odkýval. Muž, který žije v ulici U Průhonu, se zeptal, zda v budoucnu nebudou silnice obsypány zaparkovanými auty a co je pravdy na tom, že se ulice Na Maninách promění ve čtyřproudou silnici. Podle Kadeřábka se samozřejmě počítá s parkovištěm uvnitř areálu. "To je fáma," reagoval na druhý dotaz. "Říkáte, že se o projektu jedná od roku 1999. Jak to, že se o něm dozvídáme až nyní," ptala se další paní. "Rozhodně nic netajíme. Materiály jsou přístupné. Řízení u takových akcí se nevyhlašuje vyhláškou," sdělil Kadeřábek. "Řekla bych, že kanceláří už je dost. Na každém rohu vidím Kanceláře k pronájmu ," uvedla pro Právo šedovlasá žena, mezitím co si prohlížela obrázky budoucí podoby pivovaru, který byl založen v roce 1895. (Právo)


Davy návštěvníků, množství stánkařů a atrakcí, hektolitry piva, populární hudební skupiny na hlavním pódiu a před nimi našlapané hlediště. Takový byl čtvrtý ročník Slavností pivovaru Staropramen na pražském Smíchově, kde se podle organizátorů sešlo rekordních 23 tisíc lidí. Další oficiální čísla smíchovských pak hovoří o tom, že se na oslavě vypilo 450 hektolitrů piva a snědly tři tuny pochoutek, a to především masitých. Vstupné stálo stovku, jedno pivo bylo gratis. Děti se mohly vyřádit v dětském koutku a nebo například na čtyřech velkých trampolínách. Posilovací pivostroje či pivocvična příliš zájmu nesklidily, nicméně exkurze vaření piva stála za to. "Veškerou výrobu řídíme odsud," informoval technik z výpočetní místnosti umístěné nad varnou. Zájemcům ochotně vysvětloval technologii výroby piva a ukazoval vše na počítačovém programu.V průběhu odpoledne atmosféra na slavnostech trošku zhoustla, zřejmě kvůli množství vypitého piva a především obrovskému množství návštěvníků. Ti se okolo 19 hodiny hodně přesunuli před hlavní pódium, kde koncertovali mj. skupiny Ready Kirken, Support Lesbians či Čechomor. "Klidně mě tím pivem zlej od hlavy až k patě," vykřikovala asi dvacetiletá dívka na očividně opilého mladíka, kterému se nedařilo pivo davem pronést bez několika kolizí. Různým strkanicím se však těžko šlo vyhnout, podle manažerky pro vztahy s veřejností Pražských pivovarů Simony Krautové se však akce obešla bez větších incidentů. Slavnosti vyvrcholily po desáté hodině ohňostrojem. (Právo)



Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň