Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

duben 2003

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv duben 2003


V Černé Hoře vaří méně piva

[neděle, 20. duben 2003]

Pivovar Černá Hora na Blanensku prodal za první tři měsíce letošního roku téměř 27 600 hektolitrů piva, což je o téměř čtyři procenta méně než loni. Naopak odbyt limonád vzrostl skoro o desetinu na 3500 hektolitrů. "Na domácím trhu s pivem stále převládá konkurenční bitva, zatímco u limonád jsou volné tržní segmenty," řekl na tiskové konferenci ředitel Ivo Štorek. Pivovar začal posilovat výrobu limonád již v minulých letech na základě požadavků konzumentů. Nealkoholické nápoje navíc firmě umožňují využívat inovace při daleko pestřejším sortimentu. Tržby na konci března překročily 30 miliónů korun a zůstaly tak na loňské úrovni. Čistý zisk však pětkrát vzrostl na 2,5 miliónu Kč. Podle Štorka je to důsledek útoku na náklady a zúročení investic. Černohorští jen na přelomu roku investovali do výroby celkem 9,5 miliónu korun, z toho pět miliónů do nové linky na stáčení limonád do PET lahví a zbytek do mikrofiltru na pivo. Připravují totiž výrobu nového nepasterovaného piva, které musí být kvůli trvanlivosti dokonale odfiltrováno. Firma začne stáčet limonády i do 0,33litrových lahví a na trhu se objeví nové nealkoholické nápoje Sylvana a Kombajnérka. Citronem ochucená voda ponese název Citrofit. Černohorské limonády se plní do láhví stejného tvaru jako klasické pivní, jsou ale menší. Nejdříve začali plnit do klasických pivních, to ale bylo kritizováno s poukazem, že si mládež bude zvykat na pivo. To však vedení pivovaru odmítalo, nepotvrzovaly to ani průzkumy. V sobotu 26. dubna otevře pivovar přímo v centru Černé Hory nové kulturní a společenské centrum Sladovna. Na rekonstrukci šlo z fondu Sapard Evropské unie deset miliónů korun, dalších 25 miliónů investoval pivovar. V létě se firma chystá otevřít další obchodní a sportovní centrum v Boskovicích pod názvem Modrá věž. (Právo)


Stará sladovna

[neděle, 20. duben 2003]

V sobotu 26. dubna 2003 se u příležitosti Aprýlesu otevírá nové zábavní centrum Sladovna, které je umístněno přímo v areálu pivovaru. Toto centrum v sobě bude zahrnovat jak sportovní vyžití (bowling, fitnes, sauna, masáže, ...), tak kulturní (pravidelné koncerty všeho žánru, harmonikář, divadlo, ...).

Kvalitní kuchyně, dobrá obsluha, salonek pro konání svateb, firemních akcí apod., velkoplošná projekce sportovních utkání, filmový klub, to vše by mělo přispět k dobré náladě, kterou bude Sladovna nabízet každý den, po celý rok.


Zdejší více než stoletý areál pivovaru po mnoha letech, kdy byl odstaven, opět ožívá čilým ruchem. Výroba piva se sem však již s největší pravděpodobností nevrátí. Ve zrekonstruované budovězačala vyrábět zbrusu nová pěstitelská pálenice. Ta doplní již téměř rok fungující výrobu ochucených nealkoholických nápojů. V regionu sice v současnosti pracuje osm pálenic, přesto se v novém provozu neobávají obchodního neúspěchu. "Pochlubit se můžeme nejmodernější technologií a bude záležet jen na kvalitě připraveného kvasu, jaký bude výsledný produkt," uvedl vedoucí provozu pivovarské pálenice Jaroslav Janda. Pomyslnou pásku u novotou vonícího provozu přestřihl jevíčský starosta Petr Spáčil. Ten ocenil především skutečnost, že pálenice i provoz limonád znamenají nové pracovní příležitosti, prezentaci města daleko za jeho hranicemi, ale také pokračování v tradici zpracovávání ovoce v oblasti.


Ocenění pivovaru Primátor

[čtvrtek, 17. duben 2003]

Náchodský pivovar získal letos už druhé ocenění, tentokrát mezinárodní. V lednu to byla Zlatá pivní pečeť za pivo Diamant v kategorii DIA pivo na soutěži v Táboře. V březnu pak dostal tmavý ležák bronzovou medaili na výstavě International Beer Competition v Londýně. Náchodské pivo Primátor získalo v loňském roce celkem 11 ocenění, včetně dvou zahraničních. Pivovar od ledna 1993, kdy se stal akciovou společností stoprocentně vlastněnou městem Náchod, obdržel celkem 49 ocenění, z toho 18 zahraničních. (Právo)


Myslíte si, že Krakonoš je starý chlap? Tak se podívejte na etiketu trutnovského piva - je na ní muž v nejlepších letech, v plné síle. "To je jasné. Protože po pivu se mládne," vysvětlil s přehledem Jan Špalek, jeden ze spolumajitelů trutnovského pivovaru Krakonoš. Přestože české pivo je fenomén a vypije se ho v tuzemsku snad nejvíc "na hlavu" na světě, stále víc pivovarů se dostává buď do rukou zahraničního kapitálu, nebo zaniká. Trutnovský je jedním z těch, který odolává. Svou tradici udržuje již od roku 1582 (obrázek Krakonoše je ovšem mladší, pochází z roku 1895). Vaření piva v Trutnově má kořeny ještě starší. Podle historických záznamů mělo město "právo várečné" již v roce 1260, o osmdesát let později je potvrdil český král Jan Lucemburský. Tohle právo znamenalo, že pivo směly vařit vybrané měšťanské domy, které se střídaly podle předem stanoveného pořadí. Vypráví se, že Trutnovští si je ochraňovali stejně jako "právo mílové", které hájilo měšťany před konkurencí šlechty. Jakmile bylo za branami města objeveno jiné než místní pivo, dali konšelé sudy rozbít - stalo se tak například Janu Zilvarovi z Vlčič, který do Trutnova propašoval tři sudy svého moku. Pro pivovarníky to byly zlaté časy. Dnes si v trutnovských hospodách můžete objednat kdekteré pivo, a nejen z Čech. Ale Krakonoš, to je něco, na co jsou horalé hrdí.

Se stejnou hrdostí vás Jan Špalek provede pivovarem. Vyučil se tu tak trochu nedobrovolně, za minulého režimu nesměl studovat. Ale od té doby prošel všemi provozy. Dalo by se říct, že umí všechno, kdekoli může dnes, pár let před důchodem, něco zkontrolovat nebo v něčem pomoci. Přestože už dávno nevypadají pivovary jako ve filmu Postřižiny, s historií vaření piva se v trutnovském setkáváte na každém kroku. Tak například pro pivovar, předchůdce toho dnešního, který vznikl v roce 1582 spojením všech právovárečníků, se dokonce tady na horách pěstoval i chmel. Jedno z trutnovských návrší se proto jmenuje Chmelnice. Dnes se chmel dováží - stejně jako slad. Sladovna vyhořela v roce 1962 a nebyla už obnovena. Nejspíš proto tu nemají sládka. Historickým kouskem je samotná varna, kde výroba piva začíná. Obrovské měděné kotle dodala do Trutnova První brněnská strojírna při rekonstrukci ve třicátých letech minulého století a vaří se v nich dodnes. Zajímavé je, že tehdy byla varna stavěna na kapacitu 500 000 hl piva za rok. Nikdy tedy nebyla plně využita. Dnešní roční produkce, nejvyšší za poslední dobu, je přibližně 130 000 hl. Do plastových lahví se v Trutnově plnit pivo nechystají. Jednak je to prý špatná míra (půl litru člověk vypije, větší dávka zvětrává) a jednak je používání skla ekologické, neboť jde o vratný obal. Jan Špalek navíc tvrdí zajímavou věc - dnes už si jen minimálně chodí lidé do hospody se džbánem pro pivo. Buď jdou "na pivo", nebo si koupí lahvové. "Vidíme to na produkci. Nikdy v minulosti nebyl takový zájem o lahvové pivo, jako je dnes," konstatoval. Jan Špalek jako zkušený pivař tvrdí, že skoro každé pivo je dobré. Záleží na náladě zákazníka, na jeho momentální chuti a samozřejmě na tom, jak s pivem nakládá hostinský.

Pivovar Krakonoš je jeden z mála u nás, který stále pro vaření piva používá hlávkový chmel, zatímco jiné podniky už přešly na chmelové granule. "Vaříme klasicky a máme za to, že pro přírodní pivo jsou nejlepší přírodní, základní suroviny," vysvětlil Jan Špalek. Voda z pivovarské studny stačí zásobovat výrobu celoročně, dovážený slad se vybírá velice pečlivě. Pivo není ani pasterizováno, ani chemicky stabilizováno. Nejmodernější vymožeností je tu nový "dolešťovací a dočišťovací" filtr. Dobře filtrované pivo vydrží bez dalších úprav (při dodržení skladovacích podmínek - významně dodává Jan Špalek) minimálně padesát dní. A lidé, kteří tu pracují, se nemění. I to je pro kvalitu piva důležité. Jsou svému pivovaru věrní. Ubývá jich však. Když Jan Špalek začínal v ležáckém sklepě, pracovalo tam jedenáct lidí. Dnes stačí tři. "Jak se provoz automatizuje, potřebujeme méně lidí. Ale přece nepřipravíme lidi o práci, kterou dělají řadu let," zjednodušuje Jan Špalek personální filozofii firmy. "Počkáme, až jdou do penze, a nebereme nikoho nového. I penzisté sem pak chodí na dva či tři dny v týdnu na brigádu a mohou si něco přivydělat. Je to dobře a lidé už si dneska práce váží, jsou ochotni všechno se naučit, kdokoli tu může za jiného všude zaskočit," dodává. Možná právě proto, že sám prošel celou výrobou, je podle něj nesmírně důležité dodržovat veškeré bezpečnostní předpisy: "Spousta lidí to považuje za vyhazování peněz. Ale na tom se nedá šetřit."

Když přešel Krakonoš do soukromých rukou několika podnikatelů (všichni v pivovaru pracovali a znají ho jako své boty), málokdo jim dával šanci přežít. "Smáli se nám, že vozíme pivo v otlučených autech. Přežili jsme dvanáct let, dnes máme mercedesy. Jen se musí umět všude šetřit, držet kvalitu," vysvětlil Jan Špalek. Majitelé pivovaru netouží po tom, rozvážet pivo do velké dálky, ale nebrání se tomu. Pivovar zásobuje hospůdky, restaurace a horské boudy od Trutnova až k Bydžovu, Červenému Kostelci, na Rýchory, dodává lahvové pivo do obchodní sítě, ale neodmítá zákazníky z větší dálky. Před časem se trutnovské pivo zabydlelo až v hospodách na jižní Moravě v okolí Znojma. (Vlasta)


Mexický investor, který už vlastní v Mexiku několik minipivovarů a restaurací s českým pivem, zvažuje vložit zhruba 100 milionů korun do rekonstrukce uzavřeného domažlického pivovaru. Konečný návrh by měl radnici, která areál pivovaru vlastní, předložit v příštím týdnu. "Jednali jsme s nimi minulý týden a vypadá to velmi nadějně," říká starosta města Jan Látka. Podle něj už mají Mexičané hotovou studii přestavby spodní části areálu na minipivovar, restauraci a hotel s kapacitou 90 lůžek.. Pivovar by vařil dva druhy českého piva pouze pro potřeby restaurace a jeho roční kapacita by nepřesáhla 3000 hektolitrů. Zchátralé budovy domažlického pivovaru, který se uzavřel v roce 1996, odkoupila radnice loni v květnu za 2,8 milionu korun od Plzeňského Prazdroje. Pivovar vyráběl do roku 1996 téměř 200 tisíc hektolitrů ročně. Do sortimentu patřilo pivo Gambrinus, tmavý Purkmistr, regionální značky Radní a Písař a kvasnicové pivo Prior. Prazdroj ukončil vaření piva pro údajnou ztrátovost a malý zájem o regionální značku černého piva. Z podobných důvodů zavřel západočeské pivovary v Chebu a Karlových Varech. (iDnes)


Mašinka pro Prazdroj

[neděle, 13. duben 2003]

Historická parní lokomotiva podobná té, která ve 20. a 30. letech sloužila na pivovarské vlečce, zdobí od pátku nádvoří Plzeňského Prazdroje. Vedení pivovaru si zrenovovanou posunovací lokomotivu pronajalo od plzeňského Iron Monument Club na dva roky s možností prodloužení zápůjčky na další léta. "Chtěli jsme nějakým způsobem oživit prohlídkovou trasu pivovaru. Protože v minulosti byla součástí pivovaru železniční vlečka, tak jsme se rozhodli zapůjčit historickou lokomotivu, která pochází od stejného výrobce jako kdysi ta pivovarská. Ještě se pokoušíme sehnat původní chladicí vagón, ve kterém se vozilo pivo. Pátráme po něm všude možně, ale zatím bezvýsledně," řekla Jitka Kloudová z ředitelství Plzeňského Prazdroje. Vystavená lokomotiva má podle Miroslava Kalivody z Iron Monument Club výrobní označení CS 400 a je konstruovaná výhradně pro účely vnitropodnikového provozu. Z výrobní linky ČKD Praha sjela před 46 lety a dodnes je dochováno deset exemplářů. "Je to třínápravová lokomotiva s výkonem 400 koní, dosahující maximální rychlosti 40 kilometrů za hodinu, která až do roku 1985 jezdila na vlečce v žateckém cukrovaru. Stejný typ lokomotivy využíval v minulosti také plzeňský pivovar. Proto nás vedení Plzeňského Prazdroje oslovilo. Pro nás je to čest a vlastně trvalá prezentace našeho klubu," uvedl Kalivoda. Členové Iron Monument Club lokomotivu zrekonstruovali před deseti lety. "Poslední tři roky byla součástí expozice železničního muzea v Rakovníku. V pivovaru bude stát krytá pod přístřeškem, takže na ni nebude pršet," uzavřel Kalivoda. (Právo)


Pivnice Parkán

[neděle, 13. duben 2003]

Nejstarší česká pivnice Parkán, která byla uzavřena v roce 1998 a nyní hyzdí střed města, začne znovu sloužit veřejnosti. Už v dubnu obnoví její majitel Plzeňský Prazdroj přerušenou přestavbu objektu, který se stane součástí sousedního Pivovarského muzea a hostům se otevře začátkem turistické sezóny 2004. Interiéry pivnice, o níž jsou známy první písemné zmínky z roku 1511, budou zcela rekonstruované a měly by mít charakter pivní kavárny. V přízemí vznikne multifunkční prostor, kde bude po skončení prohlídky muzea ochutnávka piva. Pivnice Parkán, v letech 1960 - 1998 jedna z nejoblíbenějších restaurací v Plzni, byla v 18. století vojenským špitálem, městskou věznicí a od roku 1824 sladovnou. (Pivní kurýr)


430 let pivovaru v z Kutné Hoře

[pátek, 11. duben 2003]

Až do konce listopadu potrvá v Kamenném domě výstava, která připomíná historii pivovarnictví v Kutné Hoře. K vidění jsou zde mimo jiné staré pivovarnické předměty, historické etikety nebo pivní lahve. Výstava stojí za návštěvu, řekl ředitel pivovaru v Kutné Hoře Zdeněk Siblík s tím, že pivovar se na přípravě výstavy, kterou pořádá muzeum sídlící v Kamenném domě, také podílel. Poskytl některé předměty, které jsou nyní součástí expozice. Pivovar letos oslaví čtyřsettřicáté výročí svého založení, organizátoři proto nemohli pro výstavu k historii pivovarnictví vybrat lepší termín, podotkl Siblík. Od listopadu loňského roku je pivovar součástí akciové společnosti Drinks Union. V době, kdy společnost kutnohorský pivovar přebírala, byla jeho největším problém nevyrovnaná kvalita piva. Tím nechci říci, že pivo bylo špatné. Jen bylo nutné podniknout některé kroky v technologii, aby se jeho kvalita vyrovnala, uvedl výrobní ředitel Jaroslav Rottenborn. Novinkou jsou pivní etikety. Ty mají novou podobu, nad jejich návrhem přemýšlelo vedení pivovaru dlouho. V archivech jsme pátrali po různých fotografiích, které by ztvárňovaly rod Dačických. Ze všeho, co jsme měli k dispozici, jsme nakonec vybrali podobiznu Ondřeje Dačického, řekl manažer pivovaru Petr Landa při křtu pivních etiket. (MF Dnes)


Kutná Hora

[pátek, 11. duben 2003]

Zastavit pokles výroby v kutnohorském pivovaru chce nový vlastník podniku, kterým je ústecká společnost Drinks Union, pátý největší výrobce piva v České republice. Ta získala Pivovar Kutná Hora, založený v roce 1573, loni na podzim. " Museli jsme řešit otázku kvality piva. Ovšem nechtěli jsme k tomu přistupovat tak, že bychom tu začali vařit pivo podle receptury, kterou používáme u nás v Ústí nad Labem," vysvětlil marketingový ředitel Drinks Union Jaroslav Lstibůrek. Nestálá kvalita piva v minulých letech se odrazila na jeho prodejnosti. Výroba zlatavého moku v Kutné Hoře poklesla z 200 tisíc hektolitrů, kterou dosahoval ještě před několika lety, na loňských zhruba 70 tisíc hektolitrů . " Určitě nechci říci, že by kutnohorské pivo nebylo dobré. Vaří se tu dlouhá léta a kutnohorský pivovar má bohatší historii než ostatní pivovary ve společnosti Drinks Union," konstatoval výrobního ředitel společnosti Jaroslav Rottenborn. Vlivem dříve používané technologie se však podle něj dostávalo do piva značné množství kyslíku, který časem způsoboval změnu jeho chuti. Provedené úpravy ve výrobě již tento problém odstranily. Rottenborn rovněž prozradil, jak by mělo správné pivo chutnat. " Určitě by nebylo dobré, aby zahnalo žízeň. Naopak, pivo má vybízet k dalšímu napití," konstatoval výrobní ředitel. Pro letošní rok si kutnohorský pivovar, kde nyní pracuje 56 zaměstnanců, klade pouze splnitelné cíle. " Počítáme s tím, že bychom především zastavili předešlý pokles. Pokud se nám podaří udělat cokoliv navíc, budeme jenom rádi," zmínil marketingový ředitel Lstibůrek. Po změně vlastníků přišel pivovar také o jednu ze svých kuriozit. Funkci sládka tam do té doby jako v jednom z několika málo podniků v České republice zastávala žena. Tu nyní vystřídal nový sládek Jiří Strnad. Kutnohorský pivovar vaří tři druhy piva Dačický a speciální pivo Lorec. (Vysočina)



Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň